Fakta k očkování v EU: Co si ČR vyjednala a jak EU dohodu plní?

Projekt České zájmy v EU dal dohromady přehled základních otázek a odpovědí k vakcínám. Kromě jiného se dozvíte, zda na vývoj vakcíny dala v první fázi více ČR nebo zpěvačka Madonna, jak dopadly české alternativní plány a co se v Německu svádí na “východní Evropu”.

POSLEDNÍ AKTUALIZACE: 24.2. 2021

1. Proč se členské státy EU rozhodly jednat o nákupu vakcín společně?

Členské státy, včetně České republiky, se na jaře loňského roku domluvily, že budou při objednávání vakcín postupovat společně. Předtím se na společném postupu domluvila jen skupina čtyř zemí EU a tak ostatní nechtěly zůstat mimo dohodu. 

Jak vypadalo vyjednávání o vakcíně najdete v naší časové ose zde.

EU nechtěla opakovat situaci z jara, kdy například USA si svoji silou “rezervovaly” 90 % zásob léku remdesivir a státy se přetahovaly i o dodávky respirátorů.

Díky tomu se ČR dostala k dodávkám vakcín ve stejnou chvíli, jako všechny ostatní členské země EU, včetně sousedního Německa. EU se tak vyhnula situaci z “Prasečí chřipky” z roku 2009, kdy velké státy ty menší prostě přeplatily a měly více zásob, než nakonec potřebovaly.

2. Kolik dala Evropská unie na vývoj vakcíny v právní fázi? Kolik přispěla ČR?

Začátkem května 2020 uspořádala Evropská komise největší dárcovskou konferenci, na které vybrala na vývoj vakcíny v přepočtu 200 miliard korun. Jednalo se o první obrovskou finanční injekci na vývoj vakcín. ČR do sbírky zaslala 20 milionů korun, čímž se zařadila mezi menší dárce. Třeba zpěvačka Madonna věnovala 25 milionů korun. Zhruba 100 milionů eur Komise investovala do vývoje jediné prozatím schválené vakcíny firmy BioNTech, 75 miliard korun z této sbírky dala Komise i na vývoj vakcíny CureVac. Stejná částka šla na testování účinnosti a zlepšení diagnostických metod.

Od začátku vývoje vakcíny investovala Komise do 18 výzkumných projektů 48,2 milionů euro, dalších 45 milionů euro pak na spolufinancování vývoje farmaceutickým firmám. Na globální úrovni EU přispěla do celosvětových iniciativ v této oblasti 1,3 miliardami euro. Další částky byly věnovány na pomoc nejchudším zemím a na nákup ochranných prostředků a strategických zásob EU. Další financování probíhá ze strany Evropské unie průběžně, například prostřednictvím půjček ze strany Evropské investiční banky a dalších nástrojů.

Přehled příspěvků:

Celková velikost fonduPříspěvek ČRPříspěvek ostatních (např.)
4. 5. 2020 – Globální dárcovská konference 7,5 miliardy eur (205 miliard korun) 750 000 eur (20 milionů Kč)Itálie – více než 100 milionů eur
Madonna – 1 milion eur
27. 6. – Globální dárcovská konference 6,15 miliardy eur (165 miliard korun)0Německo – 383 milionů eur
14. 9. – Evropský fond na vývoj vakcíny (žádost o příspěvky od členských států)750 milionů eur (20 mld Kč)305 milionů Kč (= 1,5 % )

3. Jak to bylo s vývojem české vakcíny?

Vývoj české vakcíny stál 4,3 milionu korun. Začátkem prosince jej však ministerstvo zdravotnictví zastavilo ve fázi, kdy probíhaly testy na hlodavcích.

4. Kolik nás budou vakcíny prostřednictvím společných nákupů EU nakonec stát?

Vláda na konci listopadu avizovala, že za vakcíny pro 5,5 milionu lidí zaplatí zhruba 1,8 miliardy korun. Celkově by Česko mohlo objednat vakcíny až pro 10,6 milionu lidí v ceně 4,6 miliardy korun.

Údaje se však neustále mění, zejména s další ohlášenou smlouvou s Pfizer/BioNTech lze očekávat další navýšení.

