Category: snižování emisí

Evropská města čelí vlnám veder. Jak proti tomu bojují a v čem se Česko může poučit?

Města jižní a západní Evropy se adaptují na letní vlny veder. Jaká opatření přijímají, aby ochránila své občany? Evropská města se potýkají s vlnami extrémního tepla. Během druhého červencového týdne titulky světových médií oznamovaly paralyzující dopady letních veder napříč Evropou. Španělská vnitrozemská provincie Extremadura zaznamenala povrchovou teplotu převyšující 60 °C. Státní meteorologická agentura vydala řadu výstrah, posléze naplněných třeba na řadě míst v provincii Andalucía, kde odpolední teploty opakovaně překračovaly 45 °C. Extrémními teplotami byla zasažena také města v Itálii, Francii nebo Řecku, přičemž v řadě zemí se šířily rozsáhlé požáry.

Autorkou komentáře je Katarína Svitková, výzkumná spolupracovnice Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM. 

Komentář vyšel na serveru Euractiv.cz.

Číst dál

Komentář: Otec Green Dealu opouští Evropu. Půjde Green Deal s ním?

Současná Evropská komise (EK) má jednu hlavu a tři ruce. Tou hlavou je předsedkyně Ursula von der Leyenová. Pomyslné ruce tvoří tři výkonní místopředsedové. Jedním z nich je Frans Timmermans zodpovědný za Zelenou dohodu pro Evropu, který čerstvě oznámil záměr stát se novým nizozemským premiérem. Pokud jeho straníci kandidaturu podpoří, unijní politiku opustí nejvýraznější postava spojená se zelenou agendou EU. Odejde s ním i Zelená dohoda pro Evropu?

Autorem komentáře je Filip Hanka, ředitel projektu České zájmy v EU.

Komentář vyšel na serveru iDnes.cz.

Číst dál

Komentář: Emisní normy Evropské unie nebudou na Čínu stačit. Peking chystá vlastní pravidla

Státy Evropské unie se rozhodly, že prodej nových vozů se spalovacími motory skončí nejpozději v roce 2035. Ačkoli se v Česku jedná o velmi kontroverzní krok, v kontextu globálního trhu s novými auty pravděpodobně nebude mít tak velký význam. Stejně dopadne i nová emisní norma Euro 7. 

Autorem komentáře je Vít Havelka, výzkumný pracovník Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.

Komentář vyšel na serveru E15.

Číst dál

Komentář: Diktát z Bruselu? Češi jsou prý nuceni nakupovat tepelná čerpadla

„Zvýšení energetické efektivity budov je k jednoznačnému prospěchu lidí, kteří v nich žijí. Právě ti, co bydlí v málo efektivních budovách, byly růstem cen energií nejvíce postiženi,“ říká k tomu ve vyjádření pro eXtra.cz Luděk Niedermayer (TOP 09), poslanec Evropského parlamentu.

Celý text je k dispozici na webu eXtra.cz.


Evropská odpověď Američanům: Akt o klimaticky neutrálním průmyslu a Evropský akt o kritických surovinách

Evropská komise představila dvě dlouho očekávaná nařízení. Akt o klimaticky neutrálním průmyslu (Net-Zero Industry Act) a Evropský akt o kritických surovinách (tzv. Critical Raw Materials Act) reagují na novou geopolitickou realitu v Evropě a jejich cílem je posílit evropský průmysl a udělat ho odolnější vůči možným hrozbám zejména ze strany Ruska a Číny. 

K prvnímu nařízení se vyjádřila Kateřina Novotná, analytička projektu Evropa v datech a serveru CSRD.cz. Michal Čepelka, analytik Asociace pro mezinárodní otázky komentuje téma kritických surovin. 

Číst dál

Komentář Miroslava Mareše: Odmítání ruské agresivní politiky podporuje většina obyvatel. Výzvou pro strategickou komunikaci zůstává zelená transformace

„Vládní úřady v ČR se postupně dokázaly v řadě případů adaptovat na nové bezpečnostní i širší ekonomické výzvy, a to i v rámci Evropské unie,“ píše v komentáři pro České zájmy v EU politolog a expert na bezpečnost Miroslav Mareš (Masarykova univerzita v Brně). „Velkou výzvu pro strategickou komunikaci vlády představuje zelená transformace. Komunikaci nelze stavět výhradně na environmentálním alarmismu a apokalyptických vizích, ale je třeba ji provázat s problematikou udržitelné ekonomické a sociální stability,“ dodává Mareš.

Číst dál

Komentář: Peníze, nebo planetu? Zelená politika umí obojí

„Dilema mezi zelenou ekonomikou a životní úrovní by vůbec nemuselo existovat. Z pojmu ‚spravedlivá transformace‘ by se ale musel stát princip motivující politiky doma i v EU,“ píše v komentáři analytička Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Klára Votavová.

Text komentáře najdete na webu Seznam Zpráv.

Plné znění analýzy zveřejnilo EUROPEUM.


Česko a udržitelná energetika: je zelená bezpečná?

Autor: Mgr. Martin Jirušek, Ph.D., odborný asistent – KMVES, Fakulta sociálních studií, Masarykova univerzita v Brně.

Tvrzení, že současná bezpečnostně-energetická krize znemožňuje energetickou tranzici, kterou je proto třeba odsunout, jsou pro Českou republiku bezpečnostním rizikem. Naopak, aktuální krize by měla být katalyzátorem nezbytných změn. Nejvýznamnější aktuální riziko se vztahuje k energetickým surovinám z Ruska. Importní závislost na fosilních zdrojích je z bezpečnostního hlediska i s ohledem na probíhající klimatickou krizi dlouhodobě neudržitelná. Bezpečný je pro Česko pestrý energetický mix – ve střednědobém výhledu včetně jádra pro základní zatížení. S ohledem na stávající situaci to v tuto chvíli znamená především zvyšování podílu obnovitelných zdrojů a také flexibility elektrické sítě.

Analýzu komentují: Aleš Opata, bývalý náčelník generálního štábu Armády ČR; bezpečnostní analytik Daniel Koštoval a odborník na dekarbonizaci těžkého průmyslu z International Sustainable Finance Centre (ISFC) Karel Voldřich.

Číst dál

Nová data: Česko by mohlo dávat více peněz na úspory a energetickou soběstačnost. Jenže v minulých letech naopak evropský závazek porušovalo.

Jan Svoboda (Asociace pro mezinárodní otázky v Praze), s přispěním: Helena Truchlá (České zájmy v EU)

Mezi roky 2013 a 2021 získala Česká republika téměř 100 miliard korun z aukcí emisních povolenek, tedy bezmála 10 miliard korun ročně. Tyto peníze jsou určené na energetické úspory, zateplování domů, tepelná čerpadla, budování obnovitelných zdrojů energie a další klimatická opatření, která spotřebitele dlouhodobě chrání od vysokých cen za energie.

Jak ale vyplývá z nové studie Světového fondu na ochranu přírody (WWF), kterou České zájmy v EU získaly ještě před jejím zveřejněním, Česko tyto možnosti z výnosů z povolenek nevyužívá naplno, a například oblíbený dotační program Nová zelená úsporám tak každý rok přichází o miliardy korun. 

Číst dál