Projev o stavu Unie 2021 – co čeká na Česko?

Když loni na podzim předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přednášela svůj první projev o stavu Evropské unie, zdálo se, že se Evropa už může soustředit na obnovu po koronavirové pandemii. Místo toho musela zvládnout nový, ještě větší nápor onemocnění, rozběhnout očkování a k tomu se vypořádávat s dlouhodobými výzvami a pracovním plánem, který byl kvůli zvládání pandemie odložen.

Projev Ursuly von der Leyenové o stavu Unie 2021 tak přinese nejen zhodnocení práce a úspěchů její Komise, ale i výhled na pracovní plán pro příští rok. Pro Česko bude tentokrát sledování tohoto projevu důležitější než jindy, protože plánované iniciativy bude uvádět v život z pozice předsednického státu na podzim 2022. Přinášíme proto přehled, na jaké části projevu by si měla ČR dát zvláštní pozor.

Číst dál

Studie: EU pandemii podle Čechů “přežila”. Pohled veřejnosti na klima, ekonomiku i migraci se proměňuje, ale veřejná debata je teprve na začátku

Ústav empirických výzkumů STEM ve spolupráci s institutem EUROPEUM vydal studii, která shrnuje dva roky průzkumů o tématech, které hýbou celoevropskou politikou.

Studie dává komplexní pohled na to, jak veřejnost vnímá celospolečenská dilemata v oblasti pandemie, zelené politiky, ekonomické obnovy a migrace. Tato témata zásadně zasahují do české politiky. Přitom celoevropská perspektiva se v předvolebních debatách často ztrácí.

Číst dál

Reakce signatářů výzvy “Máme na to řídit EU” na dopis premiéra Andreje Babiše

Vážený pane premiére,

děkujeme za čas, který jste věnoval reakci na náš otevřený dopis ze dne 30. června. Bohužel s tou výhradou, že Vaše reakce obsahovala řadu osobních útoků, které k věcné debatě rozhodně nepřispívají. Věříme, že nadále můžeme vést debatu racionální, ku prospěchu českého státu i Evropy, a proto tyto útoky ponecháme bez detailního komentáře.

Váš dopis jsme předali dalším signatářům výzvy a zde předkládáme odpověď, kterou podpořila řada z nich.

Vítáme, že dle Vašeho dopisu již nepovažujete české předsednictví za zbytečnou formalitu, ale naopak v mnoha ohledech za šanci pro Českou republiku. Jsme rádi, že také sdílíte náš pohled, že předsednictví může pomoci v posílení našeho zastoupení v institucích EU. Z dopisu lze usoudit, že Váš pohled se od roku 2019 změnil. Doufáme, že se změna pohledu promění v činy.

Číst dál

Podnikatelé, ekonomové a další osobnosti píší vládě: Česko je na nejlepší cestě svůj půl rok v čele EU promrhat, přístup se musí změnit okamžitě

Přední čeští ekonomové, investoři a odborníci na evropskou politiku odeslali otevřený dopis vládě České republiky s výzvou “Máme na to řídit EU”. Signatáři apelují na politickou reprezentaci, aby plně využila příležitosti, které pro zemi představuje předsednictví v Radě EU. Toho se Česko ujme již za rok, 1. července 2022. Problémem je podle signatářů nejen to, že je na předsednictví vyčleněn rekordně nízký rozpočet, ale především malá pozornost, kterou tématu a přípravám věnují ministři a premiér. Aby Česko nepromarnilo šanci na prosazování svých priorit v EU, je podle výzvy potřeba okamžitá změna.

Mezi signatáři otevřeného dopisu vládě jsou například rektorka Mendelovy univerzity v Brně, prof. Danuše Nerudová, předseda Sdružení pro zahraniční investice, Kamil Blažek, předseda výkonné rady Asociace nanotechnologického průmyslu, Jiří Kůs, ředitel Biologického centra AV ČR, prof. Libor Grubhoffer, diplomatka Magdaléna Vášáryová, diplomat Petr Kolář, biskup Václav Malý a další významné osobnosti českého veřejného dění.

Číst dál

Otázky a odpovědi: K čemu je české předsednictví v Radě EU?

Co je to předsednictví v Radě EU?

  • Předsednictví v Radě EU znamená, že se členský stát Evropské unie, například Česká republika, stane na půl roku státem předsedajícím. Naši zemi tento úkol čeká (již podruhé v historii) od 1. července 2022.

