Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přednesla před europoslanci svůj druhý projev o stavu Unie. Reflektovala v něm poslední rok ve znamení pandemie covid-19 a kroky, které chystá Evropská komise pro nadcházející rok. Ten bude ve znamení snahy o posunutí evropské autonomie a ochrany společných evropských hodnot.
Celý text je dostupný zde.
Číst dálShrnutí:
Lidé v České republice se cítí ohroženi klimatickou změnou, vyplývá z připravované studie ústavu STEM ve spolupráci s Institutem pro evropskou politiku EUROPEUM o “horkých” tématech evropské politiky. Za velké nebezpečí změnu klimatu před třemi lety považovalo 44 % občanů, v roce 2020 už to bylo 59 %.
Číst dálPřední čeští ekonomové, investoři a odborníci na evropskou politiku odeslali otevřený dopis vládě České republiky s výzvou “Máme na to řídit EU”. Signatáři apelují na politickou reprezentaci, aby plně využila příležitosti, které pro zemi představuje předsednictví v Radě EU. Toho se Česko ujme již za rok, 1. července 2022. Problémem je podle signatářů nejen to, že je na předsednictví vyčleněn rekordně nízký rozpočet, ale především malá pozornost, kterou tématu a přípravám věnují ministři a premiér. Aby Česko nepromarnilo šanci na prosazování svých priorit v EU, je podle výzvy potřeba okamžitá změna.
Mezi signatáři otevřeného dopisu vládě jsou například rektorka Mendelovy univerzity v Brně, prof. Danuše Nerudová, předseda Sdružení pro zahraniční investice, Kamil Blažek, předseda výkonné rady Asociace nanotechnologického průmyslu, Jiří Kůs, ředitel Biologického centra AV ČR, prof. Libor Grubhoffer, diplomatka Magdaléna Vášáryová, diplomat Petr Kolář, biskup Václav Malý a další významné osobnosti českého veřejného dění.
Číst dálPřed rokem začala Česká republika oficiálně svoji cestu k vakcíně proti covid-19. Z revize událostí a scénářů, kterou udělali analytici projektu České zájmy v EU, vyplývá, že česká vláda poměrně často měnila strategii, spoléhala na výrobu vakcíny v ČR a možná i proto plně nevyužila maximálních možností v rámci společných nákupů jako jiné země EU, například srovnatelné Dánsko. Zároveň z porovnání s Maďarskem či Slovenskem vychází, že ani zvažované nákupy vakcín nedoporučených EMA by situaci zásadně nepomohly.
Ačkoli byl Evropské unii již poněkolikáté předpovídán její zánik, nedošlo k němu. Z rozpačitého rozjezdu očkovací akce i z lavírování nad vlastní rolí v pandemii vybruslila Unie u Čechů nakonec s docela čistým štítem. Nyní nastává příležitost složit účty. Startuje Konference o budoucnosti Evropy a jejími vstupy se možná bude zabývat české předsednictví v roce 2022, píše ve svém komentáři analytička projektu České zájmy v EU Iva Fialová.
Číst dálČeská vláda zaznamenala prudký propad důvěry; důvěra Čechů ve vládní opatření v souvislosti s bojem proti covid-19 je druhá nejnižší v EU.
Vyplývá to z celoevropského průzkumu Eurobarometr, který proběhl na 17. až 22. února 2021. Vládě ohledně opatření v souvislosti s covid-19 důvěřuje jen 24 % společnosti. Hůře dopadlo jen Lotyšsko s 21 %.
Dnes už bývalý slovenský premiér Igor Matovič přivezl na Slovensko vakcínu Sputnik V. Zásilku koncem února přivítal na letišti v Košicích. Země však dosud z objednaných 2 milionů dávek obdržela pouze tuto první dodávku 200 tis. dávek – kterou chce teď navíc Rusko zpět. Slovenský ŠÚKL totiž zjistil, že se dovezené vakcíny neshodují s látkou, o které se psalo v časopise Lancet, ani s látkami pod stejným názvem v dalších zemích světa. Zmapovali jsme současnou situaci se Sputnikem V na Slovensku.
Číst dálSto tisíc dávek vakcín proti covid-19 dostane Česká republika od ostatních států Evropské unie, které se domluvily, že nejzasaženějším státům (mezi něž ČR patří) přenechají něco ze svých vlastních zásob. Problém by mohl nastat s kapacitou a efektivitou českého systému očkování – již delší dobu zaznívá kritika, že ČR není schopna rychle vyočkovat ani své vlastní dávky, které dosud obdržela prostřednictvím společných evropských nákupů – a tyto tak leží “na skladě”. Z našeho průzkumu se ukazuje, že v EU jsou země, které zvolily strategii “vyočkuj, co můžeš”, tak i ty, které mají větší nevyužité zásoby vakcín.
Mezi očkovacími premianty v EU se v měsíci únoru poprvé objevilo Polsko. Zatímco ČR očkuje rychlostí průměrně 1335 vykázaných očkování na milion obyvatel denně, Poláci vykazují 2299 očkování. Podle Michala Lebdušky, analytika AMO a odborníka na Polsko je to dáno zejména lepší připraveností země na celou očkovací akci. Lebduška vysvětluje, v čem Polsko postupuje jinak než ČR.
Shrnutí:
Čeští a slovenští novináři měli 25. února 2021 možnost vyzpovídat hlavního lékařského poradce Evropské lékové agentury (EMA), doktora Hanse-Georga Eichlera. EMA je právě tou institucí, která hodnotí vakcíny a doporučuje je pro použití v evropském prostoru. Své zástupce zde má i český SÚKL (viz. například otázky a odpovědi zde). Co doktor Eichler, který má specifický osobní vztah k České republice, novinářům řekl?
Výběr z textu: