Z pěti prioritních témat, které si pro období českého předsednictví v Radě Evropské unie vytyčila vláda Petra Fialy (ODS) je pro veřejnost jednoznačně nejdůležitější zajištění dodávek energií: řešit v EU sociální dopady krize v energetice chce po vládě 79 procent obyvatel. Ve společnosti rezonuje i “strategická odolnost evropské ekonomiky” v podobě snah o snižování závislosti na několika málo dodavatelích součástek či surovin. Tu požadují více než dvě třetiny veřejnosti. Poválečná obnova Ukrajiny a její začlenění do evropské sedmadvacítky naopak v očích Čechů předsednickou prioritou být nemusí.
Reprezentativní průzkum české populace realizoval výzkumný ústav STEM v rámci projektu pro Úřad vlády ČR, a to od 20. do 30. května 2022. Zúčastnilo se ho 1021 obyvatel ČR starších 18 let. Zjištění tedy odráží postoj české veřejnosti před samotným začátkem českého předsednictví v Radě EU. Analýza vznikla ve spolupráci s konsorciem České zájmy v EU.
Česká vláda si priority svého předsednictví v Radě EU vybrala tak, že ladí s převažujícím názorem české veřejnosti. Vyplývá to z průzkumu sociologického ústavu STEM. Hlavní tematický pilíř, kterým je řešení sociálních dopadů energetické krize, má zcela univerzální ohlas napříč společností, i u odpůrců evropské integrace. “Jednoznačně to vychází z domácího vývoje cen. Češi doufají, že nám Evropa v této situaci bude krýt záda. Podle našich dat musí začít výrazně šetřit čtyři pětiny populace, tedy i ti lépe situovaní,” vysvětluje sociolog STEM Nikola Hořejš.
S energetickou bezpečností souvisí také další z požadavků, který nemizí ani v době, kdy inflace v Česku dosahuje dvouciferných hodnot: důraz na rychlejší přechod na obnovitelné zdroje energie. Návrhy, které ho mají umožnit, budou v příštích měsících také na programu českého předsednictví. Po vládě chce urychlení přechodu k zelené energetice 57 procent veřejnosti. “Obnovitelné zdroje jsou nyní zjevnou alternativou k fosilním palivům nejen kvůli klimatické krizi, ale i proto, že zvyšují energetickou soběstačnost Česka. A soběstačnost v energiích v Evropě si teď přeje 82 procent Čechů, což je mnohem více než ještě vloni v létě,” vysvětluje Helena Truchlá, hlavní analytička projektu České zájmy v EU.
Evropa odolná a demokratická
Velkou podporu má také snaha o zvyšování “odolnosti demokratických institucí”, kde Češi od vlády žádají konkrétně důraz na dodržování demokratických pravidel v jednotlivých zemích unie (70procentní podpora na základě odpovědí “určitě ano” a “spíše ano”) a nezbytnost ochrany nezávislosti médií (62 procent). “Zde se odráží především to, že ani v České republice nemají lidé dlouhodobě pocit, že by soudy a instituce fungovaly férově a spravedlivě. Češi mají podle dat jisté pochybnosti o stavu demokracie třeba v Maďarsku a Polsku, ale nepovažují to zatím za úplnou tragédii,” míní sociolog Hořejš.
Vládní priorita nazvaná “strategická odolnost evropské ekonomiky” se podle výsledků průzkumu potkává s vysokou společenskou poptávkou po zlepšení bezpečnosti dodávek surovin a součástek nezbytných pro bezproblémové fungování českého průmyslu, například automobilového. Toto téma skončilo na pomyslném třetím místě žebříčku veřejností poptávaných témat. “Fakt, že 68 procent veřejnosti podporuje úsilí o snižování závislosti na jednom či několika málo dodavatelích surovin či součástek, odráží obavy z dalšího vývoje vztahu nejen k Rusku, ale třeba i k Číně. Z obou zemí nyní Evropa dováží nejen ropu a plyn, ale také řadu dalších kritických surovin. Jsou mezi nimi i vzácné zeminy, což jsou suroviny nezbytné při výrobě elektromotorů nebo elektrických generátorů,” vysvětluje Truchlá.
Strategická odolnost ve 21. století úzce souvisí s kybernetickou bezpečností, která je dalším z tematických pilířů předsednictví. I bezpečnost v online prostředí patří mezi úkoly, na které by se EU podle většiny české veřejnosti měla zaměřit dlouhodobě. Za zásadní pro české předsednictví ji považuje 62 procent Čechů. Dvě třetiny Čechů pak s výhledem na následující roky podporují bezpečnostní spolupráci Evropské unie se Severoatlantickou aliancí, k níž se česká vláda i v kontextu války na Ukrajině jednoznačně hlásí.
Naopak téma, které se ve vládním výčtu vládních priorit objevuje na prvním místě, tedy poválečná obnova Ukrajiny a podpora jejího vstupu do Evropě unie, pro Čechy zásadní není. Aby se na Ukrajinu během svého předsednictví v Radě EU zaměřila, žádá po tuzemské vládě jen zhruba třetina veřejnosti.
Češi chtějí o Evropě víc vědět. Ale spíše základy
Oproti všeobecně zažité představě má česká veřejnost široký zájem o dění v Evropské unii a o jejím fungování. Největšímu zájmu (vyjádřilo ho 75 procent dotázaných) se těší evropský rozpočet a kolik z něj konkrétně Česká republika získává. Naopak informace o konkrétních politicích nebo významných jednání, které se nyní (i v rámci českého předsednictví) konají, žádá výrazně méně (48 procent) lidí. “V datech vidíme, že Češi stojí o víc informací i o tom, jak vlastně EU funguje a co pro ně konkrétně dělá. Předsednictví je v tomto ohledu pro českou politickou reprezentaci ‚otevřeným oknem příležitosti‘, v rámci kterého se může pokusit lidem poskytovat co nejvíc srozumitelných informací o dění v Evropě a naší roli v ní,” dodává analytička Truchlá.
Pro připomenutí – prioritní oblasti českého předsednictví
1. Zvládnutí uprchlické krize a poválečná obnova Ukrajiny
2. Energetická bezpečnost
3. Posílení evropských obranných kapacit a bezpečnost kybernetického prostoru
4. Strategická odolnost evropské ekonomiky
5. Odolnost demokratických institucí