Zima přichází a Evropská komise počítá s tím, že může být mrazivá. Nevěří totiž, že by Rusko po čtvrtečním ukončení plánované údržby plynovodu Nord Stream 1 plně obnovilo dodávky této klíčové suroviny do Evropy. Kontinent se proto musí už teď připravit, co dělat, když bude plynu v zimních měsících málo.
Autoři: Helena Truchlá (České zájmy v EU, STEM) a Michal Hrubý (Europeum)
Strategie je jasná: když spotřebu postupně a koordinovaně omezíme už nyní, můžeme stále ještě zabránit chaosu a přetahování se o plyn v zimě. Prakticky to pro běžného člověka znamená třeba ztlumit teď o něco klimatizaci v kancelářích. Víc možností, jak šetřit, je v průmyslu. Evropská komise odhaduje, že když bude Evropa postupovat jednotně a solidárně, způsobí nedostatek plynu propad HDP na kontinentu asi o 0,4 procenta. V opačném případě bude propad až 1,5 procenta HDP. „Vzhledem k tomu, jak jsou evropské ekonomiky provázané, měly by tohle číslo vzít všechny státy v potaz,“ míní Helena Truchlá, hlavní analytička projektu České zájmy v EU.
Pokud by nynější úspory nestačily, počítá komise se závazným omezováním spotřeby plynu ve členských zemích od srpna do května. Celkem by se spotřeba plynu v jednotlivých státech měla snížit o 10 až 15 procent, odhaduje server Politico. Konečné číslo bude záležet na shodě mezi diplomaty a politickými představiteli jednotlivých zemí. Energetika a energetická bezpečnost totiž v EU spadá do jejich pravomoci.
„Česko jakožto předsednická země sice nemá prosazovat svoje národní zájmy, naše štěstí v celé situaci je ale to, že nyní zcela autenticky chceme postupovat v rámci EU jednotně a solidárně – tedy tak, jak navrhuje Evropská komise. Patříme mezi země, které si na Rusku v minulých letech vybudovaly největší plynovou závislost ze všech států EU, a teď se z ní musíme co nejrychleji a s nejmenší újmou vymanit. Je dobře, že komise přichází s návrhem, jak nám mohou ostatní v EU pomoct,“ míní Helena Truchlá, hlavní analytička projektu České zájmy v EU. Prosadit solidaritu s plynem v podobě navržené Evropskou komisí nicméně nebude jednoduché. Některé země jsou totiž ohledně plynu mnohem lépe zajištěné než Česko. Znepokojivé je také chování Maďarska, které už minulý týden naopak vyhlásilo stav nouze a oznámilo, že bude vývoz energetických surovin (jako je plyn) omezovat. Důvodem k optimismu je naopak smlouva o solidaritě, kterou přijel do Prahy minulý týden dojednat německý ministr energetiky a klimatu Robert Habeck.
Síkela u kormidla jednání
Pro Českou republiku jsou dodávky plynu zásadní téma. Na vlastním území dokážeme vytěžit jen asi dvě procenta celkové spotřeby, zbytek se dlouhodobě dováží, až dosud právě z Ruska. To je problém nyní, když režim ruského prezidenta Vladimira Putina dodávky omezuje a plyn tak využívá v nevyhlášené válce proti evropským státům.
A kde je v Česku plyn potřeba? „Zhruba 40 procent je spotřebováno ve firmách a o trochu méně v domácnostech. Komerční a veřejné služby spotřebují zhruba pětinu,“ vysvětluje Michal Hrubý. Konkrétně v domácnostech se pak dvě třetiny plynu spotřebují na vytápění, 22 procent na ohřev vody a 12 procent na vaření. Pokud jde o výrobu elektřiny, tak na té se plyn v Česku podílí asi 20 procenty.
Roční spotřeba je v Česku už deset let zhruba stejná: pohybuje se okolo devíti miliard metrů krychlových zemního plynu. Česko a všechny ostatní země EU se už několik měsíců před zimou co nejvíce předzásobují pro případ, že by Moskva v odvetě za evropskou podporu Ukrajiny dodávky dál omezovala. To se teď nyní zdá být nevyhnutelné.
„Česko dělá důležité kroky. Například jen výstavba plovoucích terminálů, kam se dopraví zkapalněný zemní plyn ze zámoří, poskytne poměrně velký objem zemního plynu pro spotřebu již na tuto topnou sezónu. Česko si nakoupilo podíl v nizozemském terminálu, odkud může Česko dostávat až 3 miliardy metrů krychlových plynu ročně – tedy asi třetinu naší spotřeby. Dále máme ke dnešnímu dni téměř ze 75 procent naplněné zásobníky plynu, což je zhruba kolem 2,5 miliard metrů krychlových. Tato zásoba snad bude ještě narůstat,“ vysvětluje Michal Hrubý, analytik think tanku Europeum.