5. Kolik vakcín a od koho EU objednala?

Jelikož nebylo jasné, kdo “závod s časem” o vakcínu vyhraje, rozhodly se členské státy EU ve společné strategii rozložit riziko a objednaly vakcíny od těchto nejnadějnějších firem:

  • Pfizer/BioNTech: 600 milionů dávek (nejdříve jich bylo 300 mil., 8.1. EK oznámila navýšení na 600 mil.)
  • AstraZeneca: 400 milionů dávek 
  • Johnson & Johnson: 400 milionů dávek
  • CureVac: 400 milionů dávek 
  • Sanofi: 300 milionů dávek
  • Moderna: 460 milionů dávek
  • Novavax: 200 milionů dávek (kontrakt před uzavřením, část očkovací látky se vyrábí v ČR)

Evropská komise průběžně jedná i s dalšími perspektivními výrobci.

Kompletní přehled s termíny v tabulce na konci článku.

Vakcíny Pfizer/BioNTech objednala EU nejvíce na světě, dokonce více než USA. Tato vakcína je nyní globálně nejvíce používaná. Zároveň je dražší a náročnější na používání než jiné vyvíjené vakcíny.

Farmaceutické firmy vyrábějí vakcíny postupně a i jejich výroba se postupně navyšuje.

Všechny vakcíny pro evropský trh posuzuje Evropská léková agentura (EMA), která hodnotí jejich bezpečnost a účinnost. V agentuře jsou i zástupci českého SÚKL. Více např. zde.

6. Jak je to s dodávkami na český trh? S čím ČR počítá? Na co máme nárok?

Na co máme nárok je dáno poměrem z celkového počtu předplacených vakcín pro EU podle našeho počtu obyvatel (podíl občanů CR na celkovém počtu obyvatel EU). Zároveň se bude ještě průběžně do-objednávat a vakcín bude více, takže v podstatě neplatí žádný přísný strop.

ČR ve své očkovací strategii počítá s využitím dodávek téměř všech výše uvedených firem, díky kterým plánuje do června 2022 proočkovat téměř 7 milionů lidí.

ČR má objednáno podle informací premiéra Andreje Babiše ze dne 17.1. 2021 (tyto počty se však s největší pravděpodobností budou průběžně navyšovat):

  • Pfizer/BioNTech: 12 milionů ks (pro 6 mil. lidí)
  • AstraZeneca: 3 miliony ks (pro 1,5 mil. lidí)
  • Moderna: 1,908 milionu ks (pro 954 tisíc lidí)
  • Johnson & Johnson: 2 miliony ks (pro 2 mil. lidí)
  • CureVac:  987 tis. ks (pro 493 tis. lidí)

Metodický pokyn kampaně očkování v ČR je zde.

S plánováním distribuce a logistiky očkovacích látek nabízela členským státům pomoc i Evropská komise. Státy tuto nabídku ale nevyužily.

7. Kdo řídí očkovací akci v ČR? Kdo má na starosti domlouvání dodávek od farmaceutických firem na naše území?

Řízení očkování včetně distribuce vakcín přísluší Ministerstvu zdravotnictví ČR, konkrétně Národnímu koordinátorovi pro vakcinaci a jeho odborné skupině, kterou řídí Centrální řídící tým. Praktické věci ohledně dodávek vakcín jsou stanoveny ve smlouvách mezi členskými státy EU a farmaceutickou firmou. Je to kvůli tomu, že dodávky vakcín jsou úzce spjaté s organizací očkovacích kampaní jednotlivých členských států – a tudíž státy samy, a tedy i české orgány, nejlépe vědí, na čem se s firmou dohodnout, kolik dávek a kdy má být dodáno.

8. Kolik vakcín jsme dosud dostali a jak stíháme očkování?

Díky objednávce přes EU jsme s koncem roku 2020 obdrželi 30 tisíc dávek vakcín, do února jsme pak dostali celkem 671 tisíc dávek všech vakcín (od Pfizeru 582 000, od Moderny 44 400 a od AstraZeneky 44 800) (Deník N k 21. 2.). Celkem však bylo do 23. 2. naočkováno pouze 581 542 dávek (COVID‑19: Přehled očkování | Onemocnění aktuálně od MZČR (mzcr.cz).

9. Jak očkování stíhají ostatní státy?

Statistika očkování v EU, včetně srovnání zemí, je dostupná zde.

