Praha, 12. prosince 2022
Předsednictví v krizové době, které zvládlo svoje úkoly – tak hodnotí šestiměsíční české působení v čele Rady Evropské unie bezmála pět desítek tuzemských a zahraničních expertů. Českému angažmá udělili průměrnou známku dvě, tedy velmi dobře. Vyplývá to z ankety, kterou uskutečnil projekt České zájmy v EU společně s thinktankem Europeum a Asociací pro mezinárodní otázky v Praze.
Celkově dostalo od analytiků a výzkumníků české předsednictví průměrnou známku 1,8. O něco hůře si vedli čeští političtí představitelé s průměrem 2,2. Naopak diplomaté a úředníci působící v Praze, Bruselu a dalších sídelních městech EU si po šesti měsících nasazení ve službách předsednictví nejčastěji vysloužili známku 1, tedy výborně. Propadnout (udělením známky 5, nedostatečně) by předsednictví nenechal vůbec nikdo.
“Česko Evropu dobře provedlo těžkými časy. Ukázalo se, že český hlas se počítá a že své úkoly umíme zvládnout. I díky českému předsednictví dnes víme, že Evropa kvůli ruské agresi v zimě nezmrzne. Stejně tak pokračovala důležitá evropská pomoc Ukrajině, díky které jsme i my v Česku relativně v bezpečí. Česko ale neřešilo jen krize dneška, ale i problémy zítřka – klimatickou krizi a spravedlivé rozdělení prostředků na boj s ní či předcházení závislostí Evropy na autoritářských režimech”. –Vít Dostál, ředitel Asociace pro mezinárodní otázky v Praze.
Zároveň se většina expertů shoduje, že tuzemští politici měli mnohem lépe využít příležitost, a výsledky šestiměsíční práce intenzivněji prezentovat doma občanům.
“Velké podcenění, vláda o předsednictví skoro mlčela a vůbec jeho potenciál směrem dovnitř nevyužila. Je to škoda, protože předsednictví dokazovalo, že jak česká politika, tak státní správa a diplomacie má řadu schopných lidí, kteří jsou schopni dosáhnout velkých věcných úspěchů.” – Petr Kaniok, Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií, Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.
Zahraniční analytici oceňují zaměření na důležitou krizovou agendu (zejména energetiku), ale také zásluhu na zachování evropské jednoty a solidarity. K obojímu Češi přispívali svým zaměřením na “praktické kompromisy”. Pozitivní ohlas za hranicemi vyvolal také český vliv na postoj celé EU k ruské invazi. Náladu předurčila již pozornost, které se těšila cesta premiéra Petra Fialy (ODS) do Kyjeva (která se konala letos v březnu, tedy necelé 4 měsíce před začátkem předsednictví).
“Podle mého názoru dnešní diplomacie nejenom dokázala napravit špatný dojem z roku 2009, ale nad očekávání dobře vedla Unii v tak těžké době.” – Vít Novotný, Centrum evropských studií Wilfrieda Martense, Brusel
I odborníci mimo Česko si ale všímají nedostatečné komunikace – a to nejen směrem k vlastním občanům.
“Myslím, že české předsednictví si vedlo skvěle, když se mu podařilo prosadit některé velmi složité balíčky (plynový balíček, klimatický balíček, podpora Ukrajiny). Velkou výhodou Čechů je, že jsou důvěryhodnými vyjednavači. To znamená, že umí přivést evropské diplomaty k jednomu stolu, aby se dohodli. Odvrácenou stranou je však to, že málokdo mimo EU bublinu si tyto úspěchy spojí s Českou republikou nebo porozumí vlivu, který Česko má na podobu unijních textů. Protože v prezentování svých úspěchů před zbytkem Evropy není tak zdatné jako v uzavírání dohod v COREPERu (výbor velvyslanců členských zemí EU v Bruselu, pozn.)” – Georgina Wright, ředitelka evropského programu Institutu Montaigne v Paříži.
Českému působení v čele Rady EU zbývají poslední tři týdny. Od ledna pomyslné kormidlo převezme Švédsko. Do té doby tuzemské diplomaty a politiky čeká ještě několik klíčových jednání o energetice, setkání lídrů členských států a také vyjednávání o klimatické politice.
“Jsa místopředsedou bytového družstva, musím s velkou mírou nadsázky říct, že si dokážu představit, jak obtížný úkol muselo předsednictví pro naše diplomaty a politickou reprezentaci často být. V podstatě vždy je možné říct, že komunikace mohla být lepší. Pokud ale srovnáme s kritickými hlasy, které zaznívaly před předsednictvím, byla komunikace dobrá. Je samozřejmě škoda, že na poslední chvíli byla zastavena část předsednické kampaně, nicméně předsednictví nezkolabovalo, nepotýkalo se se skandály, nikdo se na mezinárodní úrovni neztrapnil. Předsednictví v této době ani nemělo potenciál přetlačit domácí problémy, jak důležitostí, tak po komunikační stránce” – Martin Buchtík, ředitel STEM.
V anketě projektu České zájmy v EU odpovídalo celkem 48 tuzemských a zahraničních analytiků, pracovníků výzkumných a akademických institucí. Kromě odborníků na evropské záležitosti Jsou mezi nimi i bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý nebo molekulární biolog Libor Grubhoffer.
Anketa probíhala na začátku prosince 2022. Vybrané odpovědi najdete zde.