Češi nevidí v evropské klimatické politice hrozbu zdražování. Obecně s návrhy řešení souhlasí, ale obávají se dopadů na průmysl

Shrnutí:

  • Češi se více obávají o ekonomiku jako takovou, než o svoje vlastní náklady. Jen 32 % si myslí, že by snižování emisí mohlo ohrozit ekonomiku jejich domácnosti. 51 % se obává, by opatření mohla zhoršit ekonomickou situaci v zemi.
  • Lidé příliš neznají ani pojmy, které se s klimatickou diskusí běžně pojí, jako uhlíková neutralita nebo Zelená dohoda.
  • Na obecné úrovni opatření k přechodu na nízkoemisní ekonomiku občané podporují, při představení konkrétních návrhů však jejich podpora klesá. Opatření pro uhlíkovou neutralitu Česka do roku 2050 podporuje 83 % občanů.
  • Česká klimatická debata je od té evropské odpojena. Obecné snahy jako Zelená dohoda pro Evropu jsou vnímány pozitivně, veřejnost je však skeptická k tomu, zda tato řešení v globálním měřítku pomohou.

Lidé v České republice se cítí ohroženi klimatickou změnou, vyplývá z připravované studie ústavu STEM ve spolupráci s Institutem pro evropskou politiku EUROPEUM o “horkých” tématech evropské politiky. Za velké nebezpečí změnu klimatu před třemi lety považovalo 44 % občanů, v roce 2020 už to bylo 59 %.

Číst dál

Češi neví, že za rok budou předsedat Unii

Čeští občané nevědí, že Česká republika již za rok povede Radu EU. Předsednictví v Unii přitom vnímají jako důležité. Vyplývá to z připravované studie o horkých evropských tématech, kterou připravil ústav STEM.

Nejzajímavější čísla:

  • Jen pětina českých občanů ví, že ČR bude za rok předsedat Evropské unii.
  • Téměř polovina lidí předsednictví přitom obecně vnímá jako velmi důležité.
  • Poklesla důvěra v připravenost země na vedení Rady EU.

Číst dál

Podnikatelé, ekonomové a další osobnosti píší vládě: Česko je na nejlepší cestě svůj půl rok v čele EU promrhat, přístup se musí změnit okamžitě

Přední čeští ekonomové, investoři a odborníci na evropskou politiku odeslali otevřený dopis vládě České republiky s výzvou “Máme na to řídit EU”. Signatáři apelují na politickou reprezentaci, aby plně využila příležitosti, které pro zemi představuje předsednictví v Radě EU. Toho se Česko ujme již za rok, 1. července 2022. Problémem je podle signatářů nejen to, že je na předsednictví vyčleněn rekordně nízký rozpočet, ale především malá pozornost, kterou tématu a přípravám věnují ministři a premiér. Aby Česko nepromarnilo šanci na prosazování svých priorit v EU, je podle výzvy potřeba okamžitá změna.

Mezi signatáři otevřeného dopisu vládě jsou například rektorka Mendelovy univerzity v Brně, prof. Danuše Nerudová, předseda Sdružení pro zahraniční investice, Kamil Blažek, předseda výkonné rady Asociace nanotechnologického průmyslu, Jiří Kůs, ředitel Biologického centra AV ČR, prof. Libor Grubhoffer, diplomatka Magdaléna Vášáryová, diplomat Petr Kolář, biskup Václav Malý a další významné osobnosti českého veřejného dění.

Číst dál

Otázky a odpovědi: K čemu je české předsednictví v Radě EU?

Co je to předsednictví v Radě EU?

  • Předsednictví v Radě EU znamená, že se členský stát Evropské unie, například Česká republika, stane na půl roku státem předsedajícím. Naši zemi tento úkol čeká (již podruhé v historii) od 1. července 2022.

Rada EU je jedním z hlavních orgánů Unie a zastupuje zájmy členských států, které v ní reprezentují ministři jednotlivých členských zemí odpovědní za určitou oblast (např. všichni evropští ministři zdravotnictví, zemědělství, školství, financí atd.). Rada EU vyjednává o evropské legislativě s Evropským parlamentem. V jejím čele nestojí jeden stálý předseda, ale země EU se v předsednictví střídají podle předem známého kalendáře. Pro každou zemi se tak jedná o zcela výjimečnou příležitost, kdy se zhruba jednou za 14 let stane na půl roku centrem evropského a mezinárodního dění – na předsednický stát je upřena nejen evropská, ale i světová pozornost.

