Experti k evropské energetické radě: plynový strop spíš neprojde, revoluce čeká povolování obnovitelných zdrojů

Evropskými návrhy na řešení vysokých cen plynu se ve čtvrtek 24. listopadu zabývají ministři členských zemí zodpovědní za energetiku, pod předsednickým vedením Jozefa Síkely. K tomu, o čem se bude hovořit, jaký čekat výsledek, a jak si zatím Evropská komise v řešení energetické krize vede, se v anketě pro České zájmy v EU vyjádřili Miroslav Lopour (seniorní manažer pro energetiku z Deloitte ČR), analytička Centra pro dopravu a energetiku Kateřina Davidová, Martin Jirušek z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, Michal Hrubý (energetický expert thinktanku EUROPEUM) a advokát se specializací na energetiku Pavel Doucha.

„Očekává se, že se budou diskutovat dvě hlavní agendy – plyn a jak co nejefektivněji snížit jeho cenu, a obnovitelné zdroje a jak co nejlépe podpořit jejich rychlý rozvoj,“ říká Kateřina Davidová, analytička Centra pro dopravu a energetiku.

„Témata schůzky lze rozdělit do dvou kategorií. První obsahuje nepříliš sporné návrhy o energetické solidaritě, společných nákupech plynu a energetické bezpečnosti, o nichž budou šéfové resortů diskutovat na technické úrovni. Cílem je členské státy přiblížit ke společnému řešení. 

Celoevropský nástroj na omezení výkyvů cen plynu spadá do druhé kategorie. Je to návrh, který který zatím budil nejvíc pozornosti, není ale pravděpodobné, že by se na něm ministři ve čtvrtek shodli. V tomto případě jsou stanoviska a zájmy členských států stále příliš vzdálené. V úterý zveřejněný návrh Evropské komise na cenový strop ve výši 275 eur za megawatthodinu je pro řadu z nich příliš vysoký, a tedy málo funkční.“ Helena Truchlá, analytička projektu České zájmy v EU.

Pokrok ve společných nákupech, revoluce v obnovitelných zdrojích

Z českého pohledu je v tuto chvíli klíčový návrh na fungování plynové solidarity mezi členskými státy. V tuto chvíli se zdá, že by mělo být plynu v Evropě tuto zimu dostatek, za předpokladu velmi chladné zimy ale může dojít příliš brzy. Společný evropský postup má zajistit, že si členské země vzájemně pomůžou (a za jakých podmínek, tedy výše kompenzací), a že evropská plynárenská infrastruktura, včetně LNG terminálů, bude efektivněji využívaná. 

„Toto je klíčové, neboť dosud mnoho bilaterálních dohod o sdílení plynu podepsáno nebylo, státy tak musí mít dohled i jasně daná pravidla shora.“ Michal Hrubý, energetický analytik thinktanku Europeum

Dalším bodem jsou společné nákupy plynu, zejména s ohledem na přípravu zásobníků na zimu 2023/24. 

„Zde by mohlo dojít k finální dohodě a nastavení pravidel.“  Kateřina Davidová.

„Otázka společného nákupu plynu do zásoby se obecně považuje za relativně nekontroverzní téma. Logika je taková, že koordinace více členských států nebo firem bude znamenat lepší vyjednávací pozici a omezení vzájemné konkurence a přeplácení.“ Martin Jirušek, výzkumník energetické bezpečnosti z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.

„Jak vyplývá z říjnových dat agentury STEM, společné nákupy plynu podporuje i česká veřejnost. Kupovat plyn v EU koordinovaně chce 55 procent lidí.“ Helena Truchlá, analytička České zájmy v EU

Naprosto klíčový je také návrh na urychlení procesu povolování výstavby obnovitelných zdrojů energie, zejména solárních panelů a větrných elektráren. Ty představují oproti plynu (z Ruska, případně dalších nestabilních států) zdroj energetické soběstačnosti a bezpečnosti. 

Návrh nařízení je radikálním krokem, který přinese zásadní změny pro různé kategorie obnovitelných zdrojů energie. V tomto případě lze s plnou odpovědností říci, že jde o skutečnou revoluci. Výsledkem bude rychlejší a jednodušší výstavba nových solárních a větrných elektráren, modernizace a zvyšování kapacity těch stávajících a jednodušší povolování tepelných čerpadel. Solární elektrárny umísťované na budovách a dalších stavbách (jako například protihlukové stěny dálnic a železnic apod.) musí získat povolení stavby a připojení k síti do jednoho měsíce od podání žádosti, a to bez ohledu na jejich velikost a instalovaný výkon.

