Podnikatelé, ekonomové a další osobnosti píší vládě: Česko je na nejlepší cestě svůj půl rok v čele EU promrhat, přístup se musí změnit okamžitě

Přední čeští ekonomové, investoři a odborníci na evropskou politiku odeslali otevřený dopis vládě České republiky s výzvou “Máme na to řídit EU”. Signatáři apelují na politickou reprezentaci, aby plně využila příležitosti, které pro zemi představuje předsednictví v Radě EU. Toho se Česko ujme již za rok, 1. července 2022. Problémem je podle signatářů nejen to, že je na předsednictví vyčleněn rekordně nízký rozpočet, ale především malá pozornost, kterou tématu a přípravám věnují ministři a premiér. Aby Česko nepromarnilo šanci na prosazování svých priorit v EU, je podle výzvy potřeba okamžitá změna.

Mezi signatáři otevřeného dopisu vládě jsou například rektorka Mendelovy univerzity v Brně, prof. Danuše Nerudová, předseda Sdružení pro zahraniční investice, Kamil Blažek, předseda výkonné rady Asociace nanotechnologického průmyslu, Jiří Kůs, ředitel Biologického centra AV ČR, prof. Libor Grubhoffer, diplomatka Magdaléna Vášáryová, diplomat Petr Kolář, biskup Václav Malý a další významné osobnosti českého veřejného dění.

Číst dál

KOMENTÁŘ: Jaký je účet české zahraniční politiky za vrbětickou kauzou

V zápise ze setkání ze summitu Evropské unie se znovu objevilo vyjádření solidarity s Českem a podpora jeho kroků kolem kauzy Vrbětice. Nyní je namístě otázka, zda reakce EU a západní Evropy byla dostatečná. Pokud máme pocit, že nikoli, ptejme se, proč tomu tak je, píše v komentáři pro iDNES.cz ředitel výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky Vít Dostál.

Číst dál

Analýza: Jak může ČR získat podporu EU – srovnání s případem Sergeje Skripala

Za výbuchy muničních skladů v moravských Vrběticích v roce 2014, při kterých zemřeli dva čeští občané, stáli podle slov premiéra Andreje Babiše a vicepremiéra Jana Hamáčka agenti ruské tajné vojenské služby GRU. Ti samí lidé, kteří o čtyři roky později otrávili v britském Salisbury rusko-britského agenta Sergeje Skripala a jeho dceru. 

Česká republika zatím vyhostila 18 ruských diplomatů, Rusko v reakci vyhostilo 20 českých. Jan Hamáček na včerejším plánovaném jednání ministrů zahraničí EU řekl: „Dovolte, abych využil této příležitosti a požádal vás o solidaritu, buďto vyjádřením, nebo možným vyhoštěním pracovníků ruských zpravodajských služeb z evropské půdy.“ Unijní lídři mu vyjádřili podporu a lze očekávat, že další kroky budou následovat. Podle odborníků je však nutné, aby ČR jasněji artikulovala své požadavky a vyvinula další diplomatické úsilí – velmi podobně, jako to udělala premiérka Mayová v roce 2018. Co přesně by ČR měla od svých partnerů v EU chtít?

Hlavní závěry:

  • O pomoc ze strany partnerů v EU si musíme říci lépe a jasněji (pondělní slova Jana Hamáčka nestačí);
  • Reakce EU může chvíli trvat a je třeba ji vyjednat (jak ukazuje britský příklad ze Salisbury);
  • Pomoci nám může různými způsoby NATO i EU (bude třeba i skrytá diplomacie).
Číst dál

Když po vás hodí kamenem, pěkně to luskne, říká český policista Jiří Ulehla, který čelil náporu migrantů na řecko-turecké hranici

Státy Evropské unie opět řeší migraci a azylovou politiku. A svoji roli by mohli aktivněji sehrát i Češi. Mohli bychom například pomáhat s navracením migrantů zpět do vlasti. Naši policisté však na hranicích Unie slouží už nyní. Jedním z nich byl letos na jaře i Jiří Ulehla. 

Když v únoru tohoto roku, na počátku pandemie koronaviru, turecký prezident Recep Tayyip Erdogan oznámil, že otevírá uprchlíkům bránu do Evropy, zaplavily svět dramatické záběry z řecko-turecké hranice. Davy lidí na nich na policisty na řecké straně házejí zapálené kusy dřeva, lahve a kamení. Policisté se brání slzným plynem, občas se do tmy ozve volání o pomoc. Málo se ví, že uprostřed těchto nepokojů stáli vedle svých kolegů z ostatních evropských zemí i čeští policisté, kteří sem byli vysláni v rámci celoevropské policejní spolupráce. Byl mezi nimi i Jiří Ulehla, pořádkový policista z Moravskoslezkého kraje. Co ho na misi  přivedlo? A jaké zážitky si z hlídání evropské hranice odváží? A jsme schopni Evropě v případě potřeby pomoci?

