„Zvýšení energetické efektivity budov je k jednoznačnému prospěchu lidí, kteří v nich žijí. Právě ti, co bydlí v málo efektivních budovách, byly růstem cen energií nejvíce postiženi,“ říká k tomu ve vyjádření pro eXtra.cz Luděk Niedermayer (TOP 09), poslanec Evropského parlamentu.
Evropská komise představila dvě dlouho očekávaná nařízení. Akt o klimaticky neutrálním průmyslu (Net-Zero Industry Act) a Evropský akt o kritických surovinách (tzv. Critical Raw Materials Act) reagují na novou geopolitickou realitu v Evropě a jejich cílem je posílit evropský průmysl a udělat ho odolnější vůči možným hrozbám zejména ze strany Ruska a Číny.
K prvnímu nařízení se vyjádřila Kateřina Novotná, analytička projektu Evropa v datech a serveru CSRD.cz. Michal Čepelka, analytik Asociace pro mezinárodní otázky komentuje téma kritických surovin.
Číst dál„Vládní úřady v ČR se postupně dokázaly v řadě případů adaptovat na nové bezpečnostní i širší ekonomické výzvy, a to i v rámci Evropské unie,“ píše v komentáři pro České zájmy v EU politolog a expert na bezpečnost Miroslav Mareš (Masarykova univerzita v Brně). „Velkou výzvu pro strategickou komunikaci vlády představuje zelená transformace. Komunikaci nelze stavět výhradně na environmentálním alarmismu a apokalyptických vizích, ale je třeba ji provázat s problematikou udržitelné ekonomické a sociální stability,“ dodává Mareš.
Číst dál„Dilema mezi zelenou ekonomikou a životní úrovní by vůbec nemuselo existovat. Z pojmu ‚spravedlivá transformace‘ by se ale musel stát princip motivující politiky doma i v EU,“ píše v komentáři analytička Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Klára Votavová.
Autor: Mgr. Martin Jirušek, Ph.D., odborný asistent – KMVES, Fakulta sociálních studií, Masarykova univerzita v Brně.
Tvrzení, že současná bezpečnostně-energetická krize znemožňuje energetickou tranzici, kterou je proto třeba odsunout, jsou pro Českou republiku bezpečnostním rizikem. Naopak, aktuální krize by měla být katalyzátorem nezbytných změn. Nejvýznamnější aktuální riziko se vztahuje k energetickým surovinám z Ruska. Importní závislost na fosilních zdrojích je z bezpečnostního hlediska i s ohledem na probíhající klimatickou krizi dlouhodobě neudržitelná. Bezpečný je pro Česko pestrý energetický mix – ve střednědobém výhledu včetně jádra pro základní zatížení. S ohledem na stávající situaci to v tuto chvíli znamená především zvyšování podílu obnovitelných zdrojů a také flexibility elektrické sítě.
Analýzu komentují: Aleš Opata, bývalý náčelník generálního štábu Armády ČR; bezpečnostní analytik Daniel Koštoval a odborník na dekarbonizaci těžkého průmyslu z International Sustainable Finance Centre (ISFC) Karel Voldřich.
Číst dálLetošní zimu Evropa v relativním klidu přečká. Nesmí nás to ale uspat. Nezávislé a bezpečné Česko se přes noc samo neudělá, píše Vít Havelka z Institutu pro evropskou politiku Europeum.
Jan Svoboda (Asociace pro mezinárodní otázky v Praze), s přispěním: Helena Truchlá (České zájmy v EU)
Mezi roky 2013 a 2021 získala Česká republika téměř 100 miliard korun z aukcí emisních povolenek, tedy bezmála 10 miliard korun ročně. Tyto peníze jsou určené na energetické úspory, zateplování domů, tepelná čerpadla, budování obnovitelných zdrojů energie a další klimatická opatření, která spotřebitele dlouhodobě chrání od vysokých cen za energie.
Jak ale vyplývá z nové studie Světového fondu na ochranu přírody (WWF), kterou České zájmy v EU získaly ještě před jejím zveřejněním, Česko tyto možnosti z výnosů z povolenek nevyužívá naplno, a například oblíbený dotační program Nová zelená úsporám tak každý rok přichází o miliardy korun.
Číst dálKonference COP 27 se zaměří na rozvíjející se svět. Česko tu ale zastupuje Evropu a také vyjednává o plynu. Na programu je vliv změn klimatu na bezpečnost – a možná přijde i Leonardo DiCaprio.
Helena Truchlá, hlavní analytička České zájmy v EU
Romana Březovská, analytička klimatického týmu Asociace pro mezinárodní otázky v Praze
Článek vyšel na serveru iDnes.cz.
Číst dálAutoři: Michal Hrubý (Europeum), Dalibor Stehno (Asociace pro mezinárodní otázky), Helena Truchlá (České zájmy v EU)
Rozhodovat o tom, jaká auta budou jezdit po evropských silnicích, by se mělo doma v Evropě, ne v Číně. Z této asijské mocnosti se ale masivně do Evropy vyváží elektroauta, která hrozí převálcovat domácí konkurenci – podobně, jako se to v minulosti stalo se solárními panely. Nezbytné je proto férově nastavit podmínky obchodování s Čínou. Pokud ale sama Evropa současně nepůjde naproti technologickému pokroku, v globální konkurenci jí ujede vlak. Evropská unie proto sází na elektromobilitu – a těžit z toho může i Česko.
Číst dálVíc než dvě třetiny (69 %) Čechů chtějí lepší ochranu životního prostředí a větší důraz na udržitelnost, i kdyby to mělo zpomalit hospodářský růst země. Z konkrétních opatření preferují ta, která spoří peníze a přispívají k soběstačnosti Česka: šetření vodou a energiemi v domácnostech a státní podporu pro udržitelnější zemědělství i obnovitelné zdroje energie. Na ty sází ve svých plánech také Evropská unie, větší část české veřejnosti ji ale za lídra v ochraně klimatu nepovažuje. Vychází to z nově publikovaných dat výzkumného ústavu STEM.
Číst dál