Komentář: Po obrovské migrační vlně z Ukrajiny se už budeme na uprchlíky dívat navždy jinak

Přítomnost statisíců válečných běženců, kteří denně přicházejí do unie, překreslí naše dosavadní debaty o přistěhovalectví. Zatím ale není jasné jak. Ukrajinci mají totiž oproti uprchlíkům a migrantům z Asie a Afriky výhodu v tom, že mohou v EU dočasně pobývat bez vízového povolení. Od začátku ruské invaze uteklo z Ukrajiny přes dva a půl milionu lidí do Polska, Maďarska, Moldavska (které není členem Evropské unie), Rumunska a na Slovensko, někteří zůstávají v dané hraniční zemi, další pokračují dál na západ a na jih v EU. Ani v krizových letech 2015–16 nebyl proud běženců tak silný jako v posledních dnech.

Celý text je dostupný zde.

Číst dál

Expert: Ze Sýrie přicházeli mladí muži, z Ukrajiny ženy a děti, proto jsme solidární

„Změnilo se toho hodně. Uprchlická vlna z Ukrajiny je zcela jiná od té, kterou jsme zažívali v roce 2015 a 2016,“ řekl v úterním Rozstřelu Vít Novotný, expert na migraci a analytik v Martensově centru v Bruselu. Z válkou zasažené Ukrajiny prchají na Západ převážně ženy s dětmi. Do České republiky zatím dorazilo odhadem kolem 200 tisíc lidí a 90 tisíc z nich se již stihlo zaregistrovat na cizinecké policii nebo v asistenčních centrech.

Celý text je dostupný zde.

Číst dál

Chce-li EU obstát tváří v tvář ruské agresi, měla by zůstat taková, jaká dnes je

V prvních okamžicích války na Ukrajině se řada expertů a politiků nedívala s příliš velkými očekáváními na to, jak se zachová Evropská unie. Většinou se předpokládalo, že reakce EU bude tradičně – zejména vlivem špatné reputace její společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) – nemastně neslaná. Že skončí někde u vyjádření velkého znepokojení a slabých sankcí. To se ale rychle změnilo.

Celý text je dostupný zde.

Číst dál

Analýza: Ruská agrese proti Ukrajině se vyvíjí od špatného k horšímu

Uplynulé dny přinesly prozatím nejvyhrocenější eskalaci konfliktu ze strany Ruské federace proti Ukrajině a západnímu společenství. Moskva, která odmítá stáhnout vojáky z ukrajinských hranic a která uznala separatistické republiky na východě Ukrajiny, bude čelit sankcím západních zemí. Kreml má ale několik cest, kterými se může vydat.

Celý text je dostupzde.

Číst dál

Experti k taxonomii

Evropská komise vydá finální podobu tzv. taxonomie, která určí, zda jsou jádro a zemní plyn považované v EU pro investiční účely za „čisté zdroje energie“. Nejde o nařízení, co lze a nelze stavět, jak si mylně vykládají někteří komentátoři, ale o jakýsi “návod” pro investory, jaké zdroje energie jsou “dostatečně zelené” a kam tedy bude výhodné investovat. Pro Českou republiku je přitom zásadní, že se podařilo zahrnout jadernou energii, i když například Německo nebo Rakousko byly proti.

Investor Jiří Hlavenka a bývalý ředitel ČEZ Jaroslav Míl okomentovali návrh pro projekt České zájmy v EU. Přidání jádra a plynu považují za úspěch, ale Jaroslav Míl upozorňuje na příliš přísné podmínky a pasivitu ČR v řešení cen energie.

Číst dál

Otázky a odpovědi: Taxonomie EU a ČR

Co je to taxonomie a proč se zavádí? 


K ochraně klimatu a k omezování současných emisí bude potřeba mnoho investic do průmyslu, energetiky a vlastně do všech oblastí lidské činnosti. I když část těchto peněz do přeměny současné energetiky půjde z rozpočtu Evropské unie, většinu budou muset investovat soukromé společnosti. Investoři si přitom začínají čím dál víc vybírat, jestli jejich peníze jdou do udržitelných projektů. A když jim takové produkty banky nabízejí, chtějí mít jistotu, že se řídí důkazy a vědeckými poznatky a dlouhodobou strategií EU. Právě to vyvolalo poptávku po jasné klasifikaci energetických zdrojů. Evropská komise pro ně proto napsala “návod”, jaké zdroje jsou “dostatečně zelené” a kam tedy bude výhodné investovat. 

Číst dál