Ve speciální anketě při příležitosti jednoho měsíce před začátkem českého předsednictví v Radě EU 2022 odpovídal Petr Pithart, Radek Špicar, Radim Tolasz a další odborní konzultanti z oblasti energetiky, bezpečnosti, průmyslu a také politologové. Přečtěte si plné znění jejich odpovědí.
PETR PITHART (politik, historik a spisovatel, dlouholetý předseda Senátu)
Prioritou je pro mne Ukrajina a energetika. Plus právní stát, včetně potírání „zneužívání EU peněz“. Čím více bude do krizových situací intervenovat nouze a bída, tím pečlivěji se musí dbát na všechny možné podvody – nejen mne pořád strašně pálí „offshory“, které ale docela dobře najdeme na pevnině; bez nich by se „zneužívání“ snad ani nekonalo, vždyť to jsou bezpečné skrýše většiny lupů! Jestli se ukáže, že na souběhu vážných krizí někteří mohutně vydělávají, je zaděláno na veliké sociální bouře!
A při celém předsednictví máme vystupovat patřičně sebevědomě! To snad zaručuje svým stylem mírným, ale pevným, premiér Petr Fiala.
VÍT DOSTÁL (výkonný ředitel Asociace pro mezinárodní otázky)
Česká republika se rozhodla, že chce víc než jen předsednictví v klidu přežít. Klidné časy jsou po ruské invazi na Ukrajinu beztak pryč. Česko svými prioritami říká, že chce, že aby i po šesti měsících našeho předsednictví byla Ukrajina nezávislou zemí, a aby Evropa začala další zimu s vědomím toho, že nezmrzneme. Zároveň si je vědoma toho, že nebude v některých částech Evropy lehké udržet sociální smír, Česko v tom nevyjímaje. Další legislativní agenda jako klimatické balíčky budou vnímány v tomto kontextu a je zde řada iniciativ, které urychlí snahu stát se energeticky soběstačnějšími i provádět energetickou tranzici sociálně citlivě. Ani další částí evropské mašinérie se nepřestanou hýbat, ale Česko si klíčová témata vybralo a nevybralo si rozhodně chybně.
RADIM TOLASZ (vedoucí oddělení klimatické změny Českého hydrometeorologického ústavu)
Mezi prioritami mi chybí řešení změny klimatu. Pravdou však je, že vliv ruské agrese na globální energetiku bude ve svém důsledku pro dekarbonizaci pozitivní, fosilní zdroje budou končit rychleji, než jsme čekali. Po prvotním šoku a částečném návratu k uhlí se bezpečnost zdrojů stane maximální prioritou. Alespoň já jsem o tom přesvědčen. Neměli bychom však zapomínat, že řešením dopadů změny klimatu není jen dekarbonizace, ale i zdraví krajiny, lesů, zemědělské půdy, podpora chytrého bydlení a chytrých měst a spousta dalších opatření, které dnes považujeme za malé nebo nevýznamné, ale není tomu tak.
Aktuální zájem veřejnosti o malé obnovitelné zdroje energie nepoleví, pokud jim nebude politika házet klacky pod nohy. Naše dominantní závislost na dodávkách z Ruska (plyn, palivo do jaderných elektráren), do které nás politici dostali, musí zůstat v naší paměti jako memento. Takto se přece rozumný stát nemůže řídit.
TOMÁŠ CHLEBEČEK (vojenský analytik)
Budoucí ekonomická rekonstrukce Ukrajiny po skončení probíhajícího konfliktu s Ruskem sice bude klíčovým tématem, ale rozhodně není a během českého předsednictví zřejmě ani nebude na pořadu dne. Je pravděpodobné, že válka bude mít výrazně delší trvání a hlavní prioritou bude stále přímá politická, a především vojenská podpora Ukrajiny při zachování maximální míry jednoty v rámci Evropské unie.
Válka Ruska proti Ukrajině spolu s očekávaným vstupem Švédska a Finska do NATO (přes hrozbu tureckého veta) jednoznačně ukazují limity role EU při zajištění evropské obrany a bezpečnosti. Její vnitřní dynamika se do budoucna výrazně změní, reálný vliv zbývajících nečlenských zemí NATO uvnitř EU bude marginalizován. Dominantním hráčem v této oblasti nadále zůstávají USA a NATO, navíc úroveň ambic EU v rámci Strategického kompasu je poměrně nízká. Hlavním úkolem EU bude zajištění co možná nejefektivnější a nejužší spolupráce s USA, mezi oběma organizacemi a jednotlivými členskými státy navzájem. Vnější geopolitický tlak tak v dlouhodobém horizontu může výrazně přispět ke zvýšení jejich koheze a komplementarity, které jsou v životním zájmu středních a menších členských zemí.
