Jak číst projev o stavu Unie a kde by měli zbystřit hlavně Češi?

První projev Ursuly von der Leyenové o stavu Evropské unie je po neuvěřitelném roce 2020 napjatě očekáván. Přinášíme přehled, jak se k hlavním politikám EU staví Češi a co to pro ČR znamená. Může vám to pomoci ve “čtení” projevu i mezi řádky.

Každoroční projev o stavu Evropské unie (State of the EU – SOTEU) je pro každého předsedu Evropské komise příležitostí zazářit. Když Ursula von der Leyenová loni na podzim nastupovala do funkce, nikdo nemohl tušit, že Evropa o rok později bude úplně jiná, než ta, kterou tehdy pomyslně “přebírala”. Ke každoročnímu projevu šéfky Evropské komise se tak letos upírají zraky odborníků a novinářů z celého světa více než obvykle. Na řešení čekají vedle odložených výzev i výzvy nové, které s sebou přinesla – nebo je ještě více vyostřila – stále probíhající pandemie koronaviru.

EP Plenary – Presentation by the Commission President-elect of the College of Commissioners and their programme

Kontext: Co od projevu očekávat?

SOTEU předsedové Komise tradičně využívají k představení priorit pro příští rok, ale hlavně k oznámení nových přelomových iniciativ. Unie se nyní musí vypořádat nejen s dlouhodobými výzvami jako je změna klimatu, ale i s přetrvávající pandemií a jejími dopady na hospodářství EU. Právě letošní projev je příležitostí přejít od defenzivního zvládání následků krize k aktivnímu předkládání nových iniciativ.

Zásadní pro budoucnost EU a všech iniciativ přitom bude co nejdřívější dojednání víceletého finančního rámce – „rozpočtu“ EU pro příštích sedm let, a fondu pokoronavirové obnovy Next Generation EU. Šéfové států se dohodli na víceletém rozpočtu, ale Evropskému parlamentu se zdá málo ambiciózní v oblastech jako je zdraví, digitalizace nebo klima. Možná, že projev bude sloužit k zahnání obav a zahlazení rozepří.

Komise dlouhodobě zdůrazňuje, že cesta z krize pandemické a hrozící krize hospodářské musí být také cestou z krize klimatické. I při SOTEU tak bude jistě klást důraz na priority Zelené dohody pro Evropu, nutnost modernizace a na dotvoření digitálního jednotného trhu – jako na klíčové příležitosti pro nastartování hospodářské obnovy Evropy a vybudování „odolnější“ a udržitelné Evropy.

Právě „odolnost“ se stala zásadním konceptem. Ve středu 9. září Komise vydala první zprávu o strategickém výhledu EU, která bude vodítkem pro tvorbu dalších politik a strategií. Zpráva se věnuje čtyřem oblastem – geopolitické, digitální, ekologické a socioekonomické a měla by se stát zdrojem informací jak pro výroční projev o stavu Unie, tak pro pracovní program Komise na následující rok.

Již nyní se tedy můžeme podívat, co tato zpráva obsahuje, co od projevu očekávat a kde by měli zbystřit hlavně Češi.

Zelená dohoda pro Evropu

O co jde?

Dosažení neutrální uhlíkové stopy EU do roku 2050 je základním cílem Evropské komise pod vedením Ursuly von der Leyenové. Kývl na něj i český premiér a nyní se jedná o jeho právním zakotvení do legislativy EU – tak, aby veškeré další politiky EU byly v souladu s jeho dosažením. Zásadní částí návrhu je i cíl snížení emisí do roku 2030. V současnosti platí závazek snížit do roku 2030 emise o 40 % oproti roku 1990. Komise nyní tyto plány přezkoumává s ohledem na nové vědecké poznatky. Čeká se tedy, že jedním z hlavních poselství středečního projevu Ursuly von der Leyenové bude závazek zvýšit tyto cíle až na 55 %. To bude mimo jiné znamenat i nutnost dalších radikálních změn v evropské energetice a průmyslu, které mohou dopadnout i na český automobilový průmysl. Součástí zprávy Komise bude i posouzení dopadů tohoto navýšeného cíle na jednotlivé země s ohledem na jejich kapacity a finanční náročnost navrhovaných opatření.

