Dnes bude premiér Babiš spolu s dalšími leadery EU jednat o záchranném balíku pro Evropu. Na začátku ho razantně odmítl, teď přešel k opatrné podpoře a konečně jsme se dozvěděli, co tedy od EU chceme. Jsme tak pro zbytek Evropy čitelnější a je možné se s námi racionálně bavit. Potud bez diskuzí palec nahoru.
Zároveň se ale bohužel mnoho nezměnilo na tom, že český postoj stále míří jen na krátkodobou maximalizaci zisku pro český státní rozpočet bez ohledu na celoevropský kontext, což může paradoxně ČR dlouhodobě ekonomicky uškodit. Z výroků premiéra by také člověk stále mohl nabýt dojmu, že se Evropa chystá Českou republiku oškubat a chudí čeští pracující a důchodci budou sanovat veřejné rozpočty rozhazovačných jižanů. Opak je pravdou.
Oproti prvotním zprávám nyní čeští úředníci veřejně potvrdili, že Česká republika nebude na záchranném balíčku tratit, ale získá více, než kolik do něj vloží. To je vcelku pohodlná pozice, když Evropská komise odhaduje, že pokles českého hospodářství bude v EU průměrný a nezaměstnanost podprůměrná. Proč bychom měli nyní dostávat ze záchranných fondů více, než kolik bude pravděpodobně reálný dopad koronaviru na naši ekonomiku?
Premiér přitom chce, aby se peníze rozdělily až podle konkrétního propadu ekonomik, to je ale nebezpečné. Evropský stimul bude opravdu účinný, jen když proběhne rychle. Čekat třičtvrtě roku při nejhorší krizi od druhé světové války je sebevražedné. Stejně tak by Babišem navržený klíč motivoval státy vykazovat co největší pokles ekonomiky, a to přece nechce nikdo.
Nadále také platí, že k celkové částce pro ČR, je třeba připočítat evropské dotace a pomoc na transformaci uhelných regionů, které dlouhodobě patří k nejchudším v EU. Dlouhodobý rozpočet EU a jednorázový stimul v podobě fondu Next Generation EU jsou jako celek pro ČR velmi výhodné. Záleží pouze na nás, jak efektivně evropskou pomoc využijeme.
Celý text zde: https://europeum.blogactiv.eu/2020/06/19/premier-babis-zachranny-balik-eu/
Pro projekt České zájmy v EU zpracoval spolupracovník projektu analytik Institutu pro evropskou politiku Europeum Vít Havelka.