Anketa: Ústavní experti považují pojistku vlády práva za oprávněnou. Odpor Polska a Maďarska podle nich oprávněný není

Odborníci na ústavní právo a evropské záležitosti Magda Vašáryová, Zdeněk Kühn, Petr Pithart, Jiří Přibáň a Vít Dostál reagují v anketě na dodržování zásad právního státu jako podmínku pro čerpání evropských financí.

Oslovení se shodují, že čerpání evropských peněz by mělo být navázáno na vládu práva, protože vláda práva je základní předpoklad fungování EU. Zároveň někteří, například expremiér Petr Pithart, dodávají, že tato pojistka by měla být nějak odstupňována, neměla by platit je ve formě “buď – anebo”.

Obavy, kterými se Maďarsko a Polsko zaštiťují, jsou spíše falešnou záminkou. Ani otázka migrace, ani podoba rodin a manželství nebude touto podmínkou ovlivněna. Nové nařízení cílí bezprostředně na oblast čerpání společných prostředků, aby nemohly být v důsledku porušení právního státu zneužívány. 

Nedá se očekávat, že se v tomto státy V4 shodnou nebo že Babiš bude mít na sousedy vliv. U Polska se očekává, že ustoupí po dohodě na politické deklaraci, která jeho výjimky potvrdí.

Vláda práva souvisí s českou ekonomikou

V Evropě tento týden vrcholí jednání o víceletém rozpočtu Evropské unie a fondu obnovy, který má pomoci ekonomikám zasaženým koronavirovou pandemií. Dohoda o financích se však zkomplikovala, když představitelé Maďarska a Polska oznámili, že nesouhlasí s podmínkou dodržování zásad právního státu. Podle té by evropské peníze měly dostávat jen členské země, které respektují uvedené zásady. Tato “stopka” ohrožuje i přístup ČR k 35,7 miliardám eur (přibližně 950 miliard korun), které má země dostat z evropského rozpočtu a také obnovu trhů, kam ČR nejvíce exportuje. Finálně se má rozhodnout na jednání lídrů členských zemí ve čtvrtek a v pátek 10. a 11. prosince 2020. 

Další postřehy expertů, kteří odpověděli na anketní otázky projektu České zájmy v EU k tématu: 

  • V4 se nedokáže shodnout, zda mají evropské peníze dostávat jen země, které dodržují vládu práva. Slováci říkají jednoznačně ano, Češi mlčí, Poláci a Maďaři jsou proti. 
  • Polsko si už při vstupu do EU v roce 2004 a při schvalování Lisabonské smlouvy v roce 2009 vyjednalo vlastní podmínky a výjimky ohledně potratů a práv LGBT komunity. Nová pojistka vlády práva se tedy na tato témata nemůže vztahovat. Nejspíš Polsko bude žádat další úlevy. 
  • Vláda práva je podle nich pro nezbytná pro odstranění bariér v EU. Každý občan EU musí vědět, že s ním při práci v jiném členském státě budou jednat demokraticky zvolené nebo kontrolované instituce, že jeho pře se zákonem budou soudit nezávislé soudy, že jej nikdo nebude diskriminovat kvůli rase nebo náboženskému přesvědčení, že úřady budou s jeho firmami působícími na společném trhu zacházet rovně.
  • “Čerpání evropských peněz by mělo být vládou práva podmíněno, i proto, že evropská veřejnost podezřívá politiky z korupce a zneužití prostředků,” dodává Nikola Hořejš, ředitel projektu České zájmy v EU.

Anketní otázky:

1. Proč je dodržování vlády práva tak důležité? 

2. Je vhodné jím podmiňovat čerpání evropských peněz?

3. Doplňující otázka: Andrej Babiš se k této situaci zatím nijak více nevyjádřil a spíše nechává na německém předsednictví, s jakým řešením přijde. Neměli bychom být však z pozice státu V4 v této diskusi aktivnější? Jak? 

Odpovědi:

Mgr. Magda Vašáryová

slovenská diplomatka a politička, působila jako velvyslankyně ČSFR v Rakousku a velvyslankyně Slovenské republiky v Polsku, byla poslankyní Národní rady Slovenské republiky, vyučuje na CEVRO Institutu

