Komentář: Zvýší Česko svůj vliv v Bruselu? Pomůže Pavel a tam pracující krajané

Pavel může navázat na české předsednictví a stvrdit, že Česko chce hrát v Evropě důležitější roli. Abychom toho dosáhli, bude zapotřebí právě proaktivních čelních představitelů a předvídatelnost našich hlavních priorit. Pokud Česko prokáže, že je schopné být mezi vůdčími unijními zeměmi například v zahraniční politice, posílí to i naši roli v ostatních oblastech.

Autorem komentáře je Žiga Faktor, vedoucí bruselské kanceláře Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM

Komentář vyšel na serveru iDnes.cz.


Komentář Miroslava Mareše: Odmítání ruské agresivní politiky podporuje většina obyvatel. Výzvou pro strategickou komunikaci zůstává zelená transformace

„Vládní úřady v ČR se postupně dokázaly v řadě případů adaptovat na nové bezpečnostní i širší ekonomické výzvy, a to i v rámci Evropské unie,“ píše v komentáři pro České zájmy v EU politolog a expert na bezpečnost Miroslav Mareš (Masarykova univerzita v Brně).Velkou výzvu pro strategickou komunikaci vlády představuje zelená transformace. Komunikaci nelze stavět výhradně na environmentálním alarmismu a apokalyptických vizích, ale je třeba ji provázat s problematikou udržitelné ekonomické a sociální stability,“ dodává Mareš.

Číst dál

Česko a udržitelná energetika: je zelená bezpečná?

Autor: Mgr. Martin Jirušek, Ph.D., odborný asistent – KMVES, Fakulta sociálních studií, Masarykova univerzita v Brně.

Tvrzení, že současná bezpečnostně-energetická krize znemožňuje energetickou tranzici, kterou je proto třeba odsunout, jsou pro Českou republiku bezpečnostním rizikem. Naopak, aktuální krize by měla být katalyzátorem nezbytných změn. Nejvýznamnější aktuální riziko se vztahuje k energetickým surovinám z Ruska. Importní závislost na fosilních zdrojích je z bezpečnostního hlediska i s ohledem na probíhající klimatickou krizi dlouhodobě neudržitelná. Bezpečný je pro Česko pestrý energetický mix – ve střednědobém výhledu včetně jádra pro základní zatížení. S ohledem na stávající situaci to v tuto chvíli znamená především zvyšování podílu obnovitelných zdrojů a také flexibility elektrické sítě.

Analýzu komentují: Aleš Opata, bývalý náčelník generálního štábu Armády ČR; bezpečnostní analytik Daniel Koštoval a odborník na dekarbonizaci těžkého průmyslu z International Sustainable Finance Centre (ISFC) Karel Voldřich.

Číst dál

Analýza: Evropu na klimatickém summitu zastupuje Česko. Egyptští hostitelé varují před bezpečnostními riziky klimatické krize

Konference COP 27 se zaměří na rozvíjející se svět. Česko tu ale zastupuje Evropu a také vyjednává o plynu. Na programu je vliv změn klimatu na bezpečnost – a možná přijde i Leonardo DiCaprio. 

Helena Truchlá, hlavní analytička České zájmy v EU
Romana Březovská, analytička klimatického týmu Asociace pro mezinárodní otázky v Praze

Článek vyšel na serveru iDnes.cz.

Číst dál

eXtra.cz vyvrací fake news: Napadli mě čtyři Ukrajinci, tvrdila žena z Brna. V minulosti už lhala o zbití Romy či odebrání dítěte

„Nemá smysl se tvářit, že výzvy spojené s migrací z Ukrajiny nejsou velké, na českou vládu, místní samosprávy, nevládní organizace i běžné občany to v už tak složité situaci energetické krize a pomalé ekonomické obnovy po pandemii vytváří další tlak. Je ale důležité si uvědomit, že Ukrajinci jsou lidé jako my: někteří čestnější a empatičtější, jiní jsou určitě méně dobří lidé,“ říká pro eXtra Helena Truchlá, hlavní analytička projektu České zájmy v EU.

