Recenze českého předsednictví: Češi ho zvládli, už to nejsou tichošlápkové stojící v koutě (komentář)

Autoři: Vendula Kazlauskas a Vít Dostál, Asociace pro mezinárodní otázky v Praze

Co si z českého předsednictví v Radě EU, tedy půlročního maratonu sprintem, může Česká republika odnést do budoucnosti? Zejména to, že umí. Přes hlasy pochybovačů zvládla svůj mandát dobře. Uměla vyjednat důležité pokroky a udržet Evropu pohromadě. Bezesporu bude nyní český hlas na mezinárodních fórech brán o něco vážněji, než tomu bylo před 1. červencem 2022.

Celý text najdete na webu serveru HN.cz zde.


Analýza: Mediální obraz Evropy se mění. Zjednodušení „Brusel“ mizelo během předsednictví z titulků článků českých médií

Projekt České zájmy v EU se zaměřil na pokrytí evropských témat českými médii v době trvání českého předsednictví v Radě EU, a v ohlédnutí za posledními roky. Hlavním zjištěním je, že se mediální obraz EU v posledních letech mění: snižuje se výskyt zjednodušující slova „Brusel“ v titulcích textů, které se věnují politikám a dění v Evropské unii a jejích institucích (tedy v textech o EU). Nejrychlejší byl pokles letos: během války na Ukrajině a českého předsednictví. Více k metodologii najdete níže.

Číst dál

Předsednický reparát roku 2009 se povedl, český hlas se v Evropě počítá. Vysvětlovat úspěchy nám ale nejde, vyplývá z ankety mezi desítkami českých a zahraničních expertů

Praha, 12. prosince 2022

Předsednictví v krizové době, které zvládlo svoje úkoly – tak hodnotí šestiměsíční české působení v čele Rady Evropské unie bezmála pět desítek tuzemských a zahraničních expertů. Českému angažmá udělili průměrnou známku dvě, tedy velmi dobře. Vyplývá to z ankety, kterou uskutečnil projekt České zájmy v EU společně s thinktankem Europeum a Asociací pro mezinárodní otázky v Praze. 

Číst dál

Anketa: Jak hodnotíte šest měsíců českého předsednictví?

Na sklonku českého působení v čele Rady EU odpovídalo 48 tuzemských a zahraničních expertů a osobností veřejného života na dvě klíčové otázky, hodnotící výkon tuzemských politiků a diplomatů. Kromě odborníků na evropské záležitosti jsou mezi nimi i bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý nebo molekulární biolog Libor Grubhoffer. Anketa probíhala na začátku prosince 2022. Vybrané odpovědi vám nabízíme níže.

Číst dál

Despite economic fears and scepticism, Czechs are happy with the EU presidency. But hopes can turn sour fast

Nikola Hořejš, Helena Truchlá

  • The Czech EU presidency is currently popular, surprisingly more so than the Czech government.
  • Only 20 % of the Czech public feel their government is doing enough to shield them from poverty. Despite economic fears, which are currently stronger than during the economic crisis in 2009, the popularity of the EU has not dropped – yet.
  • Polls show strong support for energy independence, renewables and tackling the climate crisis, despite the Czech government’s ongoing hesitancy to pick up the pace of decarbonisation measures. On the other hand, EU enlargement, parts of the FitFor55 package, and the new migration pact are met with scepticism and the government will have a hard time selling them at home. 
  • Czechs are among the most Eurosceptic citizens in the EU, and their mood changes fast with the macroeconomic situation. Unfulfilled high hopes in efforts to tame soaring energy prices can quickly turn into a disappointment.
Číst dál

Nová data: Češi chtějí po českém předsednictví hlavně energetickou bezpečnost. Členství Ukrajiny v EU podle nich nespěchá 

Z pěti prioritních témat, které si pro období českého předsednictví v Radě Evropské unie vytyčila vláda Petra Fialy (ODS) je pro veřejnost jednoznačně nejdůležitější zajištění dodávek energií: řešit v EU sociální dopady krize v energetice chce po vládě 79 procent obyvatel. Ve společnosti rezonuje i “strategická odolnost evropské ekonomiky” v podobě snah o snižování závislosti na několika málo dodavatelích součástek či surovin. Tu požadují více než dvě třetiny veřejnosti. Poválečná obnova Ukrajiny a její začlenění do evropské sedmadvacítky naopak v očích Čechů předsednickou prioritou být nemusí.

Reprezentativní průzkum české populace realizoval výzkumný ústav STEM v rámci projektu pro Úřad vlády ČR, a to od 20. do 30. května 2022. Zúčastnilo se ho 1021 obyvatel ČR starších 18 let. Zjištění tedy odráží postoj české veřejnosti před samotným začátkem českého předsednictví v Radě EU. Analýza vznikla ve spolupráci s konsorciem České zájmy v EU.

Číst dál

Analýza: Putin plynem testuje evropskou solidaritu. Česko má v čele EU těžký úkol v testu obstát

Zima přichází a Evropská komise počítá s tím, že může být mrazivá. Nevěří totiž, že by Rusko po čtvrtečním ukončení plánované údržby plynovodu Nord Stream 1 plně obnovilo dodávky této klíčové suroviny do Evropy. Kontinent se proto musí už teď připravit, co dělat, když bude plynu v zimních měsících málo.

Autoři: Helena Truchlá (České zájmy v EU, STEM) a Michal Hrubý (Europeum)

Číst dál

Analýza: členské země EU rozhodnutím o autoemisích dávají jasný signál průmyslu. Česko na tom může vydělat

Autoři: Michal Hrubý (Europeum), Dalibor Stehno (Asociace pro mezinárodní otázky), Helena Truchlá (České zájmy v EU)


Rozhodovat o tom, jaká auta budou jezdit po evropských silnicích, by se mělo doma v Evropě, ne v Číně. Z této asijské mocnosti se ale masivně do Evropy vyváží elektroauta, která hrozí převálcovat domácí konkurenci – podobně, jako se to v minulosti stalo se solárními panely. Nezbytné je proto férově nastavit podmínky obchodování s Čínou. Pokud ale sama Evropa současně nepůjde naproti technologickému pokroku, v globální konkurenci jí ujede vlak. Evropská unie proto sází na elektromobilitu – a těžit z toho může i Česko.

Číst dál

Evropští analytici: Členství Ukrajiny v EU bude běh na dlouhou trať, vystartovat ale musíme právě teď

Ruský vpád na Ukrajinu proměnil nejen naše dosavadní chápání bezpečnosti v Evropě, ale také naše uvažování o Evropské unii a jejím místě ve světě. Přesvědčení, že Evropané musí v této bezprecedentní krizi hrát důležitou roli a přispět k nalezení cesty z ní, představuje příležitost pro přenastavení některých vnitřních procesů, včetně politiky rozšiřování Evropské unie o nové členské státy. Tento proces v uplynulé dekádě stagnoval. Pokud se najde dostatečně silná politická vůle, může ruská válka proti Ukrajině pomoci najít konkrétní perspektivu budoucnosti této země uvnitř evropského společenství.

Autoři: Pavlína Janebová, Romain Le Quiniou, Sofia Strive, Fredrik Löjdquist, Pavel Havlíček

Celý text analýzy najdete zde.