MICHAL HRUBÝ (analytik, think tank Europeum)
Z pohledu klimaticko-energetických balíčků Fit for 55 i RePowerEU je důležité, aby za českého předsednictví došlo ke zdůraznění strategických výhod, které jednotlivé návrhy těchto balíčků představují. Přestože přechod k nízkouhlíkové ekonomice a klimaticky neutrální Evropě je především otázka klimatu a životního prostředí, apel na nezávislost na ruských zdrojích a surovinovou bezpečnost může mít mnohem větší vliv. Na druhou stranu tato strategická nezávislost musí brát v potaz nové závislosti, především ty na nízkouhlíkových technologiích a surovinách z Číny.
VÍT NOVOTNÝ (odborník na migraci, Centrum pro evropská studia Wilfreda Martense, Brusel)
S prioritami jsem spokojen. Podotýkám ale, že veřejně vyhlášeným prioritám každého předsednictví se přikládá až příliš velký význam. Ve skutečnosti je úspěch daného předsednictví dán celkovou diplomatickou kapacitou předsednické země a schopností se vyrovnat s nepředvídatelnými událostmi. Navíc má předsednická země občas priority, které z taktických či politických důvodů nedeklaruje.
Je pochopitelné, že věci jako klima, vláda práva nebo systémové řešení migrace skončily na okraji zájmu. Je potřeba se věnovat jejím důsledkům, včetně dočasné ochrany ukrajinských uprchlíků.
PETR HOLUB (expert na energetické úspory, Budovy 21)
Materiál zcela správně identifikuje nástroje na posílení energetické bezpečnosti: snižování spotřeby energie, rozvoj obnovitelných zdrojů, či dočasnou diverzifikaci dodavatelů zemního plynu a ropy. Nicméně drobnými zmínkami a mezi řádky klade rozpor mezi zbavení se závislosti na Rusku a mezi snižování emisí. Je přitom klíčové tuto setrvačnost v myšlení a přístupu zlomit, jinak si za pět budeme opět říkat, že pokud bychom začali před pěti lety, byli bychom dál.
Je zcela zásadní porozumět tomu, že snižování spotřeby energie a rozvoj obnovitelných zdrojů jsou nejdůležitější nástroje, a to jak pro řešení energeticko-bezpečnostní krize, tak pro řešení nastupující klimatické krize. Kvalitně zateplené budovy s tepelnými čerpadly a fotovoltaikou mohou do roku 2030 snížit dovozní závislost ruského plynu o 1,8 miliardy kubíků a snížit celkové české emise o 13 % oproti dnešku. Rozvoj větrné a velké fotovoltaiky pak může snížit dovoz plynu a dalších 1,6 miliardy kubíků a biometan přidá 1,3 miliardy, to už jsme na polovině české spotřeby za několik let.
Dosáhnout tohoto úkolu přitom není na jedno lusknutí prstem. Je potřeba ovlivnit 60 až 80 tisíc individuálních investičních rozhodnutí ročně. Tedy tento počet vlastníků rodinných domů, správců bytových domů, samosprávy a veřejných institucí, podnikatelů. Úspory energie a obnovitelné zdroje musí stát absolutní strategickou prioritou české vlády a českého předsednictví v Radě EU.
ZDENĚK PETRÁŠ (vojenský analytik, Univerzita obrany)
V prioritách by nemělo chybět posílení strategického partnerství NATO a EU, a to především v oblasti obranného plánování a rozvoje vojenských schopností. V současné době jak NATO, tak i EU řeší zpracování klíčových koncepčních dokumentů pro oblast obrany a bezpečnosti (NATO – aktualizace strategické koncepce z roku 2010, EU – Strategický kompas jako implementace Globální strategie EU z roku 2016) a prozatím není patrná snaha o harmonizaci přístupů k naplňování politicko-vojenských ambic.
