Česko a udržitelná energetika: je zelená bezpečná?

Autor: Mgr. Martin Jirušek, Ph.D., odborný asistent – KMVES, Fakulta sociálních studií, Masarykova univerzita v Brně.

Tvrzení, že současná bezpečnostně-energetická krize znemožňuje energetickou tranzici, kterou je proto třeba odsunout, jsou pro Českou republiku bezpečnostním rizikem. Naopak, aktuální krize by měla být katalyzátorem nezbytných změn. Nejvýznamnější aktuální riziko se vztahuje k energetickým surovinám z Ruska. Importní závislost na fosilních zdrojích je z bezpečnostního hlediska i s ohledem na probíhající klimatickou krizi dlouhodobě neudržitelná. Bezpečný je pro Česko pestrý energetický mix – ve střednědobém výhledu včetně jádra pro základní zatížení. S ohledem na stávající situaci to v tuto chvíli znamená především zvyšování podílu obnovitelných zdrojů a také flexibility elektrické sítě.

Analýzu komentují: Aleš Opata, bývalý náčelník generálního štábu Armády ČR; bezpečnostní analytik Daniel Koštoval a odborník na dekarbonizaci těžkého průmyslu z International Sustainable Finance Centre (ISFC) Karel Voldřich.

Číst dál

Energetika: lekce minulého roku byly tvrdé. Co nás čeká letos?

Zemní plyn byl jedním z hlavních témat roku 2022. Do povědomí veřejnosti se dostaly mechanismy obchodování s touto komoditou v Evropě i mimo ni. Mnohem větší pozornosti než dříve společnost věnovala faktu, že se v uplynulých dekádách Česká republika i další státy EU staly silně závislé na dodávkách této suroviny z Ruska, a že Kreml tuto závislost může snadno zneužít.

Téma nezmizí ani v příštím roce, a zima roku 2023/24 může být ještě náročnější, než ta právě probíhající – nadprůměrně teplá.

Číst dál

Experti k evropské energetické radě: plynový strop spíš neprojde, revoluce čeká povolování obnovitelných zdrojů

Evropskými návrhy na řešení vysokých cen plynu se ve čtvrtek 24. listopadu zabývají ministři členských zemí zodpovědní za energetiku, pod předsednickým vedením Jozefa Síkely. K tomu, o čem se bude hovořit, jaký čekat výsledek, a jak si zatím Evropská komise v řešení energetické krize vede, se v anketě pro České zájmy v EU vyjádřili Miroslav Lopour (seniorní manažer pro energetiku z Deloitte ČR), analytička Centra pro dopravu a energetiku Kateřina Davidová, Martin Jirušek z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, Michal Hrubý (energetický expert thinktanku EUROPEUM) a advokát se specializací na energetiku Pavel Doucha.

Číst dál

Analýza: Česko šetří plynem pořád příliš málo. Čísla od MPO mají nedostatky

Projekt České zájmy v EU společně s thinktankem EUROPEUM pravidelně sleduje a vyhodnocuje zásoby a úspory plynu v Česku. Jak vyplývá z nejnovějších čísel, meziročně jsme sice ušetřili v médiích zmiňovaných 18 procent, nicméně srovnání se sezónou 2020-2021 nemusí být zcela relevantní, neboť se jednalo o nadprůměrné období z hlediska spotřeby téměř po celý rok. Skutečná spotřeba zemního plynu v prvních třech čtvrtletích je tak zhruba o 9 % nižší oproti pětiletému průměru stejného období. To nestačí.

Číst dál

Analýza: Co dělala EU s drahými energiemi? Přehled opatření od podzimu 2021

Ceny energií ovlivňuje „nervozita trhu“, upozornil výzkumník think tanku EUROPEUM a spolupracovník projektu České zájmy v EU Michal Hrubý. „Došlo to k tomu, že během posledního čtvrtletí loňského roku se dramaticky propadly dodávky ruského plynu. Problém byl také v tom, že už v té době se řešily nenaplněné Ruskem pronajaté zásobníky,“ uvedl Hrubý.

Celou analýzu publikoval 19. září 2022 server iRozhlas.cz.


Grafika: takhle bude fungovat evropská a česká brzda cen elektřiny

Evropští ministři zodpovědní za energetiku v čele s Jozefem Síkelou (za STAN) budou v pátek jednat o sérii opatření na snížení cen elektřiny v EU. České spotřebitele mají před dopady ruské energetické války ochránit dva stropy: národní a unijní. Jak budou tyto dvě roviny spolu fungovat, vysvětluje grafika a analýza Víta Havelky, experta think tanku EUROPEUM a spolupracovníka projektu České zájmy v EU.

Zdroj: České zájmy
Číst dál

Evropská solidarita s plynem: jak je na tom Česko?

Otázka snižování spotřeby zemního plynu je pro Česko naprosto klíčová. Přinášíme klíčová data přehledně: jaké jsou naše momentální zásoby, kolik musíme vzhledem k průměrné spotřebě letos v zimě ušetřit, kolik potřebuje průmysl a jak jsou na tom domácnosti. Analýza Michala Hrubého, analytika think tanku Europeum, vznikla ve spolupráci s projektem České zájmy v EU. Plné znění je k dispozici zde.


Analýza: Putin plynem testuje evropskou solidaritu. Česko má v čele EU těžký úkol v testu obstát

Zima přichází a Evropská komise počítá s tím, že může být mrazivá. Nevěří totiž, že by Rusko po čtvrtečním ukončení plánované údržby plynovodu Nord Stream 1 plně obnovilo dodávky této klíčové suroviny do Evropy. Kontinent se proto musí už teď připravit, co dělat, když bude plynu v zimních měsících málo.

Autoři: Helena Truchlá (České zájmy v EU, STEM) a Michal Hrubý (Europeum)

Číst dál

EU kvůli ruské agresi zezelená rychleji. Podívejte se, které návrhy Evropské komise Česko ovlivní nejvíce

Ruská agrese na Ukrajině zničila v očích Evropy řadu let budovanou pozici Ruska jako dodavatele levné ropy a zemního plynu. Teď ale chce EU do roku 2027 zrušit závislost na ruských dodávkách fosilních paliv. Vydá na to v příštích pěti letech až 210 miliard eur. Evropa počítá také s tím, že členské státy budou společně nakupovat plyn. „Podobně jako v případě vakcín proti koronaviru může Česko těžit z velikosti jednotného evropského trhu, místo toho, aby si s dalšími a často většími státy EU konkurovalo a tlačilo cenu nahoru,“ uvedla pro Hospodářské noviny Helena Truchlá, analytička projektu České zájmy v EU. 

Celou analýzu najdete zde.