Přední čeští ekonomové, investoři a odborníci na evropskou politiku odeslali otevřený dopis vládě České republiky s výzvou “Máme na to řídit EU”. Signatáři apelují na politickou reprezentaci, aby plně využila příležitosti, které pro zemi představuje předsednictví v Radě EU. Toho se Česko ujme již za rok, 1. července 2022. Problémem je podle signatářů nejen to, že je na předsednictví vyčleněn rekordně nízký rozpočet, ale především malá pozornost, kterou tématu a přípravám věnují ministři a premiér. Aby Česko nepromarnilo šanci na prosazování svých priorit v EU, je podle výzvy potřeba okamžitá změna.
Mezi signatáři otevřeného dopisu vládě jsou například rektorka Mendelovy univerzity v Brně, prof. Danuše Nerudová, předseda Sdružení pro zahraniční investice, Kamil Blažek, předseda výkonné rady Asociace nanotechnologického průmyslu, Jiří Kůs, ředitel Biologického centra AV ČR, prof. Libor Grubhoffer, diplomatka Magdaléna Vášáryová, diplomat Petr Kolář, biskup Václav Malý a další významné osobnosti českého veřejného dění.
„Předsednictví podle všech informací českou vládu moc nezajímá. Přitom je to kromě jiného nenahraditelná zkušenost pro české úředníky, kterou můžeme využít v obsazování vysokých pozic v evropských institucích, což se vládám dlouhodobě nedaří”, vysvětluje Nikola Hořejš, ředitel konsorcia České zájmy v EU, které výzvu organizačně zajišťuje. „Češi podle průzkumů ústavu STEM často vůbec nevědí, že naši ministři a premiér na jednáních v EU rozhodují o strategických tématech. Přitom právě české předsednictví je tou příležitostí, která může ukázat opak,” dodává Hořejš.
„Naše analýza ukázala, že se čeští ministři o jednání v Radě EU příliš nezajímají – účastní se nejméně ze všech zemí, které se na předsednictví připravují. Chceme-li mít v Evropě skutečný vliv, je velký rozdíl, pokud za zemi hovoří politické špičky, nebo jejich úředníci. Předsednictví je příležitostí ukázat, že to nebereme jako žvanírnu s chlebíčky, že to jako Češi zvládneme,” uvedl Vít Dostál, ředitel výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky (AMO). „Kvůli nízkému rozpočtu však bude na českém předsednictví pracovat méně lidí, než tomu bylo u ostatních zemí, včetně půlmilionové Malty. Budeme mít plné ruce práce se zvládáním běžné agendy. Získat pro Česko něco víc jen těžko zvládneme,” dodává.
„Od počátku je kolem příprav hodně otazníků. A řešíme pouze, kolik nás bude předsednictví v Radě EU stát. Předsednictví není levná záležitost. Ale je to vizitka země a především příležitost. Místo rozpočtu bych očekávala, že se bude řešit, co chceme v EU prosadit, jaké jsou naše priority, co chceme, aby po těch šesti měsících zůstalo,” říká signatářka výzvy, rektorka Mendelovy univerzity v Brně, profesorka Danuše Nerudová.
Česká republika bude mít z pozice předsednické země na starosti jednání se zástupci všech členských států, Evropským parlamentem a Evropskou komisí. Je pravděpodobné, že bude dojednávat například pokrok v oblasti řešení migrace, další postup v boji s klimatickou změnou, ochranu přírody a krajiny, modernizaci evropských ekonomik, digitalizaci nebo spolupráci v Evropě při řešení zdravotnických krizí. Do země přijede celá řada významných osobností, zasedání se tradičně konají i v regionech, a o výsledcích referují stovky až tisíce novinářů z celého světa.
„Je to podobné, jako by Česko pořádalo velký mezinárodní turnaj ve fotbale, ale přitom nemělo postavený stadion. Hraje se přitom o řešení složitých globálních otázek. Investice do předsednictví se podle ekonomických analýz vyplácí nejen strategicky, ale i v konkrétních přínosech v oblasti turismu a obchodu,” dodává Hořejš.
Otevřený dopis vládě České republiky s výzvou “Máme na to řídit EU” byl odeslán 21. června 2021 a nyní je přístupný na webu www.ridime.eu, kde jej může svými podpisy podpořit i široká veřejnost. Otázky a odpovědi k tomu, k čemu je a proč je důležité české předsednictví v Radě EU najdete například zde.