Je potřebné si uvědomit, že priority předsednictví nepředstavují to, co chce nebo „dala na stůl“ předsednická země a co by chtěla „vyřešit“ z hlediska svých zájmů. Priority předsednictví představují určitou syntézu toho, k čemu dospěla předcházející předsednická země (v tomto případě Francie) a toho, co hodlá následně, po našem předsednictví, řešit následující předsednická země (tedy Švédsko). Pokud se problematika klimatu, vlády práva a migrace neobjevily jako priority v programu našeho předsednictví, patrně nedošlo k celkovému konsenzu nad tím, jakou mají důležitost.
Každé období má svou napjatou a krizovou situaci. V roce 2009 to byla vrcholící finanční krize i (přerušené) dodávky ropy a zemního plynu z Ruska do Evropy. Pokud Česko vystoupí aktivně a účinně, z pozice Evropské unie, jako prostředník při řešení konfliktu na Ukrajině, může být za současné situace výsledkem získání mezinárodního kreditu.
Nicméně roztříštěnost EU spočívá i v tom, že důležití hráči (nejenom země, ale i Evropská komise) si často nechávají svůj vlastní prostor pro řešení, a to bez ohledu na vystupování předsednické země. Mimo to, role předsednické země je často velmi svazována společně dohodnutým přístupem. Pokud jde o nevýhody, právě napjatá situace může sklouznout do stavu, kdy stanovené priority budou potlačeny a ČR bude nucena řešit nové problémy, jež zcela nově vyplynou z eskalace stávající krize.
PETR HAVEL (agrární analytik)
Z celosvětově zásadních témat chybí na seznamu zmiňované klima, a s tím souvisí i dotažení zásad připravované lesnické politiky EU, neboť vůči návrhům Evropské komise je mezi členskými zeměmi řada výhrad, a to i ve Švédsku, které bude v předsednictví pokračovat po nás. S klimatem a lepším stavem životního prostředí souvisí i téma biotechnologií (GMO a CRISPR), které obě snižují nutnost využívání chemie v zemědělství, ale evropská legislativa je zejména vůči CRISPR rigidní. Třetím zcela opomíjeným tématem je reálné využití vodních cest k vodní dopravě, v ČR jde hlavně o Labe a možnost dopravovat po něm například stlačený zemní plyn z teritorií mimo Rusko, ale i posílení transportu zemědělských komodit.
V Česku nemají témata jako je klima, vláda práva a systémové řešení migrace takovou váhu jako v zahraničí. Pokud jde o migraci, tam je to spíše snaha neotevírat „Pandořinu skříňku“. Bohužel je třeba říci, že válka na Ukrajině, a především její dlouhodobější důsledky vrátí migraci, nejen z Ukrajiny, na scénu ve zřejmě intenzivnější podobě, než jsme si aktuálně schopní přiznat.
Předsednictví je nepochybně šancí pro zviditelnění České republiky, což je sice fráze, ale pravdivá. To ale jen v případě, že ČR přijde s evropsky přijatelnými kompromisy, a také je reálně prosadí. Je to ale také šance na hlubší integraci ČR do evropských politik a legislativy, a možná proto také nepatří mezi priority témata, kde se ČR od většinového názoru EU spíše odchyluje.
JIŘÍ HLAVENKA (podnikatel v IT, radní Jihomoravského kraje)
Myslím, že v předsednictví bychom se mohli blýsknout právě tam, kde máme jakési kompetence a track record – a vlastně tím i dobře využít současnou situaci ruské agrese na Ukrajině. My máme s Ruskem extrémně hluboké historické zkušenosti (stejně tak ovšem i s dalšími postsovětskými republikami – můžeme využít ke své výhodě). A to i včetně kontaktních sítí, obrovského množství zkušeností z první ruky, kterou Západ prostě nemá, neboť nebyl pod nadvládou SSSR čtyřicet let. Tedy můžeme kvalitně vést diskusi – „agenda setting“ – v tom, jak tuto situaci nejlépe řešit. Máme k tomu kompetence.
To, že klima je odsunuto (na druhou kolej) beru jako chybu, ale současně jsem přesvědčen že může a mělo by být využito právě v oblasti redukce závislosti na (nejen ruských) fosiliích. Tedy spojit „nutné s nutným“.
V tom že české předsednictví „spadlo“ zrovna do dnešní situace vidím pouze výhodu – předsednictví je především šance vykonat velké věci. Což v době, kdy jde vše jako „business as usual“ moc nejde, je to jen udržovací předsednictví na efekt. Ale nyní jsou před námi opravdu velké výzvy.