1. Isaiah Berlin, filozof, napsal na konci II. světové války, že jsou dvě vnímání svobody ve společnosti. “Freedom from” – jak my na Slovensku říkáme, jánošíkovská svoboda dělat si, co chceme bez ohledu na zákony a druhé lidi. A pak ta druhá, která vychází z osobní odpovědnosti každého za své chování v duchu I. Kanta – “Freedom to”. Svoboda podnikání, obchodu, cestování, zaměstnávání spolu s demokratickými principy svobody slova a volby je základem spolupráce státu v EU. Bez něho se rozpadá na konkurující si státy, uzavřené ve svých hranicích. Základem celého systému je DŮVĚRA, že dodržujeme principy a právo EU. Tak, jako v demokratických státech je Ústava nejdůležitějším zákonem, ze kterého se odvíjí chování všech subjektů ve státě, a na základě kterého stát existuje, má EU svoje zákony, se kterými jsme při vstupu souhlasili a podepsali jsme je. Jinak by nás mezi sebe nepřijali, to přece víme. V Maďarsku už dávno Ústava představuje jenom cár papíru, se kterým si může Viktor Orbán dělat, co chce. Ústavní soud je také zničen. Jestli něco poradil Viktor Orbán Jarosławowi Kaczyńskému na poradě po vítězství ve volbách před 5 lety v Niedzici za severovýchodní hranicí Slovenska, tak to bylo – rozhodně znič nezávislost Ústavního soudu v Polsku. A pan Jarosław ho poslechl a teď ministr Zbigniew Ziobro ničí i nezávislost Nejvyššího soudu. Platí jenom to, o čem rozhodne autorita vládce. Mě nepřekvapuje, že oba nedodržují ani podepsané vstupní protokoly EU, když nedodržují ani svoji ústavu, nebo ji mění podle své vůle. 

2. Rozhodně, to jsem přesvědčena nejen já, ale i vláda Slovenské republiky, která to ústy pana ministra zahraničních věcí a evropských záležitostí I. Korčoka prohlásila v minulých dnech. Slovensko rozhodně nepatŕí mezi podporovatele Orbána a Morawieckého v této záležitosti. Samozřejmě, zažili jsme už jiná “vydírání” Evropské komise ze strany různých států při vyjednávání. Polsko si vymínilo v článku 39 přístupového dokumentu z roku 2004, že vstup do EU neznamená změny morálních postojů Poláků k životu. Vyjednalo také ústy dnes už nežijícího Lecha Kaczyńského výjimku při Lisabonské smlouvě v roce 2009 kvůli obavám, že by tato smlouva mohla ovlivňovat morálně prý vyšší přístup k právům homosexuálů v Polsku. Už tehdy to byl problém a hlavně polsko-polská válka. Všichni v Maďarsku ví, že evropské fondy pomáhají udržovat loajalitu Orbánových kohort tím, že mají k nim přístup na rozdíl od jiných, ne-loajálních subjektů. V Polsku je situace jiná a nechci věštit z koule, ale Poláci připravují ústup, který by jim zachoval tvář. Jakousi politickou deklaraci, a teď cituji mého přítele, evropského znalce, pana velvyslance J. Truczynského: “Unijní mechanismus podmínky nebude využíván jako možnost změn v rodinném právu Polska.” Jde o to, aby se rozehnaly skutečné, nebo jenom hrané obavy polské nacionalistické pravice a její neustálé fobie směrem k EU. Požijeme a uvidíme, jak říkají zkušení východní sousedé.

3. Ne, rozhodně ne. V4 nemá společné stanovisko, jak jsem již předeslala, a diskutovat v tomto rámci přece nemá smysl. Nevěřím, že by se panu Babišovi, nebo Matovičovi podařilo změnit nejenom vnější pozici Polska i Maďarska k EU, ale celou politickou situaci v těchto dvou státech. Jde o dlouhotrvající demonstraci nezávislosti Viktora Orbána, se kterým si zatím EPP (Evropská lidová strana), kde je Fidesz členem, neporadila a politická síla Orbána  je postavena na neustálém vyhledávání nepřítele, migranty, Sorosem počínaje a EU konče. Polská reprezentace je v jiné pozici a je si vědoma, že německé předsednictví je důležité a že při jiném by si mohli dovolit mnohem méně. Stará se neustále o to, aby Němci nezapomněli na křivdy z dob války. Kaczyński před dvěma lety vyrukoval se žádostí o miliardové odškodnění, které bylo vnímáno jako výhružka. Slovenský postoj je teď jasný a v tomto, jako v mnohých jiných kauzách, se jednoduše V4 neshodne. Punktum.

prof. JUDr. Zdeněk Kühn, Ph. D., LL.M.

vysokoškolský pedagog a soudce, vyučuje na katedře teorie práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, je předsedou senátu Nejvyššího správního soudu  

1. Bez vlády práva (nebo také právního státu, což je více méně synonymum) nemůže dlouhodobě existovat ani demokracie. Vláda práva či právní stát znamená povinnost státu dodržovat vlastní pravidla, vlastní zákony. Rovněž znamená povinnost tyto zákony měnit jen v souladu s ústavou. Vláda práva tedy limituje ty, co jsou momentálně u moci, a dává šanci, že se k moci někdy dostanou i ti, kteří jsou zrovna v opozici. Pokud však není stávající mocenská elita limitována vlastními právními pravidly (např. proto, že soudy nejsou nezávislé, a proto tu není nikdo, kdo by proti vládě tato pravidla vynucoval), je mocenská elita přirozeně vystavena pokušení si pravidla v rozporu s ústavou “ohnout” tak, aby ve volbách pravidelně vítězila (např. nastavením problematických volebních obvodů, tzv. gerrymandering, různými úpravami volebního systému tak, likvidací nezávislých médií, likvidací nezávislého soudnictví, případně posléze i přímými volebními podvody). Právě proto je vláda práva v dlouhodobé perspektivě nezbytným předpokladem demokracie. Nesmí nás plést, že v krátkodobé perspektivě mohou existovat i “populistické” demokracie bez vlády práva. V dlouhodobé perspektivě je každé takové demokracii souzeno stát se autoritářským státem, kde se vládci za vůli lidu jen schovají, ovšem reálně lid nemá jak svobodně svou vůli projevit. 

