Jakým způsobem a jaká data zveřejňují vybrané členské státy ohledně pokroku očkování v zemi? Zatímco ČR má na stránkách ministerstva zdravotnictví zatím jen údaje o vykázaných očkováních, jinde svým občanům prezentují interaktivní mapky a grafy, reporty do úrovně regionů, některé dokonce den po dni, nebo celou očkovací akci provází jednotným vizuálním stylem.
Evropský parlament odhlasoval usnesení, ve kterém požaduje, aby se daly spotřebiče v EU zase opravovat. Je to dobré pro ekologii a je to dobré i pro zákazníky. Těm už dochází s nejrůznějšími kazítky ve výrobcích trpělivost. Jde vlastně o návrat k něčemu, co dříve bylo naprosto přirozené. Praxe je však ještě daleko a návrh řešení z dílny evropských institucí nakonec může vypadat všelijak. Opatrní jsou i někteří čeští europoslanci.
Číst dálS členstvím České republiky v Evropské unii je dnes spokojeno 57 % občanů, což po jarním poklesu představuje návrat k vysokým hodnotám z roku 2019. 8 z 10 českých obyvatel pak cítí sounáležitost s Evropou. Češi oceňují přínos EU v oblasti vakcíny a léků a odstranění překážek při dovozu a vývozu zboží či potravin, částečně vnímají i pomoc s ekonomickou krizí.
„Jste Vy osobně celkově spokojen(a) s naším členstvím v EU?“
(podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)
Odborníci na ústavní právo a evropské záležitosti Magda Vašáryová, Zdeněk Kühn, Petr Pithart, Jiří Přibáň a Vít Dostál reagují v anketě na dodržování zásad právního státu jako podmínku pro čerpání evropských financí.
Oslovení se shodují, že čerpání evropských peněz by mělo být navázáno na vládu práva, protože vláda práva je základní předpoklad fungování EU. Zároveň někteří, například expremiér Petr Pithart, dodávají, že tato pojistka by měla být nějak odstupňována, neměla by platit je ve formě “buď – anebo”.
Číst dálGreen Deal (neboli Zelená dohoda pro Evropu) je dnes již vytyčená cesta, která se sice bude pořád vyvíjet, ale má jasné směřování. Druhý směr cesty představuje překonaná energeticko-klimatická politika 20. století, ke které se už vrátit nechce nikdo. Přešlapování na místě při snaze neměnit (skoro) nic není cestou vpřed, maximálně tak spadneme do oraniště.
Číst dálJakými nástroji disponuje Evropská unie a co všechno může ještě Česká republika v boji proti pandemii využít? Analytička Vendula Karásková z Asociace pro mezinárodní otázky dala dohromady seznam možností.
Na otázky Českých zájmů v EU odpovídal Petr Janoušek, tiskový mluvčí Stálého zastoupení České republiky při Evropské unii.
Můžete vysvětlit, kolik českých pacientů získá “evropskou cestou” Remdesivir? Kdo ho platí? ČR nebo EU?
Počet pacientů se každodenně mění. Zdarma – tedy Remdesiviru hrazeného z evropských peněz ESI (Emergency Support Instrument – Nástroj pro mimořádnou podporu) – získala ČR celkem 5300 dávek (jeden pacient 6 nebo 5 dávek). Od předminulého týdne je však podáván přípravek Veklury (obchodní název pro Remdesivir) zakoupený prostřednictvím mechanismu společných nákupů EU. To znamená, že Evropská komise dojednala velký balík dávek pro zhruba 500.000 pacientů v celé Evropské unii. Konkrétní zásilky si platí jednotlivé členské země, včetně Česka.
Číst dálLetošní rok nás mimo jiné naučil, že žádná fantazie není dost bláznivá na to, aby se nemohla stát realitou. A tak si dovolíme sdílet jednu: Píše se rok 2021, květen, český ministr zemědělství Miroslav Toman se už měsíc střídá s aktivisty v kleci před Evropským parlamentem s cílem upozornit na příšerné životní podmínky, ve kterých se nachází asi polovina evropských nosnic. Přitažené za vlasy? Tak si to rozebereme prostřednictvím komentáře analytičky Ivy Fialové.
Číst dálDnes večer se odehraje další dějství evropské snahy o uhlíkově neutrální kontinent do roku 2050. Lídři evropských států, včetně premiéra Andreje Babiše, se sejdou k diskusi nad novým emisním cílem do roku 2030. Podle médií Andrej Babiš radikálně otočil a místo zásadního odporu vidí v kroku příležitost. Tento obrat lze připsat sílícím hlasům z řad samotných podnikatelů. Potvrzuje to i naše blesková anketa mezi předními ekonomy a byznysmeny.
V anketě odpovídali například Danuše Nerudová, rektorka Mendelovy univerzity, Jiří Hlavenka, investor, Kamil Blažek, předseda Sdružení pro zahraniční investice – AFI, nebo Jan Palaščák, zakladatel energetické firmy Amper.
Číst dálV Evropě se roztáčí další kolo vyjednávání o tom, jak řešit mezinárodní migraci. Řecko a Itálie nechápou, proč by měly řešit nejzranitelnější evropské hranice samy. Ostatní jim říkají: Pomohli bychom, ale zrovna se nám nechce. Kompromis se nebude líbit určitě nikomu z nich – Evropa se totiž odvrací od povinných „kvót“ a hledá jiné způsoby, jak pomoci.
Číst dál