Konference COP 27 se zaměří na rozvíjející se svět. Česko tu ale zastupuje Evropu a také vyjednává o plynu. Na programu je vliv změn klimatu na bezpečnost – a možná přijde i Leonardo DiCaprio.
Helena Truchlá, hlavní analytička České zájmy v EU
Romana Březovská, analytička klimatického týmu Asociace pro mezinárodní otázky v Praze
Článek vyšel na serveru iDnes.cz.
Číst dálProjekt České zájmy v EU společně s thinktankem EUROPEUM pravidelně sleduje a vyhodnocuje zásoby a úspory plynu v Česku. Jak vyplývá z nejnovějších čísel, meziročně jsme sice ušetřili v médiích zmiňovaných 18 procent, nicméně srovnání se sezónou 2020-2021 nemusí být zcela relevantní, neboť se jednalo o nadprůměrné období z hlediska spotřeby téměř po celý rok. Skutečná spotřeba zemního plynu v prvních třech čtvrtletích je tak zhruba o 9 % nižší oproti pětiletému průměru stejného období. To nestačí.
Číst dálCeny energií ovlivňuje „nervozita trhu“, upozornil výzkumník think tanku EUROPEUM a spolupracovník projektu České zájmy v EU Michal Hrubý. „Došlo to k tomu, že během posledního čtvrtletí loňského roku se dramaticky propadly dodávky ruského plynu. Problém byl také v tom, že už v té době se řešily nenaplněné Ruskem pronajaté zásobníky,“ uvedl Hrubý.
Evropští ministři zodpovědní za energetiku v čele s Jozefem Síkelou (za STAN) budou v pátek jednat o sérii opatření na snížení cen elektřiny v EU. České spotřebitele mají před dopady ruské energetické války ochránit dva stropy: národní a unijní. Jak budou tyto dvě roviny spolu fungovat, vysvětluje grafika a analýza Víta Havelky, experta think tanku EUROPEUM a spolupracovníka projektu České zájmy v EU.
Z pěti prioritních témat, které si pro období českého předsednictví v Radě Evropské unie vytyčila vláda Petra Fialy (ODS) je pro veřejnost jednoznačně nejdůležitější zajištění dodávek energií: řešit v EU sociální dopady krize v energetice chce po vládě 79 procent obyvatel. Ve společnosti rezonuje i “strategická odolnost evropské ekonomiky” v podobě snah o snižování závislosti na několika málo dodavatelích součástek či surovin. Tu požadují více než dvě třetiny veřejnosti. Poválečná obnova Ukrajiny a její začlenění do evropské sedmadvacítky naopak v očích Čechů předsednickou prioritou být nemusí.
Reprezentativní průzkum české populace realizoval výzkumný ústav STEM v rámci projektu pro Úřad vlády ČR, a to od 20. do 30. května 2022. Zúčastnilo se ho 1021 obyvatel ČR starších 18 let. Zjištění tedy odráží postoj české veřejnosti před samotným začátkem českého předsednictví v Radě EU. Analýza vznikla ve spolupráci s konsorciem České zájmy v EU.
Číst dálOtázka snižování spotřeby zemního plynu je pro Česko naprosto klíčová. Přinášíme klíčová data přehledně: jaké jsou naše momentální zásoby, kolik musíme vzhledem k průměrné spotřebě letos v zimě ušetřit, kolik potřebuje průmysl a jak jsou na tom domácnosti. Analýza Michala Hrubého, analytika think tanku Europeum, vznikla ve spolupráci s projektem České zájmy v EU. Plné znění je k dispozici zde.
Víc než dvě třetiny (69 %) Čechů chtějí lepší ochranu životního prostředí a větší důraz na udržitelnost, i kdyby to mělo zpomalit hospodářský růst země. Z konkrétních opatření preferují ta, která spoří peníze a přispívají k soběstačnosti Česka: šetření vodou a energiemi v domácnostech a státní podporu pro udržitelnější zemědělství i obnovitelné zdroje energie. Na ty sází ve svých plánech také Evropská unie, větší část české veřejnosti ji ale za lídra v ochraně klimatu nepovažuje. Vychází to z nově publikovaných dat výzkumného ústavu STEM.
Číst dálStáty Evropské unie se chystají dramaticky posílit své sankce proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu. V nejbližší době by se měly shodnout na zákazu dovozu ruské ropy. A to navzdory tomu, že dovozy z Ruska představují významnou část evropské spotřeby. Rusku v případě účinného embarga hrozí vážné problémy. Lze sice očekávat, že se bude snažit přesměrovat svůj export do Asie, ale je otázkou, za jakou cenu se mu podaří ropu na tamějším trhu prodat,“ řekl HN Oldřich Sklenář z Asociace pro mezinárodní otázky.
Celý text najdete zde.
Číst dálO čem bude české předsednictví v EU, které začíná v druhé polovině roku 2022? Vít Dostál, výkonný ředitel Asociace pro mezinárodní otázky, pročetl program předsednického tria.
Celý text je dostupný zde.
Číst dálPremiéři a prezidenti států EU se na červencovém summitu domluvili, že obnova evropské ekonomiky po pandemii COVID-19 by měla zároveň pomoci přírodě a planetě. Další kroky ve středu 16. září 2020 zveřejnila Ursula von der Leyenová ve svém projevu o stavu Evropské unie, když vyhlásila návrh na nový cíl v oblasti snižování emisí, který by měl být o 55% do roku 2030. Čeští představitelé jsou před domácím publikem v tématu tradičně velmi zdrženliví, ačkoli tento směr na unijní půdě již dříve oficiálně podpořili. Také česká veřejnost sama podle průzkumů STEM problémy spojené s globálním oteplováním vnímá a i u nás roste poptávka po účinných řešeních. Co tedy Zelená dohoda skutečně obsahuje? A kde v ní hledat příležitosti pro Česko? Analýza expertů z Asociace pro mezinárodní otázky a EUROPEUM rozebírá podrobně deklaraci nazvanou Zelená dohoda pro Evropu a její český kontext z hlediska možných přínosů.
Číst dál