Po skončení českého předsednictví v Radě EU je s jeho zvládnutím spokojená nadpoloviční většina (53 procent) Češek a Čechů. Vyplývá to z lednového průzkumu výzkumného ústavu STEM. Předsednictví tak překonalo původně skeptická očekávání společnosti a zanechalo převážně kladný dojem.
Reprezentativní průzkum české populace byl realizován v rámci projektu pro Úřad vlády ČR, a to od 4. ledna do 15. 2023. Zúčastnilo se ho 1089 obyvatel ČR starších 18 let. Zjištění tedy odráží postoj české veřejnosti bezprostředně po skončení českého předsednictví v Radě EU.
Z pěti prioritních témat, které si pro období českého předsednictví v Radě Evropské unie vytyčila vláda Petra Fialy (ODS) Česko nejlépe zvládlo stabilizaci situace s uprchlíky z Ukrajiny. S úspěchem se setkala i dobrá organizace mezinárodních akcí, jako bylo setkání lídrů členských zemí a unijních institucí na Pražském hradě v říjnu 2022. Podle Čechů se Evropská unie do budoucna má nejvíce soustředit na strategickou bezpečnost a soběstačnost Evropy.
V květnu 2022 (tedy dva měsíce před začátkem předsednictví) vnímalo jen 36 procent obyvatel, že je Česká republika na jeho zvládnutí dobře připravená. Toto číslo pak v průběhu druhé poloviny loňského roku výrazně vzrostlo.
„Z analýzy plyne, že i lidé, kteří nevolili v posledních parlamentních volbách pětikoalici, hodnotí české předsednictví jako zvládnuté. Těchto pět stran ve volbách v roce 2021 podpořilo celkem 43 procent voličů, což je zhruba 27 % veřejnosti. Práci českých diplomatů a politiků na předsednictví ale označilo za důstojnou 54 procent veřejnosti. I proto je předsednictví možné označit za úspěšné” říká Martin Buchtík, ředitel výzkumného ústavu STEM
Komunikace českého předsednictví fungovala
Na druhou stranu ovšem české předsednictví nezměnilo názor veřejnosti na to, jestli mají naši představitelé možnost v EU rozhodovat o klíčových záležitostech – o tom má většina společnosti stále pochyby.
„Znovu se potvrdilo, jak je důležité, aby česká vláda, jednotliví politici i instituce o evropské politice více a důsledněji mluvili. Z dat totiž vyplývá, že lidé předsednictví hodnotili lépe, když se k nim dostaly potřebné informace – a to bez ohledu na dosažené vzdělání a napříč věkovými kategoriemi,” říká Filip Hanka, ředitel projektu České zájmy v EU.
Informovanost naopak neměla vliv na hodnocení předsednictví lidmi, kteří celkově odmítají působení současné české vlády.
“Je jasné, že určitá skupina obyvatel bude vždy proti, což ovšem jen podtrhuje důležitost strategického cílení komunikačních sdělení“ dodává Hanka.
Úřad vlády plánuje s daty pracovat i nadále a vycházet z nich při přípravě aktualizované komunikační strategie evropských témat.