Pokud by se v Česku konalo referendum o vystoupení z Evropské unie, tak by 63 procent Čechů hlasovalo pro setrvání. Češi jsou celkově v postoji vůči EU spíše optimističtí (56 procent). Naopak pouze 18 procent dotázaných je momentálně pro přijetí eura v Česku.
„Z analýzy vyplývá, že lidé, kteří mají optimistický či silně optimistický přístup k Evropské unii, vnímají vývoj v české společnosti po roce 1989 více pozitivně, než negativně“ říká Vít Havelka, výzkumný pracovník Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.
Analýza vznikla pro projekt Institutu EUROPEUM RevivEU ve spolupráci s analytickým ústavem STEM. Průzkum se zabýval 3 hlavními oblastmi, a to postojem Čechů k EU a migraci, k válce na Ukrajině a otázkami zelené transformace. V rámci tohoto projektu probíhá další šetření výzkumu veřejného mínění na téma právního státu a pandemie covid-19. Oba průzkumy se současně konají i v dalších 3 zemích střední Evropy (v Maďarsku, Polsku a na Slovensku) s tím, že po uskutečnění průzkumů bude následovat porovnání postojů veřejného mínění v těchto státech s Českem.
V otázkách migrace většina Čechů stále stojí za přijímáním ukrajinských uprchlíků. Poměrně velká část Čechů (44 procent) je ochotna pomáhat i za cenu mírného poklesu vlastní životní úrovně. Oproti tomu si však 67 procent Čechů myslí, že stát dělá pro ukrajinské migranty víc než pro své obyvatele. V Česku je momentálně podle nejnovějších údajů Ministerstva vnitra asi 325 tisíc uprchlíků.
„Přestože podpora přijímání ukrajinských uprchlíků je v čase stabilní, domníváme se, že je ve skutečnosti dosti křehká. Více než polovina veřejnosti se obává negativních dopadů migrace z Ukrajiny na kvalitu veřejných služeb a na ekonomiku jako celek,“ vysvětluje Jaromír Mazák, ředitel výzkumu STEM.
„Z dlouhodobého hlediska Češi nevnímají ukrajinské uprchlíky jako přínosné. Pouze 28 procent si myslí, že uprchlíci z Ukrajiny budou do budoucna pro Česko přínosem“ upozorňuje Vít Havelka, výzkumný pracovník Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.
V otázkách zelené transformace si 77 procent Čechů myslí, že klimatická změna představuje seriózní problém. Dopady klimatické změny na jejich každodenní život ale většinově nevnímají. Pouze 37 procent respondentů uvedlo, že vliv na jejich život už vnímá. Nejzávažnější jsou podle Čechů důsledky jako znečištěné ovzduší, moře a oceány. Hned za tím následují odlesňování a extrémní sucha.
„Odpovědnost by ale podle Čechů měli nést hlavní znečišťovatelé mimo Evropskou unii. Myslí si to 53 procent dotázaných“ doplňuje Vít Havelka, výzkumný pracovník Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.
Jedná se o výběr dat z hlubší analýzy – pokud byste měl/a zájem o zveřejnění či doplňující komentář, neváhejte nás kontaktovat.