Nová data: Češi chtějí po českém předsednictví hlavně energetickou bezpečnost. Členství Ukrajiny v EU podle nich nespěchá 

Z pěti prioritních témat, které si pro období českého předsednictví v Radě Evropské unie vytyčila vláda Petra Fialy (ODS) je pro veřejnost jednoznačně nejdůležitější zajištění dodávek energií: řešit v EU sociální dopady krize v energetice chce po vládě 79 procent obyvatel. Ve společnosti rezonuje i “strategická odolnost evropské ekonomiky” v podobě snah o snižování závislosti na několika málo dodavatelích součástek či surovin. Tu požadují více než dvě třetiny veřejnosti. Poválečná obnova Ukrajiny a její začlenění do evropské sedmadvacítky naopak v očích Čechů předsednickou prioritou být nemusí.

Reprezentativní průzkum české populace realizoval výzkumný ústav STEM v rámci projektu pro Úřad vlády ČR, a to od 20. do 30. května 2022. Zúčastnilo se ho 1021 obyvatel ČR starších 18 let. Zjištění tedy odráží postoj české veřejnosti před samotným začátkem českého předsednictví v Radě EU. Analýza vznikla ve spolupráci s konsorciem České zájmy v EU.

Číst dál

eXtra.cz: V Hřensku nehoří a smrad kouře vytváří chemtrails: Českem se valí nová vlna dezinformací

Na sociálních sítích se tak v posledních dnech objevily názory, jako že v Hřensku nic nehoří a že se vláda snaží jen zakrýt únik chemikálií, nebo že naopak požár je, ale šíří ho helikoptéry s plamenomety. Lidé, kteří tyto hoaxy vypouští, jsou mnohdy ti, kteří šířili dezinformace i během koronavirové pandemie. „Popírat požár v Hřensku je buď cesta, jak svoje okolí zaujmout a šokovat, nebo jak protestovat proti ‚oficiálním informacím‘ za každou cenu,“ zdůvodnil chování některých jedinců pro eXtra.cz Nikola Hořejš, sociolog STEM a ředitel projektu České zájmy v EU.

Celý článek najdete na webu eXtra.cz.


Analytička: v EU jde znovu na přetřes konec práva veta. Že nyní projde, se ale nečeká

„Nové sankce proti Rusku? Minimální daň pro nadnárodní firmy? Když chce Evropská unie v těchto věcech rozhodnout, souhlas musí vyslovit všech sedmadvacet zemí. V krizi se ukazuje, že to může být problém. I proto se nyní obnovila debata o přechodu na většinové hlasování,“ píše v analýze server iDnes.

„Některé státy svoje veto využívají jako politickou páku a snaží se vymoci si skrze něj ústupky od ostatních. V roce 2020 tak například Kypr blokoval přijetí sankcí vůči Bělorusku a svůj souhlas podmiňoval tím, že ostatní státy unie zase schválí tvrdší postup vůči Turecku,“ uvádí k tomu analytička Vendula Kazlauskas z Asociace pro mezinárodní otázky.

Celý text najdete zde.


Evropská solidarita s plynem: jak je na tom Česko?

Otázka snižování spotřeby zemního plynu je pro Česko naprosto klíčová. Přinášíme klíčová data přehledně: jaké jsou naše momentální zásoby, kolik musíme vzhledem k průměrné spotřebě letos v zimě ušetřit, kolik potřebuje průmysl a jak jsou na tom domácnosti. Analýza Michala Hrubého, analytika think tanku Europeum, vznikla ve spolupráci s projektem České zájmy v EU. Plné znění je k dispozici zde.


Analýza: Putin plynem testuje evropskou solidaritu. Česko má v čele EU těžký úkol v testu obstát

Zima přichází a Evropská komise počítá s tím, že může být mrazivá. Nevěří totiž, že by Rusko po čtvrtečním ukončení plánované údržby plynovodu Nord Stream 1 plně obnovilo dodávky této klíčové suroviny do Evropy. Kontinent se proto musí už teď připravit, co dělat, když bude plynu v zimních měsících málo.

Autoři: Helena Truchlá (České zájmy v EU, STEM) a Michal Hrubý (Europeum)

Číst dál

Analýza: členské země EU rozhodnutím o autoemisích dávají jasný signál průmyslu. Česko na tom může vydělat

Autoři: Michal Hrubý (Europeum), Dalibor Stehno (Asociace pro mezinárodní otázky), Helena Truchlá (České zájmy v EU)


Rozhodovat o tom, jaká auta budou jezdit po evropských silnicích, by se mělo doma v Evropě, ne v Číně. Z této asijské mocnosti se ale masivně do Evropy vyváží elektroauta, která hrozí převálcovat domácí konkurenci – podobně, jako se to v minulosti stalo se solárními panely. Nezbytné je proto férově nastavit podmínky obchodování s Čínou. Pokud ale sama Evropa současně nepůjde naproti technologickému pokroku, v globální konkurenci jí ujede vlak. Evropská unie proto sází na elektromobilitu – a těžit z toho může i Česko.

Číst dál

Evropští analytici: Členství Ukrajiny v EU bude běh na dlouhou trať, vystartovat ale musíme právě teď

Ruský vpád na Ukrajinu proměnil nejen naše dosavadní chápání bezpečnosti v Evropě, ale také naše uvažování o Evropské unii a jejím místě ve světě. Přesvědčení, že Evropané musí v této bezprecedentní krizi hrát důležitou roli a přispět k nalezení cesty z ní, představuje příležitost pro přenastavení některých vnitřních procesů, včetně politiky rozšiřování Evropské unie o nové členské státy. Tento proces v uplynulé dekádě stagnoval. Pokud se najde dostatečně silná politická vůle, může ruská válka proti Ukrajině pomoci najít konkrétní perspektivu budoucnosti této země uvnitř evropského společenství.

Autoři: Pavlína Janebová, Romain Le Quiniou, Sofia Strive, Fredrik Löjdquist, Pavel Havlíček

Celý text analýzy najdete zde.


Analýza: Europoslanci podpořili zákaz prodeje nových „benziňáků“ a dieselů. Co by předpokládaný nástup elektroaut znamenal pro Česko?

  • Odhlasované opatření mluví o zákazu prodeje nových aut se spalovacími motory. Trhu s ojetinami se nedotkne. Stejně tak nikomu nezakazuje jezdit vozem dle vlastních preferencí.
  • Hlasování určilo jen postoj Evropského parlamentu, jedné ze tří hlavních institucí Evropské unie. Návrh budou dál řešit zástupci členských zemí (včetně české vlády) a mají možnost ho měnit.
  • Elektroauta, která by měla postupně staré vozy nahrazovat, budou přibývat v různých zemích různým tempem, podobně jako infrastruktura. S tím se počítá.
  • Česku nyní schází autonabíječky, začnou ale rychle přibývat – EU už na to poskytla peníze.
  • Elektromobily jsou méně závislé na dovozu fosilních paliv (které Česko bere stále hlavně z Ruska) a v celém životním cyklu (od těžby surovin až po sešrotování) mají výrazně nižší emise skleníkových plynů. Emise přispívají ke klimatické krizi, která do našich zeměpisných končin přináší sucha a ničivé záplavy.

Autoři: Helena Truchlá (České zájmy v EU) a Michal Hrubý (Europeum)

Číst dál