Lukašenko prohrál. EU a Polsko vyhrály. Ačkoli role Evropské unie ve vyhrocené situaci na polsko-běloruských hranicích nebyla na první pohled příliš viditelná, bylo to její zapojení, které jednoznačně pomohlo zamezit prohlubování krize, shodují se experti v analýze Ivy Fialové a Radka Motzkeho z projektu České zájmy v EU.
Celý text je dostupný zde.
Číst dálZatímco Evropský parlament schválil základní rámec pro budoucí Společnou zemědělskou politiku EU (SZP), který je nastaven zejména ve prospěch malých a středních farem, Česko, zdá se, nehodlá ustoupit ze současného modelu zemědělství, založeného na podpoře spíše větších zemědělských podniků. Evropský trend podporovat malé a střední farmy se navzdory deklaracím politiků nedaří v Česku prosadit.
Celý text je dostupný zde.
Číst dálČesko by mělo využít své blížící se předsednictví v Evropské unii a začít prosazovat nové technologie šlechtění hospodářských plodin. Historicky patříme k zemím, které v tom byly vždy velmi aktivní, a navíc jde o téma, které je dnes v Evropě velmi aktuální. Dobře totiž koresponduje se současnou snahou o zvýšení konkurenceschopnosti evropského zemědělství a naopak o snížení chemického zatížení životního prostředí a také s potřebou nabídnout spotřebitelům nutričně hodnotnější potraviny.
Celý text je dostupný zde.
Číst dálDobrá zpráva pro Česko. Předsedkyně Evropské komise prohlásila, že Evropa potřebuje jaderné zdroje. Jádro a plyn budou zařazeny mezi udržitelné technologie, píše bývalý vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl.
Celý text je dostupný zde.
Číst dálEnergie zdražují hlavně kvůli plynu, jehož cena od počátku roku prudce vzrostla. Emisní povolenky mají na zdražování jen minimální vliv. Tolik skloňovaný Green Deal s tím nesouvisí skoro vůbec, zamýšlí se v komentáři pro eXtra.cz odborník na moderní energetiku Jan Fousek. Výhled cen v následujícím roce podle něj již vypadá optimističtěji. Investice do obnovitelných zdrojů energie s akumulací či úspor energie mohou náklady domácností i firem potom ještě snížit. A vláda bude mít po ruce i další nástroje – jen se nesmí bát je použít.
Číst dálNepromyšlená energetická politika přispěla k vysokým cenám energie. Nesvádějme vše na Brusel a EU, od počátku jde o selhání národních vlád, píše bývalý šéf ČEZ a bývalý vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl.
Celý text je dostupný zde.
Číst dálProč kauzy a průšvihy nehýbou volbami? Podle nového průzkumu jedna část společnosti nachází pravdu mimo běžná média a druhá část zase není připravena na lži a antikampaně.
Fámy a dezinformace jsou před volbami často nabízeny jako vysvětlení, ale příliš tvrdých dat v této debatě nezaznívá. Nedávný průzkum Prague Security Studies Institute (PSSI) ukázal, proti komu se vedou kampaně na webech, které se s nějakým ověřováním faktů a odlišováním zpráv od komentářů nezdržují. Nyní tento pohled doplňují nová sociologická data ústavu STEM. Můžeme v nich číst, že česká veřejnost problém vnímá úplně jinak než odborníci na média.
Číst dálPředsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přednesla před europoslanci svůj druhý projev o stavu Unie. Reflektovala v něm poslední rok ve znamení pandemie covid-19 a kroky, které chystá Evropská komise pro nadcházející rok. Ten bude ve znamení snahy o posunutí evropské autonomie a ochrany společných evropských hodnot.
Celý text je dostupný zde.
Číst dálDo léta tohoto roku byla hranice Evropské unie s Běloruskem poměrně klidná. Tak klidná, že ani vstup do schengenského systému v roce 2007 nepřiměl Polsko, Litvu a Lotyšsko k tomu, aby na běloruské hranici postavily ploty. Hranice většinou probíhá lesem a byla vyznačena pouze hraničními kameny.
Relativní hraniční poklid skončil brzy poté, co běloruský režim začal násilně potlačovat občanské protesty proti zfalšovaným volbám v srpnu 2020. Od začátku roku 2021 začala pak Lukašenkova diktatura provádět promyšlenou a koordinovanou migrační agresi proti Unii. Běloruské konzuláty na středním Východě a v Turecku vydávají turistická víza lidem, kteří již zvažovali emigraci do Unie a režim aktivně podporuje jejich přivážení k hranicím s Polskem.
Číst dálČesko se plánuje během svého předsednictví v druhé polovině roku 2022 prezentovat jako zelená země. Mají k tomu sloužit mimo jiné elektromobily značky Škoda Auto. Automobilka zapůjčí 55 automobilů vyšší střední třídy, ENYAQ iV, která budou vozit nejvyšší politické představitele. Uvedený krok je poněkud v kontrastu s dosud chladným přístupem české politické reprezentace k Zelené dohodě a v červenci navrženému balíčku legislativních změn v EU, Fit for 55. Svoji nedůvěru dali naposledy najevo senátoři, když k jeho částem – včetně těch, týkajících se automobilů – odhlasovali tzv. žlutou kartu.
Číst dál