Chce-li EU obstát tváří v tvář ruské agresi, měla by zůstat taková, jaká dnes je

V prvních okamžicích války na Ukrajině se řada expertů a politiků nedívala s příliš velkými očekáváními na to, jak se zachová Evropská unie. Většinou se předpokládalo, že reakce EU bude tradičně – zejména vlivem špatné reputace její společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) – nemastně neslaná. Že skončí někde u vyjádření velkého znepokojení a slabých sankcí. To se ale rychle změnilo.

Celý text je dostupný zde.

Číst dál

Analýza: Ruská agrese proti Ukrajině se vyvíjí od špatného k horšímu

Uplynulé dny přinesly prozatím nejvyhrocenější eskalaci konfliktu ze strany Ruské federace proti Ukrajině a západnímu společenství. Moskva, která odmítá stáhnout vojáky z ukrajinských hranic a která uznala separatistické republiky na východě Ukrajiny, bude čelit sankcím západních zemí. Kreml má ale několik cest, kterými se může vydat.

Celý text je dostupzde.

Číst dál

Experti k taxonomii

Evropská komise vydá finální podobu tzv. taxonomie, která určí, zda jsou jádro a zemní plyn považované v EU pro investiční účely za „čisté zdroje energie“. Nejde o nařízení, co lze a nelze stavět, jak si mylně vykládají někteří komentátoři, ale o jakýsi “návod” pro investory, jaké zdroje energie jsou “dostatečně zelené” a kam tedy bude výhodné investovat. Pro Českou republiku je přitom zásadní, že se podařilo zahrnout jadernou energii, i když například Německo nebo Rakousko byly proti.

Investor Jiří Hlavenka a bývalý ředitel ČEZ Jaroslav Míl okomentovali návrh pro projekt České zájmy v EU. Přidání jádra a plynu považují za úspěch, ale Jaroslav Míl upozorňuje na příliš přísné podmínky a pasivitu ČR v řešení cen energie.

Číst dál

Otázky a odpovědi: Taxonomie EU a ČR

Co je to taxonomie a proč se zavádí? 


K ochraně klimatu a k omezování současných emisí bude potřeba mnoho investic do průmyslu, energetiky a vlastně do všech oblastí lidské činnosti. I když část těchto peněz do přeměny současné energetiky půjde z rozpočtu Evropské unie, většinu budou muset investovat soukromé společnosti. Investoři si přitom začínají čím dál víc vybírat, jestli jejich peníze jdou do udržitelných projektů. A když jim takové produkty banky nabízejí, chtějí mít jistotu, že se řídí důkazy a vědeckými poznatky a dlouhodobou strategií EU. Právě to vyvolalo poptávku po jasné klasifikaci energetických zdrojů. Evropská komise pro ně proto napsala “návod”, jaké zdroje jsou “dostatečně zelené” a kam tedy bude výhodné investovat. 

Číst dál

Komentář: EU konečně zasáhne proti mizení lesů i pralesů. O vánoční stromek se nebojte

Stromy potřebujeme pro život i jindy než na Štědrý večer jako symbol Vánoc. Zelená dohoda pro Evropu umožňuje konečně razantní kroky proti odlesňování. Na české lesy půjdou evropské miliardy a kácení deštných pralesů by se nemělo vyplácet. Jak to dopadne, o tom rozhodne i české předsednictví v EU, říká v komentáři pro G.cz Iva Fialová z projektu České zájmy v EU.

Číst dál

Analýza: Předsednictví EU? Rozhodne schopnost vyjednávat a domluvit se

Za šest měsíců se Česká republika ujme předsednictví v Radě EU. Máme tak šanci na reparát roku 2009, kdy naše vedení EU bylo poznamenáno pádem Topolánkovy vlády a rozpaky nad provokativní prezentací naší země. Před novou vládou stojí spousta úkolů. Rozhodne schopnost vyjednávání a jazyková výbava, píše ve své analýze výzkumný pracovník Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Vít Havelka.

Celý text je dostupný zde.

Číst dál

Analýza: Putin využívá situace, chce před rok 1989. Západ musí být jednotný

Vztahy mezi Západem a Ruskem se v minulých týdnech znovu nebývale vyostřily. Rozhodujícím dílem k tomu přispěly ruské manévry u ukrajinských hranic, kam bylo podle odhadů shromážděno až 100 tisíc vojáků a nespočet vojenské techniky. Na začátku ledna čeká Západ série jednání s ruskými představiteli, která by měla napětí snížit a zahájit dialog o budoucím nastavení vztahů mezi Západem a Ruskem. Avšak jejich výsledek a reálný dopad na bezpečnost v regionu východní Evropy je více než nejistý.

Celý text je dostupný zde.

Číst dál

Komentář: Rok 2021 přinesl Evropě více otázek než odpovědí

Do prvních dnů roku 2021 vstupovala Evropa s nadějí. S nadějí, že pandemii covidu-19 překoná právě zahájeným očkováním a pracně nalezenou spoluprací na rozdělování dávek vakcín. Na konci roku je sice naočkováno více než 70 procent její populace, nová varianta omikron ale hrozí znovu zastavit obnovený „normální“ život, stejně jako již přiměla některé unijní státy opustit dohodnutý společný přístup a přijímat vlastní opatření. Covid-19 tak zůstal nejen nejviditelnějším tématem evropských politik, ale navíc v nich prohloubil i dříve probíhající trendy – politickou polarizaci, posilování totalitárních tendencí či nutnost čelit snahám o rozbití současného mezinárodního řádu.

Celý článek je dostupný zde.

Číst dál