Komentář: EU přežila krizi, začíná rekonstrukce

Ačkoli byl Evropské unii již poněkolikáté předpovídán její zánik, nedošlo k němu. Z rozpačitého rozjezdu očkovací akce i z lavírování nad vlastní rolí v pandemii vybruslila Unie u Čechů nakonec s docela čistým štítem. Nyní nastává příležitost složit účty. Startuje Konference o budoucnosti Evropy a jejími vstupy se možná bude zabývat české předsednictví v roce 2022, píše ve svém komentáři analytička projektu České zájmy v EU Iva Fialová.

Číst dál

Průzkum Eurobarometr potvrdil prudký propad důvěry ve vládu

Česká vláda zaznamenala prudký propad důvěry; důvěra Čechů ve vládní opatření v souvislosti s bojem proti covid-19 je druhá nejnižší v EU.

Vyplývá to z celoevropského průzkumu Eurobarometr, který proběhl na 17. až 22. února 2021.  Vládě ohledně opatření v souvislosti s covid-19 důvěřuje jen 24 % společnosti. Hůře dopadlo jen Lotyšsko s 21 %.

Číst dál

Analýza: Jak může ČR získat podporu EU – srovnání s případem Sergeje Skripala

Za výbuchy muničních skladů v moravských Vrběticích v roce 2014, při kterých zemřeli dva čeští občané, stáli podle slov premiéra Andreje Babiše a vicepremiéra Jana Hamáčka agenti ruské tajné vojenské služby GRU. Ti samí lidé, kteří o čtyři roky později otrávili v britském Salisbury rusko-britského agenta Sergeje Skripala a jeho dceru. 

Česká republika zatím vyhostila 18 ruských diplomatů, Rusko v reakci vyhostilo 20 českých. Jan Hamáček na včerejším plánovaném jednání ministrů zahraničí EU řekl: „Dovolte, abych využil této příležitosti a požádal vás o solidaritu, buďto vyjádřením, nebo možným vyhoštěním pracovníků ruských zpravodajských služeb z evropské půdy.“ Unijní lídři mu vyjádřili podporu a lze očekávat, že další kroky budou následovat. Podle odborníků je však nutné, aby ČR jasněji artikulovala své požadavky a vyvinula další diplomatické úsilí – velmi podobně, jako to udělala premiérka Mayová v roce 2018. Co přesně by ČR měla od svých partnerů v EU chtít?

Hlavní závěry:

  • O pomoc ze strany partnerů v EU si musíme říci lépe a jasněji (pondělní slova Jana Hamáčka nestačí);
  • Reakce EU může chvíli trvat a je třeba ji vyjednat (jak ukazuje britský příklad ze Salisbury);
  • Pomoci nám může různými způsoby NATO i EU (bude třeba i skrytá diplomacie).
Číst dál

Tři scénáře: Jak může Sputnik V přijít do Česka?

V České republice se v tuto chvíli nabízejí tři scénáře, jakým způsobem může do země Sputnik V přijít: přes výjimku Ministerstva zdravotnictví, klinickou studii nebo posouzení bezpečnosti a účinnosti (EMA/SÚKL). Ačkoli se ve veřejné debatě zdá, že na třetí variantu se musí čekat nejdéle, nemusí tomu tak nutně být. Vše záleží na ruském výrobci, zda a kolik materiálů kontrolorům poskytne. Také bude muset pravděpodobně napravit některé nedostatky ve výrobě – podle zjištění slovenského ŠÚKLu se totiž šarže vakcíny Sputnik V zásadně liší. Registrace vakcíny je nejen standardní cestou, ale také cestou nejbezpečnější. Čeští lékaři budou chtít podle slov představitelů České lékařské komory očkovat pouze náležitě prověřenými vakcínami.

Je ovšem otázkou, zda vzhledem k navyšování výroby stávajících látek a k dodatečným dodávkám vakcíny Pfizer/BioNTech ve 2. čtvrtletí bude v létě či na podzim vakcína Sputnik V reálně ještě potřeba. Do Česka má přijít 1 179 tisíc dávek vakcín, se kterými se počítalo později. Celkově má naše země zajištěno ze společných evropských nákupů více vakcín, než pro své obyvatelstvo potřebuje.