MIROSLAV MAREŠ (politolog se zaměřením na bezpečnost, Masarykova univerzita)
Domnívám se, že priority jsou vzhledem k mezinárodní situaci nastaveny správně, nemyslím, že by měly být prioritizovány jiné aspekty. Postrádám otázku možné ochrana obyvatel nejen v online-prostoru, ale i ve fyzickém světě, včetně zvyšování povědomí o skutečných hrozbách vnitřní a vnější bezpečnosti a připravenosti bránit se jim.
Klima bylo řešeno mnoha předchozími předsednictvy a úzce souvisí s energetickou politikou, navíc je budou řešit individuálně členské státy. Vláda práva je nyní ožehavé téma v situaci, kdy by při určité interpretaci mohlo narušit vnitřní kohezi Unie, zvláště ve vztahu k Polsku jako hlavnímu spojenci Ukrajiny. Systémové řešení migrace by se nepodařilo výrazněji vyřešit za situace, kdy přetrvává stávající migrační krize z Ukrajiny a hrozí další vlny ze Středního Východu a z Afriky.
Česká republika může vnést do řešení situace středoevropský pohled a důkladnou znalost ukrajinské problematiky, a současně využít i historické zkušenosti s tragickými následky mnichovanství i osmašedesátého roku. Důležité je, že jde o členskou zemi NATO i EU, a bude tak brát zřetel na zájmy obou organizací.
VÍT HAVELKA (analytik, think tank Europeum)
Ačkoliv české předsednictví nebude na rozdíl od předchozích akcentovat boj s emisemi a ochranu klimatu, stále toto téma zůstane jeho součástí. Cesta k bezuhlíkové ekonomice bude jen prezentována jako nástroj posílení bezpečnosti a soběstačnosti v energetických dodávkách. Jedná se o chytrou cestu, jak toto téma uchopit tak, aby mu rozuměla celá Evropa.
PETR KANIOK (politolog, odborník na Evropskou unii, Masarykova univerzita)
Priority nejsou na předsednictví to nejdůležitější, byť jsou možná nejuchopitelnější. Důraz na ně mnohdy vyvolává mylnou představu, že předsedající stát dokáže zásadně ovlivnit a měnit agendu EU. To ale není pravda, protože agenda je rozběhlá, má svou dynamiku a během 6 měsíců ji změnit nelze. Předsednictví je navíc bedlivě hlídáno ostatními, aby netlačilo své národní priority. Z tohoto pohledu je český akcent logický a realistický a ladí s tím, v čem má Česko jako aktér v Evropské unii aspoň nějakou kredibilitu.
V prioritách mně nechybí nic, opravdu si nemyslím, že by dávalo smysl dávat si obsahově zásadní a detailní cíle. Během českého mandátu bude obrovská dávka nejistoty, takže nemá ani smysl fixovat se na nějakou věcnou agendu a prezentovat ji jako zásadní cíl. Mnohem důležitější bude, aby Česko dokázala fungovat jako vyjednavač v Radě EU a zasadilo se o to, aby státy byly jednotné a dokázaly fungovat jako EU. Nebude to jednoduché, zvláště v agendách jako je energetika či ekonomická odolnost.
Realisticky řečeno, Česko není typ aktéra, který by tak velké politiky (jako je klima, otázka vlády práva nebo systémové řešení migrace, pozn. red.) dokázal věrohodně posunout a získat pro dané posuny podporu. Na to nemáme ani zdroje, ani věrohodnost. Upozadění těchto témat tak považuji za výsledek realistického vyhodnocení sil a kapacit, co má Česko k dispozici.
Česko určitě nebude hlavní aktér za EU, k tomu ostatně ani post-lisabonské předsednictví nemá nástroje. Nebude proto tak vidět, což ale vzhledem k poměrně málo ambiciózním očekáváním, které jsou s předsednictvím zatím spojovány, je vlastně dobře. Česko tak může hlavně překvapit – mohlo by toho dosáhnout precizním a férovým vyjednáváním v Radě, kvalitní logistikou a péči o konsensus mezi státy. To jsou důležité aspekty předsednictví, kde může Česko zabodovat a byť jsou méně viditelné, pro reputaci země jsou nesmírně důležité. Takže, pokud vše dobře půjde, mohlo by být předsednictví méně viditelné, ale o to více efektivní směrem k partnerům dovnitř EU, kde si Česko koneckonců potřebuje vyspravit reputaci.
