Na sklonku českého působení v čele Rady EU odpovídalo 48 tuzemských a zahraničních expertů a osobností veřejného života na dvě klíčové otázky, hodnotící výkon tuzemských politiků a diplomatů. Kromě odborníků na evropské záležitosti jsou mezi nimi i bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý nebo molekulární biolog Libor Grubhoffer. Anketa probíhala na začátku prosince 2022. Vybrané odpovědi vám nabízíme níže.
Číst dálZ pěti prioritních témat, které si pro období českého předsednictví v Radě Evropské unie vytyčila vláda Petra Fialy (ODS) je pro veřejnost jednoznačně nejdůležitější zajištění dodávek energií: řešit v EU sociální dopady krize v energetice chce po vládě 79 procent obyvatel. Ve společnosti rezonuje i “strategická odolnost evropské ekonomiky” v podobě snah o snižování závislosti na několika málo dodavatelích součástek či surovin. Tu požadují více než dvě třetiny veřejnosti. Poválečná obnova Ukrajiny a její začlenění do evropské sedmadvacítky naopak v očích Čechů předsednickou prioritou být nemusí.
Reprezentativní průzkum české populace realizoval výzkumný ústav STEM v rámci projektu pro Úřad vlády ČR, a to od 20. do 30. května 2022. Zúčastnilo se ho 1021 obyvatel ČR starších 18 let. Zjištění tedy odráží postoj české veřejnosti před samotným začátkem českého předsednictví v Radě EU. Analýza vznikla ve spolupráci s konsorciem České zájmy v EU.
Číst dálRuský vpád na Ukrajinu proměnil nejen naše dosavadní chápání bezpečnosti v Evropě, ale také naše uvažování o Evropské unii a jejím místě ve světě. Přesvědčení, že Evropané musí v této bezprecedentní krizi hrát důležitou roli a přispět k nalezení cesty z ní, představuje příležitost pro přenastavení některých vnitřních procesů, včetně politiky rozšiřování Evropské unie o nové členské státy. Tento proces v uplynulé dekádě stagnoval. Pokud se najde dostatečně silná politická vůle, může ruská válka proti Ukrajině pomoci najít konkrétní perspektivu budoucnosti této země uvnitř evropského společenství.
Autoři: Pavlína Janebová, Romain Le Quiniou, Sofia Strive, Fredrik Löjdquist, Pavel Havlíček
Celý text analýzy najdete zde.
Případné přijetí Ukrajiny do sedmadvacítky by mělo velké následky včetně přesunu politického těžiště blíže východu EU. Bude to dlouhý a v mnoha oblastech komplikovaný proces, píše v komentáři pro Seznam Zprávy analytička think tanku Europeum Jana Juzová.
Celý text si přečtěte zde.
Vláda premiéra Petra Fialy si své předsednické priority zvolila víceméně správně, shodují se experti. Musí se soustředit na dopady války a zabere jí to většinu času i pozornosti. Pro Česko je to šance posílit svá spojenectví a předvést se jako schopný vyjednavač a krizový manažer. V otázkách klimatu, v ambicích na obnovu Ukrajiny nebo ve sporu s Maďarskem kvůli korupci mají ale české plány rezervy a Praha může narazit. Vyplývá to z ankety, ve kterém odpovídalo 15 renomovaných odborníků včetně Petra Pitharta, Radka Špicara, nebo Radima Tolasze.
Číst dálVíc než dvě třetiny (69 %) Čechů chtějí lepší ochranu životního prostředí a větší důraz na udržitelnost, i kdyby to mělo zpomalit hospodářský růst země. Z konkrétních opatření preferují ta, která spoří peníze a přispívají k soběstačnosti Česka: šetření vodou a energiemi v domácnostech a státní podporu pro udržitelnější zemědělství i obnovitelné zdroje energie. Na ty sází ve svých plánech také Evropská unie, větší část české veřejnosti ji ale za lídra v ochraně klimatu nepovažuje. Vychází to z nově publikovaných dat výzkumného ústavu STEM.
Číst dál„Nemá smysl se tvářit, že výzvy spojené s migrací z Ukrajiny nejsou velké, na českou vládu, místní samosprávy, nevládní organizace i běžné občany to v už tak složité situaci energetické krize a pomalé ekonomické obnovy po pandemii vytváří další tlak. Je ale důležité si uvědomit, že Ukrajinci jsou lidé jako my: někteří čestnější a empatičtější, jiní jsou určitě méně dobří lidé,“ říká pro eXtra Helena Truchlá, hlavní analytička projektu České zájmy v EU.
Celý text najdete zde.
Mezi největší a zároveň nejbizarnější dezinformace šířené Ruskem patří ta, která hovoří o denacifikaci Ukrajiny. Právě tím Kreml zdůvodnil agresi, která si vyžádala tisíce mrtvých civilistů, čehož je příkladem masakr v městě Buča. Ukrajinci přitom v posledních letech minimalizovali ve své zemi vliv ultrapravicových a nacionalistických hnutí, která se nedostala ani do vlády. „Na tom příběhu není nic nového, v ruských propagandistických kampaních se opakovaně objevuje řadu let. Má to dvě vysvětlení: Rusové jsou velcí patrioti a jsou hrdí na to, jak za druhé světové války přispěli k porážce nacistického Německa. Na Ukrajině tehdy proti Sovětům bojovali i nacionalisté,“ vysvětluje pro eXtra.cz, odkud pramení ruský postoj, analytik Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček.
Celý text najdete zde.
Číst dálAnalytik asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček byl hostem pořadu Epicentrum na serveru Blesk. „Pokud se podíváme do našeho regionu, anebo i do širšího západního prostoru, tak si myslím, že dnes není opravdu země, která by dělala při své kapacitě a velikosti, i ekonomické síle, více než ČR,“ míní Havlíček. A vyzdvihuje i to, že Česko drží konzistentní linii vůči ruským sankcím. „ČR se přidala do toho jestřábího tábora jako je Polsko a Pobaltské státy, které říkají: chceme se odtrhnout od ruského plynu a ropy, chceme se odtrhnout od jakýchkoliv další závislostí. Nechceme mít v zásadě ekonomicky s Ruskem nic moc společného. To si myslím, že je v zásadě velmi, velmi důležité,“ dodává analytik.
Celý záznam najdete zde.
Číst dálV Evropě zatím vládne dobrá vůle. Tuzemská ochota pomáhat se ale vyčerpává a Česko a spol. musejí hledat dlouhodobé řešení. Jednotlivci i společnosti se s šoky a tragédiemi vypořádávají ve fázích. Když na Ukrajině propukla brutální válka, zareagovala Evropa s nevídanou rychlostí, soucitem a v jednotě. Česko je teď na sklonku této první etapy.
Celý text najdete zde.
Číst dál