Jan Svoboda (Asociace pro mezinárodní otázky v Praze), s přispěním: Helena Truchlá (České zájmy v EU)
Mezi roky 2013 a 2021 získala Česká republika téměř 100 miliard korun z aukcí emisních povolenek, tedy bezmála 10 miliard korun ročně. Tyto peníze jsou určené na energetické úspory, zateplování domů, tepelná čerpadla, budování obnovitelných zdrojů energie a další klimatická opatření, která spotřebitele dlouhodobě chrání od vysokých cen za energie.
Jak ale vyplývá z nové studie Světového fondu na ochranu přírody (WWF), kterou České zájmy v EU získaly ještě před jejím zveřejněním, Česko tyto možnosti z výnosů z povolenek nevyužívá naplno, a například oblíbený dotační program Nová zelená úsporám tak každý rok přichází o miliardy korun.
Důvodem problémů je strop, který je v Česku nastaven na účelově vázané výnosy z národních dražeb, a to ve výši 8 miliard korun. Výnosy do 8 miliard korun financují program Nová zelená úsporám, a jdou na provozní podporu obnovitelných zdrojů energie. Jakékoliv další příjmy nad tento strop jsou soustavně rozpouštěny ve státním rozpočtu.
Podíl peněz z emisních povolenek, který směřuje na transformaci české energetiky se tak paradoxně s vyššími příjmy, snižuje. Přitom příjmy z EU ETS by měly být především investovány do energetických úspor, na budování OZE a na další klimatická opatření.
V příštích letech mohou tyto zisky pro Česko činit přes 30 miliard korun ročně. To jsou zisky, které musí být použity na investice do energetických úspor.
Stovky milionů místo miliard
V Česku jde podle zákona 50 procent výnosů z prodeje povolenek do Státního fondu životního prostředí na program Nová zelená úsporám a 50 procent přes Ministerstvo průmyslu a obchodu na provozní podporu obnovitelných zdrojů energie. Aktuální doporučení podle směrnice o systému obchodování s povolenkami Evropské unie je, aby alespoň polovina všech příjmů šla na klimatická opatření. Podle novely, která se na evropské úrovni právě projednává, by toto mělo být zvýšeno na 100 procent.
Zdálo by se tedy, že na klimatická opatření jde v ČR většina prostředků z tohoto systému. Ve skutečnosti jde ale spíše než o miliardy jen o stovky milionů korun za rok.
Podle čísel z analýzy totiž Česko sice v letech 2013 až 2021 vydalo bezmála 74 procent výnosů z prodeje povolenek na klimatická opatření, zároveň ale ve třech zkoumaných letech (2014, 2020 a 2021) nesplnilo ani doporučených 50 procent. V rámci EU je to nadprůměrný výsledek – stejně jako Česko nezvládlo vždy vyčerpat peníze z prodejů povolenek podle stanovených pravidel ani 13 dalších států EU včetně například Rakouska, Finska nebo Nizozemska.
Studii nazvanou Where did all the money go? How EU member states spent their ETS revenues – and why tighter rules are needed (Kam se poděly všechny peníze? Jak členské státy EU utratily své příjmy z ETS – a proč je třeba zpřísnit pravidla?) vydal WWF 29. listopadu.
Již zmíněných 74 procent navíc zahrnuje investice, jejichž příznivý dopad na klima je diskutabilní: třeba výměnu kotlů na pevná paliva za ty plynové. Plyn, jakožto fosilní palivo, které navíc Česko do invaze na Ukrajinu takřka zcela dováželo z Ruska, k přechodu na čistou a bezpečnou energetiku nepřispívá. Ve výsledku tak procento příjmů, které ČR na klimatická opatření vydává, může být ještě nižší.
Dohánění OZE
Teď chce vláda nedostatečný rozvoj levnějších obnovitelných zdrojů dohnat jinak: v rámci snah o řešení sociálních dopadů energetické krize hodlá podpořit úspory energií v rodinných a bytových domech penězi původně určenými na transformaci energetického sektoru (z takzvaného Modernizačního fondu Evropské unie, viz níže). Celkem 54 miliard korun tak chce “odsát” z balíku zaměřeného na zvýšení energetické soběstačnosti a nezávislosti Česka.
