Nový pakt o migraci a azylu: Komise ustupuje od povinných kvót

Evropská komise včera představila nový návrh na řešení migrační a azylové politiky, jehož potřebnost naposledy výrazněji připomněl požár v uprchlickém táboře Moira na řeckém ostrově Lesbos. Zatímco Řecko a Itálie žádají Evropu o pomoc s náporem žadatelů o azyl, o které se nejsou schopny postarat, Rakousko a Polsko zase volají po lepší ochraně vnějších hranic Evropské unie prostřednictvím evropské agentury Frontex. Jaký návrh je tedy na stole? Sype sůl do starých ran? Anebo se Evropa poučila? Co to znamená pro Českou republiku?

Stránku Evropské komise k aktuálnímu vývoji v tématu naleznete zde.

Co návrh obecně obsahuje: 

  • Opouští se – beztak nefunkční – koncept automatického přerozdělování uprchlíků mezi členské státy.
  • Každý členský stát EU se však musí podílet na řešení migrace. Může si vybrat, jak to udělá.
  • Některé státy mohou dobrovolně uprchlíky přijímat, jiné se mohou starat o deportace těch, kterým byl azyl odmítnut.
  • Povinné relokace uprchlíků budou jen krajním řešením v případě krize, která by – navzdory výše uvedenému zapojení všech členských zemí – zahltila hraniční země.
  • Bude výrazně posílena ochrana společné hranice.

Bleskové reakce odborníků:

“Evropská komise se jednoznačně snažila poučit ze starých chyb a navrhla systém, který neuspokojí ani jednu ze stran, čímž dává velký prostor k jednání. České republiky se žádné povinné kvóty týkat nemusí – na stole je celá řada nástrojů, kde se budeme moci realizovat. Máme velké zkušenosti z koronakrize, kdy jsme museli zorganizovat množství repatriačních letů. V tomhle si myslím, že bychom mohli Evropě přispět, aniž bychom se zavazovali k řešení, které by pro většinovou českou veřejnost mohlo být problematické,” říká Vít Havelka, analytik EUROPEUM.

“V novém návrhu, který představila Evropská komise, se velké překvapení nekoná. Pro Českou republiku je v něm klíčové zejména uvedení tzv. flexibilní solidarity v rámci sdílení migrační „zátěže“ mezi členskými státy. Podle tohoto principu si členské státy budou moci vybrat z mechanismů, jimiž přispějí k naplnění spravedlivého vypořádání se s migrací. Komise tím ustupuje od povinných kvót přerozdělování migrantů, proti nimž česká reprezentace dlouhodobě vystupuje. I přes snahu ulehčit evropským hraničním státům, důraz na posílení vnějšího systému evropských hranic klade právě na kapacity těchto států velkou část zátěže,” uvedla Sylvie Burianová, analytička výzkumného centra AMO.

Nyní je na tahu Evropský parlament a Rada, aby návrh Evropské komise projednali. Své stanovisko k němu tedy zaujmou i čeští představitelé.

Co říkají čeští občané: 

Data STEM ukazují, že téma migrace je v ČR stále silně kontroverzní. Většina společnosti (71%) zařazuje společnou ochranu hranic a evropskou pohraniční stráž (Frontex) mezi oblasti, které by měly být podpořeny z evropského rozpočtu. Zároveň veřejnost silně podporuje, aby EU působila na hranicích tam, kde to členské státy nezvládají.

Další materiály k tématu z projektu České zájmy v EU:

Rozhovor: Že hlídáme srbské hranice se mezi pašeráky brzy rozkřiklo, říká o své práci policistka Soňa Svobodová

Analýza mezi bezpečnostními experty: Samotné státy na ochranu hranic EU nestačí, míní bezpečnostní experti. Kromě posílení pohraniční stráže jsou potřeba také intervence v sousedních zemích