Číst dál

Srovnání docházek zemí, které se připravují na předsednictví: Čeští ministři se zasedání Rady EU účastní nejméně

Z 97 jednání ministrů zemí EU na Radě EU, která se uskutečnila za poslední rok, se čeští ministři účastnili méně než poloviny. Lepší docházku měly všechny členské země, které se chystají na předsednictví EU před a po nás. Nejlepší jsou Švédové, jejichž ministři vynechali pouze 14 jednání. ČR je ze čtveřice zemí jediná, která své náměstky a náměstkyně posílá častěji než samotné hlavy ministerstev. Vyplývá to z analýzy, kterou pro projekt České zájmy v EU vypracovala Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).

Číst dál

Komentář: Za rok budeme řídit EU. Nejspíš bez volantu a paliva

Kdyby se minulý týden hlasitě neozvali podnikatelé a akademici, po českém předsednictví v Radě EU by neštěkl pes. Reakce politiků ukazují, že tuto šanci za pačesy opravdu nechytíme.

1. července 2022 začnou ministři, ministryně a premiér příští české vlády řídit agendu a vyjednávání 27 zemí EU. A skoro nikdo o tom neví. Před minulým českým předsednictvím o tom věděla polovina veřejnosti, dneska je to pětina. Povědomí i pocit, že jsme připraveni, podle dat STEM navíc klesá.

Číst dál

Komentář: Předsednictví v EU na vedlejší kolej nepatří

Ekonomové, investoři a odborníci na evropskou politiku odeslali otevřený dopis vládě ČR s výzvou „Máme na to řídit EU“. Apelovali v něm na politickou reprezentaci, aby plně využila příležitost, kterou představuje předsednictví v Radě EU. Byli vedeni snahou pomoci naší zemi, od premiéra se ovšem dočkali ironie a arogance.

Prý nerozumí číslům a rozpočet není konečný. Jak je to ale možné? Jak to, že rok před předsednictvím není znám rozpočet a neexistuje plán všech akcí, které se budou pořádat? Každý akademik ví, že pokud žádá o veřejné peníze na projekt, musí být součástí konkrétní rozpočet, jinak peníze nedostane. A i naše předsednictví se bude hradit z veřejných peněz. Proč tedy stát nemá konkrétní plán rozpočtu?

Číst dál

KOMENTÁŘ: Jaký je účet české zahraniční politiky za vrbětickou kauzou

V zápise ze setkání ze summitu Evropské unie se znovu objevilo vyjádření solidarity s Českem a podpora jeho kroků kolem kauzy Vrbětice. Nyní je namístě otázka, zda reakce EU a západní Evropy byla dostatečná. Pokud máme pocit, že nikoli, ptejme se, proč tomu tak je, píše v komentáři pro iDNES.cz ředitel výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky Vít Dostál.

Číst dál

Analýza: Před rokem začal příběh “evropských vakcín”. Jak si vedli jednotliví aktéři a co se (ne)vyplatilo?

Před rokem začala Česká republika oficiálně svoji cestu k vakcíně proti covid-19. Z revize událostí a scénářů, kterou udělali analytici projektu České zájmy v EU, vyplývá, že česká vláda poměrně často měnila strategii, spoléhala na výrobu vakcíny v ČR a možná i proto plně nevyužila maximálních možností v rámci společných nákupů jako jiné země EU, například srovnatelné Dánsko. Zároveň z porovnání s Maďarskem či Slovenskem vychází, že ani zvažované nákupy vakcín nedoporučených EMA by situaci zásadně nepomohly. 

Číst dál

Komentář: Máte nápad, jak zlepšit EU? Napište Ursule!

Evropská unie potřebuje změnu. Na tom se shodnou nejen Češi, ale i evropští politici napříč stranami. Menší shoda ale panuje na tom, jak by taková změna měla vypadat. Chtějí evropští občané spíše Spojené státy evropské, nebo Unii osekat na společný trh a otevřené hranice? Na to se už od hlasování o brexitu snažilo zjistit odpověď několik iniciativ. Nejčerstvější ze snah o reformu Unie, Konference o budoucnosti Evropy, začala tuto neděli – symbolicky na Den Evropy ve Štrasburku. „Budoucnost je ve vašich rukou“, slibuje její oficiální heslo, a plní tím sny všech českých reformátorů. Umíme toho ale v Česku opravdu využít?

Číst dál