Co na to Češi? „Bojíme se, že to půjde moc rychle.”

Vláda již předem avizovala, že může podpořit zvýšení závazku maximálně na 45 %. Zásadní otázkou pro vládu také bude i to, jestli budou jaderné zdroje považované za bezemisní a jestli je tedy budeme moci do výpočtů zahrnout.

„Cíle pro ČR nejsou nereálné a mohou silně pomoci i české přírodě a zdraví. Je ale důležité, aby vláda místo čekání a zdržování spíše aktivně pracovala na tom, jak může český stát i byznys využít dostupné peníze na transformaci a modernizaci naší ekonomiky. Jen tak se nám podaří udržet si konkurenceschopnost v měnícím se světě,“ domnívá se výzkumná pracovnice v Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Kateřina Davidová.

„Česká veřejnost snižování emisí většinově podporuje, ale netuší nic o podrobnostech a bojí se, že v praxi to bude velmi složité. Pokud politici nebudou vysvětlovat důvěryhodný plán boje proti změnám klimatu, strach v ekonomické recesi ještě nejspíš naroste,” uvedl Nikola Hořejš z ústavu STEM.

Z průzkumu STEM: „K jakému názoru na Zelenou dohodu pro Evropu se Vy osobně přikláníte?“

Pozn. Respondentům byla představena obecná idea Zelené dohody v jednom odstavci, protože znalost tohoto pojmu je v populaci velmi nízká. Pramen: STEM, Trendy 05/2020, 1086 respondentů starších 18 let

Evropa připravená na digitální věk

O co jde?

„Digitální odolnost“ patří mezi čtyři hlavní priority zprávy o strategickém výhledu EU a bude patřit i mezi hlavní témata SOTEU a dalších iniciativ Evropské komise. EU se připravuje na digitální ekonomiku a na využívání potenciálu digitálních dat, stejně jako na vývoj a zavádění umělé inteligence. Mimo jiné plánuje vytvořit Jednotný digitální trh EU a připravovaný evropský akt o digitálních službách (tzv. Digital Services Act) patří k nejočekávanějším legislativním návrhům letošního podzimu.

Co na to Češi? „Vidíme v tom velkou příležitost pro nás!”

Česká vláda má na tomto tématu dlouhodobý zájem a ambice stát se lídrem na poli umělé inteligence. Jednotný digitální trh EU patří mezi vládní priority a „je národním zájmem ČR být v jádru členských států, které jsou hybatelem digitální agendy v rámci EU”. Plánuje např. dál podporovat výzkum a vývoj v této oblasti, vybudovat evropské centrum excelence pro umělou inteligenci, testovací centrum a centrum pro digitální inovace. Do svého předsednictví Radě EU v roce 2022 se chce stát modelovou zemí v oblasti automatizace.

„Národní strategie ,Digitální Česko’ je kvalitním dokumentem, který pamatuje na důležité priority při zavádění nových technologií. Brzdou nám ale stále ještě je jistá těžkopádnost státu při jejím rychlém prosazování. Česko je vzhledem ke koncentraci talentů vhodným místem pro evropské centrum excelence a z dlouhodobého strategického pohledu je rozumné dát tomuto projektu potřebnou prioritu. Regulatorní přístup k digitálním službám a umělé inteligenci bude na národní úrovni i úrovni EU vyžadovat zejména vyváženost a promyšlené skloubení protichůdných zájmů,” říká Kryštof Kruliš, analytik Asociace pro mezinárodní otázky.

„Česká veřejnost jako celek nemá jednoznačný názor na to, zda se mají investice v českém průmyslu orientovat na modernizaci nebo ochranu pracovních míst. Naše průzkumy ukazují, že modernizaci obecně podporují mladí a vzdělaní lidé, jejichž profesí se ale automatizace a robotizace dotýká spíše méně a jejich schopnost adaptace na technologickou změnu je vyšší,” vysvětluje Nikola Hořejš z ústavu STEM.

Z průzkumu STEM: „V médiích se často mluví o tom, že se mění z různých důvodů světová ekonomika a průmysl. Vyberte prosím na škále, co by spíše měla dělat česká vláda?”

Pramen: STEM, Trendy 10/2019, 1002 respondentů starších 18 let

Ochrana zdraví a dosažení strategické autonomie

O co jde?

Přestože v oblasti zdraví nemá Evropská unie vlastní pravomoci, což se naplno ukázalo při reakci na pandemickou krizi, předsedkyně Komise se bude jistě snažit posílit koordinaci a společný postup členských států EU. Na podzim se bude Evropa chtít poučit z jarního chaotického postupu, což by měl podpořit mimo jiné i čerstvě předložený plán na sladění opatření jednotlivých států.

Můžeme proto očekávat nové iniciativy k posílení spolupráce, do konce roku 2020 by např. Evropská komise měla předložit novou farmaceutickou strategii pro zvýšení soběstačnosti EU v produkci léků. Nutnost „odolnosti“ v této oblasti a snížení přílišné závislosti EU na třetích zemích zdůrazňuje i zpráva o strategickém výhledu EU.

Ochrana zdraví nicméně patřila mezi hlavní priority Komise i před začátkem krize – pracuje např. na přípravě plánu na boj s rakovinou.

Co na to Češi? „Tohle jsme si zatím moc nepromysleli.”

Pro Česko tyto plány přináší příležitost zamyslet se nad tím, jak můžeme využít zvyšování strategické autonomie, jaké možnosti pro české firmy a pro český průmysl se otevírají a co můžeme udělat pro to, abychom z nich měli co největší prospěch. I když se při vyjednávání příštího evropského “rozpočtu” premiér Babiš soustředil hlavně na prosazení většího objemu koheze, vyjednávané fondy nabízejí i příležitosti k posílení českého excelentního vývoje a výzkumu a mělo by být proto v našem zájmu neosekávat tyto rozpočtové položky ještě více.

„I když se Česká republika proti covid-19 snaží vyvinout vlastní vakcínu, větší pozornost bychom měli upřít k mezinárodní vědecké spolupráci. Evropská unie vybrala miliardy eur, které už používá na vývoj několika druhů slibných očkovacích látek. Již nyní se také Češi léčí lékem remdesivir, který jsme získali zdarma přes Evropskou komisi,“ doplnila analytička Asociace pro mezinárodní otázky Vendula Karásková.

Z průzkumu STEM: Měla by mít Evropská unie v případě výjimečných situací, jako byla epidemie koronaviru, více pravomocí, aby příště mohla sama jednat a nečekat na rozhodnutí jednotlivých států?

Pramen: STEM, Trendy 05/2020, 1086 respondentů starších 18 let

Zajištění vnitřní bezpečnosti

O co jde?

Jednou z priorit Komise je i reforma azylové politiky, na konci září proto předloží dlouho očekávaný nový pakt o migraci a azylu. Komise i německé předsednictví mají jako cíl posílení „solidarity“ mezi státy.

Co na to Češi?  „Chceme to urgentně řešit, ale žádné nabízené řešení nepodporujeme.”

Pro Českou vládu je klíčová otázka, jak konkrétně bude výše uvedený princip vypadat. Spolu s ostatními středo- a východoevropskými zeměmi odmítá povinný relokační mechanismus, který naopak požadují státy jižní Evropy.Ač je připravovaná reforma azylové politiky nutná, je velmi výbušným tématem, které budou zneužívat protievropské politické síly, dezinformační weby apod. Hrozí další rozpory mezi Evropskou komisí a státy V4. Komunikaci tématu nepomáhá ani to, že český premiér měl nejednoznačný postoj a výhrady např. i k fungování agentury Frontex.

Evropská komise si však tyto rozpory uvědomuje. Je proto otázkou, s jakým návrhem přijde a jestli bude možné podílet se na společném evropském postupu místo přijímání migrantů například podporou zemí, z nichž pocházejí (na čemž by se mohly podílet i české neziskové organizace), finančními příspěvky apod.

Oslovení experti v analýze projektu České zájmy v EU se již dříve shodli, že ochrana společné hranice nebude efektivní, pokud bude ponechána čistě na jednotlivých členských zemích.

„Státy, které nemají vnější hranici, mají přispívat těm s vnější hranicí schengenského prostoru za předpokladu, že projeví jasnou vůli k ochraně vlastní schengenské hranice. Pokud vůli neprojeví a na ochranu vlastní hranice rezignují, nemají nárok ani na podporu ostatních, ani na setrvání v schengenském prostoru,” uvedl pro výše uvedený průzkum mezi experty diplomat a prorektor CEVRO Institutu, Tomáš Pojar.

„Samotný fakt, že zrušení vnitřních hranic schengenského prostoru nebylo paralelně doprovázeno posílením vnějších hranic a mechanismů jejich kontroly, je pro mnohé dodnes záhadou. Na nápravu chyb není nikdy pozdě a je evidentní, že posílení ochrany vnějších hranic EU v úzké součinnosti s ostatními evropskými zeměmi, které nejsou členy EU, je v přímém zájmu všech evropských zemí,” uvedl pro výše uvedený průzkum mezi experty také generál Petr Pavel.

Z průzkumu STEM: Data ukazují, že téma migrace je v ČR stále silně kontroverzní. Většina společnosti (71%) zařazuje společnou ochranu hranic a evropskou pohraniční stráž (Frontex) mezi oblasti, které by měly být podpořeny z evropského rozpočtu. Zároveň veřejnost silně podporuje, aby EU působila na hranicích tam, kde to členské státy nezvládají.

Právní stát

O co jde?

Stav vlády práva ve členských zemích Evropské unie se stává čím dál ožehavějším tématem, kterému se Ursula von der Leyenová ve svém projevu pravděpodobně nebude moci vyhnout. Jeho důležitost se ukázala například při vyjednávání mezi evropskými lídry o podobě příštího evropského rozpočtu. Zatímco skupina států, které patří mezi čisté přispěvatele, chtěla čerpání peněz ze společného rozpočtu podmínit právě dodržováním vlády práva, Maďarsko a Polsko se postavily proti. Vyjednaný nejasný kompromis, který se ještě musí dopracovat, stále zdržuje a ohrožuje včasné přijetí finální dohody na víceletém finančním rámci a fondu pokoronavirové obnovy – Maďarsko například znovu hrozí, že je připraveno výsledek vyjednávání odmítnout.

Pro Komisi se ale jedná o prioritu, na konci září má také předložit první zhodnocení stavu vlády práva ve všech zemích EU. Tato zpráva by se měla v každé zemi věnovat čtyřem oblastem – právnímu systému, protikorupčním opatřením, svobodě médií a systému kontroly dělby moci ve státě. Komise se tak snaží navrhnout systém, který by měl mimo jiné dokázat identifikovat problémy hned, když vznikají.

Co na to Češi?  „Ano i ne.”

Zveřejnění těchto zpráv vyvolá na podzim jistě velké diskuze v celé Unii o společných hodnotách a dalším směřování EU. Pro Česko je zásadní otázka, jaké informace a doporučení bude zpráva obsahovat o naší zemi, jak se k nim postaví naše vláda či jak bude podporovat své partnery z V4. Premiér Babiš je přitom sám v ošemetné situaci jak ohledně probíhajícího vyšetřování týkajícího se jeho střetu zájmů, tak ohledně svého vlastnictví médií.

„Komise bude pod tlakem Evropského parlamentu, aby kontrolu právního státu zpřísnila. Řada členských států – včetně Česka a Německa – se ale rozhodnutí o případných sankcích za nedodržování pravidel chce vyhnout. Nechtějí si vybírat mezi např. Varšavou a Bruselem. I proto se probíhající řízení o porušení právního státu v Polsku a Maďarsku táhnou. Evropa má už tak dost problémů a málokterý premiér chce z problému ‘polského’ a ‘maďarského’, dělat velký problém evropský,” říká Vít Dostál, ředitel Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky.

Z průzkumu STEM:„Souhlasíte s výrokem: Státy EU, kde je nezávislost soudů a policie ohrožena kroky politiků, by měly dostávat méně peněz z evropského rozpočtu?”

Pramen: STEM, Trendy 10/2019, 1002 respondentů starších 18 let

Autorky:

Vendula Karásková, analytička, Asociace pro mezinárodní otázky (AMO)
Iva Fialová, analytička, České zájmy v EU, STEM