Analýza: Europoslanci podpořili zákaz prodeje nových „benziňáků“ a dieselů. Co by předpokládaný nástup elektroaut znamenal pro Česko?

  • Odhlasované opatření mluví o zákazu prodeje nových aut se spalovacími motory. Trhu s ojetinami se nedotkne. Stejně tak nikomu nezakazuje jezdit vozem dle vlastních preferencí.
  • Hlasování určilo jen postoj Evropského parlamentu, jedné ze tří hlavních institucí Evropské unie. Návrh budou dál řešit zástupci členských zemí (včetně české vlády) a mají možnost ho měnit.
  • Elektroauta, která by měla postupně staré vozy nahrazovat, budou přibývat v různých zemích různým tempem, podobně jako infrastruktura. S tím se počítá.
  • Česku nyní schází autonabíječky, začnou ale rychle přibývat – EU už na to poskytla peníze.
  • Elektromobily jsou méně závislé na dovozu fosilních paliv (které Česko bere stále hlavně z Ruska) a v celém životním cyklu (od těžby surovin až po sešrotování) mají výrazně nižší emise skleníkových plynů. Emise přispívají ke klimatické krizi, která do našich zeměpisných končin přináší sucha a ničivé záplavy.

Autoři: Helena Truchlá (České zájmy v EU) a Michal Hrubý (Europeum)

Poslanci Evropského parlamentu odhlasovali postupné zpřísnění emisí CO2 pro osobní auta a dodávky. Ty zodpovídají za 75 procent všech emisí oxidu uhličitého v silniční dopravě. Emise přispívají klimatické krizi a škodí lidskému zdraví, dodávky fosilních paliv, na kterých auta se spalovacími motory jezdí, jsou pak zásadním tématem k diskuzi i v kontextu války na Ukrajině.

Výsledkem středečního hlasování v europarlamentu bylo podpoření postupného snižování emisí osobních aut nejdříve o 55 procent. Po roce 2035 by pak byl jeho žádoucím důsledkem zákaz prodeje nových aut se spalovacími motory. Předpokladem je, že by je nahradily vozy na elektrický pohon. Návrh bude ale ještě předmětem debaty zástupců členských států včetně Česka. Zdaleka tedy nemá finální podobu. Například ministři životního prostředí ho budou řešit už během svého nejbližšího setkání 28. června. V druhé polovině roku se návrhem bude zabývat české předsednictví v Radě EU. Na zástupce vlády Petra Fialy připadne úkol hledat kompromis mezi rozdílnými postoji členských zemí: některé zpřísnění vítají, jiné (včetně Česka) mají obavy ohledně cen elektromobilů, které by klasická auta měly postupně nahrazovat, a zdůrazňují nutnost vybudovat nejdříve potřebnou infrastrukturu (hlavně autonabíječky). 

Jak by nahrazení aut s výfukem těmi elektrickými, pokud projde, dopadlo na Česko a jeho automotive průmysl? “Bruselská organizace CLEPA vypracovala dopadovou studii na zaměstnanost v dodavatelském řetězci zvlášť pro ČR, a za určitých předpokladů budeme jedni z mála států, kteří ve výhledu do roku 2040 v dodavatelském řetězci automotive zaměstnanost udrží nebo velmi lehce navýší. Důležité je pamatovat, že na přidanou hodnotu a zaměstnanost bude mít především vliv 1) schopnost rozvíjet bateriový průmysl 2) mít dostatečně vzdělané zaměstnance pro přechod na digitalizaci a 3) především vhodné státní zázemí a podporu pro přilákání přímých zahraničních investic,” vysvětluje Michal Hrubý, analytik think tanku Europeum.

Rok 2035 navíc nepřinese žádnou „šokovou změnu“. Flotila aut, která je v oběhu dnes, se bude obměňovat postupně a přirozeně – do roku 2035 i po něm. A spalovací motory tu budou rozhodně déle. Jasná celoevropská pravidla ale určí směr a dodají jistotu podnikatelskému sektoru, což přeneseně znamená i očekávání v budoucnu nižších tržních cen elektromobilů či aut s vodíkovým pohonem. V červenci poskytne další vodítko představení emisní normy EURO 7, která by byla platná od roku 2025. Ta má přechod k čisté mobilitě rovněž podpořit.

Strategie pro Česko je podle Hrubého poměrně jasná: “Nyní je potřeba podpořit především podnikatele a veřejný sektor, a skrze tento rozvoj následně očekávat i rozšíření elektromobilů na trh ojetých vozidel. Ministerstvo financí neplánuje přímo financovat nákup elektromobilu pro běžné spotřebitele. Nyní ale čelíme otázce snižování závislosti na dovozu fosilní paliv z Ruska a ukazuje se, že i elektromobilita na tomto může mít v dalších letech významný podíl. Efektivita elektromotoru je mnohem vyšší, nabízí více flexibility a samozřejmě v celém životním cyklu (od těžby surovin až po sešrotování) má výrazně nižší emise skleníkových plynů,” dodává Hrubý.

Pokud se podíváme na aktuální zájem o elektromobily a především jejich vlastnosti – možná v roce 2035 budeme všichni plně spokojení s elektromobily a vodíkovými auty, a vozy se spalovacími motory posledních generací budou obdivované a sběratelské kusy.

Michal Hrubý, Europeum

A co Češi a elektroauta? “Může to být překvapivé, ale sociologická data neukazují, že by česká veřejnost v tuto chvíli měla jasně vyhraněný – negativní nebo pozitivní – postoj k elektroautům,” míní Helena Truchlá, hlavní analytička projektu České zájmy v EU při výzkumném ústavu STEM. “Je to hlavně proto, že elektromobilita dnes Čechům zní jako hudba budoucnosti: pokročilá a vlastně žádoucí technologie, která se ale musí ještě hodně otestovat. Jejich masové uplatnění je proto v očích Čechů v tuhle chvíli zhruba stejně daleko, jako že české železnice začne brázdit rychlovlak Shinkansen,” míní Truchlá. 

Z toho pak plyne i nedůvěra Čechů k ambicím dostat na silnice brzy velký počet elektroaut, a snížit tak závislost na dovážených fosilních palivech i dopady na klima. “Na druhou stranu průzkum z roku 2020 nám ukázal, že zavedení dotace na jejich pořízení podporuje asi 41 procent lidí – což je zhruba stejně, jako postavení nové jaderné elektrárny,” dodává Truchlá. 

Z dat se dá také usuzovat, že v Česku o elektromobilitě schází důkladná veřejná debata. “Z povědomí se pak vytrácí třeba fakt, že s rychlým rozšířením aut na elektrický pohon nekalkuluje v nějakých svých abstraktních návrzích jen Evropská komise. Plánují je i jiné země, a to i dřív, než v roce 2035. A ve velmi konkrétních byznysplánech s nimi počítají i samy – na zisk orientované automobilky. Včetně těch, co působí v Česku. Nic z toho ale neznamená, že by lidem kdokoliv zakazoval jezdit autem podle jejich osobních preferencí,” dodává Truchlá za České zájmy v EU. 

Reálný pohled je takový, že elektromobilita i její infrastruktura jsou rozšiřovány rychlejším tempem v bohatších státech Evropské unie. Současně se ale postupně rozšiřuje i trh s dostupnějšími ojetými vozy. Lidé budou mít nadále možnost používat starší vozidla se spalovacími motory i si taková auta na trhu s ojetinami dál kupovat.