Návrhy Českých zájmů v EU do veřejné konzultace k českému předsednictví: Jaké jsou a budou naše priority?

Česká republika se v druhé polovině roku 2022 podruhé v historii stane předsedající zemí Rady Evropské unie. Klíčovou část každého předsednictví představují jeho programová náplň a priority. Do jejich utváření jsme se na výzvu Úřadu vlády ČR zapojili i my.

Výčet priorit českého předsednictví v roce 2022 vzešlý z meziresortní diskuze lze považovat za zcela úplný a vyčerpávající. Pokrývá téměř všechny podstatné oblasti evropských politik a lze počítat s tím, že české předsednictví se jimi bude v rámci svého mandátu zabývat bez ohledu na to, zda je Česká republika považuje za podstatné či nikoli. Vzhledem ke skutečnosti, že české předsednictví připadne přibližně na polovinu mandátu současné Evropské komise, bude většina plánované legislativy v legislativním procesu a ČR se jí v roli předsednické země bude věnovat.

Předsednictví jako příležitost ke komunikaci o EU

Spíše než výčet tematických oblastí, kterými se ČR bude zabývat, je nyní nezbytné vyzdvihnout další ambice, jež by měly být s předsednictvím spojené. Členství v Evropské unii je zásadní pro udržení a rozvoj blahobytu a bezpečnosti ČR. Podpora členství ze strany veřejnosti naopak od vstupu do EU klesá či v posledních letech stagnuje a výhled do dalších let není vzhledem k hospodářské recesi příznivý. Je tedy nezbytné, aby jednou z priorit bylo využití předsednictví ke komunikaci prospěšnosti členství ČR v EU. Předsednictví bude možné považovat za úspěšné, jen pokud tomuto cíli napomůže, a takový záměr by měl být zařazen do kritérií jeho hodnocení. Tato událost navíc nabízí řadu příležitosti, jak pozitivní obraz českého členství v EU prezentovat.

Z výzkumů STEM vyplývá, že veřejnost lze ve vztahu k EU rozřadit do více segmentů, které narušují obvyklé jednoznačné dělení na zastánce a odpůrce českého členství do EU. Obraz společnosti je pestřejší. Po vystoupení z EU volá jen zlomek společnosti, většina chce, aby se EU zlepšovala a více reflektovala české zájmy. Důvodem postoje české veřejnosti je, že nevnímá možnost české vlády zasahovat do evropského dění. Jen zhruba třetina populace se domnívá, že možnost rozhodovat o dění v EU máme, což vrhá negativní světlo jak na EU, tak na vládu. Pro posílení znalosti o členství v EU má smysl soustředit se jen na některé části společnosti. Pro zachování většiny zastánců českého členství je nezbytné pracovat zejména se segmentem “vlažných zastánců” a “kritických a otevřených”, kteří představují 30 % a 15 % populace. Právě české předsednictví naskýtá několik možností, jak s těmito skupinami o EU komunikovat.

Výhodou českého předsednictví je, že se bude s největší pravděpodobností intenzivně zabývat širokou škálou témat, která i předběžný seznam priorit reflektuje. Vzhledem ke komunikačním příležitostem předsednictví je tedy důležitá otázka, jaká témata komunikačně zdůraznit. Předsednictvím lze totiž odpovědět na řadu obav a mylných představ, na jejichž základě si česká veřejnost vytváří negativní obraz EU.

Příběhy českých úspěchů

  • Veřejnost je například přesvědčená, že rozhodování v EU často probíhá bez české účasti. Předsednictví nabízí příležitost tento pohled změnit. V komunikaci je tak třeba klást důraz na to, že ČR jednání řídí, tvoří závěrečné dohody, vyjednává jménem ostatních zemí (Evropy) s Evropskou komisí (euroúředníky) a Evropským parlamentem (europoslanci); tedy že Češi v Evropě hrají důležitou úlohu.
  • S tím souvisí další aspekt, kterým je hrdost na národní otisk na evropské úrovni. Veřejnost pozitivně vnímá, podaří-li se ČR v Evropě prosadit. Úspěchy předsednictví je proto nezbytné náležitě zdůrazňovat.
  • Takové úspěchy je ale zapotřebí ukazovat ve formě konkrétních zapamatovatelných příběhů. I přesvědčení podporovatelé EU obtížně hledají konkrétní pozitivní asociace spojené s evropskou integrací. ČR by tak měla předjímat např. jakou legislativu se podaří během jejího mandátu dotáhnout do konce a veřejnosti chytře předat její přínosy. Osvědčuje se ukazovat prospěšnost legislativních opatření na příbězích konkrétních lidí a firem. Příběhy by měly obsahovat zapamatovatelný prvek (prvenství, mimořádný výkon, technickou zajímavost), který pozitivním způsobem vybočí z řady a vstoupí do obecného povědomí.
  • Zároveň se musí jednat o témata, která jsou pro českou veřejnost důležitá. Z provedených výzkumů vyplývá, že oblasti, ve kterých veřejnost spatřuje přínosy EU, nepatří mezi pro ni podstatná témata. Například rozvoj vnitřního trhu tak může být faktickou prioritou českého předsednictví. Pro veřejnost se však jedná o velmi abstraktní téma bez konkrétního obsahu, a proto je pro nosný narativ předsednictví naprosto nevhodné. Pozitivně ve veřejnosti rezonují témata bezpečnosti, růstu životní úrovně a boje se suchem, která navíc díky své obecnosti umožňují přizpůsobení komunikačních aktivit aktuální situaci v době českého předsednictví.
  • V neposlední řadě není pro českou veřejnost EU spojena s Evropou. Oblíbenost “evropanství” je vyšší, než oblíbenost EU. Přitom EU je nositelem evropské myšlenky spolupráce a míru, a to včetně kulturních a normativních vzorců, jež jsou pro českou společnost atraktivní. Poukazování na předsednictví jako na “evropské” spíše než “unijní” ve veřejné komunikaci tak může přispět na přiblížení těchto dvou “značek”.

Závěrem

Post-lisabonské předsednictví přináší upozadění role předsedajícího státu v rámci Evropské rady a zahraniční politiky a přenáší tak důraz na vyjednávací a technickou agendu v rámci Rady. Neznamená to však, že by stát jako ČR mohl rezignovat na komunikační příležitosti, které taková událost přináší. Naopak tato skutečnost nabízí větší variabilitu při prezentaci významu českého členství v EU. Vyjednávací a komunikační priority se tak mohou protínat jen částečně. Prioritou v legislativní oblasti může být prohloubení vnitřního trhu a soudržnost EU, což jsou i strategické zájmy ČR v EU, při komunikaci předsednictví je však nezbytné vhodně se soustředit na témata, která posílí pozitivní obraz českého členství v EU.

Návrhy připravil Vít Dostál, ředitel Výzkumného centra AMO, spolupracovník projektu České zájmy v EU.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *