Energetika: lekce minulého roku byly tvrdé. Co nás čeká letos?

Zemní plyn byl jedním z hlavních témat roku 2022. Do povědomí veřejnosti se dostaly mechanismy obchodování s touto komoditou v Evropě i mimo ni. Mnohem větší pozornosti než dříve společnost věnovala faktu, že se v uplynulých dekádách Česká republika i další státy EU staly silně závislé na dodávkách této suroviny z Ruska, a že Kreml tuto závislost může snadno zneužít.

Téma nezmizí ani v příštím roce, a zima roku 2023/24 může být ještě náročnější, než ta právě probíhající – nadprůměrně teplá.

Číst dál

Recenze českého předsednictví: Češi ho zvládli, už to nejsou tichošlápkové stojící v koutě (komentář)

Autoři: Vendula Kazlauskas a Vít Dostál, Asociace pro mezinárodní otázky v Praze

Co si z českého předsednictví v Radě EU, tedy půlročního maratonu sprintem, může Česká republika odnést do budoucnosti? Zejména to, že umí. Přes hlasy pochybovačů zvládla svůj mandát dobře. Uměla vyjednat důležité pokroky a udržet Evropu pohromadě. Bezesporu bude nyní český hlas na mezinárodních fórech brán o něco vážněji, než tomu bylo před 1. červencem 2022.

Celý text najdete na webu serveru HN.cz zde.


Komentáře analytiků: Česká windfall tax v rozporu s evropským právem není

V energetice a daních mají rozhodující slovo členské státy, zdůrazňuje hlavní analytička projektu České zájmy v EU Helena Truchlá v textu o české verzi daně z mimořádných zisků firem energetického, petrochemického, těžebního a bankovního sektoru. „EU tedy hraje roli jakéhosi ‚umožňovače‘: dala členským státům možnost získat navíc peníze, které jsou teď tolik potřeba na pomoc domácnostem a firmám,“ říká Truchlá.

Celý text i s vyjádřeními dalších expertů, najdete na webu iDnes.cz.


Analýza: Mediální obraz Evropy se mění. Zjednodušení „Brusel“ mizelo během předsednictví z titulků článků českých médií

Projekt České zájmy v EU se zaměřil na pokrytí evropských témat českými médii v době trvání českého předsednictví v Radě EU, a v ohlédnutí za posledními roky. Hlavním zjištěním je, že se mediální obraz EU v posledních letech mění: snižuje se výskyt zjednodušující slova „Brusel“ v titulcích textů, které se věnují politikám a dění v Evropské unii a jejích institucích (tedy v textech o EU). Nejrychlejší byl pokles letos: během války na Ukrajině a českého předsednictví. Více k metodologii najdete níže.

Číst dál

Předsednický reparát roku 2009 se povedl, český hlas se v Evropě počítá. Vysvětlovat úspěchy nám ale nejde, vyplývá z ankety mezi desítkami českých a zahraničních expertů

Praha, 12. prosince 2022

Předsednictví v krizové době, které zvládlo svoje úkoly – tak hodnotí šestiměsíční české působení v čele Rady Evropské unie bezmála pět desítek tuzemských a zahraničních expertů. Českému angažmá udělili průměrnou známku dvě, tedy velmi dobře. Vyplývá to z ankety, kterou uskutečnil projekt České zájmy v EU společně s thinktankem Europeum a Asociací pro mezinárodní otázky v Praze. 

Číst dál

Anketa: Jak hodnotíte šest měsíců českého předsednictví?

Na sklonku českého působení v čele Rady EU odpovídalo 48 tuzemských a zahraničních expertů a osobností veřejného života na dvě klíčové otázky, hodnotící výkon tuzemských politiků a diplomatů. Kromě odborníků na evropské záležitosti jsou mezi nimi i bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý nebo molekulární biolog Libor Grubhoffer. Anketa probíhala na začátku prosince 2022. Vybrané odpovědi vám nabízíme níže.

Číst dál

Komentář: V Maďarsku selhává s dotacemi úplně všechno. Rozkrádání evropských peněz dosáhlo rozměrů, jaké v Evropské unii nemají obdoby

V Budapešti rozhodně neslaví. Orbánova vláda strávila poslední měsíce intenzivním vyjednáváním s Bruselem. Snažila se ho přesvědčit, že jí má bez obav svěřit evropské peníze na výstavbu velkých projektů, jako jsou například transevropské dálnice. Usilovala také o prostředky z fondu obnovy po koronavirové pandemii. Výsledek je ale bídný, píše v komentáři spolupracovník projektu České zájmy v EU, právník Radek Motzke.

Celý text najdete na webu Info.cz (paywall).


Nová data: Česko by mohlo dávat více peněz na úspory a energetickou soběstačnost. Jenže v minulých letech naopak evropský závazek porušovalo.

Jan Svoboda (Asociace pro mezinárodní otázky v Praze), s přispěním: Helena Truchlá (České zájmy v EU)

Mezi roky 2013 a 2021 získala Česká republika téměř 100 miliard korun z aukcí emisních povolenek, tedy bezmála 10 miliard korun ročně. Tyto peníze jsou určené na energetické úspory, zateplování domů, tepelná čerpadla, budování obnovitelných zdrojů energie a další klimatická opatření, která spotřebitele dlouhodobě chrání od vysokých cen za energie.

Jak ale vyplývá z nové studie Světového fondu na ochranu přírody (WWF), kterou České zájmy v EU získaly ještě před jejím zveřejněním, Česko tyto možnosti z výnosů z povolenek nevyužívá naplno, a například oblíbený dotační program Nová zelená úsporám tak každý rok přichází o miliardy korun. 

Číst dál

Aby bylo z čeho vyrábět dráty a kabely. Evropa zakročí proti závislosti na Číně

Ekonomika bez emisí a energetika nezávislá na Rusku si vyžádá mnohem víc lithia, kobaltu, mědi a dalších látek, než jsme potřebovali dosud. Evropa a Česko nesmí spadnou do pasti další závislosti: na Číně. Té se obává i česká veřejnost. Státy Evropské unie i Evropská komise v Bruselu už proto přichází s prvními nápady, jak si tyto kriticky důležité suroviny zajistit.

Michal Čepelka (Asociace pro mezinárodní otázky) a Helena Truchlá (České zájmy v EU)

O analýze informoval server Novinky.cz.

Číst dál

Experti k evropské energetické radě: plynový strop spíš neprojde, revoluce čeká povolování obnovitelných zdrojů

Evropskými návrhy na řešení vysokých cen plynu se ve čtvrtek 24. listopadu zabývají ministři členských zemí zodpovědní za energetiku, pod předsednickým vedením Jozefa Síkely. K tomu, o čem se bude hovořit, jaký čekat výsledek, a jak si zatím Evropská komise v řešení energetické krize vede, se v anketě pro České zájmy v EU vyjádřili Miroslav Lopour (seniorní manažer pro energetiku z Deloitte ČR), analytička Centra pro dopravu a energetiku Kateřina Davidová, Martin Jirušek z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, Michal Hrubý (energetický expert thinktanku EUROPEUM) a advokát se specializací na energetiku Pavel Doucha.

Číst dál