Evropská unie v tomto roce o třetinu zvýšila prostředky na boj proti nelegální migraci. Také plánuje, že výrazně posílí, až na deset tisíc mužů a žen, síly Frontexu, které pomáhají státům střežit hranici Unie. Mezi policisty sloužícími ve Frontexu byli i v tomto roce Češi.
Na konci října a listopadu zaznamenali řečtí vojáci podivný incident. Na hraniční řece Evros viděli skupinu civilistů, kterým turečtí vojáci ukazovali různé úseky řeky. Podle řecké CNN to mohly být dobře překročitelné úseky toku. Jde o jeden z mnoha incidentů. Své o tom ví i český policista Jiří Ulehla, který sloužil půl roku na řecko-turecké hranici v rámci Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) jako velitel jednotky rychlého nasazení RAPID. Pomáhal zde udržet Řekům hranici před tlakem nelegálních migrantů z Turecka.
Ty turecká strana nejen nechala dojít až k hranici, ale v přechodu přes řeckou hranici na území EU jim v některých případech zřejmě i pomáhala. „Střežili jsme kilometr hranice v osmihodinových službách v plném protiúderovém kompletu. Museli jsme mít i plynové masky, protože ve vypjatých situacích z obou stran létaly granáty se slzným plynem,“ uvádí Ulehla, který velel mezinárodní jednotce, kde byli i Litevci, Finové, Rumuni, Slováci a Poláci.
„Řekové byli rádi, že mají na hranicích policisty z různých zemí Evropské unie. Garantovali jsme, že ochrana hranic je profesionální a nedochází k porušování lidských práv.“ uvádí český policista. „Mnohonárodnostní složení našich jednotek neumožňovalo tvrdit, že jde o konflikt mezi řeckým a tureckým národem. Řečtí policisté se k migrantům chovali korektně, neviděl jsem nikdy žádné násilnosti,“ doplňuje.
Evropa, smyšlený ráj na dohled
Přestože především v noci létaly ze strany migrantů, kteří se snažili překročit hranici, i lahve a kameny, Ulehla se na ně dívá s jistým pochopením. „Ti lidé jsou v podstatě chudáci. V jejich domovské zemi jim lžou, že se v Evropě všichni mají skvěle a že tu vše dostanou. Rodina se složí na peníze pro pašeráky, kteří je přepraví k evropským hranicím. A tady narazí na tvrdou realitu,“ vysvětluje český policista.
„Ale protože nechtějí zklamat příbuzné, kteří pro jejich cestu za štěstím obětovali majetek, pošlou jim fotku s úsměvem, že už jsou v Evropě a vše je skvělé. Vzniká řetěz lží a z něj řetěz frustrací,“ dodává Ulehla. „Nemyslím si, že jsou všichni dobří, či všichni špatní. Nemá smysl je házet do jednoho pytle, jak se to často dělává,“ říká.
Obyčejní Řekové brali jednotky Frontexu jako vítanou pomoc. „Když jsme jeli do služby, mávali nám. Byli vděční, že je chráníme. Dávali nám malé dárky, na Velikonoce třeba vajíčka a jejich pálenku ouzo,“ uvádí.
Samo Řecko po nástupu nové vlády premiéra Kyriakose Mitsotakise výrazně přitvrdilo svůj postoj k nelegálním migrantům. U těch, kteří nemají nárok na azyl, důsledně vyžaduje vrácení do Turecka.
Středomoří žádá solidaritu
Představa některých českých politiků i mnoha občanů, že se důsledným střežením hranic vše vyřeší a nebude třeba se podílet na zaopatření lidí, kteří v EU hledají azyl, je však mylná. Evropská komise sice navrhla nový migrační plán, který počítá s tím, že půjde pomoc zemím na hranici EU, jako je Řecko, poskytnout i jinak než přebíráním žadatelů o azyl. Jenže to se nelíbí premiérům zemí, které nejvíce čelí migračním tlakům.
Premiéři Itálie, Španělska, Řecka a Malty vydali na konci listopadu společné prohlášení, v němž žádají, aby součástí nové migrační a azylové politiky Evropské unie bylo i přerozdělování uprchlíků do všech unijních zemí.
„Členské státy v první linii nemohou čelit migračním tlakům za celou Evropskou unii,“ uvádí šéfové vlád těchto čtyř států, do nichž dnes míří velká většina migrantů především z Afriky a zemí jako Sýrie nebo Afghánistán. Jihoevropské země proto žádají zavedení stálého mechanismu, který by určoval podíl všech zemí EU na řešení migračních krizí.
Článek vyšel v Deníku dne 2. prosince 2020, celé znění najdete zde.