JAN PALAŠČÁK (podnikatel v energetice)
Na seznamu priorit mi samozřejmě chybí zelená agenda obecně, která je dlouhodobě zcela v souladu s bezpečnostní agendou. Konkrétněji mi chybí uhlíkové clo, které by nyní mohlo efektivně posloužit i jako clo na ruskou ropu a ruský plyn.
Chápu, že nemůžeme mít ambici řešit všechno. Rozpojování témat dekarbonizace a energetické bezpečnosti je ale přijatelné jedině po dobu války a po jejím skončení musí být veškeré kroky činěny tak, aby plnily oba cíle současně – snižování uhlíkové stopy Evropy i zvyšování její energetické bezpečnosti. Pokud toto naše předsednictví nedokáže jasně formulovat, nedokážeme jeho potenciál a náš politický kapitál získaný válečnou pomocí Ukrajině zužitkovat. Pokud budeme klimatickou bezpečnost a energetickou bezpečnost stavět obecně proti sobě bez ohledu na časové rozlišení, tak to může být dokonce opět ostuda.
Obrovskou výhodou načasování předsednictví je, že jeho význam tímto roste. Další pak to, že agenda bezpečnosti a energetické bezpečnosti je jasně určena a v otázkách bezpečnosti a vojenské pomoci Ukrajině si Česko vede velmi dobře. Nevýhodou je, že vláda zatím nevede odbornou veřejnou diskusi o redefinici termínu energetická bezpečnost, a tak hrozí, že naše chápání zůstává mimo relevantní myšlenkové proudy – pokud stále energetickou bezpečnost chápeme jako soběstačnost a tu jako čekání na deus ex machina v podobě nových velkých jaderných bloků nebo jiného jednoho zázračného velkého projektu. Ještě je ale čas to změnit a např. velmi kvalitní složení Národní ekonomické rády vlády v tomto dává naději, že si vláda ještě nechá dobře poradit.
VENDULA KAZLAUSKAS (analytička, Asociace pro mezinárodní otázky)
Válka na Ukrajině ovlivňuje témata českého předsednictví naprosto zásadně. Mezi hlavní priority proto patří i oblast energetické bezpečnosti. Trochu se ale zapomíná na to, že zbavování se závislosti na nerostných surovinách z Ruska je důležité nejen jako krátkodobý bezpečnostní cíl, ale zejména je nezbytné i z dlouhodobého hlediska pro snižování našich emisí uhlíku. České předsednictví přitom bude řídit i vyjednávání o těch částech balíčku FitFor55, který je na snižování emisí v Evropě zaměřený. Obsahuje i témata, která budou klíčová pro český průmysl a hospodářství a kde bychom měli mít větší cíle, než jenom vyjednávání administrativně půl roku zvládnout a pak ho předat klimaticky ambicióznějšímu Švédsku.
RADEK ŠPICAR (viceprezident Svazu průmyslu a dopravy)
S popsanými prioritami obecně souhlasíme, ale ve výčtu ještě několik důležitých oblastí chybí. Nedávno jsme za Svaz průmyslu a dopravy představili priority byznysu a musím říct, že jsem potěšený, do jaké míry se překrývají s prioritami české vlády i celé evropské podnikatelské komunity. Chceme se zaměřit na strategickou odolnost evropského průmyslu, energetickou bezpečnost, budoucí poválečnou obnovu Ukrajiny a také dál rozvíjet vnitřní trh nebo dělat ambiciózní obchodní politiku.
Důležitou součástí řešení energetické krize je i Green Deal a jeho nastavení, které bude mít na Česko zásadní dopad. Naše vláda by měla využít příležitost, kdy má možnost moderovat diskuzi o takových důležitých návrzích. Zajištění energetické bezpečnosti a postupná cesta ke klimatické neutralitě Evropy totiž musí zohledňovat dopady na konkurenceschopnost průmyslu. Podporujeme diverzifikaci dodávek zemního plynu, společné nákupy plynu, výstavbu nových LNG terminálů a zajištění přepravních cest. Plán Green Dealu ale musí být nastaven realisticky s ohledem na současnou energetickou krizi a válku na Ukrajině.
