Zima přichází a Evropská komise počítá s tím, že může být mrazivá. Nevěří totiž, že by Rusko po čtvrtečním ukončení plánované údržby plynovodu Nord Stream 1 plně obnovilo dodávky této klíčové suroviny do Evropy. Kontinent se proto musí už teď připravit, co dělat, když bude plynu v zimních měsících málo.
Autoři: Helena Truchlá (České zájmy v EU, STEM) a Michal Hrubý (Europeum)
Číst dálAutoři: Michal Hrubý (Europeum), Dalibor Stehno (Asociace pro mezinárodní otázky), Helena Truchlá (České zájmy v EU)
Rozhodovat o tom, jaká auta budou jezdit po evropských silnicích, by se mělo doma v Evropě, ne v Číně. Z této asijské mocnosti se ale masivně do Evropy vyváží elektroauta, která hrozí převálcovat domácí konkurenci – podobně, jako se to v minulosti stalo se solárními panely. Nezbytné je proto férově nastavit podmínky obchodování s Čínou. Pokud ale sama Evropa současně nepůjde naproti technologickému pokroku, v globální konkurenci jí ujede vlak. Evropská unie proto sází na elektromobilitu – a těžit z toho může i Česko.
Číst dálRuský vpád na Ukrajinu proměnil nejen naše dosavadní chápání bezpečnosti v Evropě, ale také naše uvažování o Evropské unii a jejím místě ve světě. Přesvědčení, že Evropané musí v této bezprecedentní krizi hrát důležitou roli a přispět k nalezení cesty z ní, představuje příležitost pro přenastavení některých vnitřních procesů, včetně politiky rozšiřování Evropské unie o nové členské státy. Tento proces v uplynulé dekádě stagnoval. Pokud se najde dostatečně silná politická vůle, může ruská válka proti Ukrajině pomoci najít konkrétní perspektivu budoucnosti této země uvnitř evropského společenství.
Autoři: Pavlína Janebová, Romain Le Quiniou, Sofia Strive, Fredrik Löjdquist, Pavel Havlíček
Celý text analýzy najdete zde.
Případné přijetí Ukrajiny do sedmadvacítky by mělo velké následky včetně přesunu politického těžiště blíže východu EU. Bude to dlouhý a v mnoha oblastech komplikovaný proces, píše v komentáři pro Seznam Zprávy analytička think tanku Europeum Jana Juzová.
Celý text si přečtěte zde.
Autoři: Helena Truchlá (České zájmy v EU) a Michal Hrubý (Europeum)
Číst dálVe speciální anketě při příležitosti jednoho měsíce před začátkem českého předsednictví v Radě EU 2022 odpovídal Petr Pithart, Radek Špicar, Radim Tolasz a další odborní konzultanti z oblasti energetiky, bezpečnosti, průmyslu a také politologové. Přečtěte si plné znění jejich odpovědí.
Číst dálVláda premiéra Petra Fialy si své předsednické priority zvolila víceméně správně, shodují se experti. Musí se soustředit na dopady války a zabere jí to většinu času i pozornosti. Pro Česko je to šance posílit svá spojenectví a předvést se jako schopný vyjednavač a krizový manažer. V otázkách klimatu, v ambicích na obnovu Ukrajiny nebo ve sporu s Maďarskem kvůli korupci mají ale české plány rezervy a Praha může narazit. Vyplývá to z ankety, ve kterém odpovídalo 15 renomovaných odborníků včetně Petra Pitharta, Radka Špicara, nebo Radima Tolasze.
Číst dálVíc než dvě třetiny (69 %) Čechů chtějí lepší ochranu životního prostředí a větší důraz na udržitelnost, i kdyby to mělo zpomalit hospodářský růst země. Z konkrétních opatření preferují ta, která spoří peníze a přispívají k soběstačnosti Česka: šetření vodou a energiemi v domácnostech a státní podporu pro udržitelnější zemědělství i obnovitelné zdroje energie. Na ty sází ve svých plánech také Evropská unie, větší část české veřejnosti ji ale za lídra v ochraně klimatu nepovažuje. Vychází to z nově publikovaných dat výzkumného ústavu STEM.
Číst dálRuská agrese na Ukrajině zničila v očích Evropy řadu let budovanou pozici Ruska jako dodavatele levné ropy a zemního plynu. Teď ale chce EU do roku 2027 zrušit závislost na ruských dodávkách fosilních paliv. Vydá na to v příštích pěti letech až 210 miliard eur. Evropa počítá také s tím, že členské státy budou společně nakupovat plyn. „Podobně jako v případě vakcín proti koronaviru může Česko těžit z velikosti jednotného evropského trhu, místo toho, aby si s dalšími a často většími státy EU konkurovalo a tlačilo cenu nahoru,“ uvedla pro Hospodářské noviny Helena Truchlá, analytička projektu České zájmy v EU.
Celou analýzu najdete zde.
Skončila největší „lidová“ debata o budoucnosti Evropy. A začínají dohady, jak naložit s výsledky. Nejen francouzský prezident Emmanuel Macron by rád otevřel a přepsal smlouvy EU. Češi jsou pro, ale ne tak úplně, píše v komentáři pro Seznam Zprávy šéf projektu České zájmy v EU Nikola Hořejš.
Komentář najdete v celém znění zde.