Celkově má ale EU podle analytika před sebou hodně práce – a čas se krátí. Evropská komise zemím navrhuje zavést systém finančních podmínek pro podniky, aby svou spotřeby plynu snižovaly. Část řešení spočívá také v nahrazování plynu jinými zdroji – hlavně těmi obnovitelnými, které nemusíme odnikud dovážet, jako jsou slunce nebo vítr, ale dočasně třeba i uhlím. Jak už dříve spočítali analytici think tanku Bruegel – pokud Evropa využije do velké míry skutečně většinu možností, bez ruského plynu se letos obejde.
Jaké jsou možnosti, když do Evropy nepřiteče z Ruska už vůbec žádný plyn? Dobrá zpráva – možnosti existují, výpadek je možné nahradit. Mezi využitelné způsoby patří úspory v domácnostech, komerčních provozech i průmyslu, rychlé nasazování fotovoltaických elektráren, intenzivnější spalování uhlí v tepelných zdrojích a odklad vypínání jaderných zdrojů. Zdroj: Bruegel
„Je určitě potřeba pozitivně ocenit rozhodnutí ministra průmyslu a obchodu Síkely svolat na konec července mimořádný summit ministrů průmyslu a energetiky. Čím dřív nyní začneme jednat – což kromě shánění plynu u jiných dodavatelů znamená především zmíněné úspory – tím lepší šanci máme na zmírnění dopadů plynové krize na české podniky a běžné lidi,“ dodává analytička Truchlá.
A jak může peníze za plyn ušetřit každý Čech?
„Pokud se letos odhodláme trochu domácího „pohodlíčka“ vyměnit za úspory, můžeme lehce ušetřit i půl miliardy metrů krychlových zemního plynu, což už je citelný rozdíl i v celoevropském měřítku,“ míní Jiří Beranovský, fyzik a ředitel konzultační společnosti EkoWATT. Snížení teploty vytápění o pouhý jeden stupeň Celsia umí ušetřit čtyři až šest procent na spotřebě tepla, a tedy i na nákladech. „Převedeno na peníze: pro domácnosti, které jsou odkázány jen na vytápění zemním plynem, to může znamenat až několik desítek tisíc korun dolů z nákladů rodinného rozpočtu,“ dodává Beranovský.
Nejde ale jenom o snížení teploty. Při spoustě každodenních činností se ke spotřebě energií chováme rozhazovačně. Můžeme si už teď, bez ohledu na Evropskou unii, sami zkontrolovat, zda máme nějaké další rezervy v oblasti vytápění, přípravy teplé vody nebo třeba i vaření. Úspora je opět nejen v plynu, ale hlavně v částkách na účtech za energie. Beranovský zmiňuje následující opatření:
- Teplotu vody v boileru stačí mít nastavenou na úrovni 50-55 °C, hygienický ohřev kvůli bakterii legionelle stačí provádět jednou týdně.
- Sprcha je až 4krát úspornější než koupel ve vaně.
- Na baterii do umyvadla můžeme nainstalovat provzdušňovač vody (perlátor) a do sprchy úsporné hlavice, které šetří spotřebu teplé vody.
- Pokud nemáme myčku, je úsporné nemýt nádobí pod tekoucí vodou.
- Při vaření na plyn nebo elektřinu je vhodné vařit jen množství, které člověk opravdu potřebuje (třeba vody na těstoviny).
- Vaříme zásadně s pokličkou.
- Kdo má luxus výběru, volí indukční sporák. Náklady na vaření vyjdou při dnešních cenách zhruba na stejno, nebudeme ale posílat peníze za plyn do Ruska.
- Vytápění v místnostech, kde zrovna nejsme, může být vypnuté (nebo ho necháme nastavené tak, aby teplota nespadla pod určitou hodnotu)
- Není úsporné zakrývat radiátory nábytkem, závěsy nebo oblečením.
- Větrat je třeba krátce a intenzivně, při větrání je lepší topení vypnout. Na trhu existují ventily, které se automaticky vypnou při otevření okna.
- Správným nastavením regulace u plynového kotle lze ušetřit dalších 5 – 10 procent spotřeby.
- Můžeme zkontrolovat zateplení rozvodů tepla, abychom zbytečně netopili třeba ve sklepě nebo v technické místnosti.
- Do budoucna si můžeme naplánovat vylepšení regulace, zateplení, výměnu oken a výměnu zdroje. Dlouhodobě velmi dobře funguje program Nová zelená úsporám, který lidem rozděluje peníze z evropského rozpočtu.