Pokud jde o solární elektrárny do 50 kW instalovaného výkonu (bez ohledu na to, zda budou umístěny na budově nebo na volné ploše) platí, že nestihne-li úřad vydat povolení a distributor uzavřít smlouvu o připojení do jednoho měsíce od podání žádosti, může se investor pustit do stavby, jako by povolení a smlouvu získal. Jde opět o zásadní posun oproti současnému stavu, kdy povolení takové instalace trvá ve většině případů výrazně déle než tři měsíce.“  Pavel Doucha, advokát specializovaný na energetiku, Doucha Šikola advokáti. 

Dalším relativně bezproblémovým mechanismem na podporu tržní stability je návrh na krocení denní volatility cen plynu na vnitrodenním trhu. „To má zamezit zbytečné nervozitě a neochotě na tomto trhu aktivně obchodovat. Konkrétní technické detaily ale zatím nejsou stanoveny.“ Michal Hrubý

Ministři nebudou o návrhu na plynový strop ani hlasovat

Dílčí návrh na zastropování ceny plynu představila Evropská komise v úterý. Navrhuje stanovit nejvyšší prodejní cenu plynu v klíčovém virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku na 275 eur (6700 korun) za megawatthodinu (MWh)plynu kupovaného na měsíc dopředu. Zjednodušeně řečeno, komise chce zabránit opakování obrovských cenových skoků z letošního léta, kdy se ceny na nizozemské burze s plynem (TTF, zprostředkovaně určuje evropskou cenu plynu) dostaly k 314 eur / MWh a dva týdny po sobě se držely na hodnotách nad 225 eur / MWh. Nyní je cena téměř dvakrát nižší, a není proto jisté, jaký efekt by strop 275 eur mohl mít.

Aby mohl návrh začít platit, musely by ho schválit členské státy EU. Hlasování o návrhu není na čtvrtek v plánu. 

„Lze předpokládat spíše předjednání agendy než uzavření problematiky. Na to je celá otázka příliš složitá a pro některé státy citlivá. Zvláště možnost, že by cenový strop znamenal zvýšení spotřeby může být problematickým bodem.“ Martin Jirušek.

„Rizikem řešení je, že při zavedení cenového stropu na kontrakty s dodávkou za měsíc se obchody přesunou na neburzovní transakce nebo burzovní, nicméně spotový trh. To by mohlo vyvolat zvýšení ceny denních obchodů a neochotu obchodníků se do těchto transakcí pouštět. Většina členských států nicméně stále trvá na nějaké formě cenové stabilizace trhu s plynem a čtvrteční debata bude klíčová. Plošné celoevropské zastropování cen plynu je v tuto chvíli ze hry. Michal Hrubý. 

Více než polovina zemí evropského bloku, včetně Francie, Itálie či Polska celounijní zastropování ceny plynu prosazují. Několik dalších, Německo, Nizozemsko, Dánsko a Maďarsko ho odmítá. Polsko, Belgie, Itálie a Řecko pak hrozí, že zablokují i bezproblémová opatření solidarity a koordinovaných nákupů, pokud nevznikne shoda na omezení cen plynu.“ Helena Truchlá, České zájmy v EU. 

Pro Česko by dohoda na společném postupu byla výhodnější, shodují se experti

Martin Jirušek: „Jedná se o opatření, která mají doplňovat ta na domácí úrovni, která mají podobnou povahu, tj. odstínit dopad ceny nad určitou úroveň. Unijní dohoda je každopádně žádoucí, protože garantuje základní shodu na tom, že ceny komodity nad určitou hranici jsou neúnosné. To je důležité politicky. Znamená to, že se jedná o celounijní problém. Pokud by shoda nebyla, chudší státy by byly znevýhodněny, protože si nemohou dovolit takovou podporu spotřebitelů jako bohatší státy. 

Kateřina Davidová: Pro Česko je určitě výhodnější, pokud se EU dohodne na společném postupu, například co se týká společných nákupu plynu a solidarity mezi státy. Urychlení povolovacích procesů pro obnovitelné zdroje energie by bylo výhodné, protože zatím jsou právě dlouhé procesy jednou z hlavních překážek rozvoje obnovitelné energie u nás. Ale je potřeba vždy dodržet i zásady ochrany krajiny a biodiverzity.