Otázky pro signatářku otevřeného dopisu, prof. Danuši Nerudovou
Prof. Nerudová: Rozpočet předsednictví by ideálně neměl být vůbec téma, diskuse by se měla vést o tom, co chceme prosadit
Co znamená, když se přípravy předsednictví podcení?
Od počátku je kolem příprav hodně otazníků. A řešíme pouze, kolik nás bude předsednictví v Radě EU stát. Předsednictví není levná záležitost. Ale je to vizitka země a především příležitost. Místo rozpočtu bych očekávala, že se bude řešit, co chceme v EU prosadit, jaké jsou naše priority, co chceme, aby po těch šesti měsících zůstalo.
Největší problém vidím v tom, jestli budeme mít dostatečně připravené potřebné množství odborníků. Předsednictví je hodně o lidech. Jsou to oni, kteří budou muset zvládnout náročná vyjednávání, kdy právě předsednická země má odpovědnost za nalezení kompromisu, za řešení problémů a překonání sporů. To nelze podcenit, protože se to nemusí vyplatit. V minulosti se už stalo, že právě kvůli nedostatečným lidským zdrojům bylo předsednictví vnímáno, že svoji roli nezvládá a že příprava a průběh mnoha jednání nejsou kvalitně zajištěny. Například v případě bulharského předsednictví, kde se spojil nedostatek zkušeností a nedostatečné lidské zdroje. Jedna osoba měla například koordinovat třeba několik paralelně probíhajících legislativních procesů, včetně trialogů, tj. jednání Rady s Evropským parlamentem za asistence Evropské komise a vůbec to nestíhala. Bylo to hodně znát, členské státy to pak vyhodnocovaly jako selhání.
Jaká příležitost, která vyplývá z předsednictví, je podle Vás pro Česko nejdůležitější?
Předsednictví představuje pro Česko dvě hlavní příležitosti, které je potřeba naplno využít. Jednak budeme mít mnohem větší vliv na to, o čem bude EU jednat. Několik měsíců můžeme určovat, kam bude EU směřovat a jaká bude agenda. Můžeme tak usilovat o prosazení věcí, které jsou pro Česko a naše občany důležité. Pro nás to bude určitě otázka hospodářské obnovy, ale také to, jak posílit schopnost Evropské unie reagovat na takové mimořádné události, jako je pandemie, jak posílit naši bezpečnost a odolnost. Ale také bychom se měli zaměřit na to, jak funguje vnitřní trh a jak zajistit, že přechod k udržitelné ekonomice a uhlíkové neutralitě bude dostatečně rychlý a zároveň sociálně citlivý.
Druhou příležitostí je viditelnost předsednické země. Není to jen o tom, že se v Česku bude konat mnoho důležitých jednání, kterých se zúčastní lidé ze všech členských zemí. Předsednická země je po šest měsíců jednou z tváří Unie ve světě. Můžeme tak posílit dobrý obraz Česka v zahraničí. Můžeme být spojeni s tématy, se kterými chceme, aby nás ostatní spojovali. Můžeme ukázat, že jsme schopni přispět k hledání dohody, což naši diplomati opakovaně v minulosti prokázali. Nyní tomu bude ale věnována mnohonásobně vyšší pozornost.
Dovolím si také říci, že nám to také může zvednout sebevědomí vůči ostatním evropským zemím. Češi budou mít půl roku prst na tepu celé Unie, a to není málo. A také získáme obrovské zkušenosti, zejména lidé, kteří se na přípravě a samotném předsednictví budou podílet. Vzniká tím nemalý lidský kapitál, který by Česko mohlo dobře využít například k zlepšení fungování naší státní správy nebo k zlepšení našeho zastoupení v mezinárodních organizacích tak, abychom tam mohli více prosazovat své zájmy a pohled na svět.
Kontakty pro média:
Nikola Hořejš, ředitel projektu České zájmy v EU, horejs@ceskezajmy.eu
Vít Dostál, ředitel Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky (AMO), vit.dostal@amo.cz
Iva Fialová, analytička projektu České zájmy v EU, iva.fialova@ceskezajmy.eu