Celý text najdete zde.


Analýza: Jak může ČR získat podporu EU – srovnání s případem Sergeje Skripala

Za výbuchy muničních skladů v moravských Vrběticích v roce 2014, při kterých zemřeli dva čeští občané, stáli podle slov premiéra Andreje Babiše a vicepremiéra Jana Hamáčka agenti ruské tajné vojenské služby GRU. Ti samí lidé, kteří o čtyři roky později otrávili v britském Salisbury rusko-britského agenta Sergeje Skripala a jeho dceru. 

Česká republika zatím vyhostila 18 ruských diplomatů, Rusko v reakci vyhostilo 20 českých. Jan Hamáček na včerejším plánovaném jednání ministrů zahraničí EU řekl: „Dovolte, abych využil této příležitosti a požádal vás o solidaritu, buďto vyjádřením, nebo možným vyhoštěním pracovníků ruských zpravodajských služeb z evropské půdy.“ Unijní lídři mu vyjádřili podporu a lze očekávat, že další kroky budou následovat. Podle odborníků je však nutné, aby ČR jasněji artikulovala své požadavky a vyvinula další diplomatické úsilí – velmi podobně, jako to udělala premiérka Mayová v roce 2018. Co přesně by ČR měla od svých partnerů v EU chtít?

Hlavní závěry:

  • O pomoc ze strany partnerů v EU si musíme říci lépe a jasněji (pondělní slova Jana Hamáčka nestačí);
  • Reakce EU může chvíli trvat a je třeba ji vyjednat (jak ukazuje britský příklad ze Salisbury);
  • Pomoci nám může různými způsoby NATO i EU (bude třeba i skrytá diplomacie).
Číst dál

Komentář: Příští atentátník by mohl přicestovat do Prahy či Brna

Premiéři členských zemí EU jednali tento týden o tom, jak bojovat proti terorismu. Jednání proběhlo v reakci na čtyři islamistické útoky, ke kterým došlo mezi 25. zářím a 2. listopadem na několika místech ve Francii a ve Vídni. Všechny tyto útoky byly spáchány mladými džihádisty, kteří celkem zabili nejméně osm lidí a zranili mnoho dalších.

Premiéři jednali v Bruselu dva dny poté, co Evropská komise představila novou protiteroristickou agendu pro EU a návrhy na posílení policejní agentury Europol. Problém s terorismem je totiž mnohem větší, než jsou poslední útoky ve Francii a Rakousku. Vedle džihádistických útoků čelí unie i terorismu etno-nacionalistickému, anarchistickému či krajně pravicovému.

Číst dál

Analýza: Experti k migračnímu paktu EU: Návrh vychází vstříc V4 a je logicky zaměřený na ochranu hranic; ČR by se měla soustředit na prevenci

Experti na bezpečnost a migraci se shodují, že Česká republika dostala v novém návrhu příležitost realizovat požadavky, které dlouhodobě vznáší. Ten nejdůležitější z nich – konec kvót na přerozdělování žadatelů o azyl – pakt zohlednil. Návrh navíc dává státům možnost podílet se na lepším hlídání hranic a navracení neúspěšných žadatelů o azyl zpět do vlasti. ČR by podle oslovených expertů mohla svoji pomoc směřovat na prevenci migrace. 

Číst dál

Nový pakt o migraci a azylu: Komise ustupuje od povinných kvót

Evropská komise včera představila nový návrh na řešení migrační a azylové politiky, jehož potřebnost naposledy výrazněji připomněl požár v uprchlickém táboře Moira na řeckém ostrově Lesbos. Zatímco Řecko a Itálie žádají Evropu o pomoc s náporem žadatelů o azyl, o které se nejsou schopny postarat, Rakousko a Polsko zase volají po lepší ochraně vnějších hranic Evropské unie prostřednictvím evropské agentury Frontex. Jaký návrh je tedy na stole? Sype sůl do starých ran? Anebo se Evropa poučila? Co to znamená pro Českou republiku?

Číst dál