Otázky a odpovědi: K čemu je české předsednictví v Radě EU?

Co je to předsednictví v Radě EU?

  • Předsednictví v Radě EU znamená, že se členský stát Evropské unie, například Česká republika, stane na půl roku státem předsedajícím. Naši zemi tento úkol čeká (již podruhé v historii) od 1. července 2022.

Rada EU je jedním z hlavních orgánů Unie a zastupuje zájmy členských států, které v ní reprezentují ministři jednotlivých členských zemí odpovědní za určitou oblast (např. všichni evropští ministři zdravotnictví, zemědělství, školství, financí atd.). Rada EU vyjednává o evropské legislativě s Evropským parlamentem. V jejím čele nestojí jeden stálý předseda, ale země EU se v předsednictví střídají podle předem známého kalendáře. Pro každou zemi se tak jedná o zcela výjimečnou příležitost, kdy se zhruba jednou za 14 let stane na půl roku centrem evropského a mezinárodního dění – na předsednický stát je upřena nejen evropská, ale i světová pozornost.

Číst dál

Srovnání docházek zemí, které se připravují na předsednictví: Čeští ministři se zasedání Rady EU účastní nejméně

Z 97 jednání ministrů zemí EU na Radě EU, která se uskutečnila za poslední rok, se čeští ministři účastnili méně než poloviny. Lepší docházku měly všechny členské země, které se chystají na předsednictví EU před a po nás. Nejlepší jsou Švédové, jejichž ministři vynechali pouze 14 jednání. ČR je ze čtveřice zemí jediná, která své náměstky a náměstkyně posílá častěji než samotné hlavy ministerstev. Vyplývá to z analýzy, kterou pro projekt České zájmy v EU vypracovala Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).

Číst dál

Analýza: Před rokem začal příběh “evropských vakcín”. Jak si vedli jednotliví aktéři a co se (ne)vyplatilo?

Před rokem začala Česká republika oficiálně svoji cestu k vakcíně proti covid-19. Z revize událostí a scénářů, kterou udělali analytici projektu České zájmy v EU, vyplývá, že česká vláda poměrně často měnila strategii, spoléhala na výrobu vakcíny v ČR a možná i proto plně nevyužila maximálních možností v rámci společných nákupů jako jiné země EU, například srovnatelné Dánsko. Zároveň z porovnání s Maďarskem či Slovenskem vychází, že ani zvažované nákupy vakcín nedoporučených EMA by situaci zásadně nepomohly. 

Číst dál

KOMENTÁŘ: Jaký je účet české zahraniční politiky za vrbětickou kauzou

V zápise ze setkání ze summitu Evropské unie se znovu objevilo vyjádření solidarity s Českem a podpora jeho kroků kolem kauzy Vrbětice. Nyní je namístě otázka, zda reakce EU a západní Evropy byla dostatečná. Pokud máme pocit, že nikoli, ptejme se, proč tomu tak je, píše v komentáři pro iDNES.cz ředitel výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky Vít Dostál.

Číst dál

Komentář: Máte nápad, jak zlepšit EU? Napište Ursule!

Evropská unie potřebuje změnu. Na tom se shodnou nejen Češi, ale i evropští politici napříč stranami. Menší shoda ale panuje na tom, jak by taková změna měla vypadat. Chtějí evropští občané spíše Spojené státy evropské, nebo Unii osekat na společný trh a otevřené hranice? Na to se už od hlasování o brexitu snažilo zjistit odpověď několik iniciativ. Nejčerstvější ze snah o reformu Unie, Konference o budoucnosti Evropy, začala tuto neděli – symbolicky na Den Evropy ve Štrasburku. „Budoucnost je ve vašich rukou“, slibuje její oficiální heslo, a plní tím sny všech českých reformátorů. Umíme toho ale v Česku opravdu využít?

Číst dál

Komentář: EU přežila krizi, začíná rekonstrukce

Ačkoli byl Evropské unii již poněkolikáté předpovídán její zánik, nedošlo k němu. Z rozpačitého rozjezdu očkovací akce i z lavírování nad vlastní rolí v pandemii vybruslila Unie u Čechů nakonec s docela čistým štítem. Nyní nastává příležitost složit účty. Startuje Konference o budoucnosti Evropy a jejími vstupy se možná bude zabývat české předsednictví v roce 2022, píše ve svém komentáři analytička projektu České zájmy v EU Iva Fialová.

