Grafika: takhle bude fungovat evropská a česká brzda cen elektřiny

Evropští ministři zodpovědní za energetiku v čele s Jozefem Síkelou (za STAN) budou v pátek jednat o sérii opatření na snížení cen elektřiny v EU. České spotřebitele mají před dopady ruské energetické války ochránit dva stropy: národní a unijní. Jak budou tyto dvě roviny spolu fungovat, vysvětluje grafika a analýza Víta Havelky, experta think tanku EUROPEUM a spolupracovníka projektu České zájmy v EU.

Zdroj: České zájmy
Číst dál

Evropští analytici: Členství Ukrajiny v EU bude běh na dlouhou trať, vystartovat ale musíme právě teď

Ruský vpád na Ukrajinu proměnil nejen naše dosavadní chápání bezpečnosti v Evropě, ale také naše uvažování o Evropské unii a jejím místě ve světě. Přesvědčení, že Evropané musí v této bezprecedentní krizi hrát důležitou roli a přispět k nalezení cesty z ní, představuje příležitost pro přenastavení některých vnitřních procesů, včetně politiky rozšiřování Evropské unie o nové členské státy. Tento proces v uplynulé dekádě stagnoval. Pokud se najde dostatečně silná politická vůle, může ruská válka proti Ukrajině pomoci najít konkrétní perspektivu budoucnosti této země uvnitř evropského společenství.

Autoři: Pavlína Janebová, Romain Le Quiniou, Sofia Strive, Fredrik Löjdquist, Pavel Havlíček

Celý text analýzy najdete zde.


Míl, Palaščák a další: Platit za plyn v rublech by byla chyba, pro Česko musí být prioritou solidarita

Ruský Gazprom dál nehodlá dál posílat plyn do Polska a Bulharska, neboť tamní plynárenské podniky PGNiG a Bulgargaz odmítly za surovinu platit v rublech. Česko by na to v žádném případě nemělo reagovat tím, že za plyn bude chtít „pro jistotu“ platit v rublech, jak už to podle serveru Bloomberg udělali čtyři odběratelé plynu v Evropě. Shodují se na tom energetičtí experti, oslovení projektem České zájmy v EU. Česko musí naopak prosazovat, aby se státy Evropské unie domluvily na solidárním a společném postupu. 

Autorka: Helena Truchlá, České zájmy v EU

Text vznikl 27. dubna 2022

Číst dál

Komentář: Kolik vydávají české domácnosti za potraviny? V EU jsme na průměru

„České domácnosti v průměru vydávají 17, 1 procent svých příjmů za výdaje na potraviny, čímž se blížíme tomu celoevropskému průměru,“ uvedla analytička Helena Truchlá. „Podíl výdajů za potraviny dlouhodobě celou řadu let klesal, s výjimkou loňského roku, ten podíl se vyšvihl zhruba na úroveň roku 2001,“ shrnula Truchlá.

Hlavní analytička projektu České zájmy hovořila v Televizních novinách stanice Nova o rostoucích cenách potravin v Evropě. „České domácnosti v průměru vydávají 17, 1 procent svých příjmů za výdaje na potraviny, čímž se blížíme tomu celoevropskému průměru,“ uvedla Truchlá. „Podíl výdajů za potraviny dlouhodobě celou řadu let klesal, s výjimkou loňského roku, ten podíl se vyšvihl zhruba na úroveň roku 2001,“ shrnula.

Záznam z vysílání ze dne 23. 3. 2022 je dostupný zde.

Číst dál

Experti k taxonomii

Evropská komise vydá finální podobu tzv. taxonomie, která určí, zda jsou jádro a zemní plyn považované v EU pro investiční účely za „čisté zdroje energie“. Nejde o nařízení, co lze a nelze stavět, jak si mylně vykládají někteří komentátoři, ale o jakýsi “návod” pro investory, jaké zdroje energie jsou “dostatečně zelené” a kam tedy bude výhodné investovat. Pro Českou republiku je přitom zásadní, že se podařilo zahrnout jadernou energii, i když například Německo nebo Rakousko byly proti.

