Komentář: Diktát z Bruselu? Češi jsou prý nuceni nakupovat tepelná čerpadla

Zvýšení energetické efektivity budov je k jednoznačnému prospěchu lidí, kteří v nich žijí. Právě ti, co bydlí v málo efektivních budovách, byly růstem cen energií nejvíce postiženi,“ říká k tomu ve vyjádření pro eXtra.cz Luděk Niedermayer (TOP 09), poslanec Evropského parlamentu.

Celý text je k dispozici na webu eXtra.cz.


Evropské předsednictví skeptické Čechy pozitivně překvapilo. Nová data mají pomoct k lepší komunikaci

Po skončení českého předsednictví v Radě EU je s jeho zvládnutím spokojená nadpoloviční většina (53 procent) Češek a Čechů. Vyplývá to z lednového průzkumu výzkumného ústavu STEM. Předsednictví tak překonalo původně skeptická očekávání společnosti a zanechalo převážně kladný dojem.

Reprezentativní průzkum české populace byl realizován v rámci projektu pro Úřad vlády ČR, a to od 4. ledna do 15. 2023. Zúčastnilo se ho 1089 obyvatel ČR starších 18 let. Zjištění tedy odráží postoj české veřejnosti bezprostředně po skončení českého předsednictví v Radě EU.

Číst dál

Evropská odpověď Američanům: Akt o klimaticky neutrálním průmyslu a Evropský akt o kritických surovinách

Evropská komise představila dvě dlouho očekávaná nařízení. Akt o klimaticky neutrálním průmyslu (Net-Zero Industry Act) a Evropský akt o kritických surovinách (tzv. Critical Raw Materials Act) reagují na novou geopolitickou realitu v Evropě a jejich cílem je posílit evropský průmysl a udělat ho odolnější vůči možným hrozbám zejména ze strany Ruska a Číny. 

K prvnímu nařízení se vyjádřila Kateřina Novotná, analytička projektu Evropa v datech a serveru CSRD.cz. Michal Čepelka, analytik Asociace pro mezinárodní otázky komentuje téma kritických surovin. 

Číst dál

Despite economic fears and scepticism, Czechs are happy with the EU presidency. But hopes can turn sour fast

Nikola Hořejš, Helena Truchlá

  • The Czech EU presidency is currently popular, surprisingly more so than the Czech government.
  • Only 20 % of the Czech public feel their government is doing enough to shield them from poverty. Despite economic fears, which are currently stronger than during the economic crisis in 2009, the popularity of the EU has not dropped – yet.
  • Polls show strong support for energy independence, renewables and tackling the climate crisis, despite the Czech government’s ongoing hesitancy to pick up the pace of decarbonisation measures. On the other hand, EU enlargement, parts of the FitFor55 package, and the new migration pact are met with scepticism and the government will have a hard time selling them at home. 
  • Czechs are among the most Eurosceptic citizens in the EU, and their mood changes fast with the macroeconomic situation. Unfulfilled high hopes in efforts to tame soaring energy prices can quickly turn into a disappointment.
Číst dál

Analytička: v EU jde znovu na přetřes konec práva veta. Že nyní projde, se ale nečeká

„Nové sankce proti Rusku? Minimální daň pro nadnárodní firmy? Když chce Evropská unie v těchto věcech rozhodnout, souhlas musí vyslovit všech sedmadvacet zemí. V krizi se ukazuje, že to může být problém. I proto se nyní obnovila debata o přechodu na většinové hlasování,“ píše v analýze server iDnes.

„Některé státy svoje veto využívají jako politickou páku a snaží se vymoci si skrze něj ústupky od ostatních. V roce 2020 tak například Kypr blokoval přijetí sankcí vůči Bělorusku a svůj souhlas podmiňoval tím, že ostatní státy unie zase schválí tvrdší postup vůči Turecku,“ uvádí k tomu analytička Vendula Kazlauskas z Asociace pro mezinárodní otázky.

Celý text najdete zde.


Evropští analytici: Členství Ukrajiny v EU bude běh na dlouhou trať, vystartovat ale musíme právě teď

Ruský vpád na Ukrajinu proměnil nejen naše dosavadní chápání bezpečnosti v Evropě, ale také naše uvažování o Evropské unii a jejím místě ve světě. Přesvědčení, že Evropané musí v této bezprecedentní krizi hrát důležitou roli a přispět k nalezení cesty z ní, představuje příležitost pro přenastavení některých vnitřních procesů, včetně politiky rozšiřování Evropské unie o nové členské státy. Tento proces v uplynulé dekádě stagnoval. Pokud se najde dostatečně silná politická vůle, může ruská válka proti Ukrajině pomoci najít konkrétní perspektivu budoucnosti této země uvnitř evropského společenství.

Autoři: Pavlína Janebová, Romain Le Quiniou, Sofia Strive, Fredrik Löjdquist, Pavel Havlíček

Celý text analýzy najdete zde.


Komentář Nikoly Hořejše: Macron chce mít z EU velmoc. A my?

Skončila největší „lidová“ debata o budoucnosti Evropy. A začínají dohady, jak naložit s výsledky. Nejen francouzský prezident Emmanuel Macron by rád otevřel a přepsal smlouvy EU. Češi jsou pro, ale ne tak úplně, píše v komentáři pro Seznam Zprávy šéf projektu České zájmy v EU Nikola Hořejš. 

Komentář najdete v celém znění zde.


Iluze, že můžeme být jako Švýcarsko a že neutralita nás nejlépe ochrání, Čechy neopouští, říká Nikola Hořejš

Popularita Severoatlantické aliance mezi Čechy vzrostla na nejvyšší úroveň od roku 1994 – na 78 %. Souvislost s ruskou agresí proti Ukrajině je zjevná. Jak ukázal nedávný průzkum agentury STEM, příznivěji se nyní Češi dívají i na Evropskou unii. Vztah Čechů k Západu, Rusku, vlastnímu bezpečí, i k lidem prchajícím před válkou, je ale mnohem komplikovanější. V rozhovoru pro server Hlídací pes to řekl zakladatel projektu České zájmy v EU Nikola Hořejš.

Celý text najdete zde.


Komentář: Dokud máme strach o své bezpečí, je nám dobře – máme se ještě o co bát

Česká společnost dobře zvládla první dva měsíce války, teď se už ale kolíkuje trasa pro ty další. A nebude vůbec snadná: prudký růst cen, vyhřeznutí roky neřešených problémů v českém vzdělávacím i sociálním systému a navrch ještě pokles životní úrovně i lépe zajištěných společenských vrstev povedou nevyhnutelně k tomu, že ochota pomáhat Ukrajině a Ukrajincům, v níž většina Čechů v posledních týdnech našla kus národní hrdosti, začne slábnout.

Celý text komentáře najdete zde.

Číst dál