K premiantům zatím patří Malta, Dánsko a Rumunsko. Z našich sousedů má např. Polsko naočkováno výrazně větší počet obyvatel než Česká republika (7,29 vs. 5,43 k 23.2.). Maďarsko, které k použití schválilo vakcínu z Číny i Ruska, má k 23. 3. proočkováno 7,04 % populace.

10. Mohla si ČR zajistit vakcíny sama?

Ano, mohla. Nicméně naše vláda se sama rozhodla, že se připojí ke společné iniciativě 27 členských zemí EU, protože to pro nás bylo výhodnější. Nad rámec této iniciativy jsme však mohli jednat i s dalšími dodavateli, se kterými EU nejednala, případně udělat dodatečný nákup. Jako Německo, které si pro sebe navíc objednalo ještě 30 milionů dávek od firmy Pfizer/BioNTech a CureVac. Ale ani tyto vakcíny objednané mimo EU firma nestíhá zatím vyrobit a dodat. Německo se navíc musí “postavit do řady”. Přednost má společná smlouva EU.

Pokud máme vakcín málo, můžeme si přiobjednat. Jak bylo uvedeno výše, Evropská komise nestanovila žádný přísný strop.

11. Jak je to s pomalým/rychlým schvalováním vakcín?

Lídři států EU se dohodli, že všechny vakcíny, které přijdou na trh EU, musí zrychleně, ale podrobně schválit Evropská léková agentura (EMA) – posuzuje se hlavně jejich bezpečnost a nejde o nouzové schvalování jako v jiných částech světa. Toto posuzování se například v USA a Izraeli zkrátilo tak, že se na některé výsledky testování nečekalo. Díky tomu mj. za případné nežádoucí účinky nebudou v EU nést právní odpovědnost státy Unie (tak je to např. v USA, Izraeli nebo Velké Británii), ale farmaceutické firmy samotné. V tuto chvíli je pro evropský trh schválená vakcína Pfizer/BioNTech, Moderna a AstraZeneca. V březnu se očekává Johnson and Johnson. V druhém čtvrtletí pak CureVac a Novavax.

Také státy EU si mohou pro svoje účely, na svoji vlastní zodpovědnost schválit vakcíny v nouzovém režimu – tak to udělalo např. Maďarsko.

12. Jak je to s dostupností jehel, stříkaček a dalšího vybavení? Může tady EU nějak pomoci ČR?

Ano, může. Na evropské úrovni bylo podepsáno 35 rámcových smluv, jež zahrnují více než 1,2 miliardy injekčních stříkaček, 588 milionů jehel a 760 milionů párů rukavic. Další smlouvy na další nezbytné vybavení probíhají. Země, a tedy i ČR, si mohou tyto produkty objednat a doplnit tím vlastní zásoby.

VýrobceUzavření předběžné smlouvy o nákupu za EUVyjednaný počet dávek na celou EUCena jedné dávky(Očekávaný) termín schválení
BioNTech-Pfizer11. 11. 2020200 milionů + případně 100 milionů dalších (8.1. 2021 bylo oznámeno, že EU dostane dalších 300 mil. dávek) = 600 mil. celkem12 eur (315 korun)21. 12. 2020, ČR očkuje od 27. 12. 2020
AstraZeneca27. 8. 2020300 milionů + případně 100 milionů dalších1.78 eur (46,75 korun)29.1. 2021
Sanofi-GSK18. 9. 2020300 milionů 7,56 eur (198,52 korun)4. čtvrtletí 2021
Janssen Pharmaceutica NV8. 10. 2020200 milionů + případně 200 milionů dalších8,50 dolarů (182,89 korun)2. čtvrtletí 2021; průběžné posouzení zahájeno EMA v prosinci 2020; žádost o autorizaci podána 16.2. 2021
CureVac17. 11. 2020225 milionů + případně 180 milionů dalších10 eur (262,50 korun)2. čtvrtletí 2021; průběžné posouzení zahájeno EMA v únoru 2021
Moderna25. 11. 2020230 milionů + případně 230 milionů dalších18 dolarů (387,17 korun)6. 1. 2021
Novavax17. 12. 2020 – teprve uzavření prvního kola jednání100 milionů + případně 100 milionů dalších2. čtvrtletí 2021; průběžné posouzení zahájeno EMA v únoru 2021
Valneva12. 1. 2020 – uzavření předběžných jednání 30 milionů + případně 30 milionů dalších
CELKEM Více než 2,6 miliardy dojednaných = NEJVÍCE NA SVĚTĚ