Číst dál

Průzkum Eurobarometr potvrdil prudký propad důvěry ve vládu

Česká vláda zaznamenala prudký propad důvěry; důvěra Čechů ve vládní opatření v souvislosti s bojem proti covid-19 je druhá nejnižší v EU.

Vyplývá to z celoevropského průzkumu Eurobarometr, který proběhl na 17. až 22. února 2021.  Vládě ohledně opatření v souvislosti s covid-19 důvěřuje jen 24 % společnosti. Hůře dopadlo jen Lotyšsko s 21 %.

Číst dál

Analýza: Jak může ČR získat podporu EU – srovnání s případem Sergeje Skripala

Za výbuchy muničních skladů v moravských Vrběticích v roce 2014, při kterých zemřeli dva čeští občané, stáli podle slov premiéra Andreje Babiše a vicepremiéra Jana Hamáčka agenti ruské tajné vojenské služby GRU. Ti samí lidé, kteří o čtyři roky později otrávili v britském Salisbury rusko-britského agenta Sergeje Skripala a jeho dceru. 

Česká republika zatím vyhostila 18 ruských diplomatů, Rusko v reakci vyhostilo 20 českých. Jan Hamáček na včerejším plánovaném jednání ministrů zahraničí EU řekl: „Dovolte, abych využil této příležitosti a požádal vás o solidaritu, buďto vyjádřením, nebo možným vyhoštěním pracovníků ruských zpravodajských služeb z evropské půdy.“ Unijní lídři mu vyjádřili podporu a lze očekávat, že další kroky budou následovat. Podle odborníků je však nutné, aby ČR jasněji artikulovala své požadavky a vyvinula další diplomatické úsilí – velmi podobně, jako to udělala premiérka Mayová v roce 2018. Co přesně by ČR měla od svých partnerů v EU chtít?

Hlavní závěry:

  • O pomoc ze strany partnerů v EU si musíme říci lépe a jasněji (pondělní slova Jana Hamáčka nestačí);
  • Reakce EU může chvíli trvat a je třeba ji vyjednat (jak ukazuje britský příklad ze Salisbury);
  • Pomoci nám může různými způsoby NATO i EU (bude třeba i skrytá diplomacie).
Číst dál

Tři scénáře: Jak může Sputnik V přijít do Česka?

V České republice se v tuto chvíli nabízejí tři scénáře, jakým způsobem může do země Sputnik V přijít: přes výjimku Ministerstva zdravotnictví, klinickou studii nebo posouzení bezpečnosti a účinnosti (EMA/SÚKL). Ačkoli se ve veřejné debatě zdá, že na třetí variantu se musí čekat nejdéle, nemusí tomu tak nutně být. Vše záleží na ruském výrobci, zda a kolik materiálů kontrolorům poskytne. Také bude muset pravděpodobně napravit některé nedostatky ve výrobě – podle zjištění slovenského ŠÚKLu se totiž šarže vakcíny Sputnik V zásadně liší. Registrace vakcíny je nejen standardní cestou, ale také cestou nejbezpečnější. Čeští lékaři budou chtít podle slov představitelů České lékařské komory očkovat pouze náležitě prověřenými vakcínami.

Je ovšem otázkou, zda vzhledem k navyšování výroby stávajících látek a k dodatečným dodávkám vakcíny Pfizer/BioNTech ve 2. čtvrtletí bude v létě či na podzim vakcína Sputnik V reálně ještě potřeba. Do Česka má přijít 1 179 tisíc dávek vakcín, se kterými se počítalo později. Celkově má naše země zajištěno ze společných evropských nákupů více vakcín, než pro své obyvatelstvo potřebuje.

Číst dál

Sputnik V na Slovensku: Slováci zveřejnili výsledky testování, Rusko mluví o sabotáži a chce svoji první a jedinou dodávku zpět

Dnes už bývalý slovenský premiér Igor Matovič přivezl na Slovensko vakcínu Sputnik V. Zásilku koncem února přivítal na letišti v Košicích. Země však dosud z objednaných 2 milionů dávek obdržela pouze tuto první dodávku 200 tis. dávek – kterou chce teď navíc Rusko zpět. Slovenský ŠÚKL totiž zjistil, že se dovezené vakcíny neshodují s látkou, o které se psalo v časopise Lancet, ani s látkami pod stejným názvem v dalších zemích světa. Zmapovali jsme současnou situaci se Sputnikem V na Slovensku.

Číst dál