„Zvýšení energetické efektivity budov je k jednoznačnému prospěchu lidí, kteří v nich žijí. Právě ti, co bydlí v málo efektivních budovách, byly růstem cen energií nejvíce postiženi,“ říká k tomu ve vyjádření pro eXtra.cz Luděk Niedermayer (TOP 09), poslanec Evropského parlamentu.
Po skončení českého předsednictví v Radě EU je s jeho zvládnutím spokojená nadpoloviční většina (53 procent) Češek a Čechů. Vyplývá to z lednového průzkumu výzkumného ústavu STEM. Předsednictví tak překonalo původně skeptická očekávání společnosti a zanechalo převážně kladný dojem.
Reprezentativní průzkum české populace byl realizován v rámci projektu pro Úřad vlády ČR, a to od 4. ledna do 15. 2023. Zúčastnilo se ho 1089 obyvatel ČR starších 18 let. Zjištění tedy odráží postoj české veřejnosti bezprostředně po skončení českého předsednictví v Radě EU.
Evropská komise představila dvě dlouho očekávaná nařízení. Akt o klimaticky neutrálním průmyslu (Net-Zero Industry Act) a Evropský akt o kritických surovinách (tzv. Critical Raw Materials Act) reagují na novou geopolitickou realitu v Evropě a jejich cílem je posílit evropský průmysl a udělat ho odolnější vůči možným hrozbám zejména ze strany Ruska a Číny.
K prvnímu nařízení se vyjádřila Kateřina Novotná, analytička projektu Evropa v datech a serveru CSRD.cz. Michal Čepelka, analytik Asociace pro mezinárodní otázky komentuje téma kritických surovin.
Číst dálNikola Hořejš, Helena Truchlá
„Nové sankce proti Rusku? Minimální daň pro nadnárodní firmy? Když chce Evropská unie v těchto věcech rozhodnout, souhlas musí vyslovit všech sedmadvacet zemí. V krizi se ukazuje, že to může být problém. I proto se nyní obnovila debata o přechodu na většinové hlasování,“ píše v analýze server iDnes.
„Některé státy svoje veto využívají jako politickou páku a snaží se vymoci si skrze něj ústupky od ostatních. V roce 2020 tak například Kypr blokoval přijetí sankcí vůči Bělorusku a svůj souhlas podmiňoval tím, že ostatní státy unie zase schválí tvrdší postup vůči Turecku,“ uvádí k tomu analytička Vendula Kazlauskas z Asociace pro mezinárodní otázky.
Ruský vpád na Ukrajinu proměnil nejen naše dosavadní chápání bezpečnosti v Evropě, ale také naše uvažování o Evropské unii a jejím místě ve světě. Přesvědčení, že Evropané musí v této bezprecedentní krizi hrát důležitou roli a přispět k nalezení cesty z ní, představuje příležitost pro přenastavení některých vnitřních procesů, včetně politiky rozšiřování Evropské unie o nové členské státy. Tento proces v uplynulé dekádě stagnoval. Pokud se najde dostatečně silná politická vůle, může ruská válka proti Ukrajině pomoci najít konkrétní perspektivu budoucnosti této země uvnitř evropského společenství.
Autoři: Pavlína Janebová, Romain Le Quiniou, Sofia Strive, Fredrik Löjdquist, Pavel Havlíček
Celý text analýzy najdete zde.
Případné přijetí Ukrajiny do sedmadvacítky by mělo velké následky včetně přesunu politického těžiště blíže východu EU. Bude to dlouhý a v mnoha oblastech komplikovaný proces, píše v komentáři pro Seznam Zprávy analytička think tanku Europeum Jana Juzová.
Celý text si přečtěte zde.
Skončila největší „lidová“ debata o budoucnosti Evropy. A začínají dohady, jak naložit s výsledky. Nejen francouzský prezident Emmanuel Macron by rád otevřel a přepsal smlouvy EU. Češi jsou pro, ale ne tak úplně, píše v komentáři pro Seznam Zprávy šéf projektu České zájmy v EU Nikola Hořejš.
Komentář najdete v celém znění zde.
Popularita Severoatlantické aliance mezi Čechy vzrostla na nejvyšší úroveň od roku 1994 – na 78 %. Souvislost s ruskou agresí proti Ukrajině je zjevná. Jak ukázal nedávný průzkum agentury STEM, příznivěji se nyní Češi dívají i na Evropskou unii. Vztah Čechů k Západu, Rusku, vlastnímu bezpečí, i k lidem prchajícím před válkou, je ale mnohem komplikovanější. V rozhovoru pro server Hlídací pes to řekl zakladatel projektu České zájmy v EU Nikola Hořejš.
Celý text najdete zde.
Česká společnost dobře zvládla první dva měsíce války, teď se už ale kolíkuje trasa pro ty další. A nebude vůbec snadná: prudký růst cen, vyhřeznutí roky neřešených problémů v českém vzdělávacím i sociálním systému a navrch ještě pokles životní úrovně i lépe zajištěných společenských vrstev povedou nevyhnutelně k tomu, že ochota pomáhat Ukrajině a Ukrajincům, v níž většina Čechů v posledních týdnech našla kus národní hrdosti, začne slábnout.
Celý text komentáře najdete zde.
Číst dál