Na poli Evropské unie nyní probíhá diskuze, která zásadně ovlivní směřování členských států, ale i ostatních států světa, minimálně na příštích deset let. Řeč je o diskuzi ohledně nastavení nového cíle pro snižování emisí skleníkových plynů, který má EU odeslat do konce roku OSN v rámci svých závazků z Pařížské dohody.
Dnes večer se odehraje další dějství evropské snahy o uhlíkově neutrální kontinent do roku 2050. Lídři evropských států, včetně premiéra Andreje Babiše, se sejdou k diskusi nad novým emisním cílem do roku 2030. Podle médií Andrej Babiš radikálně otočil a místo zásadního odporu vidí v kroku příležitost. Tento obrat lze připsat sílícím hlasům z řad samotných podnikatelů. Potvrzuje to i naše blesková anketa mezi předními ekonomy a byznysmeny.
V anketě odpovídali například Danuše Nerudová, rektorka Mendelovy univerzity, Jiří Hlavenka, investor, Kamil Blažek, předseda Sdružení pro zahraniční investice – AFI, nebo Jan Palaščák, zakladatel energetické firmy Amper.
Číst dálEvropská komise ve středu 16. září představila nový klimatický cíl – snížit evropské emise do roku 2030 o minimálně 55 % v porovnání s rokem 1990. Původní cíl pro tento rok byl 40 %. Většina členských států už vyšší cíl podpořila, zatímco Česko je podle očekávání zdrženlivé. Nemá k tomu ovšem důvod.
Číst dálPremiéři a prezidenti států EU se na červencovém summitu domluvili, že obnova evropské ekonomiky po pandemii COVID-19 by měla zároveň pomoci přírodě a planetě. Další kroky ve středu 16. září 2020 zveřejnila Ursula von der Leyenová ve svém projevu o stavu Evropské unie, když vyhlásila návrh na nový cíl v oblasti snižování emisí, který by měl být o 55% do roku 2030. Čeští představitelé jsou před domácím publikem v tématu tradičně velmi zdrženliví, ačkoli tento směr na unijní půdě již dříve oficiálně podpořili. Také česká veřejnost sama podle průzkumů STEM problémy spojené s globálním oteplováním vnímá a i u nás roste poptávka po účinných řešeních. Co tedy Zelená dohoda skutečně obsahuje? A kde v ní hledat příležitosti pro Česko? Analýza expertů z Asociace pro mezinárodní otázky a EUROPEUM rozebírá podrobně deklaraci nazvanou Zelená dohoda pro Evropu a její český kontext z hlediska možných přínosů.
Číst dálPrvní projev Ursuly von der Leyenové o stavu Evropské unie je po neuvěřitelném roce 2020 napjatě očekáván. Přinášíme přehled, jak se k hlavním politikám EU staví Češi a co to pro ČR znamená. Může vám to pomoci ve “čtení” projevu i mezi řádky.
Každoroční projev o stavu Evropské unie (State of the EU – SOTEU) je pro každého předsedu Evropské komise příležitostí zazářit. Když Ursula von der Leyenová loni na podzim nastupovala do funkce, nikdo nemohl tušit, že Evropa o rok později bude úplně jiná, než ta, kterou tehdy pomyslně “přebírala”. Ke každoročnímu projevu šéfky Evropské komise se tak letos upírají zraky odborníků a novinářů z celého světa více než obvykle. Na řešení čekají vedle odložených výzev i výzvy nové, které s sebou přinesla – nebo je ještě více vyostřila – stále probíhající pandemie koronaviru.
Premiér Andrej Babiš se vracel z červencového maratónského summitu lídrů Evropské unie s úsměvem. Členské státy si mezi sebe z nového záchranného fondu na obnovu ekonomik rozdělí 750 miliard eur, přičemž České republice připadne 8,7 miliardy eur, téměř 230 miliard korun. Jedna třetina těchto prostředků má jít na ekologická řešení. Tedy do oblasti, ve které jsme jako země dlouhodobě velmi zdrženliví – a ostatně panují i obavy, zda budeme umět tyto peníze efektivně využít. Bude tady český úsměv tuhnout? Záleží na nás.
Nejsem a nikdy jsem nebyl velkým přítelem zelených stran nebo pronikání zelené ideologie do politiky. Vždy jsem „zelené aktivity“ považoval hlavně za odborná témata, jejichž cílem je lepší životní prostředí. A to je cíl, který by měl být vlastní každé politice, každé politické straně, bez ohledu zda je napravo nebo nalevo, v pozici nebo v opozici, před volbou nebo po volbě.
Číst dálTuzemští lídři jdou v otázce ochrany klimatu proti příznivému větru.
Na mimořádném zasedání Evropské rady v polovině července se lídři členských států shodli na tom, že 30 procent z příštího sedmiletého rozpočtu Evropské unie i nového záchranného fondu má jít na klimatická opatření snižující emise skleníkových plynů. Andrej Babiš jménem České republiky dohodu o evropském rozpočtu podpořil, nicméně poté v tiskových prohlášeních označil vyčlenění téměř třetiny evropských financí na zelené projekty za problematické. Raději by totiž investoval do automobilového průmyslu, digitalizace, stavebnictví či zdravotnictví. Odmítání zelených projektů by se nám ale mohlo v budoucnosti vymstít.
Číst dálČlánek regionálního Deníku z dat výzkumného ústavu STEM, který vyšel 24.7. 2020.
Evropská unie se na pondělí skončeném summitu dohodla, že 30 procent rozpočtu Unie půjde v příštích letech na ekologii a boj s klimatickou změnou. Většina Čechů to podle exkluzivního průzkumu STEM pro Deník podporuje a chce chránit především českou krajinu.
Číst dál