Experti k taxonomii

Evropská komise vydá finální podobu tzv. taxonomie, která určí, zda jsou jádro a zemní plyn považované v EU pro investiční účely za „čisté zdroje energie“. Nejde o nařízení, co lze a nelze stavět, jak si mylně vykládají někteří komentátoři, ale o jakýsi “návod” pro investory, jaké zdroje energie jsou “dostatečně zelené” a kam tedy bude výhodné investovat. Pro Českou republiku je přitom zásadní, že se podařilo zahrnout jadernou energii, i když například Německo nebo Rakousko byly proti.

Investor Jiří Hlavenka a bývalý ředitel ČEZ Jaroslav Míl okomentovali návrh pro projekt České zájmy v EU. Přidání jádra a plynu považují za úspěch, ale Jaroslav Míl upozorňuje na příliš přísné podmínky a pasivitu ČR v řešení cen energie.

Číst dál

Otázky a odpovědi: Taxonomie EU a ČR

Co je to taxonomie a proč se zavádí?

K ochraně klimatu a k omezování současných emisí bude potřeba mnoho investic do průmyslu, energetiky a vlastně do všech oblastí lidské činnosti. I když část těchto peněz do přeměny současné energetiky půjde z rozpočtu Evropské unie, většinu budou muset investovat soukromé společnosti. Investoři si přitom začínají čím dál víc vybírat, jestli jejich peníze jdou do udržitelných projektů. A když jim takové produkty banky nabízejí, chtějí mít jistotu, že se řídí důkazy a vědeckými poznatky a dlouhodobou strategií EU. Právě to vyvolalo poptávku po jasné klasifikaci energetických zdrojů. Evropská komise pro ně proto napsala “návod”, jaké zdroje jsou “dostatečně zelené” a kam tedy bude výhodné investovat.

Číst dál

Komentář: Rok 2021 přinesl Evropě více otázek než odpovědí

Do prvních dnů roku 2021 vstupovala Evropa s nadějí. S nadějí, že pandemii covidu-19 překoná právě zahájeným očkováním a pracně nalezenou spoluprací na rozdělování dávek vakcín. Na konci roku je sice naočkováno více než 70 procent její populace, nová varianta omikron ale hrozí znovu zastavit obnovený „normální“ život, stejně jako již přiměla některé unijní státy opustit dohodnutý společný přístup a přijímat vlastní opatření. Covid-19 tak zůstal nejen nejviditelnějším tématem evropských politik, ale navíc v nich prohloubil i dříve probíhající trendy – politickou polarizaci, posilování totalitárních tendencí či nutnost čelit snahám o rozbití současného mezinárodního řádu.

Celý článek je dostupný zde.

Číst dál

Komentář: Česko se nechce vzdát podpory velkozemědělců na úkor malých farem

Zatímco Evropský parlament schválil základní rámec pro budoucí Společnou zemědělskou politiku EU (SZP), který je nastaven zejména ve prospěch malých a středních farem, Česko, zdá se, nehodlá ustoupit ze současného modelu zemědělství, založeného na podpoře spíše větších zemědělských podniků. Evropský trend podporovat malé a střední farmy se navzdory deklaracím politiků nedaří v Česku prosadit.

Celý text je dostupný zde.

Číst dál

Komentář: Jak ministr Babiš „bojoval“ za vlastnickou a daňovou transparentnost

Pro Andreje Babiše byl boj s daňovými ráji vždy především líbivým heslem, které se hodilo v kampani, nežli cíl, za který by se bil až do roztrhání těla. Když Evropská unie prosazovala nová, přísnější opatření pro rozkrývání vlastnických struktur a omezení agresivní daňové optimalizace, Babiš tyto návrhy z pozice ministra financí brzdil jak na domácí, tak na evropské úrovni.

Číst dál

Projev o stavu Unie 2021 – co čeká na Česko?

