Evropští analytici: Členství Ukrajiny v EU bude běh na dlouhou trať, vystartovat ale musíme právě teď

Ruský vpád na Ukrajinu proměnil nejen naše dosavadní chápání bezpečnosti v Evropě, ale také naše uvažování o Evropské unii a jejím místě ve světě. Přesvědčení, že Evropané musí v této bezprecedentní krizi hrát důležitou roli a přispět k nalezení cesty z ní, představuje příležitost pro přenastavení některých vnitřních procesů, včetně politiky rozšiřování Evropské unie o nové členské státy. Tento proces v uplynulé dekádě stagnoval. Pokud se najde dostatečně silná politická vůle, může ruská válka proti Ukrajině pomoci najít konkrétní perspektivu budoucnosti této země uvnitř evropského společenství.

Autoři: Pavlína Janebová, Romain Le Quiniou, Sofia Strive, Fredrik Löjdquist, Pavel Havlíček

Celý text analýzy najdete zde.


Analýza: Europoslanci podpořili zákaz prodeje nových „benziňáků“ a dieselů. Co by předpokládaný nástup elektroaut znamenal pro Česko?

  • Odhlasované opatření mluví o zákazu prodeje nových aut se spalovacími motory. Trhu s ojetinami se nedotkne. Stejně tak nikomu nezakazuje jezdit vozem dle vlastních preferencí.
  • Hlasování určilo jen postoj Evropského parlamentu, jedné ze tří hlavních institucí Evropské unie. Návrh budou dál řešit zástupci členských zemí (včetně české vlády) a mají možnost ho měnit.
  • Elektroauta, která by měla postupně staré vozy nahrazovat, budou přibývat v různých zemích různým tempem, podobně jako infrastruktura. S tím se počítá.
  • Česku nyní schází autonabíječky, začnou ale rychle přibývat – EU už na to poskytla peníze.
  • Elektromobily jsou méně závislé na dovozu fosilních paliv (které Česko bere stále hlavně z Ruska) a v celém životním cyklu (od těžby surovin až po sešrotování) mají výrazně nižší emise skleníkových plynů. Emise přispívají ke klimatické krizi, která do našich zeměpisných končin přináší sucha a ničivé záplavy.

Autoři: Helena Truchlá (České zájmy v EU) a Michal Hrubý (Europeum)

Číst dál

Analýza: Ukrajina je správně středobodem zájmu českého předsednictví. Ochrana klimatu a právní stát by ale neměly zůstat stranou

Vláda premiéra Petra Fialy si své předsednické priority zvolila víceméně správně, shodují se experti. Musí se soustředit na dopady války a zabere jí to většinu času i pozornosti. Pro Česko je to šance posílit svá spojenectví a předvést se jako schopný vyjednavač a krizový manažer. V otázkách klimatu, v ambicích na obnovu Ukrajiny nebo ve sporu s Maďarskem kvůli korupci mají ale české plány rezervy a Praha může narazit. Vyplývá to z ankety, ve kterém odpovídalo 15 renomovaných odborníků včetně Petra Pitharta, Radka Špicara, nebo Radima Tolasze. 

Číst dál

Průzkum: za války na Ukrajině chtějí Češi zelenou energii, úspory a soběstačnost

Víc než dvě třetiny (69 %) Čechů chtějí lepší ochranu životního prostředí a větší důraz na udržitelnost, i kdyby to mělo zpomalit hospodářský růst země. Z konkrétních opatření preferují ta, která spoří peníze a přispívají k soběstačnosti Česka: šetření vodou a energiemi v domácnostech a státní podporu pro udržitelnější zemědělství i obnovitelné zdroje energie. Na ty sází ve svých plánech také Evropská unie, větší část české veřejnosti ji ale za lídra v ochraně klimatu nepovažuje. Vychází to z nově publikovaných dat výzkumného ústavu STEM.

Číst dál

EU kvůli ruské agresi zezelená rychleji. Podívejte se, které návrhy Evropské komise Česko ovlivní nejvíce

Ruská agrese na Ukrajině zničila v očích Evropy řadu let budovanou pozici Ruska jako dodavatele levné ropy a zemního plynu. Teď ale chce EU do roku 2027 zrušit závislost na ruských dodávkách fosilních paliv. Vydá na to v příštích pěti letech až 210 miliard eur. Evropa počítá také s tím, že členské státy budou společně nakupovat plyn. „Podobně jako v případě vakcín proti koronaviru může Česko těžit z velikosti jednotného evropského trhu, místo toho, aby si s dalšími a často většími státy EU konkurovalo a tlačilo cenu nahoru,“ uvedla pro Hospodářské noviny Helena Truchlá, analytička projektu České zájmy v EU. 

Celou analýzu najdete zde.


Komentář Nikoly Hořejše: Macron chce mít z EU velmoc. A my?

Skončila největší „lidová“ debata o budoucnosti Evropy. A začínají dohady, jak naložit s výsledky. Nejen francouzský prezident Emmanuel Macron by rád otevřel a přepsal smlouvy EU. Češi jsou pro, ale ne tak úplně, píše v komentáři pro Seznam Zprávy šéf projektu České zájmy v EU Nikola Hořejš. 

Komentář najdete v celém znění zde.


eXtra.cz vyvrací fake news: Napadli mě čtyři Ukrajinci, tvrdila žena z Brna. V minulosti už lhala o zbití Romy či odebrání dítěte

„Nemá smysl se tvářit, že výzvy spojené s migrací z Ukrajiny nejsou velké, na českou vládu, místní samosprávy, nevládní organizace i běžné občany to v už tak složité situaci energetické krize a pomalé ekonomické obnovy po pandemii vytváří další tlak. Je ale důležité si uvědomit, že Ukrajinci jsou lidé jako my: někteří čestnější a empatičtější, jiní jsou určitě méně dobří lidé,“ říká pro eXtra Helena Truchlá, hlavní analytička projektu České zájmy v EU.

Celý text najdete zde.


Nová data: Česko je v poměru k HDP deváté na světě ve vojenské pomoci Ukrajině

Podle dat, která jsme získali přednostně k dispozici pomáhá Česko vojensky Ukrajině víc než řada větších států. Ze srovnání s dalšími třemi desítkami západních zemí mu patří devátá příčku v přepočtu na velikost ekonomiky (HDP).  Vyplývá to z aktualizovaných dat projektu Ukraine Support Tracker od Institutu pro světovou ekonomiku (IFW) v Kielu v Německu. České zájmy v EU zpracovaly data zveřejněná 2. května 2022. 

Autoři: Helena Truchlá a Nikola Hořejš, analytici České zájmy v EU

Číst dál