Komentář: Vysoké ceny energií trápí Česko. Můžeme být ale mírně optimističtí, míní Jan Fousek

Energie zdražují hlavně kvůli plynu, jehož cena od počátku roku prudce vzrostla. Emisní povolenky mají na zdražování jen minimální vliv. Tolik skloňovaný Green Deal s tím nesouvisí skoro vůbec, zamýšlí se v komentáři pro eXtra.cz odborník na moderní energetiku Jan Fousek. Výhled cen v následujícím roce podle něj již vypadá optimističtěji. Investice do obnovitelných zdrojů energie s akumulací či úspor energie mohou náklady domácností i firem potom ještě snížit. A vláda bude mít po ruce i další nástroje – jen se nesmí bát je použít.

Číst dál

Komentář: Jsou dny volného globalizovaného trhu sečteny? Von der Leyenová volá po soběstačné Evropě

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přednesla před europoslanci svůj druhý projev o stavu Unie. Reflektovala v něm poslední rok ve znamení pandemie covid-19 a kroky, které chystá Evropská komise pro nadcházející rok. Ten bude ve znamení snahy o posunutí evropské autonomie a ochrany společných evropských hodnot.

Celý text je dostupný zde.

Číst dál

Komentář: Hádky o nelegální migraci v EU ustoupily shodě na ochraně hranic

Do léta tohoto roku byla hranice Evropské unie s Běloruskem poměrně klidná. Tak klidná, že ani vstup do schengenského systému v roce 2007 nepřiměl Polsko, Litvu a Lotyšsko k tomu, aby na běloruské hranici postavily ploty. Hranice většinou probíhá lesem a byla vyznačena pouze hraničními kameny.

Relativní hraniční poklid skončil brzy poté, co běloruský režim začal násilně potlačovat občanské protesty proti zfalšovaným volbám v srpnu 2020. Od začátku roku 2021 začala pak Lukašenkova diktatura provádět promyšlenou a koordinovanou migrační agresi proti Unii. Běloruské konzuláty na středním Východě a v Turecku vydávají turistická víza lidem, kteří již zvažovali emigraci do Unie a režim aktivně podporuje jejich přivážení k hranicím s Polskem.

Číst dál

Analýza: Dvě třetiny zemí EU měly na předsednictví “dedikovaného ministra”

Dvě třetiny členských zemí EU měly v době svého předsednictví v Radě EU ministra, který měl přímo v popisu práce organizaci a výkon předsednictví, ukazuje nejnovější analýza konsorcia České zájmy v EU a Asociace pro mezinárodní otázky. Ve třetině případů měl tuhle agendu na starosti státní tajemník nebo jiný úředník. Dedikovaného ministra měli třeba Finové, Irové nebo Němci. Úvahy o zřízení ministerstva pro Evropu, o kterém hovoří zástupci nastupující vládní koalice se tak nevymykají běžné praxi v evropských zemích.

Číst dál

Projev o stavu Unie 2021 – co čeká na Česko?

Když loni na podzim předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přednášela svůj první projev o stavu Evropské unie, zdálo se, že se Evropa už může soustředit na obnovu po koronavirové pandemii. Místo toho musela zvládnout nový, ještě větší nápor onemocnění, rozběhnout očkování a k tomu se vypořádávat s dlouhodobými výzvami a pracovním plánem, který byl kvůli zvládání pandemie odložen.

Projev Ursuly von der Leyenové o stavu Unie 2021 tak přinese nejen zhodnocení práce a úspěchů její Komise, ale i výhled na pracovní plán pro příští rok. Pro Česko bude tentokrát sledování tohoto projevu důležitější než jindy, protože plánované iniciativy bude uvádět v život z pozice předsednického státu na podzim 2022. Přinášíme proto přehled, na jaké části projevu by si měla ČR dát zvláštní pozor.

Číst dál

Reakce signatářů výzvy “Máme na to řídit EU” na dopis premiéra Andreje Babiše

Vážený pane premiére,

děkujeme za čas, který jste věnoval reakci na náš otevřený dopis ze dne 30. června. Bohužel s tou výhradou, že Vaše reakce obsahovala řadu osobních útoků, které k věcné debatě rozhodně nepřispívají. Věříme, že nadále můžeme vést debatu racionální, ku prospěchu českého státu i Evropy, a proto tyto útoky ponecháme bez detailního komentáře.

Váš dopis jsme předali dalším signatářům výzvy a zde předkládáme odpověď, kterou podpořila řada z nich.