Číst dál

Sputnik V na Slovensku: Slováci zveřejnili výsledky testování, Rusko mluví o sabotáži a chce svoji první a jedinou dodávku zpět

Dnes už bývalý slovenský premiér Igor Matovič přivezl na Slovensko vakcínu Sputnik V. Zásilku koncem února přivítal na letišti v Košicích. Země však dosud z objednaných 2 milionů dávek obdržela pouze tuto první dodávku 200 tis. dávek – kterou chce teď navíc Rusko zpět. Slovenský ŠÚKL totiž zjistil, že se dovezené vakcíny neshodují s látkou, o které se psalo v časopise Lancet, ani s látkami pod stejným názvem v dalších zemích světa. Zmapovali jsme současnou situaci se Sputnikem V na Slovensku.

Číst dál

Kolik registrovaných vakcín zůstává zemím EU “ve skladech”?

Sto tisíc dávek vakcín proti covid-19 dostane Česká republika od ostatních států Evropské unie, které se domluvily, že nejzasaženějším státům (mezi něž ČR patří) přenechají něco ze svých vlastních zásob. Problém by mohl nastat s kapacitou a efektivitou českého systému očkování – již delší dobu zaznívá kritika, že ČR není schopna rychle vyočkovat ani své vlastní dávky, které dosud obdržela prostřednictvím společných evropských nákupů – a tyto tak leží “na skladě”. Z našeho průzkumu se ukazuje, že v EU jsou země, které zvolily strategii “vyočkuj, co můžeš”, tak i ty, které mají větší nevyužité zásoby vakcín.  

Číst dál

Inspirace u sousedů – Polsko chce očkovat až 4 miliony lidí měsíčně, Sputnik V není téma

Mezi očkovacími premianty v EU se v měsíci únoru poprvé objevilo Polsko. Zatímco ČR očkuje rychlostí průměrně 1335 vykázaných očkování na milion obyvatel denně, Poláci vykazují 2299 očkování. Podle Michala Lebdušky, analytika AMO a odborníka na Polsko je to dáno zejména lepší připraveností země na celou očkovací akci. Lebduška vysvětluje, v čem Polsko postupuje jinak než ČR.

Shrnutí:

  • Země do očkování vstoupila velmi dobře připravena. Například seznam očkovacích míst byl v Polsku znám a zveřejněn již na konci prosince a zahrnoval i praktické lékaře. 
  • Polsko má nasmlouváno téměř 100 milionů vakcín od pěti výrobců prostřednictvím společných nákupů EU.
  • Polsko má nyní v centrálních skladech nerozdistribuovaných necelých 350 tisíc dávek vakcín, což je zhruba 9 % vakcín dodaných do země. 
  • O nasazení Sputniku V se neuvažuje, podle posledního průzkumu by ruskou nebo čínskou vakcínu přijalo jen 17 % respondentů; obecně naočkovat se chce téměř 75 % Poláků.
  • Země deklaruje, že je v případě dostatečného množství vakcín schopna očkovat v tempu okolo 3,5–4 milionů osob měsíčně. V minulých týdnech Polsko dokázalo stabilně očkovat přes 100 tisíc osob denně, rekord je přes 173 tisíc denně.
  • AstraZeneca se v Polsku používá pro očkování učitelů a v březnu se využije pro naočkování zbývajícího zdravotnického personálu.
  • Polsko chce mít naočkované všechny osoby, které o to mají zájem, do konce roku 2021.
  • Země má velmi hustou síť očkovacích míst, kterých je přes 6 tisíc. Na očkování pomáhají převážet občany i hasiči.
  • Komunikace vlády ohledně očkování je přehledná a dobře zvládnutá, velký prostor se věnuje vyvracení dezinformací.
  • Polská vláda nikdy nezavedla nouzový stav, nyní začíná být poměrně velký problém se soudními rozhodnutími. 
Číst dál

Další tři vakcíny jsou na obzoru, reakce na mutace bude rychlejší, říká hlavní lékařský poradce EMA

Čeští a slovenští novináři měli 25. února 2021 možnost vyzpovídat hlavního lékařského poradce Evropské lékové agentury (EMA), doktora Hanse-Georga Eichlera. EMA je právě tou institucí, která hodnotí vakcíny a doporučuje je pro použití v evropském prostoru. Své zástupce zde má i český SÚKL (viz. například otázky a odpovědi zde). Co doktor Eichler, který má specifický osobní vztah k České republice, novinářům řekl?

