eXtra.cz vyvrací fake news: Kradou nám bohatí Ukrajinci dávky? Těžce zkoušená země je jednou z nejchudších v Evropě

„Ukrajinci se přiživují na českých dávkách, přitom jsou bohatí a jezdí v drahých autech.“ Nějak tak zní jeden z nejšířenějších hoaxů spojených s válkou na Ukrajině. Ať už za ním stojí závist, averze k migrantům či nedostatek informací, neprávem očerňuje lidi, kteří prchají před ruskou agresí. Často přitom s sebou nemají nic jiného než jeden kufr. „Je třeba zdůraznit, že jenom na pražské hlavní nádraží dorazilo k 6. dubnu 100 tisíc lidí. Tedy třetina všech uprchlíků v Česku. Jejich „dopravní prostředky“ vidět nejsou – přicestovali namačkaní v kupé,“ uvedla pro eXtra.cz hlavní analytička projektu České zájmy v EU Helena Truchlá.

Celý text najdete zde.


Rozhovor: Povinné kvóty kvůli uprchlíkům z Ukrajiny nejspíš potřeba nebudou, kromě německé ministryně jsem po nich nikoho volat neslyšel, říká expert na migraci Novotný

Do Evropské unie prchají z Ukrajiny před válkou statisíce lidí. Podle Víta Novotného, experta na migraci v EU z bruselského think-tanku Centrum pro evropská studia Wilfrieda Martense, zatím mezi evropskými státy panuje solidarita a na rozdíl od migrační krize z let 2015/16 nejsou na stole povinné kvóty na přerozdělování uprchlíků. Na konkrétních mechanismech solidarity se ale teprve pracuje a Novotný v této souvislosti poukazuje na nepřipravenost EU. „Unie měla být připravena o něco lépe, a nebyla, jako vždy. Vysoká úřednice z Komise, se kterou jsem měl příležitost mluvit, toto řekla otevřeně,“ říká Novotný v rozhovoru, který s ním vedla analytička STEM Helena Truchlá.

Celý text najdete zde.


Komentář: Česko volá o pomoc. Jak na to, když kvóty jsou sprosté slovo?

V Evropě zatím vládne dobrá vůle. Tuzemská ochota pomáhat se ale vyčerpává a Česko a spol. musejí hledat dlouhodobé řešení. Jednotlivci i společnosti se s šoky a tragédiemi vypořádávají ve fázích. Když na Ukrajině propukla brutální válka, zareagovala Evropa s nevídanou rychlostí, soucitem a v jednotě. Česko je teď na sklonku této první etapy.

Celý text najdete zde.

Číst dál

Komentář: Po obrovské migrační vlně z Ukrajiny se už budeme na uprchlíky dívat navždy jinak

Přítomnost statisíců válečných běženců, kteří denně přicházejí do unie, překreslí naše dosavadní debaty o přistěhovalectví. Zatím ale není jasné jak. Ukrajinci mají totiž oproti uprchlíkům a migrantům z Asie a Afriky výhodu v tom, že mohou v EU dočasně pobývat bez vízového povolení. Od začátku ruské invaze uteklo z Ukrajiny přes dva a půl milionu lidí do Polska, Maďarska, Moldavska (které není členem Evropské unie), Rumunska a na Slovensko, někteří zůstávají v dané hraniční zemi, další pokračují dál na západ a na jih v EU. Ani v krizových letech 2015–16 nebyl proud běženců tak silný jako v posledních dnech.

Celý text je dostupný zde.

Číst dál

Komentář: Hádky o nelegální migraci v EU ustoupily shodě na ochraně hranic

Do léta tohoto roku byla hranice Evropské unie s Běloruskem poměrně klidná. Tak klidná, že ani vstup do schengenského systému v roce 2007 nepřiměl Polsko, Litvu a Lotyšsko k tomu, aby na běloruské hranici postavily ploty. Hranice většinou probíhá lesem a byla vyznačena pouze hraničními kameny.

