Společné prohlášení ředitelů organizací v projektu České zájmy v EU (výzkumného ústavu STEM, Institutu pro evropskou politiku Europeum a Asociace pro mezinárodní otázky) k prvnímu roku války.
Tento týden v pátek uplyne rok od ruského vpádu na Ukrajinu. Konsorcium České zájmy v EU oceňuje roli Evropské unie a Evropanů při pomoci Ukrajině. Zveřejňujeme také nová data z průzkumů STEM. Z nich vyplývá, že společnost zůstává v otázce konfliktu většinově na straně Západu a pomoci uprchlíkům.
“V reakci na válku lidé víc vnímají bezpečnostní rozměr evropské spolupráce. Unie se tak v jejich očích částečně vrací k původní myšlence svého vzniku, tedy zabránit válkám na evropské půdě,” říká ředitel sociologického ústavu STEM Martin Buchtík. Podle něj veřejnost vnímá reakci EU na ruskou agresi jako dobře zvládnutou, stejně tak s odstupem času pozitivně hodnotí společný nákup vakcín během koronavirové pandemie. „Nejvíc skeptická je teď česká společnost v pohledu na evropské řešení energetické krize. Kdo bude v jejích očích nakonec viníkem vysokých cen, se teprve ukáže,“ uzavírá Buchtík.
Nadpoloviční část společnosti (52 procent) zůstává v otázce konfliktu na Ukrajině na straně Západu a nevěří ruskému narativu války. Nijak významně nepřibylo lidí, kteří by smýšleli prorusky. Nadpoloviční většina (60 procent) Češek a Čechů také schvaluje pomáhání lidem, kteří z Ukrajiny do ČR utekli. Znamená to, že podíl lidí, kteří souhlasí s pomocí, od loňského léta mírně vzrostl. Grafy k těmto průzkumům jsou na další straně.
„Válka na Ukrajině ukázala, že Evropa je v nepřehledném světě plném krizí stále ještě bezpečným místem. Evropské státy se umějí semknout a v těžkých časech se soustředit na to, aby pomohly slabší a napadené zemi proti agresorovi. Stejně tak obstáli Evropané – pomáhali uprchlíkům a skousli kus vlastního nepohodlí. Pokud máme v dnešní těžké době hledat naději, najdeme ji právě v Evropě. Jinde ve světě jen těžko,“ říká Vít Dostál, ředitel Asociace pro mezinárodní otázky v Praze.
„Ruská agrese proti Ukrajině přiměla evropské státy k tomu, aby se méně věnovaly vlastním drobným neshodám běžných dnů a semkly se proti agresorovi a také v řešení současných krizí do velké míry spojených právě s válkou na Ukrajině. V kritickém období se z EU stává sebevědomější a proaktivnější globální hráč a naše podpora Ukrajiny musí pokračovat i nadále, stejně tak jako náš jednotný a rozhodný přístup založený na společných hodnotách,“ dodává Martin Vokálek, ředitel Institutu pro evropskou politiku Europeum.
Vysvětlení grafu „Postoj veřejnosti k Rusku a válce“: jednotlivé kategorie této typologie vznikly na základě tří otázek, a to
1. jaký si Češky a Češi do budoucna přejí vývoj v České republice, zda na Západ, na Východ či setrvání někde mezi,
2. nakolik věří, nebo nevěří ruskému narativu o válce,
3. jakou míru aktivity ozbrojených sil NATO (včetně českých) podporují.
Jednotlivé typy postoje k Rusku a válce zahrnují:
1) Prozápadní pro aktivitu = hodnotově se orientují převážně na Západ, převážně nevěří ruskému narativu a podporují alespoň přesuny vojáků NATO k hranicím Ukrajiny a Ruska
2) Prozápadní pro pasivitu = hodnotově se orientují převážně na Západ, převážně nevěří ruskému narativu a nepodporují žádnou aktivitu vojáků NATO nebo jsou dokonce proti ní
3) Nejistí = pro ČR si přejí do budoucna především středovou pozici a nemají vyhraněně důvěru/nedůvěru v ruský narativ
4) Dezinformovaní = pro ČR si přejí do budoucna především středovou pozici a velmi důvěřují ruskému narativu
5) Silně proruští = pro ČR si přejí do budoucna cestu na Východ
Metoda sběru dat (ke všem otázkám): kombinace online a osobního dotazování (CAWI a CAPI). Dotázán reprezentativní soubor 1089 občanů České republiky starších 18 let. Dotazování probíhalo mezi 4. a 15. lednem 2023. Ve stejné době vrcholily prezidentské volby a související předvolební kampaně.