Kdo nedodržuje základní hodnoty EU, nemůže využívat peníze z jejího rozpočtu, shodli se ve čtvrtek (5. 11.) unijní vyjednávači. Zástupci Evropského parlamentu, členských států i Komise tím odstranili jednu ze zásadních překážek, které bránily dojednání společného evropského rozpočtu na příštích sedm let. Jak tedy dohoda vypadá a co bude znamenat pro státy, které tento mechanismus z principu dlouhodobě odmítají?
Pokud bude nějaký stát podezřelý z toho, že porušuje zásady právního státu a zároveň ohrožuje rozpočet EU nebo ochranu jejích finančních zájmů, Komise navrhne pozastavit jeho čerpání z unijních fondů. A to citelně – podmínka by se měla vztahovat na všechny evropské peníze, tedy i na fondy na obnovu státních ekonomik zasažených covidem-19.
Finanční stopku ale ještě budou schvalovat zástupci členských států v Radě. A právě o to, souhlas kolika států k tomu bude potřeba, se vedly největší bitvy. Finální dohoda zní tak, že o návrhu omezit čerpání z fondů budou hlasovat kvalifikovanou většinou (tedy alespoň 15 ze 27 států EU, které reprezentují 65 % jejího obyvatelstva), a to během jednoho měsíce od jeho předložení. Odmítnutí jednomyslného hlasování bere vítr z plachet Polsku či Maďarsku, které tak nebudou moci podobný návrh samy zablokovat. Zároveň to v praxi znamená, že západní a severní státy EU, které otázku právního státu prosazovaly nejvíce, budou ke spuštění sankcí potřebovat najít dostatečný počet partnerů. Europoslanci přitom nejdříve požadovali ještě tvrdší podmínku – totiž aby byla kvalifikovaná většina nutná k zastavení rozhodnutí Komise, ne k jeho schválení.
Parlamentu se ale do finálního textu podařilo vložit alespoň seznam případů, které by měly vést ke spuštění mechanismu. I když rozsah zůstal poměrně úzký – zaměřuje se hlavně na porušení zásad právního státu, které budou mít dostatečné dopady na rozpočet EU nebo ochranu finančních zájmů Evropské unie – europoslanci prohlásili za vítězství, že prosadili výslovnou zmínku o samotném „ohrožení“ nezávislosti soudnictví, což by podle nich mělo fungovat i jako prevence takového jednání.
Naopak státy EU dostaly „ve výjimečných případech“ možnost použít „nouzovou brzdu“ a projednat návrh na škrty ve financování na Evropské radě až do tří měsíců od návrhu Komise. Europoslanci se sice obávali, že státy budou tento mechanismus ignorovat, Komise ale dostala možnost svolat zasedání šéfů států, „když to bude považovat za vhodné“.
A co na to ostatní?
Vyjednávači a zástupci parlamentu včera prohlašovali dohodu za historický milník a začátek nové kapitoly v dějinách EU. Potíž s kompromisy ale bývá v tom, že s nimi není spokojená ani jedna strana. Z jedné strany je tedy dohodnutý mechanismus cupován za to, že je příliš mírný (Evropský parlament například požadoval ještě silnější ustanovení), z druhé strany pořád hrozí, že ho státy neschválí. Ačkoliv totiž vyjednávači ubezpečují, že výsledek dohody plně respektuje červencové zasedání Evropské rady, pořád ho musí schválit jak Evropský parlament, tak státy v Radě.
Dokud přitom není dohodnuto všechno, není dohodnuto nic, upozornila rovnou maďarská ministryně spravedlnosti Judit Varga na sociálních sítích. Vyjednáváním o rozpočtu a fondu obnovy totiž stále není konec. Národní parlamenty ještě musí schválit rozhodnutí, které umožní EU půjčit si 750 miliard eur na pokoronavirovou obnovu ekonomik. Shoda zatím není ani na dohodě o tzv. nových zdrojích rozpočtu.
Maďarsko i Polsko už předem hrozily, že pokud nebudou s výsledkem jednání o právním státu spokojené, můžou tato další vyjednávání blokovat. Je ale otázka, nakolik je to z jejich strany blufování a vytváření silné vyjednávací pozice. Pokud by totiž dohodu o rozpočtu zablokovaly, střílely by se tím do vlastní nohy – i když patří mezi největší kritiky Evropské unie, zároveň jsou mezi největšími příjemci unijních financí, které teď budou zvláště potřeba. Není tak pravděpodobné, že by chtěly shodit ze stolu celý balík peněz v hodnotě přes 1,8 bilionu eur a začít složitá vyjednávání od začátku.
Unijní vyjednávači se k dalším rozhovorům o sedmiletém rozpočtu na roky 2021-26 a fondu obnovy sejdou hned v pondělí. Díky včerejšímu kompromisu o mechanismu vlády práva mají otevřené dveře úspěšné dohodě.
Europoslanec Daniel Freund, jeden z vyjednávačů za Parlament, už sice předem varoval, že „v historii EU jsme nebyli svědky žádné sankce, kterou by vyvolala kvalifikovaná většina“. Komise ale dostala do ruky pravomoc zahájit sankční mechanismus, který nebude moci jednoduše zablokovat jenom jeden nebo dva státy. I když se tedy nejedná o tak ambiciózní nástroj, jak by si zastánci právního státu přáli, unijní země snad naleznou dostatečnou politickou vůli k jeho praktickému použití v nutných případech.
Zpracovala spolupracovnice projektu České zájmy v EU, Vendula Karásková, analytička Asociace pro mezinárodní otázky.
Text vyšel na serveru info.cz dne 6. listopadu 2020 a je dostupný zde.