RevivEU: Češi považují Evropskou unii za méně zkorumpovanou než českou vládu

Českou republiku považuje 76 procent společnosti za bezpečnou zemi. Za velmi závažný problém považují Češi korupci. Zároveň zhruba jeden z deseti obyvatel (13,1 procent lidí) mělo pocit, že byli v posledních 12 měsících požádáni o úplatek. Evropská unie je podle Čechů méně zkorumpovaná než česká vláda. Za nejvíce zkorumpované přitom celkově Češi považují politiky, nejméně je podle lidí z nabízených oblastí korupce přítomná ve školství. Téměř polovina obyvatelstva (48,6 procent) si myslí, že by měla mít EU pravomoc zastavit evropské fondy zemi, která porušuje principy právního státu.

Češi jednoznačně podporují svobodu slova, a to i pro extrémní názory. „Když jsou lidé postaveni před výroky „Každý by měl mít možnost svobodně vyjádřit své politické názory bez ohledu na to, jaké jsou“ a „Lidem s extrémními politickými názory by mělo být zabráněno, aby je vyjadřovali veřejně“, 76 % se spíše ztotožňuje s prvním, 20 % s druhým a zbytek nedokáže rozhodnout“ doplňuje Jaromír Mazák, ředitel výzkumu STEM.

Číst dál

Komentář: Jsou dny volného globalizovaného trhu sečteny? Von der Leyenová volá po soběstačné Evropě

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přednesla před europoslanci svůj druhý projev o stavu Unie. Reflektovala v něm poslední rok ve znamení pandemie covid-19 a kroky, které chystá Evropská komise pro nadcházející rok. Ten bude ve znamení snahy o posunutí evropské autonomie a ochrany společných evropských hodnot.

Celý text je dostupný zde.

Číst dál

Češi nevidí v evropské klimatické politice hrozbu zdražování. Obecně s návrhy řešení souhlasí, ale obávají se dopadů na průmysl

Shrnutí:

Češi se více obávají o ekonomiku jako takovou, než o svoje vlastní náklady. Jen 32 % si myslí, že by snižování emisí mohlo ohrozit ekonomiku jejich domácnosti. 51 % se obává, by opatření mohla zhoršit ekonomickou situaci v zemi.
Lidé příliš neznají ani pojmy, které se s klimatickou diskusí běžně pojí, jako uhlíková neutralita nebo Zelená dohoda.
Na obecné úrovni opatření k přechodu na nízkoemisní ekonomiku občané podporují, při představení konkrétních návrhů však jejich podpora klesá. Opatření pro uhlíkovou neutralitu Česka do roku 2050 podporuje 83 % občanů.
Česká klimatická debata je od té evropské odpojena. Obecné snahy jako Zelená dohoda pro Evropu jsou vnímány pozitivně, veřejnost je však skeptická k tomu, zda tato řešení v globálním měřítku pomohou.

Lidé v České republice se cítí ohroženi klimatickou změnou, vyplývá z připravované studie ústavu STEM ve spolupráci s Institutem pro evropskou politiku EUROPEUM o “horkých” tématech evropské politiky. Za velké nebezpečí změnu klimatu před třemi lety považovalo 44 % občanů, v roce 2020 už to bylo 59 %.

Číst dál

Podnikatelé, ekonomové a další osobnosti píší vládě: Česko je na nejlepší cestě svůj půl rok v čele EU promrhat, přístup se musí změnit okamžitě

Přední čeští ekonomové, investoři a odborníci na evropskou politiku odeslali otevřený dopis vládě České republiky s výzvou “Máme na to řídit EU”. Signatáři apelují na politickou reprezentaci, aby plně využila příležitosti, které pro zemi představuje předsednictví v Radě EU. Toho se Česko ujme již za rok, 1. července 2022. Problémem je podle signatářů nejen to, že je na předsednictví vyčleněn rekordně nízký rozpočet, ale především malá pozornost, kterou tématu a přípravám věnují ministři a premiér. Aby Česko nepromarnilo šanci na prosazování svých priorit v EU, je podle výzvy potřeba okamžitá změna.

Mezi signatáři otevřeného dopisu vládě jsou například rektorka Mendelovy univerzity v Brně, prof. Danuše Nerudová, předseda Sdružení pro zahraniční investice, Kamil Blažek, předseda výkonné rady Asociace nanotechnologického průmyslu, Jiří Kůs, ředitel Biologického centra AV ČR, prof. Libor Grubhoffer, diplomatka Magdaléna Vášáryová, diplomat Petr Kolář, biskup Václav Malý a další významné osobnosti českého veřejného dění.

Číst dál

Analýza: Před rokem začal příběh “evropských vakcín”. Jak si vedli jednotliví aktéři a co se (ne)vyplatilo?

Před rokem začala Česká republika oficiálně svoji cestu k vakcíně proti covid-19. Z revize událostí a scénářů, kterou udělali analytici projektu České zájmy v EU, vyplývá, že česká vláda poměrně často měnila strategii, spoléhala na výrobu vakcíny v ČR a možná i proto plně nevyužila maximálních možností v rámci společných nákupů jako jiné země EU, například srovnatelné Dánsko. Zároveň z porovnání s Maďarskem či Slovenskem vychází, že ani zvažované nákupy vakcín nedoporučených EMA by situaci zásadně nepomohly.

Číst dál

Komentář: EU přežila krizi, začíná rekonstrukce

Ačkoli byl Evropské unii již poněkolikáté předpovídán její zánik, nedošlo k němu. Z rozpačitého rozjezdu očkovací akce i z lavírování nad vlastní rolí v pandemii vybruslila Unie u Čechů nakonec s docela čistým štítem. Nyní nastává příležitost složit účty. Startuje Konference o budoucnosti Evropy a jejími vstupy se možná bude zabývat české předsednictví v roce 2022, píše ve svém komentáři analytička projektu České zájmy v EU Iva Fialová.

Číst dál

Průzkum Eurobarometr potvrdil prudký propad důvěry ve vládu

Česká vláda zaznamenala prudký propad důvěry; důvěra Čechů ve vládní opatření v souvislosti s bojem proti covid-19 je druhá nejnižší v EU.

Vyplývá to z celoevropského průzkumu Eurobarometr, který proběhl na 17. až 22. února 2021. Vládě ohledně opatření v souvislosti s covid-19 důvěřuje jen 24 % společnosti. Hůře dopadlo jen Lotyšsko s 21 %.

Číst dál

Sputnik V na Slovensku: Slováci zveřejnili výsledky testování, Rusko mluví o sabotáži a chce svoji první a jedinou dodávku zpět

Dnes už bývalý slovenský premiér Igor Matovič přivezl na Slovensko vakcínu Sputnik V. Zásilku koncem února přivítal na letišti v Košicích. Země však dosud z objednaných 2 milionů dávek obdržela pouze tuto první dodávku 200 tis. dávek – kterou chce teď navíc Rusko zpět. Slovenský ŠÚKL totiž zjistil, že se dovezené vakcíny neshodují s látkou, o které se psalo v časopise Lancet, ani s látkami pod stejným názvem v dalších zemích světa. Zmapovali jsme současnou situaci se Sputnikem V na Slovensku.

Číst dál

Kolik registrovaných vakcín zůstává zemím EU “ve skladech”?

Sto tisíc dávek vakcín proti covid-19 dostane Česká republika od ostatních států Evropské unie, které se domluvily, že nejzasaženějším státům (mezi něž ČR patří) přenechají něco ze svých vlastních zásob. Problém by mohl nastat s kapacitou a efektivitou českého systému očkování – již delší dobu zaznívá kritika, že ČR není schopna rychle vyočkovat ani své vlastní dávky, které dosud obdržela prostřednictvím společných evropských nákupů – a tyto tak leží “na skladě”. Z našeho průzkumu se ukazuje, že v EU jsou země, které zvolily strategii “vyočkuj, co můžeš”, tak i ty, které mají větší nevyužité zásoby vakcín.

Číst dál

Inspirace u sousedů – Polsko chce očkovat až 4 miliony lidí měsíčně, Sputnik V není téma

Mezi očkovacími premianty v EU se v měsíci únoru poprvé objevilo Polsko. Zatímco ČR očkuje rychlostí průměrně 1335 vykázaných očkování na milion obyvatel denně, Poláci vykazují 2299 očkování. Podle Michala Lebdušky, analytika AMO a odborníka na Polsko je to dáno zejména lepší připraveností země na celou očkovací akci. Lebduška vysvětluje, v čem Polsko postupuje jinak než ČR.

Shrnutí:

Země do očkování vstoupila velmi dobře připravena. Například seznam očkovacích míst byl v Polsku znám a zveřejněn již na konci prosince a zahrnoval i praktické lékaře.
Polsko má nasmlouváno téměř 100 milionů vakcín od pěti výrobců prostřednictvím společných nákupů EU.
Polsko má nyní v centrálních skladech nerozdistribuovaných necelých 350 tisíc dávek vakcín, což je zhruba 9 % vakcín dodaných do země.
O nasazení Sputniku V se neuvažuje, podle posledního průzkumu by ruskou nebo čínskou vakcínu přijalo jen 17 % respondentů; obecně naočkovat se chce téměř 75 % Poláků.
Země deklaruje, že je v případě dostatečného množství vakcín schopna očkovat v tempu okolo 3,5–4 milionů osob měsíčně. V minulých týdnech Polsko dokázalo stabilně očkovat přes 100 tisíc osob denně, rekord je přes 173 tisíc denně.
AstraZeneca se v Polsku používá pro očkování učitelů a v březnu se využije pro naočkování zbývajícího zdravotnického personálu.
Polsko chce mít naočkované všechny osoby, které o to mají zájem, do konce roku 2021.
Země má velmi hustou síť očkovacích míst, kterých je přes 6 tisíc. Na očkování pomáhají převážet občany i hasiči.
Komunikace vlády ohledně očkování je přehledná a dobře zvládnutá, velký prostor se věnuje vyvracení dezinformací.
Polská vláda nikdy nezavedla nouzový stav, nyní začíná být poměrně velký problém se soudními rozhodnutími.

Číst dál