Analýza: Lukašenko se přepočítal. EU cestovku pro migranty ukončila

Lukašenko prohrál. EU a Polsko vyhrály. Ačkoli role Evropské unie ve vyhrocené situaci na polsko-běloruských hranicích nebyla na první pohled příliš viditelná, bylo to její zapojení, které jednoznačně pomohlo zamezit prohlubování krize, shodují se experti v analýze Ivy Fialové a Radka Motzkeho z projektu České zájmy v EU.

Celý text je dostupný zde.

Číst dál

Komentář: Hádky o nelegální migraci v EU ustoupily shodě na ochraně hranic

Do léta tohoto roku byla hranice Evropské unie s Běloruskem poměrně klidná. Tak klidná, že ani vstup do schengenského systému v roce 2007 nepřiměl Polsko, Litvu a Lotyšsko k tomu, aby na běloruské hranici postavily ploty. Hranice většinou probíhá lesem a byla vyznačena pouze hraničními kameny.

Relativní hraniční poklid skončil brzy poté, co běloruský režim začal násilně potlačovat občanské protesty proti zfalšovaným volbám v srpnu 2020. Od začátku roku 2021 začala pak Lukašenkova diktatura provádět promyšlenou a koordinovanou migrační agresi proti Unii. Běloruské konzuláty na středním Východě a v Turecku vydávají turistická víza lidem, kteří již zvažovali emigraci do Unie a režim aktivně podporuje jejich přivážení k hranicím s Polskem.

Číst dál

Když po vás hodí kamenem, pěkně to luskne, říká český policista Jiří Ulehla, který čelil náporu migrantů na řecko-turecké hranici

Státy Evropské unie opět řeší migraci a azylovou politiku. A svoji roli by mohli aktivněji sehrát i Češi. Mohli bychom například pomáhat s navracením migrantů zpět do vlasti. Naši policisté však na hranicích Unie slouží už nyní. Jedním z nich byl letos na jaře i Jiří Ulehla. 

Když v únoru tohoto roku, na počátku pandemie koronaviru, turecký prezident Recep Tayyip Erdogan oznámil, že otevírá uprchlíkům bránu do Evropy, zaplavily svět dramatické záběry z řecko-turecké hranice. Davy lidí na nich na policisty na řecké straně házejí zapálené kusy dřeva, lahve a kamení. Policisté se brání slzným plynem, občas se do tmy ozve volání o pomoc. Málo se ví, že uprostřed těchto nepokojů stáli vedle svých kolegů z ostatních evropských zemí i čeští policisté, kteří sem byli vysláni v rámci celoevropské policejní spolupráce. Byl mezi nimi i Jiří Ulehla, pořádkový policista z Moravskoslezkého kraje. Co ho na misi  přivedlo? A jaké zážitky si z hlídání evropské hranice odváží? A jsme schopni Evropě v případě potřeby pomoci?

Číst dál

Komentář: Příští atentátník by mohl přicestovat do Prahy či Brna

Premiéři členských zemí EU jednali tento týden o tom, jak bojovat proti terorismu. Jednání proběhlo v reakci na čtyři islamistické útoky, ke kterým došlo mezi 25. zářím a 2. listopadem na několika místech ve Francii a ve Vídni. Všechny tyto útoky byly spáchány mladými džihádisty, kteří celkem zabili nejméně osm lidí a zranili mnoho dalších.

Premiéři jednali v Bruselu dva dny poté, co Evropská komise představila novou protiteroristickou agendu pro EU a návrhy na posílení policejní agentury Europol. Problém s terorismem je totiž mnohem větší, než jsou poslední útoky ve Francii a Rakousku. Vedle džihádistických útoků čelí unie i terorismu etno-nacionalistickému, anarchistickému či krajně pravicovému.

