Předsednický reparát roku 2009 se povedl, český hlas se v Evropě počítá. Vysvětlovat úspěchy nám ale nejde, vyplývá z ankety mezi desítkami českých a zahraničních expertů

Praha, 12. prosince 2022

Předsednictví v krizové době, které zvládlo svoje úkoly – tak hodnotí šestiměsíční české působení v čele Rady Evropské unie bezmála pět desítek tuzemských a zahraničních expertů. Českému angažmá udělili průměrnou známku dvě, tedy velmi dobře. Vyplývá to z ankety, kterou uskutečnil projekt České zájmy v EU společně s thinktankem Europeum a Asociací pro mezinárodní otázky v Praze. 

Číst dál

Anketa: Jak hodnotíte šest měsíců českého předsednictví?

Na sklonku českého působení v čele Rady EU odpovídalo 48 tuzemských a zahraničních expertů a osobností veřejného života na dvě klíčové otázky, hodnotící výkon tuzemských politiků a diplomatů. Kromě odborníků na evropské záležitosti jsou mezi nimi i bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý nebo molekulární biolog Libor Grubhoffer. Anketa probíhala na začátku prosince 2022. Vybrané odpovědi vám nabízíme níže.

Číst dál

Komentář: Za migranty je i turecká domácí politika

„Z českého hlediska jsou poměrně vysoké počty migrantů znepokojující, i když Česko není na rozdíl od Rakouska či Německa cílovou zemí. Situace vyžaduje úzkou spolupráci evropských vlád při potírání převaděčů a vyšší unijní podporu organizacím, které v Turecku pečují o syrské válečné uprchlíky,“ píše v komentáři pro Lidové noviny a web lidovky.cz Vít Novotný, expert na migraci, azyl a integraci v Centru evropských studií Wilfrieda Martense v Bruselu.

Celý text najdete zde (paywall).


eXtra.cz vyvrací fake news: Kradou nám bohatí Ukrajinci dávky? Těžce zkoušená země je jednou z nejchudších v Evropě

„Ukrajinci se přiživují na českých dávkách, přitom jsou bohatí a jezdí v drahých autech.“ Nějak tak zní jeden z nejšířenějších hoaxů spojených s válkou na Ukrajině. Ať už za ním stojí závist, averze k migrantům či nedostatek informací, neprávem očerňuje lidi, kteří prchají před ruskou agresí. Často přitom s sebou nemají nic jiného než jeden kufr. „Je třeba zdůraznit, že jenom na pražské hlavní nádraží dorazilo k 6. dubnu 100 tisíc lidí. Tedy třetina všech uprchlíků v Česku. Jejich „dopravní prostředky“ vidět nejsou – přicestovali namačkaní v kupé,“ uvedla pro eXtra.cz hlavní analytička projektu České zájmy v EU Helena Truchlá.

Celý text najdete zde.


Rozhovor: Povinné kvóty kvůli uprchlíkům z Ukrajiny nejspíš potřeba nebudou, kromě německé ministryně jsem po nich nikoho volat neslyšel, říká expert na migraci Novotný

Do Evropské unie prchají z Ukrajiny před válkou statisíce lidí. Podle Víta Novotného, experta na migraci v EU z bruselského think-tanku Centrum pro evropská studia Wilfrieda Martense, zatím mezi evropskými státy panuje solidarita a na rozdíl od migrační krize z let 2015/16 nejsou na stole povinné kvóty na přerozdělování uprchlíků. Na konkrétních mechanismech solidarity se ale teprve pracuje a Novotný v této souvislosti poukazuje na nepřipravenost EU. „Unie měla být připravena o něco lépe, a nebyla, jako vždy. Vysoká úřednice z Komise, se kterou jsem měl příležitost mluvit, toto řekla otevřeně,“ říká Novotný v rozhovoru, který s ním vedla analytička STEM Helena Truchlá.

Celý text najdete zde.


Komentář: Česko volá o pomoc. Jak na to, když kvóty jsou sprosté slovo?

V Evropě zatím vládne dobrá vůle. Tuzemská ochota pomáhat se ale vyčerpává a Česko a spol. musejí hledat dlouhodobé řešení. Jednotlivci i společnosti se s šoky a tragédiemi vypořádávají ve fázích. Když na Ukrajině propukla brutální válka, zareagovala Evropa s nevídanou rychlostí, soucitem a v jednotě. Česko je teď na sklonku této první etapy.

Celý text najdete zde.

Číst dál

Komentář: Po obrovské migrační vlně z Ukrajiny se už budeme na uprchlíky dívat navždy jinak

Přítomnost statisíců válečných běženců, kteří denně přicházejí do unie, překreslí naše dosavadní debaty o přistěhovalectví. Zatím ale není jasné jak. Ukrajinci mají totiž oproti uprchlíkům a migrantům z Asie a Afriky výhodu v tom, že mohou v EU dočasně pobývat bez vízového povolení. Od začátku ruské invaze uteklo z Ukrajiny přes dva a půl milionu lidí do Polska, Maďarska, Moldavska (které není členem Evropské unie), Rumunska a na Slovensko, někteří zůstávají v dané hraniční zemi, další pokračují dál na západ a na jih v EU. Ani v krizových letech 2015–16 nebyl proud běženců tak silný jako v posledních dnech.

Celý text je dostupný zde.

Číst dál

Komentář: Hádky o nelegální migraci v EU ustoupily shodě na ochraně hranic

Do léta tohoto roku byla hranice Evropské unie s Běloruskem poměrně klidná. Tak klidná, že ani vstup do schengenského systému v roce 2007 nepřiměl Polsko, Litvu a Lotyšsko k tomu, aby na běloruské hranici postavily ploty. Hranice většinou probíhá lesem a byla vyznačena pouze hraničními kameny.

Relativní hraniční poklid skončil brzy poté, co běloruský režim začal násilně potlačovat občanské protesty proti zfalšovaným volbám v srpnu 2020. Od začátku roku 2021 začala pak Lukašenkova diktatura provádět promyšlenou a koordinovanou migrační agresi proti Unii. Běloruské konzuláty na středním Východě a v Turecku vydávají turistická víza lidem, kteří již zvažovali emigraci do Unie a režim aktivně podporuje jejich přivážení k hranicím s Polskem.

Číst dál