Komentář: Řecko a Itálie volají o pomoc kvůli migraci. Kam je pošleme tentokrát?

V Evropě se roztáčí další kolo vyjednávání o tom, jak řešit mezinárodní migraci. Řecko a Itálie nechápou, proč by měly řešit nejzranitelnější evropské hranice samy. Ostatní jim říkají: Pomohli bychom, ale zrovna se nám nechce. Kompromis se nebude líbit určitě nikomu z nich – Evropa se totiž odvrací od povinných „kvót“ a hledá jiné způsoby, jak pomoci.

Číst dál

Analýza: Co přinese Zelená dohoda pro Evropu?

Devět příležitostí pro Česko v boji o klimaticky neutrální kontinent

Premiéři a prezidenti států EU se na červencovém summitu domluvili, že obnova evropské ekonomiky po pandemii COVID-19 by měla zároveň pomoci přírodě a planetě. Další kroky ve středu 16. září 2020 zveřejnila Ursula von der Leyenová ve svém projevu o stavu Evropské unie, když vyhlásila návrh na nový cíl v oblasti snižování emisí, který by měl být o 55% do roku 2030. Čeští představitelé jsou před domácím publikem v tématu tradičně velmi zdrženliví, ačkoli tento směr na unijní půdě již dříve oficiálně podpořili. Také česká veřejnost sama podle průzkumů STEM problémy spojené s globálním oteplováním vnímá a i u nás roste poptávka po účinných řešeních. Co tedy Zelená dohoda skutečně obsahuje? A kde v ní hledat příležitosti pro Česko? Analýza expertů z Asociace pro mezinárodní otázky a EUROPEUM rozebírá podrobně deklaraci nazvanou Zelená dohoda pro Evropu a její český kontext z hlediska možných přínosů.

Číst dál

Jak číst projev o stavu Unie a kde by měli zbystřit hlavně Češi?

První projev Ursuly von der Leyenové o stavu Evropské unie je po neuvěřitelném roce 2020 napjatě očekáván. Přinášíme přehled, jak se k hlavním politikám EU staví Češi a co to pro ČR znamená. Může vám to pomoci ve “čtení” projevu i mezi řádky.

Každoroční projev o stavu Evropské unie (State of the EU – SOTEU) je pro každého předsedu Evropské komise příležitostí zazářit. Když Ursula von der Leyenová loni na podzim nastupovala do funkce, nikdo nemohl tušit, že Evropa o rok později bude úplně jiná, než ta, kterou tehdy pomyslně „přebírala“. Ke každoročnímu projevu šéfky Evropské komise se tak letos upírají zraky odborníků a novinářů z celého světa více než obvykle. Na řešení čekají vedle odložených výzev i výzvy nové, které s sebou přinesla – nebo je ještě více vyostřila – stále probíhající pandemie koronaviru.

EP Plenary – Presentation by the Commission President-elect of the College of Commissioners and their programme
Číst dál

Komentář: Česko v zelené politice propadá

Tuzemští lídři jdou v otázce ochrany klimatu proti příznivému větru.

Na mimořádném zasedání Evropské rady v polovině července se lídři členských států shodli na tom, že 30 procent z příštího sedmiletého rozpočtu Evropské unie i nového záchranného fondu má jít na klimatická opatření snižující emise skleníkových plynů. Andrej Babiš jménem České republiky dohodu o evropském rozpočtu podpořil, nicméně poté v tiskových prohlášeních označil vyčlenění téměř třetiny evropských financí na zelené projekty za problematické. Raději by totiž investoval do automobilového průmyslu, digitalizace, stavebnictví či zdravotnictví. Odmítání zelených projektů by se nám ale mohlo v budoucnosti vymstít.

Číst dál

Shrnutí Evropské rady

Fond obnovy Next Generation EU

  • Celkové alokace 750 miliard €; 390 mld € jako granty, 360 mld € jako půjčky.
  • Změna alokačního klíče (r. 2023 dle poklesu HDP), což znamená, že první 2 roky budou financovány podle návrhů Evropské komise, tj, podle výše nezaměstnanosti a pro rok 2023 se fond přerozdělí podle reálných dopadů koronavirové krize na produkci v daném státě.
  • Bude se sledovat efektivita využití peněz pro reformy. Každý stát si připraví národní reformní plán a ten bude následně schválen všemi členskými stát. Pokud alespoň jeden členský stát nebude souhlasit, bude příslušný národní plán součástí debaty na Evropské radě.
Číst dál

Tisková zpráva: Obavy z ekonomické situace a pandemie snižují důvěru v EU i Evropu. Se záchranným balíčkem Češi spíše souhlasí

S členstvím České republiky v Evropské unii je dnes spokojeno 46 % našich občanů, což představuje pokles zhruba na úroveň roku 2017. 7 z 10 českých obyvatel pak cítí sounáležitost s Evropou. U občanů převládá také pocit, že ČR nemůže ovlivnit rozhodování na úrovni EU. Dvě třetiny občanů zároveň souhlasí, že pro obnovení české ekonomiky je klíčová i obnova Evropy.

Číst dál