Číst dál

Komentář: Vytlačování lodí s migranty v Egejském moři: Frontex v těžkostech

Ve veřejném prostoru sílí kritika evropské pohraniční agentury Frontex, že údajně pomáhá řecké pohraniční stráži při vytlačování lodí s migranty plujícími z Turecka. Kvůli obviněním se 10. listopadu mimořádně sešla správní rada Frontexu a výbor Evropského parlamentu pro záležitosti vnitra si následně pozval ředitele agentury Fabrice Leggeriho. Ten během úterního slyšení mimo jiné vysvětloval, že turecké síly opakovaně přímo zaútočily na lodě Frontexu a na lodě řecké pohraniční stráže.

Číst dál

Jak dopadne spor o právní stát? Co to vlastně je? Změnilo se něco? A co si myslí Češi?

5+1 otázek a odpovědí ohledně aktuální situace, ve kterých je dobré mít jasno

Jednání o rozpočtu Evropské unie na následujících sedm let a o fondu obnovy, ze kterého mají členské státy platit ekonomické škody způsobené koronavirovou pandemií, se zasekla. Polsko a Maďarsko nesouhlasí s podmínkou dodržování zásad právního státu. A diskuse probíhá i v dalších členských zemích. Přinášíme data z ústavu STEM o postojích Čechů k tématu čerpání evropských financí a odpovědi na nejdůležitější otázky, které vytvořili experti z Asociace pro mezinárodní otázky a EUROPEUM.

Číst dál

Analýza: Experti k migračnímu paktu EU: Návrh vychází vstříc V4 a je logicky zaměřený na ochranu hranic; ČR by se měla soustředit na prevenci

Experti na bezpečnost a migraci se shodují, že Česká republika dostala v novém návrhu příležitost realizovat požadavky, které dlouhodobě vznáší. Ten nejdůležitější z nich – konec kvót na přerozdělování žadatelů o azyl – pakt zohlednil. Návrh navíc dává státům možnost podílet se na lepším hlídání hranic a navracení neúspěšných žadatelů o azyl zpět do vlasti. ČR by podle oslovených expertů mohla svoji pomoc směřovat na prevenci migrace. 

Číst dál

Nový pakt o migraci a azylu: Komise ustupuje od povinných kvót

Evropská komise včera představila nový návrh na řešení migrační a azylové politiky, jehož potřebnost naposledy výrazněji připomněl požár v uprchlickém táboře Moira na řeckém ostrově Lesbos. Zatímco Řecko a Itálie žádají Evropu o pomoc s náporem žadatelů o azyl, o které se nejsou schopny postarat, Rakousko a Polsko zase volají po lepší ochraně vnějších hranic Evropské unie prostřednictvím evropské agentury Frontex. Jaký návrh je tedy na stole? Sype sůl do starých ran? Anebo se Evropa poučila? Co to znamená pro Českou republiku?

Číst dál

Jak číst projev o stavu Unie a kde by měli zbystřit hlavně Češi?

První projev Ursuly von der Leyenové o stavu Evropské unie je po neuvěřitelném roce 2020 napjatě očekáván. Přinášíme přehled, jak se k hlavním politikám EU staví Češi a co to pro ČR znamená. Může vám to pomoci ve “čtení” projevu i mezi řádky.

Každoroční projev o stavu Evropské unie (State of the EU – SOTEU) je pro každého předsedu Evropské komise příležitostí zazářit. Když Ursula von der Leyenová loni na podzim nastupovala do funkce, nikdo nemohl tušit, že Evropa o rok později bude úplně jiná, než ta, kterou tehdy pomyslně “přebírala”. Ke každoročnímu projevu šéfky Evropské komise se tak letos upírají zraky odborníků a novinářů z celého světa více než obvykle. Na řešení čekají vedle odložených výzev i výzvy nové, které s sebou přinesla – nebo je ještě více vyostřila – stále probíhající pandemie koronaviru.

EP Plenary – Presentation by the Commission President-elect of the College of Commissioners and their programme
Číst dál