Když loni na podzim předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přednášela svůj první projev o stavu Evropské unie, zdálo se, že se Evropa už může soustředit na obnovu po koronavirové pandemii. Místo toho musela zvládnout nový, ještě větší nápor onemocnění, rozběhnout očkování a k tomu se vypořádávat s dlouhodobými výzvami a pracovním plánem, který byl kvůli zvládání pandemie odložen.

Projev Ursuly von der Leyenové o stavu Unie 2021 tak přinese nejen zhodnocení práce a úspěchů její Komise, ale i výhled na pracovní plán pro příští rok. Pro Česko bude tentokrát sledování tohoto projevu důležitější než jindy, protože plánované iniciativy bude uvádět v život z pozice předsednického státu na podzim 2022. Přinášíme proto přehled, na jaké části projevu by si měla ČR dát zvláštní pozor.

Číst dál

Studie: EU pandemii podle Čechů “přežila”. Pohled veřejnosti na klima, ekonomiku i migraci se proměňuje, ale veřejná debata je teprve na začátku

Ústav empirických výzkumů STEM ve spolupráci s institutem EUROPEUM vydal studii, která shrnuje dva roky průzkumů o tématech, které hýbou celoevropskou politikou.

Studie dává komplexní pohled na to, jak veřejnost vnímá celospolečenská dilemata v oblasti pandemie, zelené politiky, ekonomické obnovy a migrace. Tato témata zásadně zasahují do české politiky. Přitom celoevropská perspektiva se v předvolebních debatách často ztrácí.

Číst dál

Reakce signatářů výzvy „Máme na to řídit EU“ na dopis premiéra Andreje Babiše

Vážený pane premiére,

děkujeme za čas, který jste věnoval reakci na náš otevřený dopis ze dne 30. června. Bohužel s tou výhradou, že Vaše reakce obsahovala řadu osobních útoků, které k věcné debatě rozhodně nepřispívají. Věříme, že nadále můžeme vést debatu racionální, ku prospěchu českého státu i Evropy, a proto tyto útoky ponecháme bez detailního komentáře.

Váš dopis jsme předali dalším signatářům výzvy a zde předkládáme odpověď, kterou podpořila řada z nich.

Vítáme, že dle Vašeho dopisu již nepovažujete české předsednictví za zbytečnou formalitu, ale naopak v mnoha ohledech za šanci pro Českou republiku. Jsme rádi, že také sdílíte náš pohled, že předsednictví může pomoci v posílení našeho zastoupení v institucích EU. Z dopisu lze usoudit, že Váš pohled se od roku 2019 změnil. Doufáme, že se změna pohledu promění v činy.

Číst dál

Češi neví, že za rok budou předsedat Unii

Čeští občané nevědí, že Česká republika již za rok povede Radu EU. Předsednictví v Unii přitom vnímají jako důležité. Vyplývá to z připravované studie o horkých evropských tématech, kterou připravil ústav STEM.

Nejzajímavější čísla:

Jen pětina českých občanů ví, že ČR bude za rok předsedat Evropské unii.
Téměř polovina lidí předsednictví přitom obecně vnímá jako velmi důležité.
Poklesla důvěra v připravenost země na vedení Rady EU.

Číst dál

Analýza: Před rokem začal příběh “evropských vakcín”. Jak si vedli jednotliví aktéři a co se (ne)vyplatilo?

Před rokem začala Česká republika oficiálně svoji cestu k vakcíně proti covid-19. Z revize událostí a scénářů, kterou udělali analytici projektu České zájmy v EU, vyplývá, že česká vláda poměrně často měnila strategii, spoléhala na výrobu vakcíny v ČR a možná i proto plně nevyužila maximálních možností v rámci společných nákupů jako jiné země EU, například srovnatelné Dánsko. Zároveň z porovnání s Maďarskem či Slovenskem vychází, že ani zvažované nákupy vakcín nedoporučených EMA by situaci zásadně nepomohly.

Číst dál