Díky rychlé unijní reakci nemusejí Česko, Slovensko, Polsko ani další země spoléhat na zdlouhavý a nákladný proces azylové ochrany pro každého jednotlivého Ukrajince.
Celý text dostupný zde.
Číst dálAktualizováno 15. března 2022
Připravilo konsorcium České zájmy v EU
Číst dálV prvních okamžicích války na Ukrajině se řada expertů a politiků nedívala s příliš velkými očekáváními na to, jak se zachová Evropská unie. Většinou se předpokládalo, že reakce EU bude tradičně – zejména vlivem špatné reputace její společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) – nemastně neslaná. Že skončí někde u vyjádření velkého znepokojení a slabých sankcí. To se ale rychle změnilo.
Celý text je dostupný zde.
Číst dálUplynulé dny přinesly prozatím nejvyhrocenější eskalaci konfliktu ze strany Ruské federace proti Ukrajině a západnímu společenství. Moskva, která odmítá stáhnout vojáky z ukrajinských hranic a která uznala separatistické republiky na východě Ukrajiny, bude čelit sankcím západních zemí. Kreml má ale několik cest, kterými se může vydat.
Celý text je dostupný zde.
Číst dálVztahy mezi Západem a Ruskem se v minulých týdnech znovu nebývale vyostřily. Rozhodujícím dílem k tomu přispěly ruské manévry u ukrajinských hranic, kam bylo podle odhadů shromážděno až 100 tisíc vojáků a nespočet vojenské techniky. Na začátku ledna čeká Západ série jednání s ruskými představiteli, která by měla napětí snížit a zahájit dialog o budoucím nastavení vztahů mezi Západem a Ruskem. Avšak jejich výsledek a reálný dopad na bezpečnost v regionu východní Evropy je více než nejistý.
Celý text je dostupný zde.
Číst dálLukašenko prohrál. EU a Polsko vyhrály. Ačkoli role Evropské unie ve vyhrocené situaci na polsko-běloruských hranicích nebyla na první pohled příliš viditelná, bylo to její zapojení, které jednoznačně pomohlo zamezit prohlubování krize, shodují se experti v analýze Ivy Fialové a Radka Motzkeho z projektu České zájmy v EU.
Celý text je dostupný zde.
Číst dálPředsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přednesla před europoslanci svůj druhý projev o stavu Unie. Reflektovala v něm poslední rok ve znamení pandemie covid-19 a kroky, které chystá Evropská komise pro nadcházející rok. Ten bude ve znamení snahy o posunutí evropské autonomie a ochrany společných evropských hodnot.
Celý text je dostupný zde.
Číst dálDo léta tohoto roku byla hranice Evropské unie s Běloruskem poměrně klidná. Tak klidná, že ani vstup do schengenského systému v roce 2007 nepřiměl Polsko, Litvu a Lotyšsko k tomu, aby na běloruské hranici postavily ploty. Hranice většinou probíhá lesem a byla vyznačena pouze hraničními kameny.
Relativní hraniční poklid skončil brzy poté, co běloruský režim začal násilně potlačovat občanské protesty proti zfalšovaným volbám v srpnu 2020. Od začátku roku 2021 začala pak Lukašenkova diktatura provádět promyšlenou a koordinovanou migrační agresi proti Unii. Běloruské konzuláty na středním Východě a v Turecku vydávají turistická víza lidem, kteří již zvažovali emigraci do Unie a režim aktivně podporuje jejich přivážení k hranicím s Polskem.
Číst dálPřední čeští ekonomové, investoři a odborníci na evropskou politiku odeslali otevřený dopis vládě České republiky s výzvou “Máme na to řídit EU”. Signatáři apelují na politickou reprezentaci, aby plně využila příležitosti, které pro zemi představuje předsednictví v Radě EU. Toho se Česko ujme již za rok, 1. července 2022. Problémem je podle signatářů nejen to, že je na předsednictví vyčleněn rekordně nízký rozpočet, ale především malá pozornost, kterou tématu a přípravám věnují ministři a premiér. Aby Česko nepromarnilo šanci na prosazování svých priorit v EU, je podle výzvy potřeba okamžitá změna.
Mezi signatáři otevřeného dopisu vládě jsou například rektorka Mendelovy univerzity v Brně, prof. Danuše Nerudová, předseda Sdružení pro zahraniční investice, Kamil Blažek, předseda výkonné rady Asociace nanotechnologického průmyslu, Jiří Kůs, ředitel Biologického centra AV ČR, prof. Libor Grubhoffer, diplomatka Magdaléna Vášáryová, diplomat Petr Kolář, biskup Václav Malý a další významné osobnosti českého veřejného dění.
Číst dálV zápise ze setkání ze summitu Evropské unie se znovu objevilo vyjádření solidarity s Českem a podpora jeho kroků kolem kauzy Vrbětice. Nyní je namístě otázka, zda reakce EU a západní Evropy byla dostatečná. Pokud máme pocit, že nikoli, ptejme se, proč tomu tak je, píše v komentáři pro iDNES.cz ředitel výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky Vít Dostál.
Číst dál