Analýza: Co přinese Zelená dohoda pro Evropu?

Devět příležitostí pro Česko v boji o klimaticky neutrální kontinent

Premiéři a prezidenti států EU se na červencovém summitu domluvili, že obnova evropské ekonomiky po pandemii COVID-19 by měla zároveň pomoci přírodě a planetě. Další kroky ve středu 16. září 2020 zveřejnila Ursula von der Leyenová ve svém projevu o stavu Evropské unie, když vyhlásila návrh na nový cíl v oblasti snižování emisí, který by měl být o 55% do roku 2030. Čeští představitelé jsou před domácím publikem v tématu tradičně velmi zdrženliví, ačkoli tento směr na unijní půdě již dříve oficiálně podpořili. Také česká veřejnost sama podle průzkumů STEM problémy spojené s globálním oteplováním vnímá a i u nás roste poptávka po účinných řešeních. Co tedy Zelená dohoda skutečně obsahuje? A kde v ní hledat příležitosti pro Česko? Analýza expertů z Asociace pro mezinárodní otázky a EUROPEUM rozebírá podrobně deklaraci nazvanou Zelená dohoda pro Evropu a její český kontext z hlediska možných přínosů.

Co je Zelená dohoda pro Evropu?

  • Zelená dohoda pro Evropu (European Grean Deal) byla navržena Evropskou komisí v prosinci 2019 jako balíček opatření, který je nyní na evropské půdě postupně projednáván.
  • Dohoda reaguje na celosvětovou snahu o snižování skleníkových plynů v ovzduší – jejím hlavním cílem je dosažení klimatické neutrality v Evropě do roku 2050, což velmi zjednodušeně znamená, že budeme vypouštět jen tolik skleníkových plynů, kolik je naše planeta schopna zadržet.
  • Přínosy pro Českou republiku lze hledat např. v obnově lesů zasažených kůrovcem, podporu zachycení vody v krajině (např. obnovu mokřadů), podporu šetrného zemědělství a lepšího nakládání s čerstvými potravinami.
  • Zelená dohoda počítá s ochranou evropského průmyslu před konkurencí velkých znečišťovatelů, jako je Čína nebo USA.

„Okolo Zelené dohody v České republice věcná diskuse zatím chybí. Někteří ji nekriticky vychvalují jako nutnost, bez které se už zítra neobejdeme, druzí ji považují za návrat socialismu a cestu ke zničení všeho, co v české kotlině máme. Možná by bylo vhodné, kdyby se oba tábory uklidnily a tuto Dohodu si alespoň přečetly,” píše ve svém komentáři pro projekt České zájmy v EU klimatolog Radim Tolasz. Komentář vyšel ve zkrácené podobě v Právu 14. září 2020.

Zajímavá čísla v souvislosti se Zelenou dohodou…

  • 70 % Čechů a Češek o plánu „Zelená dohoda pro Evropu“ nikdy neslyšelo – debata v České republice na toto téma není zatím příliš rozšířená. (Zdroj: STEM)
  • 66 % lidí si po vysvětlení, o co v plánu jde, myslí, že dohoda bude jasným přínosem pro ochranu české přírody a krajiny, včetně zlepšení situace v boji proti suchu.
  • 61 % lidí se však domnívá, že uvedená snaha nebude stačit a klima na Zemi příliš neovlivní.
  • 75 %  emisí skleníkových plynů v Evropě způsobuje výroba a využívání energie, nikoli např. automobily nebo spotřeba domácností, na které se debata často redukuje. Snižování tedy bude směřovat hlavně tam, kde to přináší největší efekt. (Zdroj: Evropská komise)
  • 40 % spotřeby energie v Evropě připadá na budovy. I zde jsou tedy možnosti ke zlepšení, zejména v oblasti renovace budov a snižování účtů za energie.
  • Na výrobu zboží a energie v Evropské unii sice připadá odhadem “jen” 9% globálních emisí skleníkových plynů, ale problémem je také “špinavá” výroba pro evropský trh v zahraničí. V tomto ohledu je zodpovědnost EU mnohem vyšší.
  • Z rozpočtu EU jde na boj se suchem v ČR  více, než z rozpočtu České republiky.
  • Od roku 1990 se snížily emise v EU o 25 %.
  • Zelená dohoda počítá s vysazením přibližně 3 miliard nových stromů.

