Komentář: Dva úkoly na cestě k energetické nezávislosti Česka
Letošní zimu Evropa v relativním klidu přečká. Nesmí nás to ale uspat. Nezávislé a bezpečné Česko se přes noc samo neudělá, píše Vít Havelka z Institutu pro evropskou politiku Europeum.
Tag: zelená dohoda
Analýza: členské země EU rozhodnutím o autoemisích dávají jasný signál průmyslu. Česko na tom může vydělat
Autoři: Michal Hrubý (Europeum), Dalibor Stehno (Asociace pro mezinárodní otázky), Helena Truchlá (České zájmy v EU)
Rozhodovat o tom, jaká auta budou jezdit po evropských silnicích, by se mělo doma v Evropě, ne v Číně. Z této asijské mocnosti se ale masivně do Evropy vyváží elektroauta, která hrozí převálcovat domácí konkurenci – podobně, jako se to v minulosti stalo se solárními panely. Nezbytné je proto férově nastavit podmínky obchodování s Čínou. Pokud ale sama Evropa současně nepůjde naproti technologickému pokroku, v globální konkurenci jí ujede vlak. Evropská unie proto sází na elektromobilitu – a těžit z toho může i Česko.
Číst dálPrůzkum: za války na Ukrajině chtějí Češi zelenou energii, úspory a soběstačnost
Víc než dvě třetiny (69 %) Čechů chtějí lepší ochranu životního prostředí a větší důraz na udržitelnost, i kdyby to mělo zpomalit hospodářský růst země. Z konkrétních opatření preferují ta, která spoří peníze a přispívají k soběstačnosti Česka: šetření vodou a energiemi v domácnostech a státní podporu pro udržitelnější zemědělství i obnovitelné zdroje energie. Na ty sází ve svých plánech také Evropská unie, větší část české veřejnosti ji ale za lídra v ochraně klimatu nepovažuje. Vychází to z nově publikovaných dat výzkumného ústavu STEM.
Číst dálEU kvůli ruské agresi zezelená rychleji. Podívejte se, které návrhy Evropské komise Česko ovlivní nejvíce
Ruská agrese na Ukrajině zničila v očích Evropy řadu let budovanou pozici Ruska jako dodavatele levné ropy a zemního plynu. Teď ale chce EU do roku 2027 zrušit závislost na ruských dodávkách fosilních paliv. Vydá na to v příštích pěti letech až 210 miliard eur. Evropa počítá také s tím, že členské státy budou společně nakupovat plyn. „Podobně jako v případě vakcín proti koronaviru může Česko těžit z velikosti jednotného evropského trhu, místo toho, aby si s dalšími a často většími státy EU konkurovalo a tlačilo cenu nahoru,“ uvedla pro Hospodářské noviny Helena Truchlá, analytička projektu České zájmy v EU.
Celou analýzu najdete zde.
Analytička: Green Deal za vysoké ceny potravin nemůže, Evropa zemědělcům pomáhá
Ve večerním vysílání zpravodajského kanálu ČT24 hovořila analytička projektu České zájmy v EU o dopadech války na Ukrajině na evropské zemědělství. “Společná zemědělská politika vytváří prostor pro zemědělce v pěstování a chovu zvířat se chovat ohleduplněji ke krajině, i té české, a k životnímu prostředí,” uvedla ve vysílání Truchlá. “Tvrdit, že Green Deal v tuto chvíli nějakým způsobem zvyšuje ceny potravin není namístě, protože ta kritizovaná opatření lobbisty, například zástupci potravinářského nebo agrárního sektoru, ještě nebyla zrealizována, takže nemohou mít na současnou cenu vliv. A je také důležité říct, že EU si uvědomuje závažnost té situace a nutnost zajistit pro své obyvatele zdroji potravin,” dodala Truchlá.
Záznam vysílání najdete zde.
Číst dálKomentář: Válka urychlila odklon od průmyslových hnojiv, píše analytik Petr Havel
Jednou z řady položek, které v poslední době výrazně zvyšují náklady na zemědělskou produkci, což v důsledku přispívá také ke zdražování potravin, jsou průmyslová hnojiva. Jejich ceny vzrostly nejen kvůli válce na Ukrajině několikanásobně. Do Evropy se hnojiva ve velkém dovážela z Ruska a také z Běloruska a válka podtrhla otázku, jak a čím je možné je nahradit nebo zda je možné jejich používání v zemědělství omezit.
Celý text najdete zde.
Číst dálČeši nevidí v evropské klimatické politice hrozbu zdražování. Obecně s návrhy řešení souhlasí, ale obávají se dopadů na průmysl
Shrnutí:
- Češi se více obávají o ekonomiku jako takovou, než o svoje vlastní náklady. Jen 32 % si myslí, že by snižování emisí mohlo ohrozit ekonomiku jejich domácnosti. 51 % se obává, by opatření mohla zhoršit ekonomickou situaci v zemi.
- Lidé příliš neznají ani pojmy, které se s klimatickou diskusí běžně pojí, jako uhlíková neutralita nebo Zelená dohoda.
- Na obecné úrovni opatření k přechodu na nízkoemisní ekonomiku občané podporují, při představení konkrétních návrhů však jejich podpora klesá. Opatření pro uhlíkovou neutralitu Česka do roku 2050 podporuje 83 % občanů.
- Česká klimatická debata je od té evropské odpojena. Obecné snahy jako Zelená dohoda pro Evropu jsou vnímány pozitivně, veřejnost je však skeptická k tomu, zda tato řešení v globálním měřítku pomohou.
Lidé v České republice se cítí ohroženi klimatickou změnou, vyplývá z připravované studie ústavu STEM ve spolupráci s Institutem pro evropskou politiku EUROPEUM o “horkých” tématech evropské politiky. Za velké nebezpečí změnu klimatu před třemi lety považovalo 44 % občanů, v roce 2020 už to bylo 59 %.
Číst dálKomentář: Vyhodit nebo opravit? Europoslanci chtějí návrat do starých dobrých časů
Evropský parlament odhlasoval usnesení, ve kterém požaduje, aby se daly spotřebiče v EU zase opravovat. Je to dobré pro ekologii a je to dobré i pro zákazníky. Těm už dochází s nejrůznějšími kazítky ve výrobcích trpělivost. Jde vlastně o návrat k něčemu, co dříve bylo naprosto přirozené. Praxe je však ještě daleko a návrh řešení z dílny evropských institucí nakonec může vypadat všelijak. Opatrní jsou i někteří čeští europoslanci.
Číst dálKomentář: Emisní cíl EU je to nejmenší, co může vláda udělat
Na konci tohoto týdne proběhne dlouho očekávaný summit lídrů EU, na kterém má mimo jiné dojít k završení několikaměsíčních diskuzí o podobě nového klimatického cíle EU pro rok 2030. Premiér Andrej Babiš by zde měl podpořit navrhovaný cíl 55 %. Je to to nejmenší, co může pro českou ekonomiku a občany udělat.
Komentář: České lomení rukama nad zelenou politikou EU nikomu nepomůže
Green Deal (neboli Zelená dohoda pro Evropu) je dnes již vytyčená cesta, která se sice bude pořád vyvíjet, ale má jasné směřování. Druhý směr cesty představuje překonaná energeticko-klimatická politika 20. století, ke které se už vrátit nechce nikdo. Přešlapování na místě při snaze neměnit (skoro) nic není cestou vpřed, maximálně tak spadneme do oraniště.
Číst dál