Analýza: Jak může ČR získat podporu EU – srovnání s případem Sergeje Skripala

Za výbuchy muničních skladů v moravských Vrběticích v roce 2014, při kterých zemřeli dva čeští občané, stáli podle slov premiéra Andreje Babiše a vicepremiéra Jana Hamáčka agenti ruské tajné vojenské služby GRU. Ti samí lidé, kteří o čtyři roky později otrávili v britském Salisbury rusko-britského agenta Sergeje Skripala a jeho dceru. 

Česká republika zatím vyhostila 18 ruských diplomatů, Rusko v reakci vyhostilo 20 českých. Jan Hamáček na včerejším plánovaném jednání ministrů zahraničí EU řekl: „Dovolte, abych využil této příležitosti a požádal vás o solidaritu, buďto vyjádřením, nebo možným vyhoštěním pracovníků ruských zpravodajských služeb z evropské půdy.“ Unijní lídři mu vyjádřili podporu a lze očekávat, že další kroky budou následovat. Podle odborníků je však nutné, aby ČR jasněji artikulovala své požadavky a vyvinula další diplomatické úsilí – velmi podobně, jako to udělala premiérka Mayová v roce 2018. Co přesně by ČR měla od svých partnerů v EU chtít?

Hlavní závěry:

  • O pomoc ze strany partnerů v EU si musíme říci lépe a jasněji (pondělní slova Jana Hamáčka nestačí);
  • Reakce EU může chvíli trvat a je třeba ji vyjednat (jak ukazuje britský příklad ze Salisbury);
  • Pomoci nám může různými způsoby NATO i EU (bude třeba i skrytá diplomacie).
Číst dál

Komentář: Příští atentátník by mohl přicestovat do Prahy či Brna

Premiéři členských zemí EU jednali tento týden o tom, jak bojovat proti terorismu. Jednání proběhlo v reakci na čtyři islamistické útoky, ke kterým došlo mezi 25. zářím a 2. listopadem na několika místech ve Francii a ve Vídni. Všechny tyto útoky byly spáchány mladými džihádisty, kteří celkem zabili nejméně osm lidí a zranili mnoho dalších.

Premiéři jednali v Bruselu dva dny poté, co Evropská komise představila novou protiteroristickou agendu pro EU a návrhy na posílení policejní agentury Europol. Problém s terorismem je totiž mnohem větší, než jsou poslední útoky ve Francii a Rakousku. Vedle džihádistických útoků čelí unie i terorismu etno-nacionalistickému, anarchistickému či krajně pravicovému.

Číst dál

Analýza: Experti k migračnímu paktu EU: Návrh vychází vstříc V4 a je logicky zaměřený na ochranu hranic; ČR by se měla soustředit na prevenci

Experti na bezpečnost a migraci se shodují, že Česká republika dostala v novém návrhu příležitost realizovat požadavky, které dlouhodobě vznáší. Ten nejdůležitější z nich – konec kvót na přerozdělování žadatelů o azyl – pakt zohlednil. Návrh navíc dává státům možnost podílet se na lepším hlídání hranic a navracení neúspěšných žadatelů o azyl zpět do vlasti. ČR by podle oslovených expertů mohla svoji pomoc směřovat na prevenci migrace. 

Číst dál

Nový pakt o migraci a azylu: Komise ustupuje od povinných kvót

Evropská komise včera představila nový návrh na řešení migrační a azylové politiky, jehož potřebnost naposledy výrazněji připomněl požár v uprchlickém táboře Moira na řeckém ostrově Lesbos. Zatímco Řecko a Itálie žádají Evropu o pomoc s náporem žadatelů o azyl, o které se nejsou schopny postarat, Rakousko a Polsko zase volají po lepší ochraně vnějších hranic Evropské unie prostřednictvím evropské agentury Frontex. Jaký návrh je tedy na stole? Sype sůl do starých ran? Anebo se Evropa poučila? Co to znamená pro Českou republiku?

Číst dál

Rozhovor: Že hlídáme srbské hranice se mezi pašeráky brzy rozkřiklo, říká o své práci policistka Soňa Svobodová

Policistka Soňa Svobodová určitě nepatří mezi dámy, které by byly z cukru. Ve svých jedenapadesáti letech se loni na jaře vydala na bulharsko-srbskou hranici, kde byla s ostatními kolegy připravena čelit náporu nelegálních migrantů. Mezi místními lidmi, i mezi zdejšími policisty, si díky své přátelské povaze našla řadu přátel. Co k této cestě maminku dvou dětí vedlo? Měla strach? A co jí mise dala?

Policistka Soňa Svobodová
Číst dál

Priority Evropské komise pro rok 2020 – co na to Česko?

Klimatický plán k dosažení uhlíkové neutrality, spravedlivá minimální mzda ve všech státech EU nebo nový pakt o migraci a azylu patřily mezi priority, které si na začátku svého mandátu vytyčila nová Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové. Během svých prvních 100 dnů ve funkci stačila předložit část z nich, do dalšího vývoje nicméně zasáhlo propuknutí pandemie COVID-19.

Číst dál