Evropská solidarita s plynem: jak je na tom Česko?

Otázka snižování spotřeby zemního plynu je pro Česko naprosto klíčová. Přinášíme klíčová data přehledně: jaké jsou naše momentální zásoby, kolik musíme vzhledem k průměrné spotřebě letos v zimě ušetřit, kolik potřebuje průmysl a jak jsou na tom domácnosti. Analýza Michala Hrubého, analytika think tanku Europeum, vznikla ve spolupráci s projektem České zájmy v EU. Plné znění je k dispozici zde.


Analýza: Putin plynem testuje evropskou solidaritu. Česko má v čele EU těžký úkol v testu obstát

Zima přichází a Evropská komise počítá s tím, že může být mrazivá. Nevěří totiž, že by Rusko po čtvrtečním ukončení plánované údržby plynovodu Nord Stream 1 plně obnovilo dodávky této klíčové suroviny do Evropy. Kontinent se proto musí už teď připravit, co dělat, když bude plynu v zimních měsících málo.

Autoři: Helena Truchlá (České zájmy v EU, STEM) a Michal Hrubý (Europeum)

Číst dál

Analýza: členské země EU rozhodnutím o autoemisích dávají jasný signál průmyslu. Česko na tom může vydělat

Autoři: Michal Hrubý (Europeum), Dalibor Stehno (Asociace pro mezinárodní otázky), Helena Truchlá (České zájmy v EU)


Rozhodovat o tom, jaká auta budou jezdit po evropských silnicích, by se mělo doma v Evropě, ne v Číně. Z této asijské mocnosti se ale masivně do Evropy vyváží elektroauta, která hrozí převálcovat domácí konkurenci – podobně, jako se to v minulosti stalo se solárními panely. Nezbytné je proto férově nastavit podmínky obchodování s Čínou. Pokud ale sama Evropa současně nepůjde naproti technologickému pokroku, v globální konkurenci jí ujede vlak. Evropská unie proto sází na elektromobilitu – a těžit z toho může i Česko.

Číst dál

Evropští analytici: Členství Ukrajiny v EU bude běh na dlouhou trať, vystartovat ale musíme právě teď

Ruský vpád na Ukrajinu proměnil nejen naše dosavadní chápání bezpečnosti v Evropě, ale také naše uvažování o Evropské unii a jejím místě ve světě. Přesvědčení, že Evropané musí v této bezprecedentní krizi hrát důležitou roli a přispět k nalezení cesty z ní, představuje příležitost pro přenastavení některých vnitřních procesů, včetně politiky rozšiřování Evropské unie o nové členské státy. Tento proces v uplynulé dekádě stagnoval. Pokud se najde dostatečně silná politická vůle, může ruská válka proti Ukrajině pomoci najít konkrétní perspektivu budoucnosti této země uvnitř evropského společenství.

Autoři: Pavlína Janebová, Romain Le Quiniou, Sofia Strive, Fredrik Löjdquist, Pavel Havlíček

Celý text analýzy najdete zde.


Analýza: Europoslanci podpořili zákaz prodeje nových „benziňáků“ a dieselů. Co by předpokládaný nástup elektroaut znamenal pro Česko?

  • Odhlasované opatření mluví o zákazu prodeje nových aut se spalovacími motory. Trhu s ojetinami se nedotkne. Stejně tak nikomu nezakazuje jezdit vozem dle vlastních preferencí.
  • Hlasování určilo jen postoj Evropského parlamentu, jedné ze tří hlavních institucí Evropské unie. Návrh budou dál řešit zástupci členských zemí (včetně české vlády) a mají možnost ho měnit.
  • Elektroauta, která by měla postupně staré vozy nahrazovat, budou přibývat v různých zemích různým tempem, podobně jako infrastruktura. S tím se počítá.
  • Česku nyní schází autonabíječky, začnou ale rychle přibývat – EU už na to poskytla peníze.
  • Elektromobily jsou méně závislé na dovozu fosilních paliv (které Česko bere stále hlavně z Ruska) a v celém životním cyklu (od těžby surovin až po sešrotování) mají výrazně nižší emise skleníkových plynů. Emise přispívají ke klimatické krizi, která do našich zeměpisných končin přináší sucha a ničivé záplavy.

Autoři: Helena Truchlá (České zájmy v EU) a Michal Hrubý (Europeum)

Číst dál

Analýza: Ukrajina je správně středobodem zájmu českého předsednictví. Ochrana klimatu a právní stát by ale neměly zůstat stranou

Vláda premiéra Petra Fialy si své předsednické priority zvolila víceméně správně, shodují se experti. Musí se soustředit na dopady války a zabere jí to většinu času i pozornosti. Pro Česko je to šance posílit svá spojenectví a předvést se jako schopný vyjednavač a krizový manažer. V otázkách klimatu, v ambicích na obnovu Ukrajiny nebo ve sporu s Maďarskem kvůli korupci mají ale české plány rezervy a Praha může narazit. Vyplývá to z ankety, ve kterém odpovídalo 15 renomovaných odborníků včetně Petra Pitharta, Radka Špicara, nebo Radima Tolasze. 

Číst dál

Průzkum: za války na Ukrajině chtějí Češi zelenou energii, úspory a soběstačnost

Víc než dvě třetiny (69 %) Čechů chtějí lepší ochranu životního prostředí a větší důraz na udržitelnost, i kdyby to mělo zpomalit hospodářský růst země. Z konkrétních opatření preferují ta, která spoří peníze a přispívají k soběstačnosti Česka: šetření vodou a energiemi v domácnostech a státní podporu pro udržitelnější zemědělství i obnovitelné zdroje energie. Na ty sází ve svých plánech také Evropská unie, větší část české veřejnosti ji ale za lídra v ochraně klimatu nepovažuje. Vychází to z nově publikovaných dat výzkumného ústavu STEM.

Číst dál

EU kvůli ruské agresi zezelená rychleji. Podívejte se, které návrhy Evropské komise Česko ovlivní nejvíce

Ruská agrese na Ukrajině zničila v očích Evropy řadu let budovanou pozici Ruska jako dodavatele levné ropy a zemního plynu. Teď ale chce EU do roku 2027 zrušit závislost na ruských dodávkách fosilních paliv. Vydá na to v příštích pěti letech až 210 miliard eur. Evropa počítá také s tím, že členské státy budou společně nakupovat plyn. „Podobně jako v případě vakcín proti koronaviru může Česko těžit z velikosti jednotného evropského trhu, místo toho, aby si s dalšími a často většími státy EU konkurovalo a tlačilo cenu nahoru,“ uvedla pro Hospodářské noviny Helena Truchlá, analytička projektu České zájmy v EU. 

Celou analýzu najdete zde.