Společné prohlášení ředitelů organizací v projektu České zájmy v EU (výzkumného ústavu STEM, Institutu pro evropskou politiku Europeum a Asociace pro mezinárodní otázky) k prvnímu roku války.
Číst dálPraha, 12. prosince 2022
Předsednictví v krizové době, které zvládlo svoje úkoly – tak hodnotí šestiměsíční české působení v čele Rady Evropské unie bezmála pět desítek tuzemských a zahraničních expertů. Českému angažmá udělili průměrnou známku dvě, tedy velmi dobře. Vyplývá to z ankety, kterou uskutečnil projekt České zájmy v EU společně s thinktankem Europeum a Asociací pro mezinárodní otázky v Praze.
Číst dálCeny energií ovlivňuje „nervozita trhu“, upozornil výzkumník think tanku EUROPEUM a spolupracovník projektu České zájmy v EU Michal Hrubý. „Došlo to k tomu, že během posledního čtvrtletí loňského roku se dramaticky propadly dodávky ruského plynu. Problém byl také v tom, že už v té době se řešily nenaplněné Ruskem pronajaté zásobníky,“ uvedl Hrubý.
Otázka snižování spotřeby zemního plynu je pro Česko naprosto klíčová. Přinášíme klíčová data přehledně: jaké jsou naše momentální zásoby, kolik musíme vzhledem k průměrné spotřebě letos v zimě ušetřit, kolik potřebuje průmysl a jak jsou na tom domácnosti. Analýza Michala Hrubého, analytika think tanku Europeum, vznikla ve spolupráci s projektem České zájmy v EU. Plné znění je k dispozici zde.
Ruský vpád na Ukrajinu proměnil nejen naše dosavadní chápání bezpečnosti v Evropě, ale také naše uvažování o Evropské unii a jejím místě ve světě. Přesvědčení, že Evropané musí v této bezprecedentní krizi hrát důležitou roli a přispět k nalezení cesty z ní, představuje příležitost pro přenastavení některých vnitřních procesů, včetně politiky rozšiřování Evropské unie o nové členské státy. Tento proces v uplynulé dekádě stagnoval. Pokud se najde dostatečně silná politická vůle, může ruská válka proti Ukrajině pomoci najít konkrétní perspektivu budoucnosti této země uvnitř evropského společenství.
Autoři: Pavlína Janebová, Romain Le Quiniou, Sofia Strive, Fredrik Löjdquist, Pavel Havlíček
Celý text analýzy najdete zde.
Případné přijetí Ukrajiny do sedmadvacítky by mělo velké následky včetně přesunu politického těžiště blíže východu EU. Bude to dlouhý a v mnoha oblastech komplikovaný proces, píše v komentáři pro Seznam Zprávy analytička think tanku Europeum Jana Juzová.
Celý text si přečtěte zde.
Vláda premiéra Petra Fialy si své předsednické priority zvolila víceméně správně, shodují se experti. Musí se soustředit na dopady války a zabere jí to většinu času i pozornosti. Pro Česko je to šance posílit svá spojenectví a předvést se jako schopný vyjednavač a krizový manažer. V otázkách klimatu, v ambicích na obnovu Ukrajiny nebo ve sporu s Maďarskem kvůli korupci mají ale české plány rezervy a Praha může narazit. Vyplývá to z ankety, ve kterém odpovídalo 15 renomovaných odborníků včetně Petra Pitharta, Radka Špicara, nebo Radima Tolasze.
Číst dál„Nemá smysl se tvářit, že výzvy spojené s migrací z Ukrajiny nejsou velké, na českou vládu, místní samosprávy, nevládní organizace i běžné občany to v už tak složité situaci energetické krize a pomalé ekonomické obnovy po pandemii vytváří další tlak. Je ale důležité si uvědomit, že Ukrajinci jsou lidé jako my: někteří čestnější a empatičtější, jiní jsou určitě méně dobří lidé,“ říká pro eXtra Helena Truchlá, hlavní analytička projektu České zájmy v EU.
Celý text najdete zde.
Podle dat, která jsme získali přednostně k dispozici pomáhá Česko vojensky Ukrajině víc než řada větších států. Ze srovnání s dalšími třemi desítkami západních zemí mu patří devátá příčku v přepočtu na velikost ekonomiky (HDP). Vyplývá to z aktualizovaných dat projektu Ukraine Support Tracker od Institutu pro světovou ekonomiku (IFW) v Kielu v Německu. České zájmy v EU zpracovaly data zveřejněná 2. května 2022.
Autoři: Helena Truchlá a Nikola Hořejš, analytici České zájmy v EU
Číst dál„Ukrajinci se přiživují na českých dávkách, přitom jsou bohatí a jezdí v drahých autech.“ Nějak tak zní jeden z nejšířenějších hoaxů spojených s válkou na Ukrajině. Ať už za ním stojí závist, averze k migrantům či nedostatek informací, neprávem očerňuje lidi, kteří prchají před ruskou agresí. Často přitom s sebou nemají nic jiného než jeden kufr. „Je třeba zdůraznit, že jenom na pražské hlavní nádraží dorazilo k 6. dubnu 100 tisíc lidí. Tedy třetina všech uprchlíků v Česku. Jejich „dopravní prostředky“ vidět nejsou – přicestovali namačkaní v kupé,“ uvedla pro eXtra.cz hlavní analytička projektu České zájmy v EU Helena Truchlá.
Celý text najdete zde.