Hlavní přínosy a příležitosti

Zelená dohoda pro Evropu (European Green Deal) je dohoda evropských zemí na tom, že budou chránit krajinu, bojovat se suchem a proti změnám klimatu. Je také součástí hospodářského oživení po koronaviru, protože zahrnuje peníze na podporu regionů a pracovních míst. Jedná se o hlavní téma, kterým se Evropa zabývá a bude zabývat v příštích letech. Evropská komise ji navrhla jako souvislou strategii v prosinci 2019 a od té doby členské země postupně jednají o jednotlivých návrzích a schvalují je.

Cílem Zelené dohody je Evropa s dostatkem zdravých lesů a vody v krajině, ekologické zemědělství a dostupné zdravé potraviny, ochrana zvířat, čistější vzduch ve městech, pohodlná hromadná doprava a nižší účty za energie. Zvláštní důraz dává na zlepšení života v uhelných regionech. Zaměřuje se také na podporu evropského průmyslu, aby obstál v konkurenci zbytku světa a Evropa nebyla jediná, kdo snižuje škodlivé emise. 

Příležitost 1: Naděje pro budoucnost lesů

EU v příštích deseti letech vysadí 3 miliardy nových stromů. Evropské země také mají podle Zelené dohody využívat peníze z rozpočtu EU na zachování původních evropských lesů a ochranu všech lesních porostů proti požárům a škůdcům, jako je kůrovec. Tyto hrozby totiž budou s postupujícím oteplováním klimatu častější. Nově vysazované lesy proto budou druhově i věkově pestřejší, aby například právě kůrovci lépe odolávaly.[1]

Česko přitom patří mezi země, jejichž lesy jsou ohroženy. Posledních 8 let spadá mezi 10 nejteplejších v historii měření Českého hydrometeorologického ústavu. Obliba intenzivních smrkových monokultur v českých lesích krizi jen zhoršuje. Na Vysočině bylo například kůrovcem napadeno 80 % stromů.[2]

Lesy hrají v Zelené dohodě klíčovou roli i proto, že pomáhají uchovávat chlad a vlhko i při vysokých letních teplotách, zadržují dešťovou vodu a zpomalují vysychání půdy. Snižují také riziko povodní, eroze nebo sesuvu půdy. Les má navíc funkci čističky vzduchu (určité druhy stromů snižují prašnost o 50 %), kyslíkové bomby (1 listnatý strom vyprodukuje 1 000 litrů kyslíku za den) a laboratoře snižující emise skleníkových plynů (1 hektar lesa přemění na kyslík 15 tun CO2 za rok).[3]

Příležitost 2: Zachování rozmanitosti přírody

Rostliny, živočichové nebo hmyz udržují nejen nezbytné prostředí pro život člověka (produkují vzduch, čistí vodu, dodávají potraviny), ale jsou důležité i z ekonomického hlediska. Ztráta biologické rozmanitosti Evropu ročně stojí desítky miliard eur kvůli následkům přírodních katastrof, zhoršenému zdraví nebo horší kvalitě potravin.[4]

V Česku je známo asi 80 tisíc druhů živočichů, rostlin, hub a dalších organismů, ale celá třetina z nich je v rámci červených seznamů hodnocena jako “ohrožená” a stovky druhů už na našem území vymizely.[5]

Na rozšiřování lesů, budování remízků na polích, udržování potoků a řek nebo výsadbu zeleně ve městech proto Zelená dohoda určuje nejméně 20 miliard eur ročně.[6]

Peníze směřuje i na rozšiřování světově nejrozsáhlejší sítě chráněných oblastí Natura 2000. Ta chrání ohrožené druhy a pomáhá udržovat přírodu i tam, kde hospodaří člověk – podporuje například udržování travních pruhů a remízků na polích nebo používání starých zemědělských postupů, které tolik nezatěžují krajinu. Zahrnuje ale i městské oblasti jako pražský Petřín, Kamenný vrch v Brně, rezervaci Zábělá v Plzni nebo Heřmanický rybník v Ostravě. Celkem česká vláda v rámci sítě Natura 2000 vyhlásila 1 112 evropsky významných lokalit a 41 ptačích oblastí. Dohromady to představuje 14 % území České republiky, což je plocha větší než rozloha Jihočeského kraje.[7]

Příležitost 3: Zdravé potraviny

S ochranou přírody jde ruku v ruce i zemědělství. Zelená dohoda zahrnuje omezení používání chemických pesticidů o 50 % a omezení využívání hnojiv alespoň o 20 %.[8] To znamená, že se méně chemikálií dostane nejen do půdy, ale také do potravin. Česko má přitom v potravinách více pesticidů než jiné země.[9]