Výběr z textu:

  • Vakcína Johnson & Johnson by mohla být schválená do tří týdnů.
  • Ve druhém kvartálu se očekává schválení vakcín CureVac a Novavax.
  • Agentura dala vědecké poradenství šestadvaceti firmám, s padesáti až šedesáti je v dalším kontaktu.
  • Sputnik V a Sinovac agenturu stále nepožádali o schválení svých vakcín pro evropský trh, agentura je k tomu nemůže nijak nutit – je to rozhodnutí zcela v rukou výrobce.
  • Výrobci ruské vakcíny Sputnik V byli zatím s EMA v kontaktu pouze při předběžných konzultacích o tom, co všechno je ke schválení potřeba. Zástupci EMA je mimo jiné upozornili, že standardní procedurou při schvalování je i návštěva výrobních závodů firem, aby byla zajištěna dostatečná kvalita produkce.
  • Schvalování vakcín druhé generace reagujících na mutace a jejich uvádění na trh bude mnohem rychlejší.
  • Do konce léta by v EU mělo být dostatek vakcín, aby se mohli naočkovat všichni, kteří budou chtít.
  • S koronavirem se možná budeme muset naučit žít delší dobu.
  • Doktor Eichler sám doufá, že se podaří zajistit dostatek vakcín a očkovat tak, aby se mohl na začátku léta vypravit na obřad dcery, která se vdává ve Zlíně 🙂
Číst dál

Komentář: Vakcína Sputnik?! Zatím předčasné úvahy

Český stát uvažuje, že nedůvěřivým Čechům doveze Sputnik V, který si nouzově schválí „na vlastní triko“ pro použití na svém území. Lepší komunikační očkovací antikampaň by člověk pohledal. Reálné vyhlídky na faktické použití ruské vakcíny na českém území se zatím spíše posouvají – a je otázka, zdali o ni později bude ještě někdo stát. Včetně politiků.

Číst dál

Expert: V Srbsku očkují hlavně čínskou vakcínou, šlo spíše o politické rozhodnutí

Český premiér Andrej Babiš se po Maďarsku vydal do Srbska, aby zde zjistil, jakým způsobem probíhá zdejší očkovací akce proti nemoci covid-19. Srbsko patří mezi země, které očkují velmi rychle – používají k tomu především čínské vakcíny. Situaci s očkováním v zemi pro projekt České zájmy v EU shrnul odborník na západní Balkán, analytik Institutu EUROPEUM, Žiga Faktor.

Výňatky z textu:

  • V Srbsku se očkuje především čínskou vakcínou Sinopharm, dodávky Sputnik V mají významné zpoždění, menší výpadek nastal i u vakcín od Pfizer/BioNTech.
  • U Sinopharm zatím nebyla zveřejněna třetí fáze klinického testování, Srbsko je zatím jedinou evropskou zemí, která ji pro očkování obyvatelstva schválila.
  • Srbové si mohou v rámci registrace k očkování sami vybrat, jakou vakcínu upřednostňují, a dle její dostupnosti na ně poté dojde řada.
  • Lidé často volají svým praktickým lékařům s radou, jakou vakcínu mají zvolit. Lékaři ovšem nejsou schopni toto plnohodnotně posoudit i kvůli nedostatečným informacím.
  • Ruská vakcína byla schválena den po dodání, čínská dokonce v den dodání. Vakcíny schvalovala vládní Agentura pro léčivé přípravky a zdravotnické prostředky (ALIMS) na návrh Ministerstva zdravotnictví.
  • Jediným materiálem, který daný orgán zveřejnil, je rozhodnutí o certifikaci těchto léčiv, který se opírá o neveřejná data poskytnuta výrobcem.
  • Za nežádoucí účinky nese zodpovědnost stát.
  • Srbská vláda zároveň v reakci na nižší dodávky vakcíny Sputnik V začala vyjednávat s ruskou vládou o výrobě vakcíny na srbském území.
Číst dál