Ústav empirických výzkumů STEM ve spolupráci s institutem EUROPEUM vydal studii, která shrnuje dva roky průzkumů o tématech, které hýbou celoevropskou politikou.
Studie dává komplexní pohled na to, jak veřejnost vnímá celospolečenská dilemata v oblasti pandemie, zelené politiky, ekonomické obnovy a migrace. Tato témata zásadně zasahují do české politiky. Přitom celoevropská perspektiva se v předvolebních debatách často ztrácí.
Klima: Nejsme Klausovci, ale zatím nevidíme dopad na peněženku
Češi nejsou národ Klausovců v tom smyslu, že podíl těch, kteří odmítají vědecké teorie ke globálnímu oteplování, je minimum. V čem jsme nejednotní, je otázka, jak problém změny klimatu řešit. V tomto se nacházíme v podstatě v bodě nula. Tato debata se může zvrátit kamkoliv.
Zdroj: STEM Trendy, 04/2021
Zatím se téma u nás nestalo příliš politickou otázkou, protože změnu klimatu chtějí řešit lidé napříč různými politickými směry.
Veřejnosti jde hlavně o českou přírodu. Část společnosti je ale přesvědčena, že lze zachraňovat jedno bez druhého. Pokud se bude více mluvit o daních a elektromobilech než o kůrovci a suchu, potom může veřejnost snadno dojít k názoru, že boj proti změnám klimatu je veden nesmyslně.
Překvapivé je, že Češi a Češky se v souvislosti s klimatickou politikou nebojí o svoji peněženku. Nemají pocit, že to povede k vyšším nákladům domácnosti. To může být proto, že zatím většinu nákladů nese průmysl, nebo proto, že zatím tímto nikdo nezačal strašit.
32 % společnosti se obává, že opatření směřující ke snížení množství vypouštěných skleníkových plynů by mohla zhoršit ekonomickou situaci jejich domácnosti.
(Zdroj: STEM Trendy, 04/2021)
Pandemie: Věštby o zániku se nenaplnily
EU vyšla z pandemie v očích veřejnosti nakonec bez trvalých šrámů. Důvěra v EU sice dočasně poklesla, ale byla dána z větší části celkovou frustrací společnosti z tohoto výjimečného období. EU podle Čechů nezazářila. Ale pro ty, kteří hrozby covid-19 berou vážně, byla velkým přínosem při zajištění vakcín.
55 % veřejnosti se domnívá, že ČR by samotná nedokázala bez zapojení EU zvládnout vakcinaci lépe.
(Zdroj: STEM, Trendy 04/ 2021)
Navíc silně vnímáme důležitost Evropy pro naši ekonomiku a dokonce jsme v tomhle ohledu otevření i společným dluhopisům a pomoci postiženým zemím. Zároveň o konkrétních programech nic nevíme a obáváme se, že peníze z evropského rozpočtu se u nás ztratí.
Jen 20 % občanů slyšelo o Evropském fondu obnovy.
(Zdroj: STEM, Trendy 04/2021)
Migrace: Pořád máme strach, ale chceme řešení
Od roku 2015 zůstává migrace mezi důležitými tématy pro českou veřejnost.
Situace se v EU od roku velmi změnila. Na stole už není povinné přijímání žadatelů o azyl – státy přitom stále měly možnost žadatele zkontrolovat a odmítnout – ale mluví se o jiných formách pomoci nejvíce zasaženým zemím, jako je Itálie, Řecko nebo Španělsko. Zde je česká veřejnost překvapivě kladně naladěná. Nový návrh, že by třeba Česko pomáhalo s repatriacemi, má velkou podporu napříč společností. Je potřeba tato data brát opatrně, protože o návrhu veřejnost mnoho neví a politici o něm zatím nemluví.
83 % Čechů podporuje zapojení ČR do repatriace neúspěšných žadatelů o azyl.
(Zdroj: STEM, Trendy 04/ 2021)
Češi také výrazně podporují, aby EU věnovala peníze na ochranu hranic, souhlasí, aby EU pomáhala státům, které příchod migrantů nezvládají. Většina občanů považuje za pozitivní, že se rozšiřuje agentura Frontex, která střeží evropskou hranici. Agentura ale není Čechům současně moc známa. Nové návrhy, které předkládají různé státy EU, tak nejsou úplně bez šance. Ale záleží to na českých politicích, jak je budou veřejnosti prezentovat.
71 % Čechů podporuje více peněz pro Frontex.
(Zdroj: STEM, podzim 2019)
Celou studii rádi zašleme – v případě zájmu se neváhejte obrátit na iva.fialova@ceskezajmy.eu
Studie “Horká témata EU” vychází ze série průzkumů veřejného mínění, především v letech 2020 a 2021. Pokud není ve studii uvedeno jinak, průzkumy proběhly osobním dotazováním (face-to-face) nebo kombinací osobního telefonického a online dotazování na reprezentativním vzorku 1000 osob v rámci pravidelného omnibusového šetření TRENDY STEM. Většina závěrů v této studii je ověřena z více výzkumných otázek nebo z opakovaného měření.