Komentář: Rok 2021 přinesl Evropě více otázek než odpovědí

Do prvních dnů roku 2021 vstupovala Evropa s nadějí. S nadějí, že pandemii covidu-19 překoná právě zahájeným očkováním a pracně nalezenou spoluprací na rozdělování dávek vakcín. Na konci roku je sice naočkováno více než 70 procent její populace, nová varianta omikron ale hrozí znovu zastavit obnovený „normální“ život, stejně jako již přiměla některé unijní státy opustit dohodnutý společný přístup a přijímat vlastní opatření. Covid-19 tak zůstal nejen nejviditelnějším tématem evropských politik, ale navíc v nich prohloubil i dříve probíhající trendy – politickou polarizaci, posilování totalitárních tendencí či nutnost čelit snahám o rozbití současného mezinárodního řádu.

Celý článek je dostupný zde.

Číst dál

Komentář: Česko se nechce vzdát podpory velkozemědělců na úkor malých farem

Zatímco Evropský parlament schválil základní rámec pro budoucí Společnou zemědělskou politiku EU (SZP), který je nastaven zejména ve prospěch malých a středních farem, Česko, zdá se, nehodlá ustoupit ze současného modelu zemědělství, založeného na podpoře spíše větších zemědělských podniků. Evropský trend podporovat malé a střední farmy se navzdory deklaracím politiků nedaří v Česku prosadit.

Celý text je dostupný zde.

Číst dál

Komentář: Jak ministr Babiš „bojoval“ za vlastnickou a daňovou transparentnost

Pro Andreje Babiše byl boj s daňovými ráji vždy především líbivým heslem, které se hodilo v kampani, nežli cíl, za který by se bil až do roztrhání těla. Když Evropská unie prosazovala nová, přísnější opatření pro rozkrývání vlastnických struktur a omezení agresivní daňové optimalizace, Babiš tyto návrhy z pozice ministra financí brzdil jak na domácí, tak na evropské úrovni.

Číst dál

Projev o stavu Unie 2021 – co čeká na Česko?

Když loni na podzim předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přednášela svůj první projev o stavu Evropské unie, zdálo se, že se Evropa už může soustředit na obnovu po koronavirové pandemii. Místo toho musela zvládnout nový, ještě větší nápor onemocnění, rozběhnout očkování a k tomu se vypořádávat s dlouhodobými výzvami a pracovním plánem, který byl kvůli zvládání pandemie odložen.

Projev Ursuly von der Leyenové o stavu Unie 2021 tak přinese nejen zhodnocení práce a úspěchů její Komise, ale i výhled na pracovní plán pro příští rok. Pro Česko bude tentokrát sledování tohoto projevu důležitější než jindy, protože plánované iniciativy bude uvádět v život z pozice předsednického státu na podzim 2022. Přinášíme proto přehled, na jaké části projevu by si měla ČR dát zvláštní pozor.

Číst dál

Studie: EU pandemii podle Čechů “přežila”. Pohled veřejnosti na klima, ekonomiku i migraci se proměňuje, ale veřejná debata je teprve na začátku

Ústav empirických výzkumů STEM ve spolupráci s institutem EUROPEUM vydal studii, která shrnuje dva roky průzkumů o tématech, které hýbou celoevropskou politikou.

Studie dává komplexní pohled na to, jak veřejnost vnímá celospolečenská dilemata v oblasti pandemie, zelené politiky, ekonomické obnovy a migrace. Tato témata zásadně zasahují do české politiky. Přitom celoevropská perspektiva se v předvolebních debatách často ztrácí.

Číst dál

Reakce signatářů výzvy “Máme na to řídit EU” na dopis premiéra Andreje Babiše

Vážený pane premiére,

děkujeme za čas, který jste věnoval reakci na náš otevřený dopis ze dne 30. června. Bohužel s tou výhradou, že Vaše reakce obsahovala řadu osobních útoků, které k věcné debatě rozhodně nepřispívají. Věříme, že nadále můžeme vést debatu racionální, ku prospěchu českého státu i Evropy, a proto tyto útoky ponecháme bez detailního komentáře.

Váš dopis jsme předali dalším signatářům výzvy a zde předkládáme odpověď, kterou podpořila řada z nich.

Vítáme, že dle Vašeho dopisu již nepovažujete české předsednictví za zbytečnou formalitu, ale naopak v mnoha ohledech za šanci pro Českou republiku. Jsme rádi, že také sdílíte náš pohled, že předsednictví může pomoci v posílení našeho zastoupení v institucích EU. Z dopisu lze usoudit, že Váš pohled se od roku 2019 změnil. Doufáme, že se změna pohledu promění v činy.

Číst dál

Češi neví, že za rok budou předsedat Unii

Čeští občané nevědí, že Česká republika již za rok povede Radu EU. Předsednictví v Unii přitom vnímají jako důležité. Vyplývá to z připravované studie o horkých evropských tématech, kterou připravil ústav STEM.

Nejzajímavější čísla:

  • Jen pětina českých občanů ví, že ČR bude za rok předsedat Evropské unii.
  • Téměř polovina lidí předsednictví přitom obecně vnímá jako velmi důležité.
  • Poklesla důvěra v připravenost země na vedení Rady EU.

Číst dál

Analýza: Před rokem začal příběh “evropských vakcín”. Jak si vedli jednotliví aktéři a co se (ne)vyplatilo?

Před rokem začala Česká republika oficiálně svoji cestu k vakcíně proti covid-19. Z revize událostí a scénářů, kterou udělali analytici projektu České zájmy v EU, vyplývá, že česká vláda poměrně často měnila strategii, spoléhala na výrobu vakcíny v ČR a možná i proto plně nevyužila maximálních možností v rámci společných nákupů jako jiné země EU, například srovnatelné Dánsko. Zároveň z porovnání s Maďarskem či Slovenskem vychází, že ani zvažované nákupy vakcín nedoporučených EMA by situaci zásadně nepomohly. 

Číst dál

Komentář: Máte nápad, jak zlepšit EU? Napište Ursule!

Evropská unie potřebuje změnu. Na tom se shodnou nejen Češi, ale i evropští politici napříč stranami. Menší shoda ale panuje na tom, jak by taková změna měla vypadat. Chtějí evropští občané spíše Spojené státy evropské, nebo Unii osekat na společný trh a otevřené hranice? Na to se už od hlasování o brexitu snažilo zjistit odpověď několik iniciativ. Nejčerstvější ze snah o reformu Unie, Konference o budoucnosti Evropy, začala tuto neděli – symbolicky na Den Evropy ve Štrasburku. „Budoucnost je ve vašich rukou“, slibuje její oficiální heslo, a plní tím sny všech českých reformátorů. Umíme toho ale v Česku opravdu využít?

Číst dál

Průzkum Eurobarometr potvrdil prudký propad důvěry ve vládu

Česká vláda zaznamenala prudký propad důvěry; důvěra Čechů ve vládní opatření v souvislosti s bojem proti covid-19 je druhá nejnižší v EU.

Vyplývá to z celoevropského průzkumu Eurobarometr, který proběhl na 17. až 22. února 2021.  Vládě ohledně opatření v souvislosti s covid-19 důvěřuje jen 24 % společnosti. Hůře dopadlo jen Lotyšsko s 21 %.

Číst dál