Kromě snížení množství chemie mají obaly potravin jasněji říkat, co vlastně obsahují. Každý si tak může udělat lepší představu o tom, co jí, a může se snadněji udržovat fit. Více než polovina (56 %) dospělých v Česku dnes přitom trpí nadváhou a obezitou trpí 17 % Čechů, což patří mezi nejvyšší podíly v EU. Smutnou skutečností je, že nemoci související s obezitou jsou druhou nejčastější příčinou úmrtí, kterým je možné předcházet.[10]

V jiném směru naopak může být Česko inspirací. Patříme k pěti státům s největším podílem zemědělské půdy obhospodařované ekologickým způsobem.[11] Konkrétně u nás podíl činí 15 % a jedná se o půdu v rozloze blížící se velikosti Ústeckého kraje.[12] Počet ekofarem se u nás od roku 1993 zvýšil ze 141 na 4 399 v roce 2017.[13] Snažit by se ale měli i ostatní. Podle Zelené dohody se udržitelné zemědělství s využitím evropských peněz rozšíří do deseti let na čtvrtinu zemědělské půdy v EU. Zdravé a kvalitní potraviny tak budou v obchodech k vidění častěji a budou levnější.

Unijní peníze je možné na tyto účely využívat už dnes. Za posledních 7 let například do českého zemědělství putovalo z Programu rozvoje venkova 62 miliard Kč. Z nich si mohli zemědělci pořídit třeba moderní zemědělské stroje, které umožňují přesněji a méně hnojit nebo zaručují šetrnější zacházení se zvířaty.  

Příležitost 4: Nevyhazovat, ale opravit

Do roku 2050 dosáhne světová spotřeba surovin takové úrovně, že bychom na to potřebovali mít tři planety. Samotné Česko přitom patří mezi deset zemí EU, které v přepočtu na hlavu využívají nejvíce přírodních zdrojů a dělají to nejméně ekologicky.[14] S tím se pojí nepříjemné průvodní jevy jako odlesňování, ztráta přírodní rozmanitosti, znečištění ovzduší, vody a půdy nebo vznik skládek. V průměru vyprodukuje ročně každý Evropan 5 tun odpadu.[15]

Základem úspěchu je méně plýtvat. To je základem takzvaného oběhového hospodářství, podle jehož filozofie se věci nemají vyhazovat, ale používat opakovaně a recyklovat. Například: při nákupu nového spotřebiče máme dostat pravdivé informace o tom, zda je skutečně ekologický, a pokud se přístroj rozbije, máme mít právo na jeho opravu. To už díky dohodě evropských států platí pro větší spotřebiče a země se nyní mají dohodnout, zda budou mít spotřebitelé takové právo i u menších výrobků.

Mohli bychom se tak vrátit k praxi našich dědečků a babiček, že rozbité věci se prostě opraví. V Evropě se přitom ročně vyprodukuje více než 12 tun elektronického odpadu, což odpovídá 30 000 jumbo jetům. Jeden Čech v průměru vyprodukuje za rok 15 až 20 kg elektronického odpadu, což je nejvíce ze zemí Visegrádské čtyřky.[16]

Příležitost 5: Domy bez plýtvání

Obytné domy, školy, úřady, obchodní centra a další budovy spotřebují ročně 40 % energie, kterou v Česku používáme.[17] Náklady na bydlení přitom z našeho rozpočtu každý měsíc ukrajují čtvrtinu nákladů, což je hodně i v celoevropském srovnání.[18] Díky zateplení a lepším oknům je přitom možné víc než polovinu energie ušetřit.[19] Kromě vnitřní tepelné pohody se navíc zvyšuje i hodnota budovy.  

Nižší spotřeba přináší také snížení emisí, které přispívají ke změně klimatu. Když se budou domy v Česku renovovat rychleji a kvalitněji než dosud, dá se do roku 2030 snížit celkové roční množství emisí CO2 asi o 10 %.[20] Nejde jen o klima. Při vytápění domů vzniká největší množství prachových emisí, které znečišťují vzduch a ročně kvůli nim předčasně umírá 10 000 Čechů.[21]  Proto pomáhá také výměna starých kotlů.

