Senát ČR na svém zasedání 5. listopadu 2021 projednával balíček opatření „Fit for 55“, jehož některým částem udělil tzv. žlutou kartu. Jak uvedl předseda senátního Výboru pro záležitosti EU Mikuláš Bek, pokud by takové stanovisko k některému návrhu přijala nejméně třetina všech národních parlamentů v EU, Evropská komise musí návrh přezkoumat. Vyjádření senátora Beka je k dispozici zde.
K jednání o balíčku v Senátu se vyjádřili experti, kteří se klimatickou a evropskou politikou dlouhodobě zabývají.
„Zejména velcí průmysloví znečišťovatelé tlačí na to, aby se vyhnuli evropskému systému emisních povolenek a nemuseli nic měnit. To chce ve spolupráci s Viktorem Orbánem i český premiér Andrej Babiš, jehož holding mohou změny těžce postihnout,” říká Nikola Hořejš z konsorcia České zájmy v EU. “Peníze z povolenek přitom mají putovat například domácnostem na úsporná opatření a budou chybět také na modernizaci energetiky a uhelných regionů. Pokud průmysl bude nadále ignorovat světový vývoj, budou muset modernizaci zaplatit občané,” dodává.
“Pokud by chtěli senátoři bojovat s energetickou chudobou, ať stát přestane blokovat budování lokálních solárních zdrojů, včetně rozvoje komunitní energetiky, která je nyní nejlevnější. To ovšem nic nepřináší velkým firmám,” vysvětluje Hořejš.
“Systém obchodování s emisními povolenkami EU ETS je jedním z nejlépe fungujících nástrojů na efektivní snižování emisí skleníkových plynů. Kromě EU existuje v asi 60 dalších zemích a regionech. Pokud chceme snížit emise nákladově efektivním způsobem a zabránit nejhorším dopadům změny klimatu, pak se bez zpoplatnění uhlíku neobejdeme. Zdá se, že senátoři uvěřili fosilní lobby a postavili se na stranu největších českých znečišťovatelů, namísto toho, aby se starali o veřejnost, její zdraví a bezpečnou budoucnost,” uvedla Katka Davidová, analytička EUROPEUM a Centra pro dopravu a energetiku.
“Samotné udělení žluté karty ze strany Senátu je spíše symbol, že v ČR jsme nestihli připravit naši vlastní strategii snižování emisí CO2 a nyní potřebujeme čas na to, si to více promyslet. Vláda půl roku zadávala analýzu dopadů a ta se nestihla. Žlutá karta se podle Lisabonské smlouvy používá tam, kde je lepší věci řešit lokálně, což tedy globální klimatická politika příliš není,” uvedl Vít Havelka, analytik institutu EUROPEUM.
“Evropa se domluvila na snížení emisí pomocí desítek různých opatření, od výsadby lesů po omezení plýtvání potravinami. Tuto dohodu za nás stvrdil Andrej Babiš. Teď bychom měli říci, jak toho chceme sami dosáhnout a ne jen doufat, že se nám podaří vše problokovat,” dodává Havelka.