2. Ano, souhlasím, že by se tím mělo čerpání evropských peněz podmínit. Myslím, že důvod jasně plyne z mé odpovědi na předchozí otázku.

doc. JUDr. Petr Pithart, CSc.

politik, historik, spisovatel, bývalý předseda české vlády ČSFR, bývalý předseda a dlouholetý místopředseda Senátu Parlamentu České republiky 

1. Protože právní stát (koneckonců jde o ochranu práv menšin, jednotlivce) je důležitější než demokracie (koneckonců garance vlády většiny). Ty dva sloupy se někdy vzájemně nepodpírají a Unie se musí dohodnout, který z těch sloupů je důležitější: První podle mého podpírá druhý  vždycky, druhý první jen někdy.  

2. Jestli to vyplývá z platných pravidel EU, pak ano. I když v těch pravidlech mělo být asi více stupňů sankcí. Princip jednomyslnosti je dnes velmi nepraktický. Ale kdo to mohl tušit? Ta podmíněnost čerpání (a způsob jednomyslného rozhodování o ní) je  výrazem převahy demokracie v EU nad vládou práva tamtéž. Takže v Unii platí zatím jiné pořadí důležitosti oněch dvou řídících principů euroatlantické civilizace než v jednotlivých členských státech. Pochybuji, že by tomu mohlo být – zatím – jinak. Nakonec bude asi rozhodující, jakou váhu bude mít v politicko-mocenské realitě evropský soud. 

prof. Dr. Jiří Přibáň

právník, sociolog, filosof, vysokoškolský pedagog, ředitel právně-sociologického centra na univerzitě v britském Cardiffu 

1. Evropská integrace byla od samých počátků založena na předpokladu dodržování nejen formálních právních pravidel, ale i hodnot, které jsou s vládou práva spojené, tedy svobody nejen tržní, demokracie nejen na papíře a rovnosti před zákonem i ve společnosti. Bez vlády práva a těchto hodnot není evropská integrace možná ani myslitelná. A vlády i občané v demokratických evropských zemích se oprávněně ptají, proč by ze svých finančních zdrojů měli podporovat režimy, které těmito základy evropské integrace pohrdají a zatímco jednu ruku natahují po penězích, druhou rukou ucpávají ústa politické opozici, veřejným médiím nebo nezávislým soudům. Je tak zcela legitimní a správné, že čerpání finančních zdrojů začala Unie spojovat s dodržováním vlády práva.

Mgr. Vít Dostál, Ph.D.

ředitel Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky – AMO

1. Evropská unie je společenství, které musí sdílet základní hodnoty. Každý občan EU musí vědět, že s ním při práci v jiném členském státě budou jednat demokraticky zvolené nebo kontrolované instituce, že jeho pře se zákonem budou soudit nezávislé soudy, že jej nikdo nebude diskriminovat kvůli rase nebo náboženskému přesvědčení, že úřady budou s jeho firmami působícími na společném trhu zacházet rovně. Bez dodržování principu právního státu by nebyla možná taková míra spolupráce mezi evropskými státy a tím ani naše prosperita a bezpečí.

2. Fungujícím právním státem je vlastně podmiňováno mnohem víc. Hovoří o něm už Smlouva o EU, jakýsi základní právní dokument celé Unie. Lze tedy říci, že pro působení v EU musíte právní stát dodržovat. Nové nařízení cílí bezprostředně na oblast čerpání společných prostředků, aby nemohly být v důsledku porušení právního státu zneužívány. A na zneužívání evropských prostředků pamatují i další pravidla, ke kterým se státy zavázaly. Pravidla tedy nejsou docela nová, jen se zpřesňuje, kdy a jak budou uplatňována a jaké by případně existovaly sankce.

3. Pro ČR je důležité, aby byl schválen společný rozpočet. Není ale ve vyjednávání žádnou vahou. O nějakou roli prostředníka nikdo nestojí – Maďarsko i Polsko chtějí vyjednávat napřímo. Řekl bych také, že politická pozornost premiéra nyní spíše směřuje ke schválení rozpočtu, daňovému balíčku a pandemické situaci, než k evropským otázkám. 

Kontakt pro média:

Vít Dostál, ředitel Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky – AMO, tel. 603 104 687

Nikola Hořejš, ředitel projektu České zájmy v EU, tel. 775 270 214