Analytička: v EU jde znovu na přetřes konec práva veta. Že nyní projde, se ale nečeká

„Nové sankce proti Rusku? Minimální daň pro nadnárodní firmy? Když chce Evropská unie v těchto věcech rozhodnout, souhlas musí vyslovit všech sedmadvacet zemí. V krizi se ukazuje, že to může být problém. I proto se nyní obnovila debata o přechodu na většinové hlasování,“ píše v analýze server iDnes.

„Některé státy svoje veto využívají jako politickou páku a snaží se vymoci si skrze něj ústupky od ostatních. V roce 2020 tak například Kypr blokoval přijetí sankcí vůči Bělorusku a svůj souhlas podmiňoval tím, že ostatní státy unie zase schválí tvrdší postup vůči Turecku,“ uvádí k tomu analytička Vendula Kazlauskas z Asociace pro mezinárodní otázky.

Celý text najdete zde.


Evropští analytici: Členství Ukrajiny v EU bude běh na dlouhou trať, vystartovat ale musíme právě teď

Ruský vpád na Ukrajinu proměnil nejen naše dosavadní chápání bezpečnosti v Evropě, ale také naše uvažování o Evropské unii a jejím místě ve světě. Přesvědčení, že Evropané musí v této bezprecedentní krizi hrát důležitou roli a přispět k nalezení cesty z ní, představuje příležitost pro přenastavení některých vnitřních procesů, včetně politiky rozšiřování Evropské unie o nové členské státy. Tento proces v uplynulé dekádě stagnoval. Pokud se najde dostatečně silná politická vůle, může ruská válka proti Ukrajině pomoci najít konkrétní perspektivu budoucnosti této země uvnitř evropského společenství.

Autoři: Pavlína Janebová, Romain Le Quiniou, Sofia Strive, Fredrik Löjdquist, Pavel Havlíček

Celý text analýzy najdete zde.


Komentář Nikoly Hořejše: Macron chce mít z EU velmoc. A my?

Skončila největší „lidová“ debata o budoucnosti Evropy. A začínají dohady, jak naložit s výsledky. Nejen francouzský prezident Emmanuel Macron by rád otevřel a přepsal smlouvy EU. Češi jsou pro, ale ne tak úplně, píše v komentáři pro Seznam Zprávy šéf projektu České zájmy v EU Nikola Hořejš. 

Komentář najdete v celém znění zde.


Iluze, že můžeme být jako Švýcarsko a že neutralita nás nejlépe ochrání, Čechy neopouští, říká Nikola Hořejš

Popularita Severoatlantické aliance mezi Čechy vzrostla na nejvyšší úroveň od roku 1994 – na 78 %. Souvislost s ruskou agresí proti Ukrajině je zjevná. Jak ukázal nedávný průzkum agentury STEM, příznivěji se nyní Češi dívají i na Evropskou unii. Vztah Čechů k Západu, Rusku, vlastnímu bezpečí, i k lidem prchajícím před válkou, je ale mnohem komplikovanější. V rozhovoru pro server Hlídací pes to řekl zakladatel projektu České zájmy v EU Nikola Hořejš.

Celý text najdete zde.


Komentář: Dokud máme strach o své bezpečí, je nám dobře – máme se ještě o co bát

Česká společnost dobře zvládla první dva měsíce války, teď se už ale kolíkuje trasa pro ty další. A nebude vůbec snadná: prudký růst cen, vyhřeznutí roky neřešených problémů v českém vzdělávacím i sociálním systému a navrch ještě pokles životní úrovně i lépe zajištěných společenských vrstev povedou nevyhnutelně k tomu, že ochota pomáhat Ukrajině a Ukrajincům, v níž většina Čechů v posledních týdnech našla kus národní hrdosti, začne slábnout.

Celý text komentáře najdete zde.

Číst dál

Komentář: Vysoké ceny energií trápí Česko. Můžeme být ale mírně optimističtí, míní Jan Fousek

Energie zdražují hlavně kvůli plynu, jehož cena od počátku roku prudce vzrostla. Emisní povolenky mají na zdražování jen minimální vliv. Tolik skloňovaný Green Deal s tím nesouvisí skoro vůbec, zamýšlí se v komentáři pro eXtra.cz odborník na moderní energetiku Jan Fousek. Výhled cen v následujícím roce podle něj již vypadá optimističtěji. Investice do obnovitelných zdrojů energie s akumulací či úspor energie mohou náklady domácností i firem potom ještě snížit. A vláda bude mít po ruce i další nástroje – jen se nesmí bát je použít.

Číst dál

Komentář: Jsou dny volného globalizovaného trhu sečteny? Von der Leyenová volá po soběstačné Evropě

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přednesla před europoslanci svůj druhý projev o stavu Unie. Reflektovala v něm poslední rok ve znamení pandemie covid-19 a kroky, které chystá Evropská komise pro nadcházející rok. Ten bude ve znamení snahy o posunutí evropské autonomie a ochrany společných evropských hodnot.

Celý text je dostupný zde.

Číst dál

Komentář: Hádky o nelegální migraci v EU ustoupily shodě na ochraně hranic

Do léta tohoto roku byla hranice Evropské unie s Běloruskem poměrně klidná. Tak klidná, že ani vstup do schengenského systému v roce 2007 nepřiměl Polsko, Litvu a Lotyšsko k tomu, aby na běloruské hranici postavily ploty. Hranice většinou probíhá lesem a byla vyznačena pouze hraničními kameny.

Relativní hraniční poklid skončil brzy poté, co běloruský režim začal násilně potlačovat občanské protesty proti zfalšovaným volbám v srpnu 2020. Od začátku roku 2021 začala pak Lukašenkova diktatura provádět promyšlenou a koordinovanou migrační agresi proti Unii. Běloruské konzuláty na středním Východě a v Turecku vydávají turistická víza lidem, kteří již zvažovali emigraci do Unie a režim aktivně podporuje jejich přivážení k hranicím s Polskem.

Číst dál

Analýza: Dvě třetiny zemí EU měly na předsednictví “dedikovaného ministra”

Dvě třetiny členských zemí EU měly v době svého předsednictví v Radě EU ministra, který měl přímo v popisu práce organizaci a výkon předsednictví, ukazuje nejnovější analýza konsorcia České zájmy v EU a Asociace pro mezinárodní otázky. Ve třetině případů měl tuhle agendu na starosti státní tajemník nebo jiný úředník. Dedikovaného ministra měli třeba Finové, Irové nebo Němci. Úvahy o zřízení ministerstva pro Evropu, o kterém hovoří zástupci nastupující vládní koalice se tak nevymykají běžné praxi v evropských zemích.

Číst dál