Skončila největší „lidová“ debata o budoucnosti Evropy. A začínají dohady, jak naložit s výsledky. Nejen francouzský prezident Emmanuel Macron by rád otevřel a přepsal smlouvy EU. Češi jsou pro, ale ne tak úplně, píše v komentáři pro Seznam Zprávy šéf projektu České zájmy v EU Nikola Hořejš.
Komentář najdete v celém znění zde.
Popularita Severoatlantické aliance mezi Čechy vzrostla na nejvyšší úroveň od roku 1994 – na 78 %. Souvislost s ruskou agresí proti Ukrajině je zjevná. Jak ukázal nedávný průzkum agentury STEM, příznivěji se nyní Češi dívají i na Evropskou unii. Vztah Čechů k Západu, Rusku, vlastnímu bezpečí, i k lidem prchajícím před válkou, je ale mnohem komplikovanější. V rozhovoru pro server Hlídací pes to řekl zakladatel projektu České zájmy v EU Nikola Hořejš.
Celý text najdete zde.
Česká společnost dobře zvládla první dva měsíce války, teď se už ale kolíkuje trasa pro ty další. A nebude vůbec snadná: prudký růst cen, vyhřeznutí roky neřešených problémů v českém vzdělávacím i sociálním systému a navrch ještě pokles životní úrovně i lépe zajištěných společenských vrstev povedou nevyhnutelně k tomu, že ochota pomáhat Ukrajině a Ukrajincům, v níž většina Čechů v posledních týdnech našla kus národní hrdosti, začne slábnout.
Celý text komentáře najdete zde.
Číst dálEnergie zdražují hlavně kvůli plynu, jehož cena od počátku roku prudce vzrostla. Emisní povolenky mají na zdražování jen minimální vliv. Tolik skloňovaný Green Deal s tím nesouvisí skoro vůbec, zamýšlí se v komentáři pro eXtra.cz odborník na moderní energetiku Jan Fousek. Výhled cen v následujícím roce podle něj již vypadá optimističtěji. Investice do obnovitelných zdrojů energie s akumulací či úspor energie mohou náklady domácností i firem potom ještě snížit. A vláda bude mít po ruce i další nástroje – jen se nesmí bát je použít.
Číst dálPředsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přednesla před europoslanci svůj druhý projev o stavu Unie. Reflektovala v něm poslední rok ve znamení pandemie covid-19 a kroky, které chystá Evropská komise pro nadcházející rok. Ten bude ve znamení snahy o posunutí evropské autonomie a ochrany společných evropských hodnot.
Celý text je dostupný zde.
Číst dálDo léta tohoto roku byla hranice Evropské unie s Běloruskem poměrně klidná. Tak klidná, že ani vstup do schengenského systému v roce 2007 nepřiměl Polsko, Litvu a Lotyšsko k tomu, aby na běloruské hranici postavily ploty. Hranice většinou probíhá lesem a byla vyznačena pouze hraničními kameny.
Relativní hraniční poklid skončil brzy poté, co běloruský režim začal násilně potlačovat občanské protesty proti zfalšovaným volbám v srpnu 2020. Od začátku roku 2021 začala pak Lukašenkova diktatura provádět promyšlenou a koordinovanou migrační agresi proti Unii. Běloruské konzuláty na středním Východě a v Turecku vydávají turistická víza lidem, kteří již zvažovali emigraci do Unie a režim aktivně podporuje jejich přivážení k hranicím s Polskem.
Číst dálDvě třetiny členských zemí EU měly v době svého předsednictví v Radě EU ministra, který měl přímo v popisu práce organizaci a výkon předsednictví, ukazuje nejnovější analýza konsorcia České zájmy v EU a Asociace pro mezinárodní otázky. Ve třetině případů měl tuhle agendu na starosti státní tajemník nebo jiný úředník. Dedikovaného ministra měli třeba Finové, Irové nebo Němci. Úvahy o zřízení ministerstva pro Evropu, o kterém hovoří zástupci nastupující vládní koalice se tak nevymykají běžné praxi v evropských zemích.
Když loni na podzim předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přednášela svůj první projev o stavu Evropské unie, zdálo se, že se Evropa už může soustředit na obnovu po koronavirové pandemii. Místo toho musela zvládnout nový, ještě větší nápor onemocnění, rozběhnout očkování a k tomu se vypořádávat s dlouhodobými výzvami a pracovním plánem, který byl kvůli zvládání pandemie odložen.
Projev Ursuly von der Leyenové o stavu Unie 2021 tak přinese nejen zhodnocení práce a úspěchů její Komise, ale i výhled na pracovní plán pro příští rok. Pro Česko bude tentokrát sledování tohoto projevu důležitější než jindy, protože plánované iniciativy bude uvádět v život z pozice předsednického státu na podzim 2022. Přinášíme proto přehled, na jaké části projevu by si měla ČR dát zvláštní pozor.
Číst dálVážený pane premiére,
děkujeme za čas, který jste věnoval reakci na náš otevřený dopis ze dne 30. června. Bohužel s tou výhradou, že Vaše reakce obsahovala řadu osobních útoků, které k věcné debatě rozhodně nepřispívají. Věříme, že nadále můžeme vést debatu racionální, ku prospěchu českého státu i Evropy, a proto tyto útoky ponecháme bez detailního komentáře.
Váš dopis jsme předali dalším signatářům výzvy a zde předkládáme odpověď, kterou podpořila řada z nich.
Vítáme, že dle Vašeho dopisu již nepovažujete české předsednictví za zbytečnou formalitu, ale naopak v mnoha ohledech za šanci pro Českou republiku. Jsme rádi, že také sdílíte náš pohled, že předsednictví může pomoci v posílení našeho zastoupení v institucích EU. Z dopisu lze usoudit, že Váš pohled se od roku 2019 změnil. Doufáme, že se změna pohledu promění v činy.
Číst dálKdyby se minulý týden hlasitě neozvali podnikatelé a akademici, po českém předsednictví v Radě EU by neštěkl pes. Reakce politiků ukazují, že tuto šanci za pačesy opravdu nechytíme.
1. července 2022 začnou ministři, ministryně a premiér příští české vlády řídit agendu a vyjednávání 27 zemí EU. A skoro nikdo o tom neví. Před minulým českým předsednictvím o tom věděla polovina veřejnosti, dneska je to pětina. Povědomí i pocit, že jsme připraveni, podle dat STEM navíc klesá.
Číst dál