Pomoc nízkopříjmovým domácnostem je bezpochyby nyní důležitější než kdy dřív, pokud by ale vláda postupovala chytřeji, mohla by na konci mít víc peněz na obojí: na pomoc lidem, i na přechod na čistou energetiku. Řešení spočívá ve zvýšení již zmíněného osmimiliardového stropu.
Vláda by měla na aktuální reformu systému EU ETS zareagovat novelou Zákona o podmínkách obchodování s povolenkami a legislativně zakotvit, aby všechny budoucí vysoké příjmy z aukcí šly na klimatická opatření, včetně dostatečných příjmů pro program Nová zelená úsporám.
Výnosy z emisních povolenek
Výnosy z dražeb emisních povolenek se každoročně zvyšují, jak ilustruje následující graf (rok 2022 je zatím zkreslený, protože chybí ještě dva měsíce aukcí). Česko je celkově osmým největším příjemcem povolenek v EU, získává jich 2,9 procent. Z výnosů za ně dostalo Česko v letech 2013 až 2021 již zmíněných bezmála 100 miliard korun.
Zároveň ale za stejné období ČR o 3,45 miliardy eur (84 miliard korun podle dnešního kurzu) přišla z důvodu bezplatné alokace povolenek pro průmysl. Podíl bezplatných povolenek udělených průmyslovým odvětvím představuje více než polovinu (51,1 procent) všech ověřených emisí, které EU ETS pokrývá. To znamená, že pouze 48,9 procent emisí, na které se vztahuje EU ETS, bylo zpoplatněno.
Výhoda oproti západu
Česko má i díky povolenkám výhodu oproti bohatším státům – kromě vlastních povolenek totiž čerpá i z peněz za povolenek prodaných v rámci celé EU. Ty směřují do Modernizačního fondu, ke kterému má přístup jen 10 členských států včetně Česka.
V rámci posilování snah o energetickou tranzici by se dokonce Modernizační fond měl ještě navýšit převodem dalších povolenek do fondu v letech 2024 až 2030. S navyšující se cenou za emisní povolenku se přitom zvyšuje i objem peněz, který získává Česká republika v rámci Modernizačního fondu. Odhady z let 2020 až 2021 hovoří při průměrné ceně 30 eur za povolenku 150 miliardách korun. Nyní už ministerstvo životního prostředí kalkuluje spíše s dvojnásobkem. Pokud by se průměrná cena emisní povolenky vyšplhala na 100 eur, mělo by Česko k dispozici v rámci Modernizačního fondu asi 500 miliard korun. Pro ilustraci, průměrná cena povolenky za uplynulý rok dosáhla 80 eur za kus.
Na aktuálních vysokých cenách elektřiny se přitom podle říjnové analýzy think tanku EMBER emisní povolenky podílí jen minimálně, například letos v srpnu 23 eury na Megawathodinu (viz následující graf). Pozastavením nebo dokonce zrušením evropského systému obchodování s emisními povolenkami (tak, jak to navrhuje Polsko nebo i Česko) by naše státní kasa naopak přišla o stovky miliard korun, které mohou být použity na investice do energetických úspor, na zateplování domů, tepelná čerpadla, budování obnovitelných zdrojů energie a dalších opatření, ze kterých by spotřebitelé profitovali dlouhodobě, nejen v krizových časech.
Doporučení pro českou politiku:
V rámci aktuální reformy trhu s povolenkami by měla Evropská unie uzákonit, aby všechny aukční výnosy musely být použity na klimatická opatření. Česká republika má jakožto předsednická země Rady EU velký vliv na rychlost přijetí nové reformy a je možné, že k dohodě dojde už do konce roku 2022.
Česká republika musí reagovat novelou zákona o podmínkách obchodování s povolenkami, transponovat nově nastavená pravidla, zrušit stropy účelově vázaných výnosů a zajistit tak dlouhodobou podporu programu NZÚ a dalších nástrojů na posílení energetických úspor. Výnosy dále jde použít na přímé kompenzace vysokých cen za energie ve formě klimatické dividendy, tak jako v sousedním Rakousku.