Dnes už bývalý slovenský premiér Igor Matovič přivezl na Slovensko vakcínu Sputnik V. Zásilku koncem února přivítal na letišti v Košicích. Země však dosud z objednaných 2 milionů dávek obdržela pouze tuto první dodávku 200 tis. dávek – kterou chce teď navíc Rusko zpět. Slovenský ŠÚKL totiž zjistil, že se dovezené vakcíny neshodují s látkou, o které se psalo v časopise Lancet, ani s látkami pod stejným názvem v dalších zemích světa. Zmapovali jsme současnou situaci se Sputnikem V na Slovensku.
Kolik vakcín Sputnik V má Slovensko k dispozici? Kdy měly přijít další?
Na začátku března přistálo na Slovensku letadlo s prvními 200 000 dávkami vakcíny Sputnik V, které tehdejší premiér Igor Matovič objednal z Ruska. Přestože se mělo jednat pouze o první dodávku z celkových objednaných dvou milionů dávek, žádné další vakcíny do země dosud nedorazily – navzdory tomu, že v březnu Slováci očekávali dalších 400 tisíc kusů. Kdy tedy dodávky přijdou, není jasné. Ministerstvo zdravotnictví harmonogram přestalo zveřejňovat. Podle původního plánu mělo Rusko do konce dubna doručit celkem milion dávek vakcíny, druhý milion potom do konce června.
Problémy s dodávkami registrovaných vakcín ze společných evropských nákupů byly přitom hlavním uváděným důvodem, proč se Matovič k objednávce z Ruska uchýlil.
Bývalý slovenský premiér objednal 2 miliony dávek. Zatím země obdržela pouze 200 tisíc. Žádné další vakcíny nedorazily – navzdory tomu, že v březnu Slováci očekávali dalších 400 tisíc kusů. Není jasné kdy a zda vůbec přijdou další.
Jaká je cena vakcíny Sputnik V?
Uvádí se, že cena za dvě dávky je 17 EUR – pro srovnání, nejlevnější z registrovaných AstraZeneca 1,78 EUR, u Pfizeru se uvádí cena 12 EUR.
Jaké byly další podmínky nákupu?
Když slovenský ministr zdravotnictví Krajčí podepsal výjimku na použití Sputniku V v zemi, uvedl, že na podpisu výjimky trvalo Rusko, jinak by zásilku odmítlo dodat.
Očkuje se vakcínou? Kdo nese zodpovědnost za nežádoucí účinky?
Prozatím se ale vakcínami Sputnik V na Slovensku neočkuje a zatím není jasné, zda země své dovezené dávky využije ještě dříve, než o jejich bezpečnosti rozhodne Evropská léková agentura (EMA). Pokud by Slovensko nakonec rozhodlo očkovat jimi dříve, ŠÚKL navrhuje, aby stát očkované důsledně monitoroval a sledoval možná rizika a nežádoucí vedlejší účinky.
Narozdíl od vakcín, které jsou prověřené EMA, za nežádoucí účinky neregistrovaných vakcín na Slovensku nesl nejdříve odpovědnost přímo lékař. Slovenský stát však přijal koncem března novelu, ve které za nežádoucí účinky přebírá zodpovědnost stát, primární zodpovědnost za poskytování zdravotní péče ale stále zůstává na lékaři. Pro případné očkování neregistrovanou vakcínou bude potřebný písemný souhlas pacienta.
Jak tedy probíhá schvalovací proces vakcín Sputnik V na Slovensku?
Slovenský Štátny ústav pre kontrolu liečiv (ŠÚKL) provedl (i ve spolupráci s dalšími odbornými pracovišti) několik testů dovezených vakcín. Mezi ně patří i testování na morčatech a myších. Podle těchto testů vakcína vyhověla v řadě parametrů, jako je např. čirost, vzhled či pH, pouze na základě těchto testů se však podle stanoviska ŠÚKL nedá přijmout závěr o bezpečnosti a účinnosti u lidí. Ke konečnému rozhodnutí ŠÚKLu navíc chybí dostatek informací od výrobce, který údajně nedodal 80 % dokumentace.
ŠÚKL nemůže přijmout závěr ohledně bezpečnosti a účinnosti vakcíny Sputnik V. Ke konečnému rozhodnutí ústavu chybí dostatek informací od výrobce, který údajně nedodal 80 % dokumentace.
ŠUKL také uvedl, že vakcíny nemůže posoudit v takové komplexitě jako Evropská léková agentura (EMA). Podobně se již dříve vyjádřil i český SÚKL. Oba ústavy, společně s dalšími specialisty ze všech evropských zemí, zasedají právě v EMA, která tak má více odborných kapacit bezpečnost vakcín kvalitně posoudit (tímto procesem prošly všechny dosud schválené vakcíny).
Pro slovenské ministerstvo nicméně není názor ŠÚKL závazný.
Bývalý premiér Igor Matovič podle posledních informací navštívil Maďarsko, kde se s premiérem Viktorem Orbánem údajně domluvil, že slovenské dodávky vakcíny Sputnik V budou posuzovat zdejší úřady. Slovensko by tak obešlo svůj vlastní úřad.
Je vakcína účinná a bezpečná podle mezinárodních studií? Co způsobilo roztržku s ruským výrobcem?
Vědecky ověřené údaje o účinnosti vakcíny Sputnik V proti covid-19 byly na začátku února zveřejněné v prestižním vědeckém časopise The Lancet. Podle nich účinnost vakcíny dosahovat až 91,6 %. ŠÚKL ale uvedl, že vakcíny dovezené na Slovensko nejsou totožné s vakcínou, jejíž výsledky byly v The Lancet publikované, ani s látkou, kterou prověřuje EMA. Nemají stejné charakteristiky a parametry dokonce ani s ostatními dávkami vakcíny Sputnik V, kterými očkují další země světa. Podle vyjádření ústavu tyto vakcíny spojuje pouze název.
Slovenské ministerstvo zdravotnictví již dříve uvedlo, že chce jednat s ruským výrobcem, aby dodal chybějící dokumentaci a odstranil určité nedostatky ve výrobě.
Rusko mezitím zveřejnění testů na Slovensku označilo za sabotáž a chce svoji první a jedinou dodávku vrátit zpět.
Slováci vakcínu Sputnik V otestovali a zjistili, že je jiná než ta v Lancetu. Liší se i od látky, kterou nyní posuzuje EMA. Zveřejnění výsledků ruský výrobce označil za sabotáž a svoji první a jedinou dodávku na Slovensko požaduje zaslat zpět.
Jak objednávka Sputniku V ovlivnila slovenskou politickou scénu?
Ještě než došlo k současnému vyostření situace s Ruskem, pomohl Sputnik V na Slovensku odstartovat velkou vládní krizi. Igor Matovič, bývalý slovenský premiér, který Sputnik V od Ruska tajně objednal a nechal dovézt, totiž o nákupu vakcíny neinformoval ani prezidentku, ani ministra zahraničí a další politiky své tehdejší koalice. Jeho jednostranný krok vyvolal značné pnutí na slovenské politické scéně, demise několika ministrů, včetně ministra zdravotnictví, a nakonec přispěl k odchodu Matoviče z čela slovenské vlády.
Jaká je ochota Slováků nechat se očkovat vakcínou Sputnik V?
Zhruba polovina obyvatel Slovenska by se Sputnikem V nechala naočkovat – stejně, jako vakcínou od firmy Pfizer/BioNTech (agentura Focus). V ČR by bylo ochotno očkování Sputnikem podstoupit podle posledních oficiálních zveřejněných průzkumů 11 % lidí (Median pro ČRo).