Z evropských zdrojů dostane Česko v příštích sedmi letech na zateplování, výměny kotlů a další způsoby zvyšování kvality budov desítky miliard korun (konkrétní částky budou záviset i na prioritách české vlády). V rámci Zelené dohody chce také Komise letos na podzim poslat další peníze na renovace nemocnic, škol a budov malých podniků v rámci takzvané “renovační vlny”, která má podpořit ekonomiku po koronaviru.

Takto se už v posledních sedmi letech zateplily například 2 000 bytových domů a mezi lety 2015 a 2020 se díky evropským penězům uskutečnila nebo ještě uskuteční výměna 100 000 starých kotlů. 

Příležitost 6: Bezpečnější doprava a čistší vzduch

Intenzita automobilové dopravy v České republice rok od roku roste. Od sametové revoluce přibylo 3,5 milionu vozů na současných 6 milionů. Jejich průměrné stáří ovšem nekleslo a tak máme s průměrným stářím téměř 15 let jeden z nejstarších vozových parků v Evropě.[22] Většina registrovaných automobilů je se spalovacím motorem. Vozy s alternativním pohonem tvoří pouze přibližně 1 procento.

Přitom automobily se spalovacími motory jsou zodpovědné za nebezpečné znečištění oxidy dusíku ve městech – na některých místech jsou jejich koncentrace až 2,5krát vyšší než je bezpečná norma[23]. Zároveň je doprava zodpovědná za 15 % procent všech českých emisí skleníkových plynů. Doprava je také jedním ze sektorů, kde se emise dlouhodobě nedaří snižovat a naopak stále rostou.

Na druhou stranu jsou Češi v porovnání s jinými evropskými zeměmi zvyklí poměrně hojně využívat hromadnou dopravu, která je pro životní prostředí šetrnější než ta individuální. Zároveň je u nás velký potenciál přejít u hromadné dopravy na alternativní pohony (elektrický či vodíkový), a tak ještě více snížit znečištění i emise. Za posledních pět let se z evropských fondů například povedlo pořídit 450 vozidel MHD, jako jsou nové ekologické autobusy. Financování bude pokračovat i v rámci Zelené dohody, která podpoří hlavně obce a města, aby mohly lépe řešit problémy projevující se přímo na jejich území.

Mimo to je součástí Zelené dohody také plán převést část nákladní dopravy ze silnice na železnici. Pro Českou republiku jako tranzitní zemi by to znamenalo jak zlepšení ovzduší v okolí hlavních tahů, tak větší bezpečnost na silnicích i jejich menší opotřebení. Česká republika navíc vyniká hustou železniční sítí, která byla v posledních letech modernizována i za pomoci více než 60 miliard korun z evropských fondů[24].

Příležitost 7: Čistá voda a půda

Evropa v současné době zkoumá, jak snížit škodlivé znečištění z mikroplastů a léčivých přípravků, jejichž zbytky se mohou nacházet ve vodě. Čistá voda je totiž další prioritou Zelené dohody. Od vstupu do EU má ČR vodu stále čištější, což je vidět i na místech pro přírodní koupání. Výbornou kvalitu vody má 81,7 % koupacích rybníků, řek či přehrad. V roce 2004 to bylo jen necelých 39 % lokalit.[25] Kvalita evropské vody se zvyšuje od 70. let, kdy se státy dohodly, že postupně sníží objem nevyčištěných odpadních vod. Evropské fondy v Česku od vstupu do EU zaplatily výstavbu nebo modernizaci pět stovek čističek odpadních vod.

Kromě splašků z kanalizaci se voda znečišťuje také odtokem ze zemědělských farem nebo polí. Tomu pomůže plánované snížení množství nebezpečných chemických pesticidů, přebytečných živin v půdě a omezením používání hnojiv.

Příležitost 8: Zaměření na uhelné regiony

V rámci Zelené dohody vzniká tzv. Fond pro spravedlivou transformaci, díky kterému bude moci Česká republika investovat do obměny ekonomiky právě v uhelných krajích. Po Polsku, Německu a Rumunsku obdržíme z tohoto fondu nejvíce prostředků z celé EU (přibližně 40 miliard korun)[26]. V přepočtu na hlavu jsme třetí po Řecku a Bulharsku. V průběhu příštích 10 let pak půjdou tyto peníze zejména na podporu malých a středních podniků v krajích, a podpoří tak lokální produkci i zaměstnanost.

České uhelné regiony (Ústecký, Karlovarský a Moravskoslezský kraj) se dlouhodobě potýkají s horší kvalitou ovzduší, vyšší mírou nezaměstnanosti a exekucí či nižší průměrnou délkou života. Jedním z důsledků těchto problémů je odliv obyvatelstva do jiných krajů, který řešení situace nijak nepomáhá. Závislost na uhlí má přitom negativní dopady na celou Českou republiku. Jeho spalování v českých elektrárnách má ročně na svědomí 1 200 předčasných úmrtí[27] a škody s ním spojené nás stojí 50 miliard korun ročně.[28]

Mezitím ziskovost uhelného průmyslu v Evropě rychle klesá a regiony se proto musí připravit na to, že v poměrně blízké budoucnosti dojde k poklesu pracovních míst v tomto odvětví. Postupně by tak uhelný průmysl měl být nahrazován jinými obory, které jednak zajistí práci místním lidem a jednak sníží zátěž na životní prostředí. Regiony se tak mohou stát průkopníky v moderních oblastech jako jsou obnovitelné zdroje energie, nanotechnologie, či vývoj autonomních vozidel. Více rozvinout by se mohl také turismus nebo vzdělávání.

Příležitost 9: Moderní a konkurenceschopný průmysl

Evropa je kolébkou průmyslu a Česko je jednou z nejvíce průmyslových zemí EU. Průmysl tak hraje důležitou roli pro naši ekonomiku a zaměstnanost. Kvůli postupujícím klimatickým změnám ovšem evropský i český průmysl čelí mnoha hrozbám. V českých podmínkách se jedná zejména o sucho, které je pro mnoho průmyslových odvětvích – závislých na nepřerušované dodávce vody – velkým rizikem (jedná se např. o stavebnictví, textilní, farmaceutický či papírenský průmysl). Pokud se situace se suchem bude nadále zhoršovat, budou podniky v těchto a dalších odvětvích do budoucna nuceny omezovat výrobu.[29]

Zelená dohoda kromě boje se suchem směřuje evropské peníze do vzdělávání a vytváření nových pracovních míst, aby bylo více lidí schopných uchytit se na trhu práce. Investice také poputují do modernizace nejvíce emisně náročných odvětví, jako je u nás např. výroba oceli, cementu či chemický průmysl.

Evropská komise myslí také na ochranu domácího průmyslu proti konkurenci. Pokud by ostatní státy světa EU nenásledovaly v zavedení přísnějších emisních norem na své výrobky, zavedla by Unie tzv. uhlíkové clo, čímž by se vyrovnala cena produktů vyrobených u nás a těch ze zemí s nižšími standardy (a tedy i náklady).


Autorky: 

Adéla Denková, šéfredaktorka portálu Evropa v datech

Kateřina Davidová, výzkumná pracovnice, EUROPEUM a projektová koordinátorka v Centru pro dopravu a energetiku

Štěpánka Králíková, analytička Asociace pro mezinárodní otázky

Romana Březovská, analytička Asociace pro mezinárodní otázky


[1] Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, https://eur-lex.europa.eu/resource.html?uri=cellar:a3c806a6-9ab3-11ea-9d2d-01aa75ed71a1.0013.02/DOC_1&format=PDF

[2] Brabec: Letos může být napadeno kůrovcem 500.000 ha smrkových lesů, Ekolist.cz, https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/brabec-letos-muze-byt-napadeno-kurovcem-500.000-ha-smrkovych-lesu

[3] Sázíme lesy pro budoucnost, https://www.sazimelesynovegenerace.cz/zajimavosti/.

[4] Strategie ochrany biologické rozmanitosti České republiky (2016–2025), https://www.mzp.cz/web/edice.nsf/4A46CA81084E521FC1258050002DAE0C/$file/SOBR_CR_2016-2025.pdf.

[5] Ibidem.

[6] Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030,

https://eur-lex.europa.eu/resource.html?uri=cellar:a3c806a6-9ab3-11ea-9d2d-01aa75ed71a1.0013.02/DOC_1&format=PDF

[7] Ministerstvo životního prostředí: Natura 2000, https://www.mzp.cz/cz/natura_2000

[8] V České republice činila celková spotřeba minerálních hnojiv v roce 2017 138,2 kg/ha, přípravků na ochranu rostlin a rostlinných produktů se spotřebovalo 4,7 milionů kg.

[9] Česko má v potravinách více pesticidů než jiné země, říká toxikolog, Euro.cz, https://www.euro.cz/udalosti/cesko-ma-v-potravinach-vice-pesticidu-nez-jine-zeme-rika-toxikolog-1477087

[10] Státní zdravotní ústav: Výskyt nadváhy a obezity, http://www.szu.cz/uploads/documents/chzp/info_listy/Vyskyt_nadvahy_a_obezity_2018.pdf, Evropská mapa obezity, Evropavdatech.cz, https://www.evropavdatech.cz/clanek/44-evropska-mapa-obezity/

[11] Organic farming statistics, Eurostat, https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/Organic_farming_statistics

[12] 520 075 ha, 2017 = 5 200km2 (CENIA: Zemědělství, https://www.cenia.cz/wp-content/uploads/2019/06/10_Zemedelstvi.pdf); rozloha Ústeckého kraje je 5 335 km2 (Obce, okresy a kraje České republiky, http://obce.sweb.cz).

[13] CENIA: Zemědělství, https://www.cenia.cz/wp-content/uploads/2019/06/10_Zemedelstvi.pdf

[14] WWF Report: EU Oveshoot Day, https://www.footprintnetwork.org/content/uploads/2019/05/WWF_GFN_EU_Overshoot_Day_report.pdf

[15] The measure of things, http://www.bluebulbprojects.com/measureofthings/default.php.

[16] The EU declares war on e-waste, DW.com, https://www.dw.com/en/the-eu-declares-war-on-e-waste/a-51108790#:~:text=With%20more%20than%2012%20million,the%20Circular%20Economy%20(PACE).

[17] Eurostat.

[18] Eurostat.

[19] Šance pro budovy: Energetické standardy, http://sanceprobudovy.cz/wp-content/uploads/2018/06/energeticke-standardy_final.jpg

[20] České vysoké učení technické v Praze, Univerzitní centrum energeticky efektivních budov: Potenciál úspor emisí skleníkových plynů ČR pomocí rekonstrukcí budov, https://sanceprobudovy.cz/wp-content/uploads/2018/04/univerzitni-centrum-energeticky-efektivnich-budov_potencial-uspor-emisi-sklenikovych-plynu-cr-pomoci-rekonstrukci-budov.pdf

[21] Teplá zima, čistý vzduch, Evropavdatech.cz, https://www.evropavdatech.cz/clanek/48-tepla-zima-cisty-vzduch/

[22] Počet aut v Česku od revoluce stoupl na 2,5násobek, stáří ale nekleslo, Novinky, cz, https://www.novinky.cz/auto/clanek/pocet-aut-v-cesku-od-revoluce-stoupl-na-25nasobek-stari-ale-nekleslo-40293640

[23] Automobily zamořují česká města škodlivými oxidy dusíku. Nejvíce Prahu, Euro.cz https://www.euro.cz/udalosti/oxidem-dusicitym-je-nejvice-znecistena-praha-u-krizovatky-sokolske-a-jecne-1458304

[24] Utratilo Česko rozumně unijní peníze na dopravu? Podívejte se, kam stamiliardy mířily, Aktuálně.cz, https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/promeny-ceskych-regionu/doprava-fondy-eu-prehled-seznam-projekty/r~9e7375f47c8011e9be22ac1f6b220ee8/

[25] Vyplývá to z každoročních zpráv Evropské agentury pro životní prostředí (EEA), které hodnotí, jestli přírodní koupaliště vyhovují evropským požadavkům na kvalitu vody: https://www.eea.europa.eu/themes/water/interactive/bathing/state-of-bathing-waters

[26] Evropská komise: EU budget for recovery: Questions and answers on the Just Transition Mechanism, https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/qanda_20_931

[27] Greenpeace: Jak chce Česko snižovat emise CO2 a spalování uhlí? Málo, jeho plán je třetí nejhorší v Evropě, https://www.greenpeace.org/czech/tiskova-zprava/3482/jak-chce-cesko-snizovat-emise-co2-a-spalovani-uhli-malo-jeho-plan-je-treti-nejhorsi-v-evrope/

[28] Elektřina.cz: Uhelné elektrárny v ČR napáchají škody za 51 miliard ročně, tvrdí studie, https://www.elektrina.cz/uhelne-elektrarny-v-cr-zpusobi-skody-51-miliard

[29] Nedostatek vody a průmysl – sucho jako výzva k inovacím, TZB-info.cz, https://voda.tzb-info.cz/vlastnosti-a-zdroje-vody/20534-nedostatek-vody-a-prumysl-sucho-jako-vyzva-k-inovacim