Rada EU je jedním z hlavních orgánů Unie a zastupuje zájmy členských států, které v ní reprezentují ministři jednotlivých členských zemí odpovědní za určitou oblast (např. všichni evropští ministři zdravotnictví, zemědělství, školství, financí atd.). Rada EU vyjednává o evropské legislativě s Evropským parlamentem. V jejím čele nestojí jeden stálý předseda, ale země EU se v předsednictví střídají podle předem známého kalendáře. Pro každou zemi se tak jedná o zcela výjimečnou příležitost, kdy se zhruba jednou za 14 let stane na půl roku centrem evropského a mezinárodního dění – na předsednický stát je upřena nejen evropská, ale i světová pozornost.

Číst dál

Hledáme Czechtropu!

Čeští ministři a premiér nejeví o téma českého předsednictví v Radě EU v roce 2022 příliš velký zájem. Česká veřejnost tak většinou neví, že se má předsednictví konat.

Proto jsme připravili zábavnou kampaň, abychom na téma předsednictví upozornili i média a politiky – a zvýšili tak povědomí u široké veřejnosti. Budeme rádi, když se do kampaně zapojíte.

Číst dál

Češi nevidí v evropské klimatické politice hrozbu zdražování. Obecně s návrhy řešení souhlasí, ale obávají se dopadů na průmysl

Shrnutí:

  • Češi se více obávají o ekonomiku jako takovou, než o svoje vlastní náklady. Jen 32 % si myslí, že by snižování emisí mohlo ohrozit ekonomiku jejich domácnosti. 51 % se obává, by opatření mohla zhoršit ekonomickou situaci v zemi.
  • Lidé příliš neznají ani pojmy, které se s klimatickou diskusí běžně pojí, jako uhlíková neutralita nebo Zelená dohoda.
  • Na obecné úrovni opatření k přechodu na nízkoemisní ekonomiku občané podporují, při představení konkrétních návrhů však jejich podpora klesá. Opatření pro uhlíkovou neutralitu Česka do roku 2050 podporuje 83 % občanů.
  • Česká klimatická debata je od té evropské odpojena. Obecné snahy jako Zelená dohoda pro Evropu jsou vnímány pozitivně, veřejnost je však skeptická k tomu, zda tato řešení v globálním měřítku pomohou.

Lidé v České republice se cítí ohroženi klimatickou změnou, vyplývá z připravované studie ústavu STEM ve spolupráci s Institutem pro evropskou politiku EUROPEUM o “horkých” tématech evropské politiky. Za velké nebezpečí změnu klimatu před třemi lety považovalo 44 % občanů, v roce 2020 už to bylo 59 %.

Číst dál

Komentář: Za rok budeme řídit EU. Nejspíš bez volantu a paliva

Kdyby se minulý týden hlasitě neozvali podnikatelé a akademici, po českém předsednictví v Radě EU by neštěkl pes. Reakce politiků ukazují, že tuto šanci za pačesy opravdu nechytíme.

1. července 2022 začnou ministři, ministryně a premiér příští české vlády řídit agendu a vyjednávání 27 zemí EU. A skoro nikdo o tom neví. Před minulým českým předsednictvím o tom věděla polovina veřejnosti, dneska je to pětina. Povědomí i pocit, že jsme připraveni, podle dat STEM navíc klesá.

Číst dál

Komentář: Předsednictví v EU na vedlejší kolej nepatří

Ekonomové, investoři a odborníci na evropskou politiku odeslali otevřený dopis vládě ČR s výzvou „Máme na to řídit EU“. Apelovali v něm na politickou reprezentaci, aby plně využila příležitost, kterou představuje předsednictví v Radě EU. Byli vedeni snahou pomoci naší zemi, od premiéra se ovšem dočkali ironie a arogance.

Prý nerozumí číslům a rozpočet není konečný. Jak je to ale možné? Jak to, že rok před předsednictvím není znám rozpočet a neexistuje plán všech akcí, které se budou pořádat? Každý akademik ví, že pokud žádá o veřejné peníze na projekt, musí být součástí konkrétní rozpočet, jinak peníze nedostane. A i naše předsednictví se bude hradit z veřejných peněz. Proč tedy stát nemá konkrétní plán rozpočtu?

Číst dál

Češi neví, že za rok budou předsedat Unii

Čeští občané nevědí, že Česká republika již za rok povede Radu EU. Předsednictví v Unii přitom vnímají jako důležité. Vyplývá to z připravované studie o horkých evropských tématech, kterou připravil ústav STEM.

Nejzajímavější čísla:

  • Jen pětina českých občanů ví, že ČR bude za rok předsedat Evropské unii.
  • Téměř polovina lidí předsednictví přitom obecně vnímá jako velmi důležité.
  • Poklesla důvěra v připravenost země na vedení Rady EU.

Číst dál