Aktualizovaná rekapitulace české cesty za prvními dávkami vakcín proti nemoci COVID-19, které Česká republika získala díky tomu, že se rozhodla ke společnému postupu s ostatními členskými zeměmi Evropské unie.
Projekt České zájmy v EU dal dohromady přehled základních otázek a odpovědí k vakcínám. Kromě jiného se dozvíte, zda na vývoj vakcíny dala v první fázi více ČR nebo zpěvačka Madonna, jak dopadly české alternativní plány a co se v Německu svádí na “východní Evropu”.
Číst dálEvropští politici se střídavě omlouvají za fakt, že vakcinace proti koronaviru v Evropské unii neprobíhá rychleji a střídavě hledají, na koho to hodit. Nervozitu u nich vzbuzuje zejména rychle probíhající očkování v USA, Británii a Izraeli. Ale pozadu nezůstávají ani některé evropské země – třeba Dánsko, Německo nebo Chorvatsko (zvláště, srovnáme-li jejich čísla například s Kanadou). Na samém chvostu se pak nachází Francie či Nizozemsko – tam dokonce očkování teprve zahajují. Do České republiky bylo doposud doručeno 30 tisíc dávek vakcíny Pfizer/BioNTech. Zhruba polovina z nich již byla aplikována prioritním skupinám obyvatel. Další statisícové dodávky mají dorazit ještě tento týden.
Číst dálEvropský parlament odhlasoval usnesení, ve kterém požaduje, aby se daly spotřebiče v EU zase opravovat. Je to dobré pro ekologii a je to dobré i pro zákazníky. Těm už dochází s nejrůznějšími kazítky ve výrobcích trpělivost. Jde vlastně o návrat k něčemu, co dříve bylo naprosto přirozené. Praxe je však ještě daleko a návrh řešení z dílny evropských institucí nakonec může vypadat všelijak. Opatrní jsou i někteří čeští europoslanci.
Číst dálPoslední summit evropských lídrů měl velmi bohatou agendu. Hlavním výsledkem byla dohoda o dlouhodobém evropském rozpočtu, která až do čtvrtka vázla na vetu Polska a Maďarska. Obě země odmítaly to, aby výplaty evropských prostředků byly podmíněné dodržováním právního státu, a vymínily si určité ústupy.
Číst dálStáty Evropské unie opět řeší migraci a azylovou politiku. A svoji roli by mohli aktivněji sehrát i Češi. Mohli bychom například pomáhat s navracením migrantů zpět do vlasti. Naši policisté však na hranicích Unie slouží už nyní. Jedním z nich byl letos na jaře i Jiří Ulehla.
Když v únoru tohoto roku, na počátku pandemie koronaviru, turecký prezident Recep Tayyip Erdogan oznámil, že otevírá uprchlíkům bránu do Evropy, zaplavily svět dramatické záběry z řecko-turecké hranice. Davy lidí na nich na policisty na řecké straně házejí zapálené kusy dřeva, lahve a kamení. Policisté se brání slzným plynem, občas se do tmy ozve volání o pomoc. Málo se ví, že uprostřed těchto nepokojů stáli vedle svých kolegů z ostatních evropských zemí i čeští policisté, kteří sem byli vysláni v rámci celoevropské policejní spolupráce. Byl mezi nimi i Jiří Ulehla, pořádkový policista z Moravskoslezkého kraje. Co ho na misi přivedlo? A jaké zážitky si z hlídání evropské hranice odváží? A jsme schopni Evropě v případě potřeby pomoci?
Na konci tohoto týdne proběhne dlouho očekávaný summit lídrů EU, na kterém má mimo jiné dojít k završení několikaměsíčních diskuzí o podobě nového klimatického cíle EU pro rok 2030. Premiér Andrej Babiš by zde měl podpořit navrhovaný cíl 55 %. Je to to nejmenší, co může pro českou ekonomiku a občany udělat.
Premiéři členských zemí EU jednali tento týden o tom, jak bojovat proti terorismu. Jednání proběhlo v reakci na čtyři islamistické útoky, ke kterým došlo mezi 25. zářím a 2. listopadem na několika místech ve Francii a ve Vídni. Všechny tyto útoky byly spáchány mladými džihádisty, kteří celkem zabili nejméně osm lidí a zranili mnoho dalších.
Premiéři jednali v Bruselu dva dny poté, co Evropská komise představila novou protiteroristickou agendu pro EU a návrhy na posílení policejní agentury Europol. Problém s terorismem je totiž mnohem větší, než jsou poslední útoky ve Francii a Rakousku. Vedle džihádistických útoků čelí unie i terorismu etno-nacionalistickému, anarchistickému či krajně pravicovému.
Číst dálS členstvím České republiky v Evropské unii je dnes spokojeno 57 % občanů, což po jarním poklesu představuje návrat k vysokým hodnotám z roku 2019. 8 z 10 českých obyvatel pak cítí sounáležitost s Evropou. Češi oceňují přínos EU v oblasti vakcíny a léků a odstranění překážek při dovozu a vývozu zboží či potravin, částečně vnímají i pomoc s ekonomickou krizí.
„Jste Vy osobně celkově spokojen(a) s naším členstvím v EU?“
(podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)
Odborníci na ústavní právo a evropské záležitosti Magda Vašáryová, Zdeněk Kühn, Petr Pithart, Jiří Přibáň a Vít Dostál reagují v anketě na dodržování zásad právního státu jako podmínku pro čerpání evropských financí.
Oslovení se shodují, že čerpání evropských peněz by mělo být navázáno na vládu práva, protože vláda práva je základní předpoklad fungování EU. Zároveň někteří, například expremiér Petr Pithart, dodávají, že tato pojistka by měla být nějak odstupňována, neměla by platit je ve formě “buď – anebo”.
Číst dál