Relativní hraniční poklid skončil brzy poté, co běloruský režim začal násilně potlačovat občanské protesty proti zfalšovaným volbám v srpnu 2020. Od začátku roku 2021 začala pak Lukašenkova diktatura provádět promyšlenou a koordinovanou migrační agresi proti Unii. Běloruské konzuláty na středním Východě a v Turecku vydávají turistická víza lidem, kteří již zvažovali emigraci do Unie a režim aktivně podporuje jejich přivážení k hranicím s Polskem.

Číst dál

Podnikatelé, ekonomové a další osobnosti píší vládě: Česko je na nejlepší cestě svůj půl rok v čele EU promrhat, přístup se musí změnit okamžitě

Přední čeští ekonomové, investoři a odborníci na evropskou politiku odeslali otevřený dopis vládě České republiky s výzvou “Máme na to řídit EU”. Signatáři apelují na politickou reprezentaci, aby plně využila příležitosti, které pro zemi představuje předsednictví v Radě EU. Toho se Česko ujme již za rok, 1. července 2022. Problémem je podle signatářů nejen to, že je na předsednictví vyčleněn rekordně nízký rozpočet, ale především malá pozornost, kterou tématu a přípravám věnují ministři a premiér. Aby Česko nepromarnilo šanci na prosazování svých priorit v EU, je podle výzvy potřeba okamžitá změna.

Mezi signatáři otevřeného dopisu vládě jsou například rektorka Mendelovy univerzity v Brně, prof. Danuše Nerudová, předseda Sdružení pro zahraniční investice, Kamil Blažek, předseda výkonné rady Asociace nanotechnologického průmyslu, Jiří Kůs, ředitel Biologického centra AV ČR, prof. Libor Grubhoffer, diplomatka Magdaléna Vášáryová, diplomat Petr Kolář, biskup Václav Malý a další významné osobnosti českého veřejného dění.

Číst dál

Když po vás hodí kamenem, pěkně to luskne, říká český policista Jiří Ulehla, který čelil náporu migrantů na řecko-turecké hranici

Státy Evropské unie opět řeší migraci a azylovou politiku. A svoji roli by mohli aktivněji sehrát i Češi. Mohli bychom například pomáhat s navracením migrantů zpět do vlasti. Naši policisté však na hranicích Unie slouží už nyní. Jedním z nich byl letos na jaře i Jiří Ulehla. 

Když v únoru tohoto roku, na počátku pandemie koronaviru, turecký prezident Recep Tayyip Erdogan oznámil, že otevírá uprchlíkům bránu do Evropy, zaplavily svět dramatické záběry z řecko-turecké hranice. Davy lidí na nich na policisty na řecké straně házejí zapálené kusy dřeva, lahve a kamení. Policisté se brání slzným plynem, občas se do tmy ozve volání o pomoc. Málo se ví, že uprostřed těchto nepokojů stáli vedle svých kolegů z ostatních evropských zemí i čeští policisté, kteří sem byli vysláni v rámci celoevropské policejní spolupráce. Byl mezi nimi i Jiří Ulehla, pořádkový policista z Moravskoslezkého kraje. Co ho na misi  přivedlo? A jaké zážitky si z hlídání evropské hranice odváží? A jsme schopni Evropě v případě potřeby pomoci?

Číst dál

Komentář: Příští atentátník by mohl přicestovat do Prahy či Brna

Premiéři členských zemí EU jednali tento týden o tom, jak bojovat proti terorismu. Jednání proběhlo v reakci na čtyři islamistické útoky, ke kterým došlo mezi 25. zářím a 2. listopadem na několika místech ve Francii a ve Vídni. Všechny tyto útoky byly spáchány mladými džihádisty, kteří celkem zabili nejméně osm lidí a zranili mnoho dalších.

Premiéři jednali v Bruselu dva dny poté, co Evropská komise představila novou protiteroristickou agendu pro EU a návrhy na posílení policejní agentury Europol. Problém s terorismem je totiž mnohem větší, než jsou poslední útoky ve Francii a Rakousku. Vedle džihádistických útoků čelí unie i terorismu etno-nacionalistickému, anarchistickému či krajně pravicovému.

Číst dál