Analýza: Experti k migračnímu paktu EU: Návrh vychází vstříc V4 a je logicky zaměřený na ochranu hranic; ČR by se měla soustředit na prevenci

Experti na bezpečnost a migraci se shodují, že Česká republika dostala v novém návrhu příležitost realizovat požadavky, které dlouhodobě vznáší. Ten nejdůležitější z nich – konec kvót na přerozdělování žadatelů o azyl – pakt zohlednil. Návrh navíc dává státům možnost podílet se na lepším hlídání hranic a navracení neúspěšných žadatelů o azyl zpět do vlasti. ČR by podle oslovených expertů mohla svoji pomoc směřovat na prevenci migrace. 

Projekt České zájmy v EU, který dlouhodobě sleduje prosazování priorit ČR v evropské politice, oslovil odborníky na bezpečnost a migraci, aby napsali svoje první hodnocení nového návrhu řešení azylové a migrační politiky v Evropě.

Nikdo z oslovených nepovažuje návrh za krok špatným směrem. Nejvíce pozitivně hodnotí velký důraz na ochranu vnějších hranic EU, vracení neúspěšných žadatelů o EU a flexibilní pomoc států. Pozitivně také hodnotí snahu o zrychlení migrační procedury, kdy by měli být žadatelé o azyl na hranicích zaregistrováni s cílem vyřadit ty, kteří nemají na vstup do Evropy nárok.

„Návrhy obsažené v Paktu splňují prakticky všechny požadavky, které Česko společně s Polskem, Maďarskem a Slovenskem vznášelo od podzimu roku 2015. Návrh klade důraz na spolupráci s třetími zeměmi na omezování neregulérní migrace, důkladné kontroly na vnějších hranicích EU, rychlé azylové procedury a připravenost na budoucí migrační krize,“ domnívá se Vít Novotný, seniorní analytik bruselského Wilfried Martens Center, který se dlouhodobě věnuje migrační politice v Evropě.

Profesor Miroslav Mareš z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně hodnotí návrh pozitivně, ale domnívá se, že jablkem sváru se může ještě stát právě systém přerozdělování žadatelů o azyl v případě, že hraniční státy jejich nápor nebudou zvládat. „V tomto směru návrh přichází bohužel pozdě, protože politická debata v těchto státech je výrazně polarizovaná a determinovaná předchozím děním. Pro většinu politiků bude před vlastními voliči obtížné přistoupit na přerozdělení, byť by bylo plánované jen na výrazně krizové situace. Jakákoliv povinnost přerozdělení bude výrazným argumentem odpůrců současné migrační politiky EU, i když z evropského pohledu vypadá logicky,” míní profesor Mareš.

Expertka na migraci z Asociace pro mezinárodní otázky, Sylvie Burianová upozorňuje že návrh nechává spostu otázek nezodpovězených. Jde zejména o způsob, jakým by měl systém fungovat v praxi, např. otázky školení personálu; zřízení a správy center, kde by měli migranti pobývat v době prověřování; postup při neúspěšných návratech, který zabrání přechodu odmítnutých žadatelů do ilegality atd. Úspěšná návratová politika je v důsledku základním předpokladem, který brání kolapsu takového systému. Dlouhodobě se však tato politika vykazuje nízkou účinností kvůli nízké míře schopnosti identifikovat osoby, které by měly být navráceny, či neochotě třetích států přijmout osoby zpět. Rychlá změna v tomto ohledu je nepravděpodobná. Klíčová role představených návrhů tak tedy spočívá zejména v symbolickém gestu Komise, kdy ustoupila od relokačních kvót a budoucí podobu migrační politiky otevírá širší diskuzi,” uvedla Burianová.

Podplukovnice a bývalá policistka Soňa Svobodová, která sloužila na bulharsko-srbské hranici, navrhuje, aby se hlavní pozornost věnovala tomu, aby se migranti na půdu zemí EU pokud možno nedostávali. Tak se podle ní zabrání přelidněným záchytným zařízením, infekčnímu prostředí, zabrání se frustraci, deziluzi migrantů a dalším spojeným problémům, jež stojí nemalé prostředky a na konci je stejně vždy nešťastný vykořeněný člověk, který může svůj hněv a zoufalství snadno obrátit proti svému “hostiteli”. „Jsou-li jednání EU otevřena dialogu a hledání společných postupů, je tedy právě nyní vhodný čas pro předložení precizního preventivního plánu, s nímž může přijít jak Česká republika, tak třeba V4,” dodává Soňa Svobodová.

Vít Havelka, analytik z institutu Europeum, vyzdvihl, že čeští politici se k návrhu postavili poměrně pozitivně. „Po setkání v Bruselu otupil svoji kritiku i premiér Babiš. Česká veřejnost má zájem na lepší ochraně vnějších hranic EU, a aby se do našeho společného prostoru nedostávali lidé, o kterých nic nevíme. V tomto jednoznačně návrh Evropské komise nabízí vhodná řešení a nevidím jediný důvod, proč by ho ČR měla odmítat,” uvedl Vít Havelka.

Také loňská data z ústavu STEM ukazují, že Češi jsou společné ochraně hranic EU (prostřednictvím agentury Frontex) poměrně nakloněni, i když důvěra v evropské řešení problému s migrací u veřejnosti zatím pokulhává. „Většina společnosti zařazuje společnou ochranu hranic a evropskou pohraniční stráž Frontex mezi oblasti, které by měly být podpořeny z evropského rozpočtu – narozdíl například od rozvojové pomoci třetím zemím nebo řešení problémů spojených s příchodem cizinců a migrantů do České republiky. Pohraniční stráž by podle veřejnosti měla pomáhat hlavně tam, kde státy, jako jsou například Řecko nebo Itálie, situaci nezvládají. Celkově ale lidé Evropské unii v otázce migrace příliš nevěří, což může být dáno i tím, že nejsou hlouběji obeznámeni s navrhovanými řešeními,“ okomentovala data Iva Fialová, analytička projektu České zájmy v EU.

Procento ukazuje podíl respondentů, kteří souhlasí s tím, aby rozpočet EU směřoval do této oblasti. Názvy kategorií jsou kráceny pro zobrazení v grafu.

Procento ukazuje podíl respondentů, kteří souhlasí s tím, aby rozpočet EU směřoval do této oblasti. Název otázky je krácen z důvodu zobrazení grafu. Kategorie na ose X jsou podle vztahu k EU – Například. Přesvědčení jsou silnými zastánci, Odpůrci nesouhlasí silně s členstvím ČR v EU.

Zdroj: STEM, Trendy 10/2019, 1002 osob