Vítáme, že dle Vašeho dopisu již nepovažujete české předsednictví za zbytečnou formalitu, ale naopak v mnoha ohledech za šanci pro Českou republiku. Jsme rádi, že také sdílíte náš pohled, že předsednictví může pomoci v posílení našeho zastoupení v institucích EU. Z dopisu lze usoudit, že Váš pohled se od roku 2019 změnil. Doufáme, že se změna pohledu promění v činy.

Číst dál

Komentář: Za rok budeme řídit EU. Nejspíš bez volantu a paliva

Kdyby se minulý týden hlasitě neozvali podnikatelé a akademici, po českém předsednictví v Radě EU by neštěkl pes. Reakce politiků ukazují, že tuto šanci za pačesy opravdu nechytíme.

1. července 2022 začnou ministři, ministryně a premiér příští české vlády řídit agendu a vyjednávání 27 zemí EU. A skoro nikdo o tom neví. Před minulým českým předsednictvím o tom věděla polovina veřejnosti, dneska je to pětina. Povědomí i pocit, že jsme připraveni, podle dat STEM navíc klesá.

Číst dál

Komentář: Předsednictví v EU na vedlejší kolej nepatří

Ekonomové, investoři a odborníci na evropskou politiku odeslali otevřený dopis vládě ČR s výzvou „Máme na to řídit EU“. Apelovali v něm na politickou reprezentaci, aby plně využila příležitost, kterou představuje předsednictví v Radě EU. Byli vedeni snahou pomoci naší zemi, od premiéra se ovšem dočkali ironie a arogance.

Prý nerozumí číslům a rozpočet není konečný. Jak je to ale možné? Jak to, že rok před předsednictvím není znám rozpočet a neexistuje plán všech akcí, které se budou pořádat? Každý akademik ví, že pokud žádá o veřejné peníze na projekt, musí být součástí konkrétní rozpočet, jinak peníze nedostane. A i naše předsednictví se bude hradit z veřejných peněz. Proč tedy stát nemá konkrétní plán rozpočtu?

Číst dál

Podnikatelé, ekonomové a další osobnosti píší vládě: Česko je na nejlepší cestě svůj půl rok v čele EU promrhat, přístup se musí změnit okamžitě

Přední čeští ekonomové, investoři a odborníci na evropskou politiku odeslali otevřený dopis vládě České republiky s výzvou “Máme na to řídit EU”. Signatáři apelují na politickou reprezentaci, aby plně využila příležitosti, které pro zemi představuje předsednictví v Radě EU. Toho se Česko ujme již za rok, 1. července 2022. Problémem je podle signatářů nejen to, že je na předsednictví vyčleněn rekordně nízký rozpočet, ale především malá pozornost, kterou tématu a přípravám věnují ministři a premiér. Aby Česko nepromarnilo šanci na prosazování svých priorit v EU, je podle výzvy potřeba okamžitá změna.

Mezi signatáři otevřeného dopisu vládě jsou například rektorka Mendelovy univerzity v Brně, prof. Danuše Nerudová, předseda Sdružení pro zahraniční investice, Kamil Blažek, předseda výkonné rady Asociace nanotechnologického průmyslu, Jiří Kůs, ředitel Biologického centra AV ČR, prof. Libor Grubhoffer, diplomatka Magdaléna Vášáryová, diplomat Petr Kolář, biskup Václav Malý a další významné osobnosti českého veřejného dění.

Číst dál

Otázky a odpovědi: K čemu je české předsednictví v Radě EU?

Co je to předsednictví v Radě EU?

  • Předsednictví v Radě EU znamená, že se členský stát Evropské unie, například Česká republika, stane na půl roku státem předsedajícím. Naši zemi tento úkol čeká (již podruhé v historii) od 1. července 2022.

Rada EU je jedním z hlavních orgánů Unie a zastupuje zájmy členských států, které v ní reprezentují ministři jednotlivých členských zemí odpovědní za určitou oblast (např. všichni evropští ministři zdravotnictví, zemědělství, školství, financí atd.). Rada EU vyjednává o evropské legislativě s Evropským parlamentem. V jejím čele nestojí jeden stálý předseda, ale země EU se v předsednictví střídají podle předem známého kalendáře. Pro každou zemi se tak jedná o zcela výjimečnou příležitost, kdy se zhruba jednou za 14 let stane na půl roku centrem evropského a mezinárodního dění – na předsednický stát je upřena nejen evropská, ale i světová pozornost.

Číst dál