Číst dál

Komentář: Příští atentátník by mohl přicestovat do Prahy či Brna

Premiéři členských zemí EU jednali tento týden o tom, jak bojovat proti terorismu. Jednání proběhlo v reakci na čtyři islamistické útoky, ke kterým došlo mezi 25. zářím a 2. listopadem na několika místech ve Francii a ve Vídni. Všechny tyto útoky byly spáchány mladými džihádisty, kteří celkem zabili nejméně osm lidí a zranili mnoho dalších.

Premiéři jednali v Bruselu dva dny poté, co Evropská komise představila novou protiteroristickou agendu pro EU a návrhy na posílení policejní agentury Europol. Problém s terorismem je totiž mnohem větší, než jsou poslední útoky ve Francii a Rakousku. Vedle džihádistických útoků čelí unie i terorismu etno-nacionalistickému, anarchistickému či krajně pravicovému.

Číst dál

Komentář: Vytlačování lodí s migranty v Egejském moři: Frontex v těžkostech

Ve veřejném prostoru sílí kritika evropské pohraniční agentury Frontex, že údajně pomáhá řecké pohraniční stráži při vytlačování lodí s migranty plujícími z Turecka. Kvůli obviněním se 10. listopadu mimořádně sešla správní rada Frontexu a výbor Evropského parlamentu pro záležitosti vnitra si následně pozval ředitele agentury Fabrice Leggeriho. Ten během úterního slyšení mimo jiné vysvětloval, že turecké síly opakovaně přímo zaútočily na lodě Frontexu a na lodě řecké pohraniční stráže.

Číst dál

Analýza: Experti k migračnímu paktu EU: Návrh vychází vstříc V4 a je logicky zaměřený na ochranu hranic; ČR by se měla soustředit na prevenci

Experti na bezpečnost a migraci se shodují, že Česká republika dostala v novém návrhu příležitost realizovat požadavky, které dlouhodobě vznáší. Ten nejdůležitější z nich – konec kvót na přerozdělování žadatelů o azyl – pakt zohlednil. Návrh navíc dává státům možnost podílet se na lepším hlídání hranic a navracení neúspěšných žadatelů o azyl zpět do vlasti. ČR by podle oslovených expertů mohla svoji pomoc směřovat na prevenci migrace. 

Číst dál

Nový pakt o migraci a azylu: Komise ustupuje od povinných kvót

Evropská komise včera představila nový návrh na řešení migrační a azylové politiky, jehož potřebnost naposledy výrazněji připomněl požár v uprchlickém táboře Moira na řeckém ostrově Lesbos. Zatímco Řecko a Itálie žádají Evropu o pomoc s náporem žadatelů o azyl, o které se nejsou schopny postarat, Rakousko a Polsko zase volají po lepší ochraně vnějších hranic Evropské unie prostřednictvím evropské agentury Frontex. Jaký návrh je tedy na stole? Sype sůl do starých ran? Anebo se Evropa poučila? Co to znamená pro Českou republiku?

Číst dál

Jak číst projev o stavu Unie a kde by měli zbystřit hlavně Češi?

První projev Ursuly von der Leyenové o stavu Evropské unie je po neuvěřitelném roce 2020 napjatě očekáván. Přinášíme přehled, jak se k hlavním politikám EU staví Češi a co to pro ČR znamená. Může vám to pomoci ve “čtení” projevu i mezi řádky.

Každoroční projev o stavu Evropské unie (State of the EU – SOTEU) je pro každého předsedu Evropské komise příležitostí zazářit. Když Ursula von der Leyenová loni na podzim nastupovala do funkce, nikdo nemohl tušit, že Evropa o rok později bude úplně jiná, než ta, kterou tehdy pomyslně “přebírala”. Ke každoročnímu projevu šéfky Evropské komise se tak letos upírají zraky odborníků a novinářů z celého světa více než obvykle. Na řešení čekají vedle odložených výzev i výzvy nové, které s sebou přinesla – nebo je ještě více vyostřila – stále probíhající pandemie koronaviru.

EP Plenary – Presentation by the Commission President-elect of the College of Commissioners and their programme
Číst dál