Investor Jiří Hlavenka a bývalý ředitel ČEZ Jaroslav Míl okomentovali návrh pro projekt České zájmy v EU. Přidání jádra a plynu považují za úspěch, ale Jaroslav Míl upozorňuje na příliš přísné podmínky a pasivitu ČR v řešení cen energie.

Číst dál

Otázky a odpovědi: Taxonomie EU a ČR

Co je to taxonomie a proč se zavádí? 


K ochraně klimatu a k omezování současných emisí bude potřeba mnoho investic do průmyslu, energetiky a vlastně do všech oblastí lidské činnosti. I když část těchto peněz do přeměny současné energetiky půjde z rozpočtu Evropské unie, většinu budou muset investovat soukromé společnosti. Investoři si přitom začínají čím dál víc vybírat, jestli jejich peníze jdou do udržitelných projektů. A když jim takové produkty banky nabízejí, chtějí mít jistotu, že se řídí důkazy a vědeckými poznatky a dlouhodobou strategií EU. Právě to vyvolalo poptávku po jasné klasifikaci energetických zdrojů. Evropská komise pro ně proto napsala “návod”, jaké zdroje jsou “dostatečně zelené” a kam tedy bude výhodné investovat. 

Číst dál

Komentář: Rok 2021 přinesl Evropě více otázek než odpovědí

Do prvních dnů roku 2021 vstupovala Evropa s nadějí. S nadějí, že pandemii covidu-19 překoná právě zahájeným očkováním a pracně nalezenou spoluprací na rozdělování dávek vakcín. Na konci roku je sice naočkováno více než 70 procent její populace, nová varianta omikron ale hrozí znovu zastavit obnovený „normální“ život, stejně jako již přiměla některé unijní státy opustit dohodnutý společný přístup a přijímat vlastní opatření. Covid-19 tak zůstal nejen nejviditelnějším tématem evropských politik, ale navíc v nich prohloubil i dříve probíhající trendy – politickou polarizaci, posilování totalitárních tendencí či nutnost čelit snahám o rozbití současného mezinárodního řádu.

Celý článek je dostupný zde.

Číst dál

Komentář: Česko se nechce vzdát podpory velkozemědělců na úkor malých farem

Zatímco Evropský parlament schválil základní rámec pro budoucí Společnou zemědělskou politiku EU (SZP), který je nastaven zejména ve prospěch malých a středních farem, Česko, zdá se, nehodlá ustoupit ze současného modelu zemědělství, založeného na podpoře spíše větších zemědělských podniků. Evropský trend podporovat malé a střední farmy se navzdory deklaracím politiků nedaří v Česku prosadit.

Celý text je dostupný zde.

Číst dál

Komentář: Jak ministr Babiš „bojoval“ za vlastnickou a daňovou transparentnost

Pro Andreje Babiše byl boj s daňovými ráji vždy především líbivým heslem, které se hodilo v kampani, nežli cíl, za který by se bil až do roztrhání těla. Když Evropská unie prosazovala nová, přísnější opatření pro rozkrývání vlastnických struktur a omezení agresivní daňové optimalizace, Babiš tyto návrhy z pozice ministra financí brzdil jak na domácí, tak na evropské úrovni.

Číst dál

Projev o stavu Unie 2021 – co čeká na Česko?

Když loni na podzim předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přednášela svůj první projev o stavu Evropské unie, zdálo se, že se Evropa už může soustředit na obnovu po koronavirové pandemii. Místo toho musela zvládnout nový, ještě větší nápor onemocnění, rozběhnout očkování a k tomu se vypořádávat s dlouhodobými výzvami a pracovním plánem, který byl kvůli zvládání pandemie odložen.

Projev Ursuly von der Leyenové o stavu Unie 2021 tak přinese nejen zhodnocení práce a úspěchů její Komise, ale i výhled na pracovní plán pro příští rok. Pro Česko bude tentokrát sledování tohoto projevu důležitější než jindy, protože plánované iniciativy bude uvádět v život z pozice předsednického státu na podzim 2022. Přinášíme proto přehled, na jaké části projevu by si měla ČR dát zvláštní pozor.

Číst dál