Evropská komise se chová zdrženlivě – naráží na limity svých pravomocí

Kateřina Davidová: „Myslím, že EU jedná poměrně efektivně vzhledem k tomu, že je v takto citlivé agendě potřeba vybalancovat velmi odlišné národní pozice a zájmy. Například zastropování výnosů pro inframarginální (jiné než plynové) zdroje energie na burze nebo solidární příspěvek fosilních firem jsou dobrou cestou. Společné nákupy ale mohly být zavedeny již mnohem dříve, tady členské státy zbytečně otálí.

Martin Jirušek: Je důležité zdůraznit, že v energetice má EU jen sdílené pravomoci a otázka energetické politiky a energetického mixu je v rukou jednotlivých členských států. V tomto smyslu naráží EU na hranice toho, co je dle základních smluv schopna dělat.  

Miroslav Lopour, senior manažer v oddělení poradenství pro energetiku v Deloitte ČR: Komise se snaží zastávat pragmatický přístup a nedávat na stůl nereálná řešení, zároveň se snaží být velice opatrná ohledně zásob plynu a dopadů na ně. Toto je veskrze pozitivní přístup, na druhou stranu je kritizována za pomalost, což je také oprávněná výtka. Nutno dodat, že členské státy samy diskuzi rozšiřují a najití kompromisů není snadné. Příkladem může být dodatečná česká úprava evropského stropu na výrobní cenu elektřiny, která jde daleko za unijní dohodu.

Česká vláda je v EU úspěšná – doma by měla víc vsadit na transformaci energetiky

Martin Jirušek: Minimálně rétoricky není příliš akcentována role energetické tranzice jako cesty k nezávislosti na (importovaných) fosilních palivech. Což je myslím škoda.

Kateřina Davidová: „Myslím, že mimořádná daň ze zisků energetických firem a bank je správným rozhodnutím a v této době je potřebná. Tuto možnost využilo již více států EU. Je důležité, aby to bylo nastaveno tak, že firmy nebudou moci daň obcházet. Zastropování cen plynu a elektřiny pro domácnosti a malé a střední podniky je také potřebným krokem, ačkoli některé firmy si cenový strop vyložily jako cenové dno a ceny svým zákazníkům naopak zvýšily, což není ideální. Jako dobrý systémový nástroj hodnotím zavedení Nové zelené úsporám LIGHT pro nízkopříjmové a ohrožené domácnosti, který jim pomůže s rychlými renovacemi domů a bytů a tím ušetří jak peníze, tak spotřebovanou energii.

Miroslav Lopour: Myslím, že je velmi málo vidět, jak je Česká republika v předsednictví EU a zejména řešení energetické krize úspěšná. Naše znalost tématu a velké odborné zázemí nám dovoluje řídit tyto diskuze ke společnému evropskému cíli. Na druhou stranu na národní scéně už jde ale výrazně za rámec unijních dohod a paradoxně svazuje odvětví, které bude mít s řešením krize nejvíce práce, tedy zainvestovat nové zdroje a udržet systém v chodu za všech okolností.“


Analýza: Česko šetří plynem pořád příliš málo. Čísla od MPO mají nedostatky

Projekt České zájmy v EU společně s thinktankem EUROPEUM pravidelně sleduje a vyhodnocuje zásoby a úspory plynu v Česku. Jak vyplývá z nejnovějších čísel, meziročně jsme sice ušetřili v médiích zmiňovaných 18 procent, nicméně srovnání se sezónou 2020-2021 nemusí být zcela relevantní, neboť se jednalo o nadprůměrné období z hlediska spotřeby téměř po celý rok. Skutečná spotřeba zemního plynu v prvních třech čtvrtletích je tak zhruba o 9 % nižší oproti pětiletému průměru stejného období. To nestačí.

Číst dál

Analýza: Putin plynem testuje evropskou solidaritu. Česko má v čele EU těžký úkol v testu obstát

Zima přichází a Evropská komise počítá s tím, že může být mrazivá. Nevěří totiž, že by Rusko po čtvrtečním ukončení plánované údržby plynovodu Nord Stream 1 plně obnovilo dodávky této klíčové suroviny do Evropy. Kontinent se proto musí už teď připravit, co dělat, když bude plynu v zimních měsících málo.

Autoři: Helena Truchlá (České zájmy v EU, STEM) a Michal Hrubý (Europeum)

Číst dál