Green Deal (neboli Zelená dohoda pro Evropu) je dnes již vytyčená cesta, která se sice bude pořád vyvíjet, ale má jasné směřování. Druhý směr cesty představuje překonaná energeticko-klimatická politika 20. století, ke které se už vrátit nechce nikdo. Přešlapování na místě při snaze neměnit (skoro) nic není cestou vpřed, maximálně tak spadneme do oraniště.
Číst dálJakými nástroji disponuje Evropská unie a co všechno může ještě Česká republika v boji proti pandemii využít? Analytička Vendula Karásková z Asociace pro mezinárodní otázky dala dohromady seznam možností.
Na otázky Českých zájmů v EU odpovídal Petr Janoušek, tiskový mluvčí Stálého zastoupení České republiky při Evropské unii.
Můžete vysvětlit, kolik českých pacientů získá “evropskou cestou” Remdesivir? Kdo ho platí? ČR nebo EU?
Počet pacientů se každodenně mění. Zdarma – tedy Remdesiviru hrazeného z evropských peněz ESI (Emergency Support Instrument – Nástroj pro mimořádnou podporu) – získala ČR celkem 5300 dávek (jeden pacient 6 nebo 5 dávek). Od předminulého týdne je však podáván přípravek Veklury (obchodní název pro Remdesivir) zakoupený prostřednictvím mechanismu společných nákupů EU. To znamená, že Evropská komise dojednala velký balík dávek pro zhruba 500.000 pacientů v celé Evropské unii. Konkrétní zásilky si platí jednotlivé členské země, včetně Česka.
Číst dálLetošní rok nás mimo jiné naučil, že žádná fantazie není dost bláznivá na to, aby se nemohla stát realitou. A tak si dovolíme sdílet jednu: Píše se rok 2021, květen, český ministr zemědělství Miroslav Toman se už měsíc střídá s aktivisty v kleci před Evropským parlamentem s cílem upozornit na příšerné životní podmínky, ve kterých se nachází asi polovina evropských nosnic. Přitažené za vlasy? Tak si to rozebereme prostřednictvím komentáře analytičky Ivy Fialové.
Číst dálDnes večer se odehraje další dějství evropské snahy o uhlíkově neutrální kontinent do roku 2050. Lídři evropských států, včetně premiéra Andreje Babiše, se sejdou k diskusi nad novým emisním cílem do roku 2030. Podle médií Andrej Babiš radikálně otočil a místo zásadního odporu vidí v kroku příležitost. Tento obrat lze připsat sílícím hlasům z řad samotných podnikatelů. Potvrzuje to i naše blesková anketa mezi předními ekonomy a byznysmeny.
V anketě odpovídali například Danuše Nerudová, rektorka Mendelovy univerzity, Jiří Hlavenka, investor, Kamil Blažek, předseda Sdružení pro zahraniční investice – AFI, nebo Jan Palaščák, zakladatel energetické firmy Amper.
Číst dálV Evropě se roztáčí další kolo vyjednávání o tom, jak řešit mezinárodní migraci. Řecko a Itálie nechápou, proč by měly řešit nejzranitelnější evropské hranice samy. Ostatní jim říkají: Pomohli bychom, ale zrovna se nám nechce. Kompromis se nebude líbit určitě nikomu z nich – Evropa se totiž odvrací od povinných „kvót“ a hledá jiné způsoby, jak pomoci.
Číst dálPremiéři a prezidenti států EU se na červencovém summitu domluvili, že obnova evropské ekonomiky po pandemii COVID-19 by měla zároveň pomoci přírodě a planetě. Další kroky ve středu 16. září 2020 zveřejnila Ursula von der Leyenová ve svém projevu o stavu Evropské unie, když vyhlásila návrh na nový cíl v oblasti snižování emisí, který by měl být o 55% do roku 2030. Čeští představitelé jsou před domácím publikem v tématu tradičně velmi zdrženliví, ačkoli tento směr na unijní půdě již dříve oficiálně podpořili. Také česká veřejnost sama podle průzkumů STEM problémy spojené s globálním oteplováním vnímá a i u nás roste poptávka po účinných řešeních. Co tedy Zelená dohoda skutečně obsahuje? A kde v ní hledat příležitosti pro Česko? Analýza expertů z Asociace pro mezinárodní otázky a EUROPEUM rozebírá podrobně deklaraci nazvanou Zelená dohoda pro Evropu a její český kontext z hlediska možných přínosů.
Číst dálPrvní projev Ursuly von der Leyenové o stavu Evropské unie je po neuvěřitelném roce 2020 napjatě očekáván. Přinášíme přehled, jak se k hlavním politikám EU staví Češi a co to pro ČR znamená. Může vám to pomoci ve “čtení” projevu i mezi řádky.
Každoroční projev o stavu Evropské unie (State of the EU – SOTEU) je pro každého předsedu Evropské komise příležitostí zazářit. Když Ursula von der Leyenová loni na podzim nastupovala do funkce, nikdo nemohl tušit, že Evropa o rok později bude úplně jiná, než ta, kterou tehdy pomyslně „přebírala“. Ke každoročnímu projevu šéfky Evropské komise se tak letos upírají zraky odborníků a novinářů z celého světa více než obvykle. Na řešení čekají vedle odložených výzev i výzvy nové, které s sebou přinesla – nebo je ještě více vyostřila – stále probíhající pandemie koronaviru.
Tuzemští lídři jdou v otázce ochrany klimatu proti příznivému větru.
Na mimořádném zasedání Evropské rady v polovině července se lídři členských států shodli na tom, že 30 procent z příštího sedmiletého rozpočtu Evropské unie i nového záchranného fondu má jít na klimatická opatření snižující emise skleníkových plynů. Andrej Babiš jménem České republiky dohodu o evropském rozpočtu podpořil, nicméně poté v tiskových prohlášeních označil vyčlenění téměř třetiny evropských financí na zelené projekty za problematické. Raději by totiž investoval do automobilového průmyslu, digitalizace, stavebnictví či zdravotnictví. Odmítání zelených projektů by se nám ale mohlo v budoucnosti vymstít.
Číst dál„Hrozí vypuknutí epidemie s vysokým dopadem a je pravděpodobné další celosvětové šíření viru,“ shodli se v lednu evropští experti. Na zasedání nechyběl ani zástupce Česka. Navzdory tomuto i dalším varováním koronavirus na jaře nachytal celou Evropu v nedbalkách.
Číst dál