Rozhodně také musíme podpořit ambiciózní obchodní politiky a zasadit se o dotažení důležitých dohod o volném obchodu, například se sdružením Mercosur, s Mexikem a Chile. A musíme se také zaměřit i na prohloubení transatlantických vazeb, a to nejen v digitální ekonomice, kde řešíme například volný pohyb dat.
České předsednictví by také mělo minimálně otevřít diskusi o dalším nastavení například dočasné ochrany běženců z Ukrajiny, která je nyní nastavená na rok a skončí tedy na jaře příštího roku.
Jsem rád, že máme příležitost v tak těžké době předsedat Radě EU. Česká republika se ujímá předsednictví v Radě EU v situaci, kdy Evropa musí řešit nejenom dopady pandemie covid-19, ale i následky ozbrojené agrese Ruska proti Ukrajině. Evropská unie musí přehodnotit své strategie a iniciativy a racionálně reagovat na stávající situaci. Po rychlém vyřešení humanitární krize musí přijít opatření střednědobého a dlouhodobého horizontu, aby se zajistila stabilita a ekonomická prosperita Evropy. Česká vláda by proto měla následující měsíce maximálně využít a ovlivňovat legislativní návrhy, akcentovat a moderovat důležitá témata a ukázat ČR jako konstruktivního člena EU
JAN FOUSEK (expert na obnovitelné zdroje, asociace AKU-BAT CZ a další)
Důležité je naplňování nedávno zveřejněné strategie EU s názvem REPowerEU a s tím spojené další dohody, jako je evropská Zelená dohoda (Green Deal) či nástroj pro jeho naplňování Fit For 55. Green Deal byl již během svého představení v roce 2019 vnímán jako základní nástroj Evropy pro snížení závislosti našeho kontinentu na fosilních palivech a tvorbu energetiky s vyšší přidanou hodnotou. Základní principy Green Dealu zůstávají zachovány, diskuze se teď musí vést nad náhradou plynu jako přechodného média. I to bude pravděpodobně jeden z úkolů pro české předsednictví.
Naplňováním strategie REPower EU a dalších opatření vyřešíme 3 klíčové priority najednou:
- Zvýšíme nezávislost na ruských energiích (i z dalších zemí). Řešení zde jsou, je potřeba odstranit zbývající bariéry pro rozvoj zejména obnovitelných zdrojů, jejich výstavba je totiž velmi rychlá a společně s bateriovými úložišti či elektrolyzéry pro výrobnu zeleného vodíku (krátkodobá i dlouhodobá akumulace) i velmi bezpečná co se týče stability dodávek elektřiny. Opatřením pro rodinné domy již prakticky nic nebrání, pro rychlé zvýšení energetické soběstačnosti je však nezbytné významně rozhýbat výstavbu i velkých zdrojů, zejména fotovoltaických a kde to půjde i větrných elektráren. Důležité je paralelně významně posilovat i v dalších opatřeních: energetické úspory, tepelná čerpadla, snížení spotřeby, kogenerace a další.
- Výstavba obnovitelných zdrojů a využívání nových technologií v energetice jako jsou akumulace energie, agregace flexibility, energetické komunity, vzájemné sdílení elektřiny mezi občany, smart řešení, rozvoj e-mobility a s ní spojené infrastruktury atd. znamená přechod na ekonomiku a průmysl s mnohem větší přidanou hodnotou, než je pálení fosilních paliv déle, než je nutné.
- Urychlení výstavby OZE a další dekarbonizační opatření pomohou zároveň zcela přirozeně řešit i otázku snižování emisí a environmentální závazky EU i jednotlivých členských států.
Velkým tématem předsednictví v oblasti energetiky má být také vodík. Výrobu, skladování a další využití zejména a zeleného vodíku, ale i dalších nízkoemisních plynů, samozřejmě velmi podporujeme, stejně jako jakoukoliv další formu v podstatě akumulace energie. Větší akcent by však měl být dán na zdrojovou základnu, ze které takový zelený vodík vzniká, což jsou opět obnovitelné zdroje, zejména potom solární a větrné elektrárny. To se v Bruselu velmi intenzivně řeší a na jednáních se podílí i české instituce společně se Stálým zastoupením ČR při EU, my do diskuze rovněž přispíváme. České předsednictví bude velmi důležité právě i v této oblasti.