Experti k jednání o balíčku Fit for 55 v Senátu ČR

Senát ČR na svém zasedání 5. listopadu 2021 projednával balíček opatření „Fit for 55“, jehož některým částem udělil tzv. žlutou kartu. Jak uvedl předseda senátního Výboru pro záležitosti EU Mikuláš Bek, pokud by takové stanovisko k některému návrhu přijala nejméně třetina všech národních parlamentů v EU, Evropská komise musí návrh přezkoumat. Vyjádření senátora Beka je k dispozici zde

Číst dál

Komentář: Zastropování emisních povolenek je nesmysl, který neřeší příčinu růstu cen energií

Komentář z 12. listopadu 2021

Andrej Babiš chce v Evropské unii navrhovat zastropování cen emisních povolenek. Důvodem je fakt, že po celé Evropě začaly rapidním způsobem růst ceny energií, tedy elektřiny a tepla. Nastavení horní hranice ceny pro emisní povolenky by však nevedlo ke snížení cen energií a už vůbec by neřešilo příčinu současných problémů.

Příčinou je naše závislost na fosilních palivech, zejména na plynu a uhlí. Podle studie společnosti Ember stoupají ceny energií zejména kvůli růstu ceny zemního plynu, kterého je v současnosti na trhu nedostatek.[1] Může za to zvýšení poptávky po energiích související s rozvolněním opatření na ochranu před nemocí covid-19, ale také politika Ruska, které do Evropy posílá méně plynu než v minulosti.[2]

Číst dál

Komentář: Skutečné důvody růstu cen energií aneb zjednodušováním k dezinformacím

Ještě nikdy nebylo tak jako v posledních měsících v českých mainstreamových médiích věnováno tolik prostoru energetice. Hlavním tématem je zdražování energií a globální bezprecedentní růst cen komodit, sekundárně potom energeticko-klimatická politika EU, zjednodušeně tzv. Green Deal.

Část novinářů, komentátorů a hlavně bohužel většina politiků podlehla mrzkému kouzlu zjednodušování, které mnohdy hraničí až se šířením dezinformací. Bez znalosti problematiky a všech souvislostí tak někdy můžeme slýchat, že „za extrémní zdražování může Green Deal“. Není to ale pravda, což nedávno potvrdil i ředitel Mezinárodní energetické agentury Fatih Birol během svého projevu v Evropském parlamentu (odkaz zde).

Číst dál

Češi nevidí v evropské klimatické politice hrozbu zdražování. Obecně s návrhy řešení souhlasí, ale obávají se dopadů na průmysl

Shrnutí:

  • Češi se více obávají o ekonomiku jako takovou, než o svoje vlastní náklady. Jen 32 % si myslí, že by snižování emisí mohlo ohrozit ekonomiku jejich domácnosti. 51 % se obává, by opatření mohla zhoršit ekonomickou situaci v zemi.
  • Lidé příliš neznají ani pojmy, které se s klimatickou diskusí běžně pojí, jako uhlíková neutralita nebo Zelená dohoda.
  • Na obecné úrovni opatření k přechodu na nízkoemisní ekonomiku občané podporují, při představení konkrétních návrhů však jejich podpora klesá. Opatření pro uhlíkovou neutralitu Česka do roku 2050 podporuje 83 % občanů.
  • Česká klimatická debata je od té evropské odpojena. Obecné snahy jako Zelená dohoda pro Evropu jsou vnímány pozitivně, veřejnost je však skeptická k tomu, zda tato řešení v globálním měřítku pomohou.

Lidé v České republice se cítí ohroženi klimatickou změnou, vyplývá z připravované studie ústavu STEM ve spolupráci s Institutem pro evropskou politiku EUROPEUM o “horkých” tématech evropské politiky. Za velké nebezpečí změnu klimatu před třemi lety považovalo 44 % občanů, v roce 2020 už to bylo 59 %.

Číst dál

Podnikatelé, ekonomové a další osobnosti píší vládě: Česko je na nejlepší cestě svůj půl rok v čele EU promrhat, přístup se musí změnit okamžitě

Přední čeští ekonomové, investoři a odborníci na evropskou politiku odeslali otevřený dopis vládě České republiky s výzvou “Máme na to řídit EU”. Signatáři apelují na politickou reprezentaci, aby plně využila příležitosti, které pro zemi představuje předsednictví v Radě EU. Toho se Česko ujme již za rok, 1. července 2022. Problémem je podle signatářů nejen to, že je na předsednictví vyčleněn rekordně nízký rozpočet, ale především malá pozornost, kterou tématu a přípravám věnují ministři a premiér. Aby Česko nepromarnilo šanci na prosazování svých priorit v EU, je podle výzvy potřeba okamžitá změna.

Mezi signatáři otevřeného dopisu vládě jsou například rektorka Mendelovy univerzity v Brně, prof. Danuše Nerudová, předseda Sdružení pro zahraniční investice, Kamil Blažek, předseda výkonné rady Asociace nanotechnologického průmyslu, Jiří Kůs, ředitel Biologického centra AV ČR, prof. Libor Grubhoffer, diplomatka Magdaléna Vášáryová, diplomat Petr Kolář, biskup Václav Malý a další významné osobnosti českého veřejného dění.

Číst dál

Komentář: Vyhodit nebo opravit? Europoslanci chtějí návrat do starých dobrých časů

Evropský parlament odhlasoval usnesení, ve kterém požaduje, aby se daly spotřebiče v EU zase opravovat. Je to dobré pro ekologii a je to dobré i pro zákazníky. Těm už dochází s nejrůznějšími kazítky ve výrobcích trpělivost. Jde vlastně o návrat k něčemu, co dříve bylo naprosto přirozené. Praxe je však ještě daleko a návrh řešení z dílny evropských institucí nakonec může vypadat všelijak. Opatrní jsou i někteří čeští europoslanci.

Číst dál

Komentář: Emisní cíl EU je to nejmenší, co může vláda udělat

Na konci tohoto týdne proběhne dlouho očekávaný summit lídrů EU, na kterém má mimo jiné dojít k završení několikaměsíčních diskuzí o podobě nového klimatického cíle EU pro rok 2030. Premiér Andrej Babiš by zde měl podpořit navrhovaný cíl 55 %. Je to to nejmenší, co může pro českou ekonomiku a občany udělat.

Andrej Babiš na jednání lídrů EU 10.12. 2020 (Zdroj: European Union, 2020)
Číst dál

Komentář: České lomení rukama nad zelenou politikou EU nikomu nepomůže

Green Deal (neboli Zelená dohoda pro Evropu) je dnes již vytyčená cesta, která se sice bude pořád vyvíjet, ale má jasné směřování. Druhý směr cesty představuje překonaná energeticko-klimatická politika 20. století, ke které se už vrátit nechce nikdo. Přešlapování na místě při snaze neměnit (skoro) nic není cestou vpřed, maximálně tak spadneme do oraniště.

Číst dál

Komentář: Vyšší klimatický cíl EU se přiblížil, Česká republika už ho nebude blokovat

Na poli Evropské unie nyní probíhá diskuze, která zásadně ovlivní směřování členských států, ale i ostatních států světa, minimálně na příštích deset let. Řeč je o diskuzi ohledně nastavení nového cíle pro snižování emisí skleníkových plynů, který má EU odeslat do konce roku OSN v rámci svých závazků z Pařížské dohody.

Číst dál