Ceny energií ovlivňuje „nervozita trhu“, upozornil výzkumník think tanku EUROPEUM a spolupracovník projektu České zájmy v EU Michal Hrubý. „Došlo to k tomu, že během posledního čtvrtletí loňského roku se dramaticky propadly dodávky ruského plynu. Problém byl také v tom, že už v té době se řešily nenaplněné Ruskem pronajaté zásobníky,“ uvedl Hrubý.
Autoprůmysl nyní prochází největší proměnou od svého vzniku. Elektromobilita a digitalizace zásadně přetváří byznysmodel, na kterém evropské automobilky doposud stavěly svůj úspěch. Pokud EU a jednotlivé členské země nepodpoří výrobní kapacity evropských koncernů, výstavbu infrastruktury a továren na baterie, hrozí, že evropské automobilky předežene konkurence z Číny, a to i v Česku. Budoucnost a kvalita pracovních míst v automotive je kvůli tomu nejistá. Vyplývá to z nejnovějších dat, která analyzovali experti think tanku EUROPEUM.
Vít Havelka, Michal Hrubý, Helena Truchlá
Číst dálEvropští ministři zodpovědní za energetiku v čele s Jozefem Síkelou (za STAN) budou v pátek jednat o sérii opatření na snížení cen elektřiny v EU. České spotřebitele mají před dopady ruské energetické války ochránit dva stropy: národní a unijní. Jak budou tyto dvě roviny spolu fungovat, vysvětluje grafika a analýza Víta Havelky, experta think tanku EUROPEUM a spolupracovníka projektu České zájmy v EU.
Z pěti prioritních témat, které si pro období českého předsednictví v Radě Evropské unie vytyčila vláda Petra Fialy (ODS) je pro veřejnost jednoznačně nejdůležitější zajištění dodávek energií: řešit v EU sociální dopady krize v energetice chce po vládě 79 procent obyvatel. Ve společnosti rezonuje i “strategická odolnost evropské ekonomiky” v podobě snah o snižování závislosti na několika málo dodavatelích součástek či surovin. Tu požadují více než dvě třetiny veřejnosti. Poválečná obnova Ukrajiny a její začlenění do evropské sedmadvacítky naopak v očích Čechů předsednickou prioritou být nemusí.
Reprezentativní průzkum české populace realizoval výzkumný ústav STEM v rámci projektu pro Úřad vlády ČR, a to od 20. do 30. května 2022. Zúčastnilo se ho 1021 obyvatel ČR starších 18 let. Zjištění tedy odráží postoj české veřejnosti před samotným začátkem českého předsednictví v Radě EU. Analýza vznikla ve spolupráci s konsorciem České zájmy v EU.
Číst dálNa sociálních sítích se tak v posledních dnech objevily názory, jako že v Hřensku nic nehoří a že se vláda snaží jen zakrýt únik chemikálií, nebo že naopak požár je, ale šíří ho helikoptéry s plamenomety. Lidé, kteří tyto hoaxy vypouští, jsou mnohdy ti, kteří šířili dezinformace i během koronavirové pandemie. „Popírat požár v Hřensku je buď cesta, jak svoje okolí zaujmout a šokovat, nebo jak protestovat proti ‚oficiálním informacím‘ za každou cenu,“ zdůvodnil chování některých jedinců pro eXtra.cz Nikola Hořejš, sociolog STEM a ředitel projektu České zájmy v EU.
„Nové sankce proti Rusku? Minimální daň pro nadnárodní firmy? Když chce Evropská unie v těchto věcech rozhodnout, souhlas musí vyslovit všech sedmadvacet zemí. V krizi se ukazuje, že to může být problém. I proto se nyní obnovila debata o přechodu na většinové hlasování,“ píše v analýze server iDnes.
„Některé státy svoje veto využívají jako politickou páku a snaží se vymoci si skrze něj ústupky od ostatních. V roce 2020 tak například Kypr blokoval přijetí sankcí vůči Bělorusku a svůj souhlas podmiňoval tím, že ostatní státy unie zase schválí tvrdší postup vůči Turecku,“ uvádí k tomu analytička Vendula Kazlauskas z Asociace pro mezinárodní otázky.
Otázka snižování spotřeby zemního plynu je pro Česko naprosto klíčová. Přinášíme klíčová data přehledně: jaké jsou naše momentální zásoby, kolik musíme vzhledem k průměrné spotřebě letos v zimě ušetřit, kolik potřebuje průmysl a jak jsou na tom domácnosti. Analýza Michala Hrubého, analytika think tanku Europeum, vznikla ve spolupráci s projektem České zájmy v EU. Plné znění je k dispozici zde.
Zima přichází a Evropská komise počítá s tím, že může být mrazivá. Nevěří totiž, že by Rusko po čtvrtečním ukončení plánované údržby plynovodu Nord Stream 1 plně obnovilo dodávky této klíčové suroviny do Evropy. Kontinent se proto musí už teď připravit, co dělat, když bude plynu v zimních měsících málo.
Autoři: Helena Truchlá (České zájmy v EU, STEM) a Michal Hrubý (Europeum)
Číst dálAutoři: Michal Hrubý (Europeum), Dalibor Stehno (Asociace pro mezinárodní otázky), Helena Truchlá (České zájmy v EU)
Rozhodovat o tom, jaká auta budou jezdit po evropských silnicích, by se mělo doma v Evropě, ne v Číně. Z této asijské mocnosti se ale masivně do Evropy vyváží elektroauta, která hrozí převálcovat domácí konkurenci – podobně, jako se to v minulosti stalo se solárními panely. Nezbytné je proto férově nastavit podmínky obchodování s Čínou. Pokud ale sama Evropa současně nepůjde naproti technologickému pokroku, v globální konkurenci jí ujede vlak. Evropská unie proto sází na elektromobilitu – a těžit z toho může i Česko.
Číst dálRuský vpád na Ukrajinu proměnil nejen naše dosavadní chápání bezpečnosti v Evropě, ale také naše uvažování o Evropské unii a jejím místě ve světě. Přesvědčení, že Evropané musí v této bezprecedentní krizi hrát důležitou roli a přispět k nalezení cesty z ní, představuje příležitost pro přenastavení některých vnitřních procesů, včetně politiky rozšiřování Evropské unie o nové členské státy. Tento proces v uplynulé dekádě stagnoval. Pokud se najde dostatečně silná politická vůle, může ruská válka proti Ukrajině pomoci najít konkrétní perspektivu budoucnosti této země uvnitř evropského společenství.
Autoři: Pavlína Janebová, Romain Le Quiniou, Sofia Strive, Fredrik Löjdquist, Pavel Havlíček
Celý text analýzy najdete zde.